L.Metelka 19.3.2008 11:11

Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Jistě. Každá změna je pro někoho nebo pro něco dobrá a pro jiného špatná...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 19.3.2008 11:13

Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Skúste rozmýšľať o súvislostiach na dlhšie obdobie ako jeden rok a v širšom kontexte. Oteplenie znamená aj väčšie riziko sucha (ak je anticyklonálne počasie sa výrazne zvýši výpar) a intenzívnych zrážok (ak je náhodou cyklóna), ale aj introdukciu nových biologických druhov, škodcov, chorôb a patogénov. Objaví sa potreba prebudovať systém protipovodňovej ochrany a zavbezpečenia zdrojov vody, zvýšia sa požiadavky na budovanie klimatizácie a na zmeny v systéme obhospodarovania lesov a poľnohospodárskych polí. To nie sú úvahy ale konkrétne modelové odhady z dotknutých sektorov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Gerard 19.3.2008 11:15

Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Existuje příklad nějakého biologického druhu, který by se na nějaké území rozšířil v důsledku změn klimatu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 11:25

Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Já bych řek, že je to celkem přirozený proces, jak se v historii měnilo klima, tak se podle toho druhy, přizpůsobovaly, posunovaly, případně vymíraly nebo naopak vznikaly nové. Nedávno byla vydána studie o změnách klimatu a rozšíření ptačích druhů v Evropě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Gerard 19.3.2008 11:25

Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Narážel jsem na rozšíření škůdců v případě změn klimatu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 11:35

Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Pro škůdce to platí také, budou jednoduše tam, kde je pro ně vhodná teplota, vlhkost, potrava, množství predátorů .... Napadá mě třeba expanze plzáka španělského, je to docela nenažrané zvířátko a zatím u nás není dostatek predátorů, což se snad změní, například jsem ve spojitosti s ním zaznamenal poměrně vysoký nárůst populace světlušek, které jsem dříve viděl tak maximálně jednou za 5 let a teď nám téměř osvětlují zahradu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 11:38

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Tím teď samozřejmě myslím v letních měsících, zase takové oteplení, že by byly aktivní v březnu ještě není

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šumavák 19.3.2008 11:44

Ano, jistě!

Zelení lumíci se šíří skoro všude.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 11:49

Re: Ano, jistě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 11:35

Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Právě minulý únor byl použit jako příklad právě proto, že úrovni jednoho konkrétního měsíce je dobře vidět vliv počasí třeba na zaměstnanost. Pokud chcete dlouhodobější pohled, no tak dobře, ale zdá se mi, že i přes všechny "nevýhody" klimatických změn (oteplování) ekonomika např,. Slovenska rekordně stoupá již několik let, podobné je to s ekonomikou českou a navzdory apokalyptickým vizím i s ekonomikou globální.

Ostatní témata která jste zmínil (požadavky systémových změn) - s těmito změnami si myslím, že je lidstvo navyklé pracovat od počátků své ekonomické aktivity (provázanost ekonomické úspěšnosti, rozvoje civilizace třeba s budováním zavlažovacích systémů je dobře známa, historické změny v lesním hospodaření a zemědělství rovněž, není to nic čeho bychom se měli děsit či naopak předpokládat, že i do budoucna bude stále statické)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 19.3.2008 12:20

Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Pri zmenách klímy a ich možných dôsledkoch nie je dôležitá iba veľkosť ale aj rýchlosť zmeny - ak je zmena pomalá, tak existuje možnosť uplatnenia prirodzených adaptačných mechanizmov bez veľkých negatívnych dôsledkov, ak je rýchla, tak dochádza ku konfliktným situáciám, ktoré sa nedajú riešiť bez významných strát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 12:54

Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

No jo, už jsme zase u klasického tématu: " ne změny samotné, ale ta rychlost...."

Jak vidíte na příkladu února, máte dost čast se rozhodnout, zda podle vývoje počasí pracovníky zaměstnáte nebo ne, zda se třeba pustíte do dostavby.

Mimochodem, jen díky střídání dne a noci dochází k větším výkyvům a změnám, na které se všechny organismy a činnosti museli adaptovat. Co je proti tomu nějaká avizovaná změna 1C za sto let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 19.3.2008 13:13

Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Rozdiel dlhodobého priemeru teploty vzduchu o 1 °C je medzi Praha Ruzyně a Libercom, o 4 °C medzi Komárnom a Popradom. Skúste prejsť od amatérskej uvahy na vyšší stupeň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 13:28

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

To bych čekal i od vás. Prostě se držíte teze, že na rychlou změnu se organizmy nejsou schopny adaptovat a není jasno, čím to máte podloženo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 13:23

Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

V tom případě mi vysvětlete, proč je tak velký rozdíl třeba ve vegetaci mezi (dejme tomu) Pecí pod Sněžkou (800 m n.m.) a Sněžkou (1600 m n.m.), Těch 800 m je jen necelých 5 st.C. a to je míň než průměrná denní amplituda teploty...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 14:21

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Teď se obávám, že se bavíme o dvou různých věcech. Původní otázka byla, zda jsme adaptabilní (lidé, organizmy, vegetace) na relativně rychlé změny (můj názor je že ano).

Nyní se ale ptáte na rozdíl mezi Peci a Sněžkou, mezi těmito místy navzájem je ale díky nadmořské výšce rozdíl dlouhodobě +/- konstantní  a ne střídavý- Takže je jasné, že v Peci může existovat teplomilnější vegetace než na Sněžce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 14:27

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Kdesi jsem četl (ale na detaily byste se musel zeptat nějakých biologů), že z hlediska adaptace únosná rychlost oteplování je pro většinu rostlin kolem 1 st.C./100 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 14:55

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

No nevím, to bylo asi myšleno v jiném kontextu. Brambory byly původně pěstovány ve specifickém klimatu 2400 m vysoko v Andách a dokázaly se adaptovat rychle po celém světě. Někdy kolem roku 1590 je přivezli do Irska a za třicet let už tam byly hlavní plodinou. 

Pokud navíc vezmeme v úvahu i šlechtění, tak vyšlechtit třeba novou mrazuodolnější odrůdu vína jistě netrvá století. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 14:56

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

To asi ne,ale za rok to taky hotové nebude, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 15:15

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

No bakterie (nejrozšířenější forma života na naší planetě) si dokážou vybudovat rezistenci na nová antibiotika (tedy adaptovat se) během několika málo nových generací (a nové generace bakterií se množí v řádu hodin či dnů, ne let. Navíc tato forma života si dokáže novou informaci zapisovat do genů i plošně (bez množení, nová informace se prostě šíří populací) což i při rozsáhlosti naší planety opět může být spíše otázka dní než roků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 15:20

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Jistě nepopřete, že schopnost adaptace bakterií je v poněkud jiných časových měřítcích, než tomu je třeba u vegetace...

Za jak dlouho se adaptuje les?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 15:42

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak nám pane Metelko poraďte

Záleží na co se má adaptovat les. Na holinu? Na prostředí lesa?Bude mít již vytvořen základ humusu (po vykáceném lese). Les je samozřejmě živý organismus a budete mít jinou skladbu stromů na počáteční holině a po té co tyto méně choulostivé stromy (břízy, osiky, smrky) vytvoří první ochranné patro pod kterým už se může dařit náročnějším druhům (duby atd.) a které již zadrží vodu. Les to je proces, na druhou stranu jsou stromy organismy, které se dožívají i tisícovek let, jsou tedy na změny klimatu zvyklé.

Máte na mysli prostředí, kde je ročně jedno vegetační období či třeba dvě?

Nebo máte v případě vegetace na mysli jednoleté rostliny či víceleté, tam je adaptace též relativně rychlá. I u stromů samotných, africké akácie dokážou na své predátory (kozy)reagovat v podstatě okamžitě uvolněním toxinů do svých listů (ztrpknou a kozy je přestanou okusovat).Navíc si akácie mezi sebou okamžitě předají (feromony) informaci o  přítomnosti predátora. Nežijeme sice zrovna mezi "trifidy", ale nebojte se, že by vegetace byla ve svých adaptačních schopnostech příliš pomalá.   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JH 19.3.2008 11:37

Pane Autor: Ekonom

Jestli nejde jen o přezdívku, ale jste opravdu ekonom, tak jste opravdu "ekonom" jako např. Ing. Klaus! Politici a ekonomové myslí tak 4 roky nebo pětiletku dopředu. Udělám si stejnou srandu ze čtenářů jako vy: bude se oteplovat a oteplovat a stavební činnost poroste a poroste. Je to lineární závislost? Pro ekonomy: bude-li 3x větší průměrná teplota, bude 3x větší stavební činnost a HDP? :-)  Tragické bude, až se dosáhne bodu, odkud nebude návratu. No snad to dopadne dobře jako koncem permu, ovšem kdo tady vyhyne a kdo přežije nevidí ve hvězdách ani astronomové :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ekonom 19.3.2008 11:52

Re: Pane Autor: Ekonom

Ještě jednou, únorový příklad jsem uvedl záměrně, neboť dobře ilustruje závislost některých ekonomických, zejména sezónních, činností na počasí. Nedívejte se na to očima ekonoma, ale podívejte se na to přes svoji vlastní kapsu. Zda pro vás bude lepší být bez práce a příjmu díky nepříznivému počasí či využít příznivého počasí, být zaměstnán (nebo třeba jen dostavět barák). I podlo toho dokážete usoudit, které počasí je pro vás příznivé a které ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 11:54

Re: Re: Pane Autor: Ekonom

Pokud vlivem vysokých teplot bude sucho, co to udělá se zemědělstvím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 11:57

Re: Re: Re: Pane Autor: Ekonom

Budou se pěstovat plodiny, které suššímu podnebí lépe odolávají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 11:59

Re: Re: Re: Re: Pane Autor: Ekonom

Takže "...brambory nejsou, kupte si místo nich kokosák..."?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 12:03

Re: Re: Re: Re: Re: Pane Autor: Ekonom

To je trochu demagogie, zase takové změny nám snad nehrozí, podle mě stačí u současných odrůd trochu změnit stanoviště, případně zvolit vhodnější odrůdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 19.3.2008 12:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pane Autor: Ekonom

Samozřejmě to bylo přehnané, taky tam byl smajlík.

V některých případech ale vhodné odrůdy nejsou, budou se muset vyšlechtit. To chvíli trvá a něco stojí. Pokud by šlo o nahrazení zcela jinou plodinou, tak by to pro řadu zemědělců znamenalo náklady na úplnou změnu technologií zpracování a skladování, ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 19.3.2008 12:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pane Autor: Ekonom

Zemědělec by stejně musel technologie obnovovat, takže náklady nemusí být nijak výrazné a jednoduše si je zaplatíme v cenách potravin. A třeba šlechtitelství je v ČR na docela vysoké úrovni, takže bychom na něm mohli i prosperovat. Ale tady jsme u úkolu pro klimatology a pro ČR předpovědět budoucí vývoj podle mě moc nejde, asi hlavně záleží na převládajícím směru proudění vzduchu. Takže nezbývá, než se připravit na všechny možnosti, zima, teplo, sucho, mokro a jejich různé kombinace a výskyt v průběhu roku

• reagovat
• nahlásit příspěvek