FUJ 31.1.2008 21:17

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande

a vdy se posrali... rika nas fuhrer Velky Topol , nase modrogule

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kovanda 31.1.2008 21:03

Podle anglické literatury

 si Hitler zabráním Československa zdvojnásobil počet svých letadel. Pravda, možná, že byla zastaralá, ale přesto je Němci používali na západě hned na začátku války. Také je pravda, že hodně jich bylo jen dopravních, ale i t ajsouz a války potřeba. Zato výcvik a morálka československých letců byla výborná. To ukázali nakonec v bitbvě o Anglii, takže bych je tak rychle jako autor neodpisoval . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiri 31.1.2008 18:51

Mnichovska kapitulace

umoznila Benesovi nacionalisticke reseni sudetske otazky pozdejsim odsunem sudetskych Nemcu. Je docela pravdepodobne, ze si moznost podobneho reseni Benes uvedomil v obdobi Mnichovske krize.

Co je na tom nejkrasnejsi - ta sama garnitura prispevovatelu, ktera plosne chvali odsun Nemcu, utoci na Benese, ze ucinil to, co ten odsun umoznilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel Urban 31.1.2008 18:20

Strategický nesmysl

Pokud by v roce 1938 došlo k válce, staly by se české země (a v případě vstpu Maďarska také Slovensko) jediným frontovým pásmem. Československo mělo tanky, ale ne tankové divize. O kvalitách zbraní můžeme diskutovat; neměli bychom ale zapomínat, že wehrmacht později vítězil se zastaralými zbraněmi a ještě později prohrával s moderními.§

Podstatná ovšem byla strategická situace. Hitler s neutrální Francií za zády si mohl dovolit prohrát jednu, dvě, deset bitev. Na československé straně by každá porážka měla nenapravitelné následky.

Co se pevností týče, do září 1938 se podařilo zablokovat Moravskou bránu, která byla nejslabším bodem československé obrany. Zbytek pevnostní linie připomínal nedostavěnou hráz a byl by asi podobně účinný. Jednotlivé pevnosti se třeba mohly bránit dlouho, ale nemělo by to velký smysl, pokud je Němci mohli obejít.

Ostatně Hitler by možná ani nespěchal. Mohl postoupit až k pevnostní linii (čímž by zabral většinu pozdějších Sudet) a další vedení války svěřit Goeringovi, ať se chlapci od Luftwaffe trochu procvičí. A až by ho to přestalo bavit, pomaloučku, od západu by zatlačoval Čechy - včetně civilistů, čím víc, tím líp - na Slovensko. Tam, nacpaní v horách, by mohli vzdorovat třeba deset let. Čím déle tém lépe. Pokračující válka by poskytovala pádné vysvětlení jak pro etnické vyčištění českých zemí, tak pro nedostatky v německém zásobování.

Odpor posiluje morálku jen tehdy, pokud má aspoň nějaký smysl. Finský a polský odpor smysl měl. Pokud by se Češi válkou probojovali až k bezpodmínečné kapitulaci z vyčerpání, je možné, že chování těch, kterým by Hitler milostivě dovolil zůstat, by bylo ještě onucovatější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.Kraus 31.1.2008 17:40

pár poznámek

a) TGM Dr.Beneše znal a věděl, komu předává moc.   b) Vojenský odpor v roce 1938 by byl západním veřejným míněním pochopen tak, že ČSR vyprovokovalo válku a byla by dokázána správnost slov p. Hitlera o méněcenných a nezodpovědných Češích (jak vyprávěli naši vojáci, ještě daleko po vypuknutí války byli Češi Angličany podezíráni, že válka začala kvůli těm na východě a Německo bylo do ní vmanipulováno). V takovém prostředí by válečný štváč Churchill neuspěl a zbytky Čechů by teď dožívaly na Sibiři. Úvahy o čsl. vítězství nad Německem sice pěkně posilují agresivního ducha, jsou ale nereálné  c) Málokdy jsem slyšel západního vojáka mluvit jinak než o „panu presidentovi Benešovi“. Byla doba, kdy bylo třeba držet jednotu, ale mluvili tak až doposledka. Osuský a Prchala neměli dobrou pověst, seznamy čsl. vojáků zanechané v Paříži Němcům do dokládají.    d) Kdyby v období 1945-48 někdo mluvil o  „zlomení páteře národa“, asi by ho vynesli v zubech. To teprve tehdy začali komunisté rozleptávat myšlení a dřívější ozbrojený odpor by těžko něco změnil – viz Francie v té době. Celá Evropa šla doleva, my byli Rusku nejblíž a na rozdíl od Poláků nebo Finů neměli jsme s ním špatné zkušenosti. Ti, kteří prošli Jarmolincemi a Orankami mlčeli, nikdo jim nerozuměl a jejich vyprávění bylo přijímáno ve zlém. Pan president Beneš byl realista s jasnou myslí, ne „počtář, který se přepočítal“ podle prof.Černého a i po válce viděl dál než všichni kolem. Jeho rozhodnutí byla těžká a palčivá a je příznačné, že je zpochybňován a ostouzen v době, kdy žádný z verbeže, považující se za politiky, s jednou snad výjimkou, mu nesahá ani po kotníky – ba ještě níž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marat 31.1.2008 17:37

Co pořá dáváte vinu za Mnichov jiným?

