Rozpuštění dolní sněmovny je, jak se zdá, jistá věc a podle bleskového výzkumu si nové volby přeje pětačtyřicet procent voličů. Zatímco před puknutím bubliny zvané stojednička jsme žili v Blbákově, teď žijeme v nejistém Blbákově a to je přece jen o něco horší stav. Nicméně bráno čistě racionálně a bez příměsi emoce nebo stranického či ideologického zájmu, volby nutné jsou. Prezidentská vláda důvěru nedostala a dolní sněmovna se nedokáže na vládě shodnout, co jiného než nové volby může káru z tak hlubokého bláta vytáhnout?

Jsou zde vážné důvody jak pro spěch, tak pro nespěch.

Pro spěch: čím déle bude trvat současný zmatený stav, tím více si budou upevňovat pozici nevyzpytatelná, povýtce populistická uskupení, Zemanovci počínaje přes Babišův podnik po Okamurovo politické třeštění. Takzvaný nespokojený volič nám nadělil v posledních volbách Bártu, teď má ještě bohatší nabídku na trhu. Čím déle budou tito prodejci iluzí nabízet své zboží, tím hůře pro další vývoj politické scény.

Pro nespěch: stávající parlament si neseděl na rukách. V závěru je jednání o občanském zákoníku, ve hře je sKarta a důležitý je i zákon o fotovoltaice. Pokud jde o sKartu, to je spíš mediální a politický problém než faktický problém, ale občanský zákoník se týká každého a fotovoltaický podfuk financujeme pokaždé, když rozsvítíme žárovku.

Co s tím? Je to v rukou prezidenta a ten má vzácnou příležitost konat něco jiného než rozbroje a nepříjemnosti. No a taky má příležitost k lišáctví. Ještě nedávno měl argument pro udržení Rusnoka a jeho party u moci - než skončí vyšetřování Nagyové. Teď bude argument znít – až parlament dokončí svoji práci.

Což může také znamenat, až naprší a uschne.