H. Rybnická 5.2.2023 14:42

Poslanec Wolfgang Richter za BdL uvedl 26. 2. 1937 v parlamentním rozpočtovém výboru, že české úřady záměrně zadávají veřejné práce a dodávky v německém jazykovém území téměř výhradně českým firmám, v roce 1935 z 84 %, a proto nesou plnou odpovědnost za vysokou nezaměstnanost německého obyvatelstva v pohraničí, která 3,5krát překračuje úroveň v okresech s většinovým obyvatelstvem českým. Dokazoval, že nedávná slova prezidenta E. Beneše o zlepšující se situaci v německých sídelních územích pronesená v Liberci byla lichá, neboť z 63 prací v nich zadaných mezi 1. 10. 1936 a 15. 2. 1937 získali němečtí uchazeči jen 23,3 %, čeští 76,6 % [Jančík – Kubů].

Nejen v důsledku krize samotné – v celém státě bylo v roce 1929 cca 55 200 nezaměstnaných, v roce 1931 486 400 a v roce 1933 738 300, roce 1936 686 300 a v posledním roce republiky, roku 1938, nemělo práci ještě 256 200 lidí – nýbrž také v důsledku soustavného rušení pracovních příležitostí pro usedlé německé obyvatelstvo už dávno před krizí, byla německá území hospodářskou krizí postižena velmi nadproporčně. V květnu 1931 připadalo na tisíc česky mluvících obyvatel devět nezaměstnaných, na tisíc německy mluvících obyvatel 18, tedy dvojnásobek. Tento poměr se v následujících letech pro německé obyvatelstvo ještě zhoršil [Beran 2009, Kocian – Pernes – Tůma].

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 5.2.2023 15:13

"na tisíc německy mluvících obyvatel 18, tedy dvojnásobek." Byl tento poměr i v Praze či Brně? Pochybuji. Takže nemohl to být důsledek toho, že Sudety byly pohraniční hory kde prostě příležitosti k práci bylo méně? I dneska na Šumavě není jednoduché najít celoroční práci. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 5.2.2023 7:15

PS: Jak si vysvětlujete, že v Praze patřili Němci spíš do vyšší společnosti? Pokud by důvodem útisku Němců byl jazyk tak by i v Praze, Brně aj. byli spíš proletáři ne? Navíc znalost němčiny byla u české inteligence samozřejmá, stejně jako u průmyslníků. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 5.2.2023 7:51

Kde jste vzal tu myšlenku, že důvodem útisku Němců byl jazyk. To nikdo mimo vás netvrdí. No a když už tvrdíte , že Němci patřili k lepší společnosti, tak to bylo asi proto, že byli úspěšní. V čem jiném by to jinak mohlo být ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 5.2.2023 8:04

Jazyk jsem myslel jako národnost. No a jak tedy bylo možné, že úspěšný Němec v Sudetech byl chudší nežli úspěšný Němec v Praze. Stejně tak ale to bylo u Čechů. No není vám jako historičce trochu nápadné, že ty problémy se Sudetskými Němci nastaly až po nástupu Hitlera? Jestli on to tak nějak nepřiživoval a nepřikládal pod kotel, tzv. nordická lest. Do té doby soužití Čechů a Němců bylo bez velkých problémů, děti posílali " na handl" ženili a vdávali se mezi sebou. Ideu "Vyšší Rasy" zavedl Hitler a tím přerušil soužití, nemyslíte? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 5.2.2023 11:57

Nějak mícháte období jak se Vám to hodí, nebo jste ztratil přehled. Po staletí to byli cizinci kteří vybudovali obchodnictví, průmysl atp. "Moravský Manchestr" vybudovali převážně přicházející z rakouského Nizozemí, tedy dnešní Belgie, soukeníci z Augsburgu, sklářský průmysl Italové. Co se týče jazyka už zavedení "státního jazyka" je diskriinace ve státě který pozůstává skoro z poloviny z menšin - nebo jste slyšel něco podobného o Švýcarsku?

Cituji: Státní zakázky, především v oblasti stavby silnic a mostů, dostávaly prakticky jen české firmy. Podmínkou obdržení státní (veřejné) zakázky německou firmou bylo podstatné zvýšení podílu českých zaměstnanců ve firmě, v důsledku čehož museli být Němci propuštěni na úroveň jejich národnostního (procentního) podílu v obci sídla firmy. Ten byl u firem se sídlem v českém vnitrozemí, případně v Praze, nesrovnatelně nižší než v obcích v okolí závodu, pobočky v pohraničí.