Proboha,to pořád nechcete brát na vědomí,že Beneš poslal k Daladierovi ministra Jaromíra Nečase s návrhem toho,co vešlo do historie jako "Mnichovská dohoda"? Proboha pochopte už konečně,že tou Mnichovskou dohodou byla jen ukončena nemožná politika mnohonárodního státu,který Masaryk a Beneš považovali za své vlastnictví.Ti Němci přece nebyli takovými čechožrouty,jak z ních dělá vlastenecká a komunistická propaganda.České země beze škody a bez újmy žili v  Německé říší s Němci.Co se tedy změnilo  a proč po říjnu r.1918? Na tom už česká strana neměla vůbec žádnou vinu? Dokonce ani Heydrich nebyl čechožout jak to zněj dělá propaganda.O češích se vyjadřoval jako "mojí češi".Proto Beneš vyslal ty atentátniky aby se věci změnily.Proč Hitler nenáviděl Beneše?Nebyla to zásluha Benešova velikášství?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sýček 31.1.2008 17:26

Zda se bánit nebo se vzdát

není otázka výzbroje, není otázka vojenská, ale otázka morální !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JardaP 31.1.2008 17:06

Mozna, ze to Benes videl presne a jednal odpvedne

1932 Benes prijel z odzbrojovaci konference a rikal, ze kvuli Nemecku musime zbrojit. Vsimnete si, ze v Nemecku jeste nebyl u moci Adolf.1932 Polska vlada uzavira slouvu o pratelsvi s jistym Adofem. Je to prvni stat, ktery takovou smlouvu s Hitlerem uzavrel. Vztahy Polska s CR byly znacne nepratelske. To byla hodne idiotska politika. Stydi se Polaci za sve tehdejsi vladce? V teze dobe Churchill prohlasuje, ze hlavni nepritel je Hitler.1939 Polsko je rozdeleno, nikdo nehne prstem. V nasledujicim obdobi ztrati 6 milonu lidi. Nejvetsi procentualni podil ze vsech valcicich statu. Ztraty prevazne nikoliv na fronte.1941 SSSR je prepaden a je pres jasne indikace zcela nepripraven. Benes ve vzkazu domu ocekava zprvu velka vitezství Hitlera a take presvedcive tvrdi, ze to Hitler nakonec projede. Vyvoj valky odhaduje dosti dobre.1940 Anglie je kvuli idiotske politice prakticky bez spojencu a beze zbrani. Cest Anglicanum, ze to nevzdali. Jejich moznosti obrany byly i tak nesrovnatelne lepsi nez Cechu. Sousedili jen s morem na kterem byla jejich flotila a nikoliv s nepratelskymi staty. Benes to neustal. Ale Hitlera stvalo, ze nemohl poslat na Prahu bombardery. Ale co ti druzi politici, ti byli lepsi nez Benes? Nedohodl Chamberlain obsazeni zbytku CR v Mnichove (byla opravdu nahoda, ze CR byla obsazena presne pul roku po mnichovskych rozhovorech?). Na obsazeni reagoval dosti podivne (prispel k tomu, ze zlato Ceskoslovenska bylo Hitlerovi klidne vydano). Mozna, ze Benes to neustal i proto, ze dobre vedel, co se stane. Po valce uz toho moc ovlivnit asi nemohl. Stalin by CSR nikdy nepustil. Pomoc by stejne neprisla. V roce 1968 se Zapad nezmohl ani na ostrejsi protesty. Na Benese bych neplival. Mozna, ze to byl lepsi president, nez vsichni okolo.

PS Mezi nepratelskymi staty Ceskoslovenska bylo i Polsko! Stydi se dnes tam za to nekdo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 31.1.2008 16:11

Finsko a Polsko

Finsko branilo nejen uzemi, ale i obyvatele, kteri na nem zili a byli finove a chteli jimi byt i nadale. Taky je pri ztrate uzemi prestehovali do zbytku Finska. Finsko melo smlouvu s Britanii, ale te se nechtelo dat jednotky do pozice, kde by mohly byt lehce izolovany Nemeckem. Je ovsem dosti pravdepodobne, ze unikli osudu pobaltskych republik diky tomu, ze se branili (a ubranili).

Polsko si nikdy nepripustilo, ze s Nemeckem nejsou jako rovny s rovnym. Navic se mohli oprit o blahovou vizi podpory spojencu (kteri ovsem nedokazali zareagovat drive, nez bylo po Polsku). A pak se jich taky nikdo neptal.

Nerikam to jako nejakou omluvu, jenom si myslim, ze je rozdil ve srovnani s tim, kdy nas spojenci vysplouchli a obyvatele na uzemi, ktere bychom branili nechteli mit s nami nic spolecneho. K tomu Mnichovske jednani bylo na pude nepritele, pripustit neco takoveho bylo obrovskou chybou - nevim, jestli to mohla CSR ovlivnit, ale jezdit na takoveto setkani bylo nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek