Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Jenom z úst nevypusť, že jsem se bál... (II.)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Medák 31.1.2008 18:37Re: Re: Re: Sudetští Němci to jako ,že by je Češi napřed povolali do armády,dali jim zbraně a pak je zákeřně vraždili? Na takovou hovadinu dá asi dost práce přijít,že? |
|
|
Jura Jurax 31.1.2008 9:45Jako včera Semtam neškodí znát fakta. Zejména když legendární německý kulomet MG 42 měl do svého vzniku ještě čtyři roky - to měl, ale Němci měli stejně dobrý MG 34. Lehký kulomet vz. 26 dostřelem přes 3000 m překonával jinou vynikající čsl. zbraň - moderní těžký kulomet vz. 37 a svojí přesností všechny tehdejší obdobné zbraně - dostřel byl dán nábojem a hlavní, puška vz. 24 měla stejný a u lehkého kulometu není velký dostřel určujícím kritériem, ostatně tohle maximální dostřel, ne účinný; a to o překonání kulometu vz. 37 je nesmysl, nejsou-li uvedeny srovnávané parametry. LT 38 v době Mnichova nebyly ve výzbroji. Armáda vlastnila jeden vzorový kus. Série byla teprve objednána. BF-109D a C (verze E v době Mnichova nebyla ještě ve službě) byla vyzbrojena srovnatelně jako naše Avie 4 až 5 kulometů puškové ráže, verze C3 a C4 s kanony se nevyráběly sériově. Pokud vím, tak tyto verze ještě neměly samosvorné nádrže a pancéř za pilotem (ale nevylučuju to). A ne všechny stíhací geschwader byly vyzbrojeny těmito stroji, nad Ar 68 Avie jasně dominovala a po Rakousku zděděné Fiaty CR 32 s ní byly srovnatelné. Autor naopak opomíná, že podstatně horší stav byl v bombardérech (cca 60 sovětských SB-2 a licenční Blochy 200 se nevyrovnaly najmě He-111 a Do-17, byť Němci užívali i Ju-86 a dokonce i Ju-52 v bombardovací verzi; měli bombardérů podstatně víc). Viz třeba http://www.fronta.cz/situace-letectva-csr-na-podzim-1938 prvního čsl. samopalu vz. 38, ve své době snad nejlepšího samopalu vůbec - nefanděme si, byl to "jen" standard doby |
|
|
Mirek F. 31.1.2008 10:15Re: Jako včera Doplnil bych, že německý tank Pz II byl kanónem ozbrojen, jen kulometem byly vyzbrojeny pouze "jedničky". Ve výzbroji Wehrmachtu už navíc bylo cca 140 tanků verze III a IV. Od dvojky nahoru už německé tankisty před střelami z pušek, kulometů a střepinami pancíř chránil. |
|
|
Jura Jurax 31.1.2008 11:33Re: Re: Jako včera Souhlas - PzKpfw II měl 20 mm kanón; tedy podstatně méně účinný než 37 mm kanóny LT34 a LT35 i LT38. |
|
|
Šnek 31.1.2008 9:09Ještě že má NP archiv. 7.8.2007: Ale netroufám si kromě vlastního nesouhlasu s jeho dvěma kapitulacemi vyslovovat hodnotící stanovisko. Dnes už si troufá. |
|
|
Vlastimil 31.1.2008 8:45Velice pochybná argumentace článku prý jsme v roce 1938 měli 1,28 milionu k boji odhodlaných mužů, proti kterým stálo 3,3 milionu německých vojáků. Prý jsme mohli naše stavy ještě zvýšit. Proboha z čeho? Tehdy jsme měli v republice přes 3 miliony sudetských Němců, kteří byli v tom čase Hitlerovou pátou kolonou. Slováků bylo tehdy ke 3 milionům a neprojevovali žádné nadšení pro boj s Německem - spíše pošilhávali po možnosti se odtrhnout. Zbylo tedy necelých 7 milionů Čechů. Zatímco Němci měli ještě značné rezervy, my bychom bojovali nadoraz. Podívejte se ještě na tehdejší mapu - německé bylo tehdy navíc Rakousko i Slezsko. Místo boje by se to spíše podobalo masakru. Já osobně Beneše ze zbabělosti nepodezírám. Tehdy projevil značnou politickou prozíravost a víceméně všechny jeho tehdejší předpoklady se v nejbližších letech potvrdily. Byl to prostě politický profesionál a vlastenec, kterému jsme za spoustu věcí vděčni (např. i za vysídlení Němců po válce) a kterého, bohužel, ani dnes často příliš nedoceňujeme!