Cituji dále: : V květnu 1931 připadalo na tisíc česky mluvících obyvatel devět nezaměstnaných, na tisíc německy mluvících obyvatel 18, tedy dvojnásobek. Tento poměr se v následujících letech pro německé obyvatelstvo ještě zhoršil [Beran 2009, Kocian – Pernes – Tůma].

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2023 13:06

Na Ukrajině navíc oddělením donbasských republik nedošlo k žádným nespravedlnostem. Drtivá většina obyvatel do Ruska chtěla a nemají žádné problémy se soužitím s těmi, kteří se cítí být Ukrajinci a zůstali žít na tomto území. Fanatičtí ukrajinští nacionalisté, kteří páchali násilí, už z tohoto území dávno odešli. To, že Západ neuznává referenda a tvrdí, že Rusko tyto regiony násilím anektovalo, je obrovské pokrytectví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 4.2.2023 18:16

Jaky mas nazor na Sudetaky, kteri se chteli pripojit k Risi a prohnila ceskoslovenska vlada jim to neumoznila, rusaku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 5.2.2023 0:59

A co by se stalo? Fungování státu nezávisí na jeho velikosti. Uškodilo nám nějak odpojení Slovenska? Nebýt válečných událostí, tak by třeba autonomie oblastí s převážně německým obyvatelstvem nebo i jejich přičlenění k sousednímu státu našemu státu nijak neuškodilo. Nakonec velká část území, odkud bylo násilně vystěhováno německé obyvatelstvo, dlouhou dobu po válce nebylo nijak smysluplně využíváno. A o části tohoto území to platí dodnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.2.2023 1:12

Vlastní území je nejdůležitějším atributem jakéhokoliv státu a jeho téměř jediným majetkem. Prosperita každého státu závisí na jeho území. Podstatné není absolutní využití území, ale využití území na jednoho obyvatele státu. Odchodem Němců se sice absolutní využití území zcela logicky zhoršilo, jeho využití na jednoho obyvatele se však zlepšilo a je zdrojem naší dnešní prosperity.

Podobné je to i s hospodářským růstem díky přistěhovalcům. Absolutní výše produkce sice stoupá, ale produkce na jednoho obyvatele často roste méně než bez příchodu přistěhovalců. Malý hospodářský růst při poklesu počtu obyvatelstva často znamená prosperitu zbývajících obyvatel. Přesně to se stalo ve středověku po morových epidemiích, kdy se životní podmínky poddaných výrazně zlepšily a došlo k výraznému kulturnímu rozvoji Evropy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 5.2.2023 8:25

:-D

Bolsevicky duchodce s klidnym tonem o Sudetech??

Takze jsi skutecne rusak. Doufam, ze zmrznes na Sibiri.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 4.2.2023 13:52

Nějak vám vypadla Čečna.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.2.2023 14:04

Stručně - zásadní nesouhlas.

Mmch - u nás vskutku nějaký ekvivalent "polovojenských Azovů a Síčí" týral ubohé sudetské Němce, aby se jich hodný strýček Hitler musel ujmout? Povídejte, přehánějte ...

A osočovat Sudetské Němce, že svým chováním pomohli onu válku rozpoutat smysl má. Hitler získal výzbroj pro 40 divizí, rozvinutý zbrojní průmysl a sebevědomí. Cca třetina kanónových tanků (nepočítaje tančíky PzKpfw I a II), co převálcovaly Francii, bylo vyrobeno ve zbrojovkách československých - PzKpfw 35(t) ex LT-35 - či protektorátních - PzKpfw 38(t) ex LT-38.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 4.2.2023 14:35

Jen jste přehlédl maličkost: V těch zbrojovkách pracovali výlučně čeští dělníci a osazenstvo. Pobírali řadu výhod až do posledních dnů války, v těchto svlékli hnědé kalhoty a nasadili rudé pásky Stali se hrdiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.2.2023 14:45

I Vy jste přehlédla maličkost: ti lidé v těch zbrojovkách pracovali primárně z toho důvodu, že potřebovali domů donést výplatu. Ty děti potřebují postel, střechu, a některé z nich ještě čas od času projeví touhu po něčem do žaludku. A řekl bych, že průměrný rodič není tak uvědomělý, že si nechá pomřít rodinu kvůli zářným zítřkům. O těch pár výjimkách v historii se zmiňoval Shakespeare a pár antických tragédií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.2.2023 15:14

Ano. Nicméně výhradně ne - pracovali a naši sudetští spolubčané - ti jistě radostně pro konečné vítězství Říše - a když ne, dělali verkšuce (Werkschutz) a dráby.

