Kauza nucené správy na IPB, spojené - jistě si vzpomínáte - se zásahem samopalníků za bílého dne, patří k nejtemnějším aférám vlády sociální demokracie. ČSOB tenkrát před sedmi lety koupila IPB za hubičku, aktiva si nechala a pasiva převzal stát - tak nějak se rýsují obrysy celého případu. No a stalo se, co se stát muselo, pod novou vládou se případ otevírá a žaloba na 27 miliard putuje do Paříže.

Zakonzervovaná Kotva
K OD Kotva mám mimořádně dobrý vztah, jelikož jsem tam byl zaměstnaný (sice jen 3/4 roku, ale přece) a též si myslím, že spolu s OD Máj a domem ČKD dole na Václaváku to jsou jediné jakž takž slušné moderní budovy postavené za komunistů v Praze. V našich poměrech ale prohlášení za "kulturní památku", jak to chce pan Švácha s Kotvou udělat, znamená vystavit ji bezuzdnému řádění památkářů. Těch památkářů, kteří si nechali líbit, že na panoramatu Staroměstského náměstí ční hned vedle radniční věže hnusná šachta od výtahu připomínající koncentráčnickou strážní věž, a kteří strpěli, aby nad chrámem svatého Jiří na Hradčanech svítil červený neón ve tvaru srdce, odvěké to znamení nevěstince. Těch památkářů, kteří kupříkladu znemožnili jednomu mému známému obnovit nátěr oken vedoucí do světlíku v domě v Jungmannově ulici.
Mám Kotvu rád. A věru bych jí nepřál, aby ji památkáři uvrhli do neživotí.