|
|
|
Pišta 31.1.2008 9:21Re: Velice pochybná argumentace článku Politickou prozíravost tím, že oficiálně abdikoval, aby za čas tvrdil, že je dál prezidentem? Politickou prozíravost tím, že za Stalinův předběžný souhlas s odsunem Němců "zaplatil" vazalskou smlouvou? Politickou prozíravost tím , že v Moskvě v prosinci 1943, upekl s Gottwaldem a ostatními komunisty dohodu o zákazu nesocialistických politických stran u nás, dohodu o vzniku"revolučních národních výborů", dohodu o zestátňování, dohodu o tom , že zavedeme "plánované hospodářství"? Takhle vypadá politická prozíravost? Jak potom vypadá politická naivita? Mimochodem o rozdělení "sfér vlivu" se Beneš podle jeho vlastních slov dozvěděl až o půl roku později. |
|
|
Vlastimil 31.1.2008 9:38Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Obnovení Československa po 2.světové válce nebyla samozřejmost, ale malý zázrak. Exilovým presidentem se nejmenoval Beneš sám, exilovou čs. vládu uznali spojenci. Za nástup komunismu po roce 1945 Beneše vinit nemůžete. Únor 1948 prohráli jiní. Nechtějte zázraky každý den po jednom člověku, který toho vykonal beztak dost. |
|
|
Chris Kelvin 31.1.2008 9:49Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Asi tak. |
|
|
Pišta 31.1.2008 10:11Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Plácáte nesmysly. Obnovení Československa po váce samozřejmě samozřejmost byla. Víte o nějakém státu zabraném Němci, jehož samostatnost obnovena nebyla? Jediné ,co skutečně hrozilo, bylo to , že Slovensko zůstane samostatné. Když ovšem Slováci zjistili, že Němci nevyhrají, byli docela rádi, že budou označeni jako německá oběť a ne jako spojenec , kterým de fakto byli. Exilovým prezidentem se skutečně jmenoval sám. Právě tato skutečnost a tahanice s exilovými Slováky , hlavně s posledním předsedou vlády před Mnichovem, Milanem Hodžou a Benešova neochota jednat s německými antifašisty , kteří byli legálně zvoleni v demokratických volbách do československého parlamentu, způsobila jeho problémy s uznáním jeho vlády. Únor prohráli, ti co jim Beneš a komunisti dovolili politickou stranu, to znamená socialisti. Armádě v té době velel L. Svoboda a policii, komunista Nosek. |
|
|
Mirek F. 31.1.2008 10:22Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Beneš byl jako prezident uznán domácím i zahraničním odbojem. Jaké jiné potvrzení byste v té době chtěl? Souhlas okupantů? snaha o "oduznání" Mnichova také nebyla samozřejmostí. S německými antifašisty se počítalo, ovšem ztroskotalo to na tom, že dokonce i W. Jaksch byl ochoten uznat odtržení Sudet. |
|
|
Pišta 31.1.2008 13:47Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Proboha, přečtěte si alespoň Benešovy Paměti a pak něco vyprávějte! Beneš, neměl v první řadě peníze, kromě několika tisíc dolarů, které na něj vybrali američtí krajani. Aby mohl disponovat penězi ČSR uloženými v Londýnské bance, potřeboval oficiální schválení své funkce od Britů, Ti to odmítali udělat, protože oficiálně prezidentem už nebyl.Dokonce i abdikační dopis podepsal jako "bývalý prezident" E.Beneš. Dále si Britové jako podmínku dali, že členem jeho vlády musí být poslední československý předseda vlády Milan Hodža, který také emigroval do Londýna. ten se ovšem s Benešem nesnášel , přestože spolu s ním a s Masarykem v době prvního odboje velice úzce spolupracoval. V neposlední řadě šlo o to, že odmítal přijmout do své Rady německo-české antifašisty, kteří také emigrovali do Londýna a chtěli s ním spolupracovat. Povídačky o tom , že Wenzel Jaksch uznával odtržení Sudet jsou jen povídačky, nepodložené žádným dokumentem. Beneš se o tom zmiňuje ve svých Pamětech tak :"Slyšel jsem že W.J. poslal Roseweltovi dopis, kde si stěžuje, že má být mnichovská dohoda anulována. Mně ,Jaksch ten dopis neukázal." A to je celý důkaz ? USA Mnichov nepodepsaly, proč by si měl stěžovat právě u nich? A proč potom emigrovali tito němečtí antifašisté právě do válečného Londýna, kam potřebovali vízum, když mohli pohodlně a bez víz, odjet do USA a počkat, jak to dopadne. A hlavně , proč se hlásili u Beneše do "služby?" Beneš se přece ani na okamžik netajil tím, že jeho cílem je odvolání Mnichova! |
|
|
Mirek F. 31.1.2008 14:47Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Začátek vašeho příspěvku je sice velice efektní, leč nikterak nevyvrací fakt, že Beneš byl jak domácím, tak zahraničním odbojem jako prezident opravdu uznán. Němečtí soc. demokraté se nehlásili k poslušnosti Benešovi, nýbrž jako členové vlády chtěli vybojovat co nejvíce pro sebe. Těžko půjsdou do zpočátku neutrálních USA, chtějí-li ještě dělat politiku. Doporučuji vaší pozornosti knihu jistého W. Jaksche, ve které požaduje pro s. Němce právo se rozhodnout, kam chtějí patřit. Což v roce 1938 dala jejich drtivá většina najevo dostatečně, což Jaksch musel vědět nejlépe. |
|
|
Pišta 31.1.2008 18:04Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Knihu napsanou až po zkušenostech s odsunem ? A proč se tedy hlásili k Benešovi? Já netvrdím , že Beneš nebyl domácím odbojem uznáván. Já jen vysvětluji, jaké výhrady k jeho prezidentství měli Britové. A ti rozhodovali. Ne domácí odboj, Pokud jde o zahraniční odboj ,tak právě tahanice s Osuským a Hodžou naznačují, že to moc idylické nebylo.Podmínku členství M.Hodži v Benešově vládě Britové vyslovili jasně. |
|
|
Fleischer 31.1.2008 18:00Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku W. Jaksch (předseda sud. německých soc. demokratů, který emigroval do Anglie) souhlasil s obnovením ČSR, trval však na autonomii Němců. To se nelíbilo zejména domácímu odboji a prezident Beneš autonomii odmítl a naopak prosadil vyhnání Němců. Původně se jednalo o vyhnání všech Němců s vyjímkou těch, kteří aktivně vystupovali proti Hitlerovi, nakonec prakticky všech vč. Židů hovořících německy. Nepřizvání antifašistických sud. Němců do čs. vlády v emigraci kontrastuje s postavením Slováků v této vládě. Slováci stejně jako sudetští Němci pomohli rozbít republiku, slovenská armáda bojovala po boku Hitlera v Rusku ...... . |
|
|
JJ 31.1.2008 10:28Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Navic Slovensko nebyla zas az takova vyhra. Se Slovenskem nemela CR sanci uniknout Stalinovi (jako treba Rakousko.). |
|
|
BM 31.1.2008 12:01Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku ??? |
|
|
JJ 31.1.2008 12:11Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Podivejte se na mapu. |
|
|
Vlastimil 31.1.2008 11:47Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku To je sudeťácká argumentace, že Beneš byl za války samozvaným prezidentem a že tím legálním českým prezidentem byl Emil Hácha. To si snad měl Beneš za války odskočit z Londýna do Prahy a nechat se zde zvolit? A co Litva, Lotyšsko a Estonsko? Jejich samostatnost už po válce obnovena nebyla. |
|
|
Pišta 31.1.2008 14:02Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Severní Bukovinu a Besarábii zabral Stalin ještě před válkou. Stejně tak polovinu Polska, Teprve pak ji obsadil Hitler, Já mluvím o státech , které zabral Hitler ne Stalin! To, že Beneš abdikoval , není sudeťácký argument ,ale bohužel holý fakt. Hácha nastoupil do funkce nejprve jako předseda nejvyššího soudu ,což bylo podle ústavy a pak byl legálně zvolen. Proč tedy Beneš funkci skládal? Mohl přece odejít jako prezident. |
|
|
vita 31.1.2008 18:52Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Pišto, jen tak pro zajímavost - kdy podle vás začala 2. světová válka? V datech se vyznáte? |
|
|
