Politická krize skončila tak dobře, jak jen mohla skončit – dohodou o volbách. Pozor, to ještě neznamená, že volby budou. Sněmovna se nejdřív musí sejít a o volbách rozhodnout, a to se ještě nestalo.

V učebnicích dějepisu bude o vládě Petra Nečase asi jenom malá zmínečka, pokud vůbec nějaká. Ve čtvrtek odpískali Drábkovu sKartu. Česká spořitelna přišla o celonárodně významný kšeft a stát neušetří 250 milionů deklarovaných korun, zde není prostor pro uroněnou slzu. Penzijní reforma, která měla přihrát multimiliardové posuny peněz přátelům přátel, také nejspíš půjde tam, kam si zaslouží, tedy do zapomněnky. Zbrojí se na nové volby, které v ideálním sestavení budou v říjnu.

Nestalo se nic, nad čímž by bylo třeba křičet a lamentovat. Ano, Zemanova konstrukce vlády jeho kamarádů panujících do doby, než pan Ištván odhalí zemské škůdce, to bylo obludné. Jenže se to nestalo. To byla čistá zvůle vytvořená člověkem se silnou poruchou osobnosti. V zemi ale fungují i jiné mechanismy a ty vytvořily situaci zcela jinou – nové volby. Jaká úleva!

Čím dřív volby nastanou, tím líp. Role ODS ale asi bude méně významná než dosud. Všimněte si, že ODS zatím jako jediná nemá k nastalé situaci žádné stanovisko. Ale i na to má právo: prohrála, co mohla, protože si vzala úkol, na který nestačí.

No a ještě jeden postřeh – všimněte si, jak velebně mlčí Václav Klaus, který jinak pilně komentuje kde co. Naposledy se vyjádřil ke 150. výročí Matice slovenské a pohněval ho článek Jana Kellera o vymírání. Politické krize si nevšiml.