30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

VĚDA: Vznik života (2)

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Václav Dostál 5.1.2010 12:50

Vznik života

Můj třetí delší (a pátý obecně) téměř současný příspěvek do diskuze může být hodnocen všelijak. Rád bych se přesto zaujal stanovisko ke vzniku života. Citji z původního textu:"Dáí se říci, že prebiotický přírodní výběr je o sobě protimluvou." Promiňme autorovi nesprávný rod. Pod pojmem "přírodní výběr" se obvykle míní vybírání příhodných vlastností, jejich hromadění a následující vznik něčeho vyššího. Pravděpodobnost přírodního (smaovolného) vzniku živé hmoty z neživé je maličká. Připusťme, že k takovému jevu došlo. Vývoj se zde ovšem nezastvil, následovaly další podobně málo pravděpodobné skoky. Celková pravděpodobnost samovolného (přírodního) vzniku člověka ja dána součinem (!) jednotlivých pravděpodobností dílčích skoků od nižších druhů k vyšším. Vyšlo by nám číslo naprosto zanedbatelně malinkaté. Žádnou vědeckou chybu neuděláme, když zanedbatelně malou hodnotu zanedbáme! Pokusil jsem se postupovat vědecky, vůbec jsem neuvažoval jiné aspekty. Aspoň je naznačím:

Budeme-li postupovat čistě racionálně v "hypotéze" přírodního vývoje, měli bychom být důslední. Zejména u druhu "clověk": neduživé či hendikepované či rasově nečisté nebo třídní nepřátele odstraňovat a tak přírodní vývoj urychlovat a v brzké době napomoci dalšímu evolučnímu skoku k nějakému "nadčlověku".  To všechno bylo vyzkoušeno, ale při pečlivě důsledném zkoumání bychom mohli vytvořit novou variantu. Hrozná myšlenka! Z toho plyne, že ne vždy je racionalita správná. Nechceme-li tohle, pak jaksi musíme zapojit i ono zde odsuzované "svědomí". Tedy ptát se: Pokračuje pokrok dobře?

Stoura 5.1.2010 13:18

Re: Vznik života

Do úvodního odstavce jste propašoval jeden předpoklad, který vývojová teorie nemá. Totiž to, že cílem má být člověk.

Ad vybírání vlastností: Není to tak,že by někdo uvědoměle třídil. Prostě jen tvorové s lepšími vlastnostmi přežijí nepřízeň okolí.  A způsobů vývoje je mnohem více, než jen pozvolný vývoj.

Ad druhý odstavec: to, co popisujete se nazývá eugenika. Z hlediska druhu není moc dobrá - prostředí se o výběr postará lépe a podobné nápady vždy hrozí tím, že se obrátí proti svým tvůrcům (revoluce požírá své děti).  Navíc to vypadá, že lidstvo přešlo od R-strategie ke K-strategii rozmnožování, pro kterou je ochrana slabých pravidlem.

indian 5.1.2010 13:43

Re: Vznik života

Ad eugenika: to co člověk provádí se psi není vlastně nic jiného. V podstatě aplikujeme na výběr jedinců naše uměle vymyšlená pravidla (snad pro vznik nějakého nadpsa), také je výsledek ten - jak tu mnohokrát bylo zmíněno - že pes by v současné podobě v divokém prostředí nepřežil.

Chci se ale vyjádřt k těm pravděpodobnostem. zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Mol_(jednotka) si můžete udělat jakous takous představu o tom kolik atomů je v jediné kapce vody. Vezměme v úvahu, že máme k dipozici celý oceán a spostu času (pravděpodobnost musí být vždy vztažena k množství prvků, času a obvykle i k jiným okolnostem). V popsaných podmínkách se i sebenepatrnější (ale nenulová) pravděpodobnost mění v jistotu. Vlastně máme k dispozici celý vesmír. I kdybych zůstal u toho, že v něm jsme jediní (což by bylo divné, ale opak je neprokázaný) pak přemítání nad tím, proč zrovna na Zemi je jako přemítat, jak je úžasné, že jsem se narodil zrovna svým rodičům a ne nějakým cizím lidem.

Suchoř 5.1.2010 21:20

Re: Vznik života

nemusí být náhodný, čire náhodný ani samovolný. V daných podmínkách a v daném seskupení aktivních látek nejspíše musí být jevem nezbytným, jenž jinak proběhnout ani nemůže. Málo pravděpodobnými mohou být podmínky a vlastnosti reagujících látek.

Václav Dostál 5.1.2010 12:18

Jiné pokusy o odpovědi

Citát: "Ad altruismus/sobeckost. Statisticky lze odvodit, že ideální pro zachování druhu je jistá kombinace obou. Obě krajnosti jsou evolučně nevýhodné." Pokus o odpověď:

Pokud lze hovořit o altruismu/sobeckosti u zvířat, pak ovšem jinými slovy tvrdíte skoro totéž co já: Přirozený výběr (už v existujícím) druhu směřuje k průměru. Vylučuje krajnosti. Nemůže tedy směřovat k vyššímu stadiu, k vylepšení, k preferenci nových vlastností na úkor "průměrných". Přirozený vývoj tedy slouží pro uchování druhu, nikoli k jeho přeměně na vývojovově vyšší. Toto také znamená, označuje termín "výběr". 

Citát: "Uvažování .... roviny ..... informatická, a ta může klidně cokoliv ignorovat, vědomě i nevědomě." Pokus o odpověď: Tuto rovinu jsem měl na mysli. Za určitých okolností je ignorance nutná, za jiných je škodlivá. Při argumentaci (nebo při jakémkoliv uvažování) se vždycky tohoto "prohřešku" dopustíme. Vlivů a okolností je příliš mnoho, nějak musíme některé eliminovat, jinak bychom se při uvažování ocitli v bezbřehém zmatku. Pokud ovšem ignorujeme nějakou osobnost některého člověka, pak už se ocitáme aspoň na pokraji amorálního jednání, když ne "uprostřed" něj.

Citát: "Ad líbivost hypotézy. Je mi to jedno. Podstatné je, jestli to jde ověřit nebo vyvrátit. Pokud ano, je to vědecká hypotéza. Pokud ne, je to jedno z náboženství." Odpověď: Souhlasím. Nelze ovšem předepsat metodu ověřování nebo vyvracení. Pokud si křesťan nějak své "náboženské" poznání ověřil a soustavně ověřuje, pak lze jeho víru považovat za vědeckou hypotézu. Otázka ovšem je, zda jsou některé metody "nepřípustné", kdežto jiné jsou "přípustné". Možná, že v hodnocení přípustnosti metod se budeme lišit. Lze tvrdit, že některé metody jsou vědecké, kdežto jiné jsou nevědecké. To nelze ovšem rozhodovat nějak obecně, spíše případ od případu. Navíc v mnoha případech lze definitivní soud o správnosti metody vyslovit až po značně dlouhé době, např. až po  několika staletích.

Stoura 5.1.2010 12:38

Re: Jiné pokusy o odpovědi

Tvrdím něco jiného. Altruismus/sobectví a jejich kombinace se mohou pohybovat v dost široké škále. Jejich výhodnost/nevýhodnost závisí na podmínkách (okolí i vlastní dispozice). To, že výběr směřuje k průměru neznamená, že ten průměr se nemůže měnit a populace se (v průměru) vyvíjet. A také to neznamená, že neexistují odstředivé tendence. Řadu biologických druhů, kde vývoj od průměru různými směry probíhal a probíhá, jsem tu už jmenoval.

Stoura 5.1.2010 12:46

Re: Jiné pokusy o odpovědi

Lidí žije na Zemi několik miliard (a to ani nepočítám ty, kteří už nežijí) . Osobnost některého z nich ignoruje každý - není prostě v silách jednotlivce pojmout všechny osobnosti všech lidí. Takže na pokraji amorálního jednání, když ne už uvnitř něj, je podle Vaší definice každý člověk.

indian 5.1.2010 13:32

Re: Jiné pokusy o odpovědi

malé dopnění

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%A1_metoda

vědecké metody nejsou výmislem někoho kdo si to vycucal z prstu, nebo dokonce ani nevznikly tak, že by zasedla nějaká komise a řekla "toto je vědecké metoda". Tyto postupy jsou tak jako všechno ve vědě mnohokrát ověřeny a vyzkoušeny. Taktéž je mnhokrát ověřeno, že jejich důsledná aplikace vede k objektivní pravdě.

Suchoř 5.1.2010 21:12

Re: Jiné pokusy o odpovědi

"náboženské poznání" se zdá být evidentně floskulí a protimluvem. Navíc ještě s tím, že by se dalo nějak ověřit. Dal by se zde uvést příklad takového "poznávání"?

Václav Dostál 5.1.2010 10:41

Jednání (chování)

Otázka: "V čem jsme lepší než jakékoli zvíře?" Pokus o odpověď:

Termín "lepší" není zde dobrý. Zahrnuje v sobě morální hodnocení. Zvířata nelze hodnotit z etického hlediska. Proto bych použil označení "jiní". Neboli: Včem se lišíme od zvířat? Jedna z odlišností je právě schopnost morálního posuzování. To zvířata nedělají. Jestliže lidé tvrdili, že vlci jsou "zlí" a proto je skoro vyhubili, dnes se ukazuje, že je nutno vlky do přírody vracet (samozřejmě uměřeně), a napomoct tak přirozené rovnováze, kterou člověk porušil a porušuje. Další možnou odlišností lidí je schopnost plánovat daleko do budoucnosti. Pak také schopnost vysoké abstrakce. V "podkladech" rozhodování se také lišíme.  Jeho rozumnost u zvířat je jaksi nepatřičná.

Otázka: "Je peklo povahy člověka? Jako že coby věřící člověk bych byl lepší? Řekněte mi v čem?" Pokus o odpověď:

Popořádku: Ano, peklo je "povahy" člověka. Pokud se člověk řídí pouze svými pudy, stává se "bestií", horší než kterékoli zvíře. Ne, že by neexistovalo "peklo" způsobené přírodou (např. tsunami). Proč ovšem někteří lidé nepřijmou varování a zůstanou v nebezpečné oblasti i po katastrofě, ačkoli aspoň tuší, že se může opakovat, to je horší "peklo". Možná, že někteří nemají kam jít, ale zůstanou tam i ti, kteří tu možnost mají. Je věřící člověk lepší než ateista? To nelze rozhodnout. V obou případech se vyskytují obě možnosti. Pokud člověk (věřící či ateista) jedná amorálně, je špatný. Při hodnocení (a to i jinými lidmi) je v tomto ohledu na tom hůře věřící: Ačkoli jasně ví, že jedná proti pravidlům, které sám hlásá, tak se rozhodne tak jednat. Je potom za to oprávněně kritizován a také i odsuzuván. Avšak člověk, který neuznává žádná morální pravidla a nechce (!) si jejich znalost prohlubovat vlastně není člověkem. Zatímco věřící jedná proti svému poznání, ateista zpravidla (!) jedná v souladu se svou neznalostí. Co je lepší? Jak se to "vezme"; řešení není jednoduché.

Václav Dostál 5.1.2010 11:39

Re: Jednání (chování)

Doplňuji: Prosím, nevztahujte můj "posudek" o lidech neochotných poznávat a prohlubovat si zanlosti v oblasti morální jen na jednu skupinu z "množiny" věřící+ateisté. Z kontextu mé odpovědi lze usoudit, že se na věřící (i sám na sebe) dívám přísněji než na ateisty.

Stoura 5.1.2010 12:57

Re: Jednání (chování)

Na porovnání  lze použít prostou statistiku. Můžeme zkusit porovnat například míru zločinnosti v závislosti na míře religiozity v tom kterém státě. Mělo by se projevit minimálně to, jestli je religiozita pro společnost přínosem nebo ne.

Stoura 5.1.2010 12:30

Re: Jednání (chování)

Zvířata samozřejmě z morálního hlediska hodnotit lze a sám jste popsal případ, kdy to lidé dělali. Jestli je to správné nebo nesprávné, je jiná věc (a tenhle morální pohled na morální pohled se mění)

Zvířata jsou také schopna rozlišit, kdo je dobrý a kdo zlý (a stejně jako lidé se mohou mýlit).  I další vlastnosti, které popisujete, jsou také jen vlastností veikosti. Zvířata také plánují do budoucnosti, byť ne do tak daleké jako lidé. Zvířata se také rozhodují, jen většinou jednodušším způsobem. Zvířata jsou také schopna abstrakce, byť ne tak vysoké jako většina lidí. Našli bychom ale příslušníky rodu homo, které ta nejchytřejší zvířata v každé z výše uvedených disciplín překonají.

indian 5.1.2010 17:36

Re: Jednání (chování)

Ateista nerovná se nemorální člověk.

Ateisté v této diskuzi mnohokrát zmiňovali, že člověk by měl být morální jaksi sám od sebe. Proč bych k tomu měl potřebovat víru? Ateista, který jedná amorálně je úplně stejně amorální jako věřící člověk. Takto bych věřící neposuzoval.

Ale jsem rád, že z Vašeho příspěvku vyplývá, že víra není zárukou morálky jedince. Ateista i věřící mají kde brát své morální hodnoty, zda je najdou a zda se jimi budou řídit je věc jiná, obvykle je výsledek ten, že v obou skupinách se jedná o srovnatelné procento.

Suchoř 5.1.2010 21:41

Re: Jednání (chování)

schopnost "vysoké abstrakce" závisí na inteligenci mozku a to i u člověka. Dítě, opilec nebo i vzdělaný člověk postižený Alzheimerovou nemocí, mohou na tom být hůře než pavouk.

Pojem pekla v různých barvách je výplodem církví a bavit se o něm by bylo vhodnější na portálu Křesťan.

Srovnávání charakterových vlastností ateistů a věřících také sotva přinese nějaké poznatky v otázce vzniku života. Navíc bez zohledňování náboženských válek až s genocidami od dob Sumerů dodnes.

Při hodnocení zvířat bych v jejich prospěch vyzvedl jejich ateizmus a schopnost milovat až za hrob. Žádné zvíře nevěří v duchy, démony nebo anděly a ničím se nedá k něčemu podobnému přimět.

Proto by se měla více vážit i příslovečná husa

Suchoř 4.1.2010 16:29

ústup tmářství

s domnělými cestami k Bohu přes lásku a s podobnými církevními metodami vymývání mozků, může být jen vysvobozením z tohoto prostředí

Václav Dostál 5.1.2010 9:52

Re: ústup tmářství

Vy sám nikoho nemáte rád? Opravdu?

Suchoř 5.1.2010 21:04

Re: ústup tmářství

nechápu, kde by mohli křesťanští kněží poznávat lásku, aby mohli o ní kázat a zaníceně diskutovat. Nepochybně existují podobné vztahy i mezi osobami stejného pohlaví, ale ani zde by neměli mít valné zkušenosti

Václav Dostál 4.1.2010 10:57

Jinak

Myslím, že se naše debata dostává k hodně složitým otázkám, na jejichž řešení je zdejší prostor malý. Proto nabízím svou mailovou adresu: tom.dostal@centrum.cz. Přitom ovšem nevylučuji zveřejnění některých závěrů i zde. Doporučoval bych ovšem podle dohody. Osobní výpady bych naopak nedoporučoval, pokusme se jich vyvarovat.

Rozhodně se nepokládám za nejchytřejšího ze všech. Tvrdil jsem a budu tvrdit i nadále, že člověk (tj. včetně mne) se má čemu učit ještě minutu před smrtí.

Stoura 4.1.2010 11:11

Re: Jinak

Mailová debata má proti chatu jednu značnou nevýhodu: vidí ji jen zúčastněné dvě strany. V chatu vidí do karet více lidí a lépe se proto vychytají chyby v argumentech.

indian 4.1.2010 11:32

Re: Jinak

E-mailovou komunikaci pro daný účel také nevidím jako nejvhodnější, jednak je tu ta neprůhlednost (posílání kopií je nepřehledné), jednak by se mi to pletlo s hromadou jiné pošty... Navrhoval bych když už tak uzavřenou místnost na http://xchat.centrum.cz/ - bejvávalo, že bylo možné si místnost uzamknout.

Možná mám filozofické východisko přijatelné pro obě strany pokud se na něm shodnem, snad se ho podaří nacpat do velikosti zdejšího příspěvku.

Václav Dostál 5.1.2010 9:49

Re: Jinak

První reakci jsem čekal, Vaši ne. Já bych to přijal. Avšak asi to nepůjde. Asi mi nezbývá než psát na pokračování.

Těším se na Vaše východisko. Popř. zkuste to také na pokračování.

Suchoř 4.1.2010 16:38

Re: Jinak

minutu před smrtí křesťané obvykle přijímají eutanazii v podobě posledního pomazání

Suchoř 3.1.2010 10:12

přírodní zákony

vedou kreacionisty a věřící logicky k nějakému tvůrci těch zákonů. Tím, že jsou poznávané nepochybně existují a jsou pak i jakousi informací. A ta musí směřovat od někoho k někomu, to znamená od Tvůrce zákonů fyzikálních nebo přírodních k hmotě a k člověku, kteří se musejí podle nich chovat.

To je však zásadní omyl. Ne jen proto, že i atomová částice jako elektron by musela mít inteligenci a případně i umět číst, aby věděla jak se má podle fyzikálního zákona do slova a písmene vždy naprosto přesně chovat. Ale zejména proto, že při svých vlastnostech (zde hmotnost, elektrický náboj, spin) se tento hmotný objekt jinak chovat nemůže.

Žádné přírodní či fyzikální zákony jako předpisy pro chování hmotných objektů, samy o sobě neexistují. Existují jejich vlastnosti a odpovídající nevyhnutelné chování, které pak my pozorujeme jako pravidelné, zákonité.

Trestní či obchodní zákony které vytváří lidská společnost a mají tedy tvůrce, jsou formou přežití Homo sapiens ve svých tlupách, podobně jako nepsané zákony chování jiných tvorů ve smečkách, hmyzu v úlech nebo v mraveništích. Odpovídají vlastnostem těchto subjektů a tvorečků.

Václav Dostál 3.1.2010 14:27

Re: přírodní zákony

Jiné diskusní příspěvky "mluví" velmi podobně, tento se mi jeví nejpříhodnější. Všimnu si Vašeho předposledního odstavce: jeho druhá věta odporuje té první. V prvé větě tvrdíte, že neexistují předpisy pro chování hmotných objektů, ve třetí že tyto objekty mají nevyhnutelné chování (nevyhnutelné = podřizující se zákonům). Vyberte  fyzikální zákon, který nepopisuje (nepředpisuje), jak daný fyzikální jev probíhá. Samozřejmě, že "mrtvá hmota", tj. objekt neživé přírody, nemá nějaký "přijímač", jímž by detekovala určitý fyzikální zákon. Přírodní zákon prostě působí nezávisle na nějaké "vůli" neživé hmoty, kterou ona nemá.

Objekty neživé přírody a také zvířata nemají na výběr: zákony, pro ně určené prostě poslouchají (aniž si to uvědomují). Člověk je jediný výtvor, který pro něj dané zákony poslouchat nemusí.  Byl "konstruován" jako svobodný tvor, který si může vybrat. Byl ovšem vybaven rozumem, který jej přesvědčuje, že přírodní zákony není radno neposlouchat. Totéž mu jeho rozum (pomocí tzv. svědomí) radí i v oblasti morálních zákonů. Tam ovšem neuposlechnutí nemívá okamžité následky. Dokonce se někdy zdá, že je to pro něj výhodnější, když jedná proti těmto zákonům. Může se to takovým jevit i po poměrně dlouhou dobu. Avšak ve skutečnosti je  to  velmi nevýhodné, dokonce i zhoubné.

Psal jste o "chování".  Jestliže toto připisujeme neživé hmotě, jde o druh antropocentrismu. Jen velmi těžko bychom však tento termín nahrazovali jiným, "případnějším". U neživé hmoty a u zvířat pak ovšem "musíme" říkat, že nemají na výběr,  Člověk je výjimka. To ovšem často vede ke "zvířecímu" chování některých lidí. Tedy těch, kteří záměrně jednají proti morálním zákonům (z nichž přední  je: "Jednej tak, jak bys chtěl, aby se i jiní k tobě chovali"). Ale dost, to už by mohlo být "moralizování".

Stoura 3.1.2010 15:03

Re: přírodní zákony

Ad zvířata nemají na výběr: Není pravda. Pozoroval jste někdy psa, který dostal příkaz, který se mu nelíbí nebo ho nezajímá? Ten pes viditelně řeší problém, jestli poslechnout příkaz nebo udělat to, co chce. Vybírá. A nějak se nakonec rozhodne.

Z hlediska evoluční teorie je to, co je nevýhodné, postupně eliminováno. Takže pokud argumentujete tím, že porušování pravidel smečky je zhoubné, říkáte, že takové chování bude přirozeným výběrem vyloučeno. (lidská společnost a smečka mají velice mnoho společného)

Václav Dostál 3.1.2010 16:12

Re: přírodní zákony

Nehovořil jsem o tom, co má psí smečka a lidská společnost společného, ale o tom, čím se liší. Pes, který vnímá rozkaz svého pána se rozhoduje na základě svých pudů, člověk na základě rozumu a svědomí (což psovi chybí).