Stejně jako ve zbrojovkách francouzských, belgických, rakouských etc. Ono totiž jim nic jiného nezbývalo, pokud nechtěli chcípnout hlady, skončit v koncentráku nebo u zdi. Když jejich státy buď jako Rakušané svého rodáka Hitlera radostně vítali (dnes se k tomu nějak neznají), nebo vojensky prohrály nebo se, jsouce jako my v Mnichově tehdejšími evropskými velmocemi věnováni Německu, se vzdaly bez boje. Němečtí nadlidé si v případě odporu nedělali žádné skrupule, což nesčetněkrát osvědčili.

Mimochodem specielně u nás nejsou podmínky pro to, aby všichni masově odešli do lesů a vedli partyzánskou válku. Nicméně odboj i sabotáže, ač obé tvrdě postihované, u nás byly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Krahula 4.2.2023 17:59

K „honu na zajíce“ se Rakušané příliš nehlásí. Z asi šesti set uprchlíků z Mathausenu přežilo maximálně sedm lidí. Šlo převážně o ruské zajatce v zimě 1945, chatrně oblečené. Jejich likvidace se účastnily i stovky civilistů, jako protipól je několik rodin, které je ukryly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.2.2023 15:28

Ano.

A vypráskali Němce z fabrik, chcete-li to takto.

A poté i z republiky, plníce jim tak jejich přání vrátit se Heim ins Reich, s nímž s frenetickým jásotem před pár lety vítali své soukmenovce, německé nadlidi z reichu, co nás obsazovali.

Dobře se stalo. Co myslíte, kdybychom si tu nechali třímiliónovou pátou kolonu pokořených německých ne už nadlidí, ale přinejmenším zpočátku podlidí, že by po sametu nechtěli zase Heim ins Reich, tedy Bundesrepublik? A kdybychom se cukali, možná i nějaká humanitární bomba by na nás spadla, neboť národní sebeurčení je svaté (Kosovo) a byla BRD mocná, tehdy i vojensky ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 4.2.2023 16:10

S dobýváním ukrajinských měst, částečně obydlených ruskojazyčnými Ukrajinci, Rusáci žádný problém nemají. Jako kdyby Rusku kdy záleželo na lidech. Všech, vlastních i cizích.

Že bylo vyhnácí sudetských Němců sviňárna, tak, jak bylo provedeno, to jo. Trest má být individuální, ne kolektivní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2023 18:47

"Trest má být individuální, ne kolektivní." Ano, takže rodina Sudtského Němce: matka = fanatická nacistka (dosti časté) otec = rozumný Němec ale pod pantoflem dělal co mohl.... syn= padl u Stalingradu, druhý syn = kličkoval aby nemusel na vojnu, ale nakonec musel, dcera = nosila chleba zajatcům z koncentráku. Takže jak to individuálně rozsoudíte? Matka do odsunu, otec, syn ? Po 5 letech odvolání a soudech? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2023 11:16

Ano, je nutné udělat všechno pro rozpoutání třetí světové války. Vyzkoušet účinnost jaderných zbraní. Smůla bude jen, že se to většina lidí na této planetě už nedozví...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 4.2.2023 11:34

Jsi rusak a lhat, Vintre.

Nikdo jiny pouziti atomovych zbrani nenavrhuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 4.2.2023 11:38

Putin k tomu směřuje. Jsou dvě možnosti: Nechat ho vyhrát konvenčně a tím podpořit jeho chuť vše ovládat, nebo ho co nejdřív zarazit.

První možnost znamená jen delší válku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2023 11:51

K tomu směřuje Amerika. Rusko prakticky nemá kam ustoupit. Amerika se na to naopak může vykašlat kdykoliv. Ale zatím to vypadá, že to Američani nemají v úmyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kombercová 4.2.2023 12:50

Rusko má kam ustoupit. Za své hranice a tam zůstat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.2.2023 12:58

Rusko nemá kam ustoupit. Tlak USA na Rusko se nikdy nezastaví, ať Rusko udělá cokoliv. A každé posílení USA povede jenom ke zvýšení tlaku na Rusko. Neexistuje žádný prostor pro jakoukoliv dohodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 4.2.2023 13:10

Ten TLAK USA na Rusko vidíte v čem??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.2.2023 15:04

Tlak spočívá ve snaze USA o světovládu a tento tlak se nikdy nezastaví. Navíc tato politika nedává vůbec žádný prostor k jednání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 4.2.2023 15:48

A nenapadlo vás ani trochu, že kdyby Američani CHTĚLI ovladnout svět, že uz by to dávno udelali ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek