Analyzovat je budou odborníci, já se o nich zmíním jen jako čtenář – divák – posluchač. Pokud jde o naše média, konstatuju chvályhodnou nezaujatost. Sledoval jsem ČT24 a průběžně rozhlasovou stanici ČRo Plus a nezaznamenal jsem žádné stranění, žádné nadbíhání jedné, té správné straně. 

Přitom Trumpova neomalenost vadí mnoha lidem i u nás a taky si myslím, že kdyby Trump míň tweetoval a víc přemýšlel, jemu, Americe a celému světu by to prospělo.

Naopak americká média, jak se zdá, zapomněla ve své většině na základní zásadu seriózní novinářské práce, totiž že novinář nemá politiku dělat, novinář má o politice referovat. Naproti tomu to, co se dělo za Trumpovy administrativy, je výsměchem této zásadě. Z tohoto hlediska je zázrak, že se modré tsunami nekonalo a že pokud Biden vyhraje, bude to výhra s odřenýma ušima. Nemá cenu predikovat, jaká bude jeho administrativa, pokud vyhraje. Jeho mandát bude tak slabý, jak jen možno. Jeho pozice ve vlastní straně bude také vratká – nastrčila ho do popředí proto, aby nebylo vidět na divoké postavy, které udávají tón. Ty nebudou mít sebekázeň a hlavně žádný důvod, aby se držely v pozadí.

Rozhodně bude zajímavé sledovat americký tisk: jestli se New York Times promění v brežněvovskou Pravdu papouškující každou hloupost a zakrývající každý kiks. A že jich prezident, který si plete vnučku se svým zesnulým synem, nadělá.