Smutná groteska
Nepodpoří vládní reformu, pokud by ve svém výsledku znamenala znevýhodnění většiny občanů, prohlásil. Ve výsledku jeho prohlášení signalizuje, že lidi miluje a jejich blaho je mu dražší než stříbrný vlas vlastní matky. Reformu samozřejmě nakonec při hlasování podpoří, protože v hlasování půjde mnohem o víc, než o blaho lidu, natož o nějaké vlasy: půjde v něm o pozici ve vlastní politické straně. A v takových případech jde obvykle všechno stranou.
Je to směšné a zároveň smutné zároveň. Přitom čistě technicky vzato je to jen důsledek výsledku voleb. A ten, připomeňme, byl fifty fifty. Polovina občanů si přeje, aby se přestalo s politikou utrácení na úkor budoucnosti, a polovině to nevadí. I teď ukazují průzkumy veřejného mínění, že při tom zůstává. Takže občanským demokratům a jejich koaličním partnerům nezbývá než vést - na pohled legrační - hru na reformu, která ve skutečnosti reformou není, protože nepovede ke kýženému cíli, totiž k ozdravení veřejných financí. No a sociálním demokratům stejně nezbytně nezbývá než se dál vlichocovat do přízně lidí s horizontem totožným s okrajem talíře.