vita 31.1.2008 11:52Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Samozřejmost to rozhodně nebyla. Spojenci odmítali uznat neplatnost Mnichovské dohody (koneckonců - dohodli se oni) a Hácha o protektorát požádal - že pod nátlakem? No a co? Že to byla formalita? No a co? Byla! I atentátníci na Hitlera kolem von Stauffenberga počítali s tím, že uzavřou separátní mír se západními spojenci a Německu zůstanou územní zisky před 1.září 1939 - vždyť je měli mezinárodně posvěcené. Pravda, protože se Hitlera nepodařilo zlikvidovat, separátní mír se nekonal a Německo skončilo bezpodmínečnou kapitulací a rozparcelováním na okupační zóny. Ale takový vývoj nebyl vůbec samozřejmý. |
|
|
Pišta 31.1.2008 15:34Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Hitler porušil mnichovskou dohodu a tím jí anuloval. Hácha byl sice prezident, ale pravomoc povolit cizí mocnosti obsadit stát neměl ,to by musela schválit vláda a parlament. To, že mnichovská dohoda je neplatná, bylo jasné od okamžiku kdy Hitler vpadl do Čech a na Moravu .Spor byl jen o to, byla li platná před tím. Pokud vím tak žádná velmoc protektorát neuznala. Pouze SSSR asi po půl roce oznámil že budova velvyslanectví v Moskvě má být předána záatupcům Slovenského štátu s odůvodněním, že "neexistující stát nepotřebuje velvaslanectví. |
|
|
Mirek F. 31.1.2008 15:49Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Británie uznala neplatnost Mnichova až v roce 1942.... |
|
|
Medák 31.1.2008 16:28Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku ano,ještě v době bitvy o Británii,kde za RAF bojovali čs.letci,Británie Mnichovskou dohodu uznávala,za nulitní ji prohlásila až po vyvraždění Lidic |
|
|
Pišta 31.1.2008 17:57Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku W.Churchill projev 30.září 1940: "Vláda Britská prohlašuje, že se mnichovskou dohodou necítí být právně vázána, neuznává mnichovských hranic, pokladajíc otázku všech středoevropských hranic za otevřenou." E. Beneš Paměti str. 297 dole. |
|
|
vita 31.1.2008 18:42Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Z čehož vyplývá samozřejmost obnovení ČSR v předválkečných hranicích? Ts, ts, ts,... Mně z toho vyplývá, že nic není nemožné a vše záleží na výsledku války. Pokud by Hitler sám zrušil Mnichovskou dohodu 15. březnem, byly by všechny pozdější kecy k ničemu. Ale naši drazí spojenci klidně uznali, že Hitler sice kecal, ale Dohoda platí dál. Důležité je oficiální vypovězení smlouvy nebo její prohlášení za nulitní. Ne nějaké řeči byť významného politika. V demokraciích mezinárodní smlouvy ratifikuje - a tedy také ratifikaci odvolává - parlament. Ne Diktátor. Byť se tak Churchill občas choval - a nejspíš i musel. |
|
|
Pišta 31.1.2008 20:53Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Britové Benešovi jasně řekli, že záruky ohledně hranic mu nemohou dát ne proto, že by nechtěli, ale z jednoduchého důvodu, že by je potom museli postupně dávat všem zabraným zemím.Myslíte že to nemá logiku? |
|
|
Pišta 31.1.2008 22:25Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku Pokud předseda britské vlády , něco řekne v oficiálním projevu jménem této vlády, má to svojí váhu. Uznání Benešovy vlády také nejprve předcházel takový projev. V době vrcholící bitvy o Anglii, bylo těžké očekávat oficiální předání britské nóty německému ministru zahraničních věcí. Oficiální projev premiéra není pokec v hospodě. V Británii to alespoň tak bývá. |
|
|
Medák 31.1.2008 20:31Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velice pochybná argumentace článku 5. srpna 1942 zaslal britský ministr zahraničí Anthony Eden dopis Janu Masarykovi, ministru zahraničí čs. exilové vlády. Ten se v něm dočetl: "...Aby se zamezilo jakémukoliv nedorozumění, přeji si nyní prohlásit jménem vlády Jeho Veličenstva ve Spojeném království, že vzhledem k tomu, že Německo úmyslně zničilo ujednání o Československu z roku 1938, na kterých vláda Jeho Veličenstva ve Spojeném království byla účastna, považuje se vláda Jeho Veličenstva zproštěna jakýchkoli závazků v této věci. Při konečné úpravě československých hranic na konci války nebudou na její stanovisko mít vliv žádné změny, kterě se staly v těchto věcech jak v roce 1938, tak i později..." |