Co je to za přírodní (přiroznený) výběr, který straní budoucnosti? Výběr, který předem ví, jak to dopadne, je buď proti-přirozený nebo nad-přirozený. Pokud ovšem chápeme přiroznost jako sled náhod. "Přirozený" výběr, který v dané chvíli obětuje méně významnou "figurku", aby na konci "šachové hry" dosáhl matu je cílený, nikoliv náhodný. Skutečný přirozený výběr eliminuje "výstřelky" - a to jak velmi špatné, tak velmi dobré, Tak brání velkoskokové změně a naopak daný druh (zvířete či rostliny) uchovává na "průměru". Odstraňuje jak degenrativní změny, tak změny generující "dokonalejší" druh. Kdežto pro vznik nové rasy psa (když je zmiňujete) je zapotřebí dlouhodobé šlechtění, tedy záměrná činnost. Jestliže bychom psy nešlechtili, počet jejich druhů se bude zmenšovat.

Suchoř 3.1.2010 16:23

Re: přírodní zákony

můj velmi dobře cvičený pes a vážený člen rodiny, neodolal a  sežral dort připravený pro hosty. Nic jsme mu neřekli a měli byste ho vidět, jaké psychické stopy na něm zanechal ten jeho hloupý incident.

Slovo "svědomí" může být jen manipulačním církevním nástrojem vůči věřícím. S přírodními zákony nesouvisí.

Stoura 3.1.2010 16:40

Re: přírodní zákony

Opět jen několik poznámek:

Přirozený výběr nestraní budoucnosti, ale minulosti. Pokud se nějaký znak neosvědčuje, vytěsní ho, pokud se osvědčuje, prosadí jej. Pokud se například spolupráce v rámci smečky/společnosti osvědčuje, nahradí takto spolupracující společenstva ty tvory, kteří spolupracovat nedovedou (je-li to pro danou niku a způsob obživy výhodné) 

Od průměru se v každé populaci oddělují boční větve. Jako příklad vezměme třeba racky. Racek žlutonohý a racek stříbřitý, žijící ve Skandinávii, nejsou schopni křížení (jsou to tedy samostatné druhy) Pokud bychom si ale rozbalili zemský plášť, zjistíme, že přes několik mezidruhů tvoří jeden druh (oba druhy lze pářit s druhy racků východně resp. západně od Skandinávie, ty lze křížit s dalšími až se kruh příbuzenství kolem pólu uzavře). Takže žádný průměr, ale různorodost. Takovýchle zvířat je více.

Mimochodem: v přírodě je znám i sklon k tomu, aby mutace i jejich opravy běžely určitým směrem. Říká se tomu genetický tah a reparační tah. (je to čistě chemická vlastnost genomu)

Ad psi: počet druhů je dán počtem prostředí. Pokud by psi pro své vyšlechtěné vlastnosti nalezli uplatnění, existovali by dále. Pokud ne, tak ne. Prostčedí lidské společnosti je tvaru je jinak, než prostředí divoké přírody.

indian 3.1.2010 18:59

Re: přírodní zákony

Nevím co člověka (a věřícího zvláště) vede k tomu aby pořád sám sebe přesvědčoval o nějaké své výjimečnosti. Jsem spolu s partnerkou vlastněn několika kačkami a psem :-) , kdo ví ten ví proč volím právě tuto formulaci :-) . No to je jedno. Každopádně to co u nich všech pozoruji ukazuje na spoustu svobodné vůle ba dokonce někdy i abstraktního myšlení!!! Pokud by někdo měl zájem opravdu úžasné zážitky budu rád publikovat jinde sem to nepatří.

Jen na dokreslení, jeden kocour po vysvětlování (gesty) - bylo mu cca 10 měsíců - pochopil řetězec příčina-důsledek o třech (!!!) prvcích, pravda pak ho celá věc přestala bavit, už to chápu-neřeším :-) . Dokázal něco co leckdy nedokážu s člověkem. Jiný kocour po té co pochopil funkci kočičích dvířek nadšeně několikrát oběhl barák kolem dokola za jejich použití (byly mu cca. 4 měsíce). Takto se chová nesvobodné zvíře? V čem jsme o tolik lepší? Je to jen antropocentrická arogance, už jsem se o ní zmiňoval níže. Ta arogance je jedna z věcí co mi na víře (libovolné) vadí nejvíc. Nevadí, že delfíni mají velmi optimálně uspořádaný signál pro přenos komplikovaných informací - my mu nerozumíme, delfín=zvíře => žádná svobodná vůle, žádná inteligence. Takové zjednodušení je mi nepochopitelné. V čem zásadním se liší smečka a lidská společnost? Svědomím? Možná ty zvířata ho mají - na rozdíl od člověka :-( .