Ticho před bouří
Takzvaný koaliční projekt skončil. Je ovšem třeba vidět, že skončil dřív, než Bárta s Johnem vymysleli infantilní nesmysl s vydíráním stran odchodu z koalice, a dřív, než Peake štípla svou partaj ve dví (ona je na té tenčí straně). Projekt skončil v okamžiku, kdy se takzvaná reforma a takzvané utahování opasků mělo týkat výhradně obyvatelstva, kdežto další dva opěrné body projektu, totiž racionalizace a tudíž zlevnění státní správy a s ní související omezení a minimalizace korupce, zůstaly opominuty. Nemám v ruce slibovaný daňový formulář na jedné stránce A4 a nemám jistotu, že peníze, které do České národní banky pošlu ze svého výdělku, někdo neukradne. Jestliže tedy tahle vláda padne, mé oko zůstane vlhké jen přiměřeně, slza neskane.
Ta vláda je mrtvé maso a teď už jen zbývá řešit, zda bude pohřbena důstojně nebo potupně. Zdalipak Petr Nečas přece jen cítí nějaký stud, když čeká, zdali se Karolině Peak podaří sehnat ještě tři dalšíí renegáty. Když nedokázal uřídit vládu podpořenou nejsilnější většinou za poslední dvě dekády, jak chce čelit po dva roky lidovému hněvu za podpory partičky uhnětených přeběhlíků?
Komické je, že právě v těchto dnech je zde slovenský premiér Fico a moudře rozmlouvá v rádiu o tom, jak je dobře, že má jednobarevnou vládu, protože se v ní nikdo nehádá. To se Sobotkovi asi dobře poslouchá...
