Sněhová koule
Z toho, co z ambiciózních plánů prosáklo na veřejnost, jsme se dozvěděli, že kampaň bude kontaktní – pomocí internetu, telefonu a kontaktních míst. Dobrá, přes internet by zelení určitou skupinu mladých zasáhnout mohli. Jenže i kdyby dali dohromady padesát tisíc příznivců jako ona takzvaná Zelená revoluce, je to, s prominutím, jak plivnutí do moře. Zejména když jsou členové takové sociální sítě rozptýleni po celé republice, takže jejich hlasy se ve volební urně beznadějně utopí mezi lístky pro ostatní partaje.
Na obtelefonování celé země chybí zeleným to nejdůležitější – peníze. Ono by to volání nebylo zadarmo a už teď Liška po rozchodu s mecenášem Soukupem žadoní byť jen o korunové příspěvky. A to nepočítáme s tím, že přinejmenším každý druhý občan jim s telefonem praští, hned jak zjistí, že je přesvědčován o nádherných perspektivách Strany zelených.
A kontaktní místa? To zelení čekají, že lidé nemají nic na práce a můžou běhat po městě, jen aby našli nějaký krcálek a dozvěděli se, jaké úžasné plány mají zelení pro příští volební období? Svatá prostoto! Ať se pan Liška nejdřív podívá, jak je nabito v mnohem důležitějších „kontaktních“ místech, například v takových Czech Pointech.
A tak jestliže předseda Strany zelených říká, že „zelení se do podzimních voleb přivalí jako sněhová koule“, nelze mu než dát za pravdu. S tím rozdílem, že pan Liška si myslí, že taková koule bude na sebe nabalovat další a další vrstvy příznivců, zatímco ve skutečnosti jí bude cestou ze svahu ubývat a roztaje mnohem dřív, než se dokutálí do údolí. A nezaviní to žádné chimérické oteplování, ale prostý fakt, že zelení důvěru ztratili a jen těžko ji budou získávat zpět. Důvěra je totiž to jediné, co taková politická strana má a oč usiluje. A když ji jednou ztratí...
