29.4.2024 | Svátek má Robert


FEJETON: Svatý grál

17.12.2015

Byla to zprávička zasutá kamsi do rubriky Věda a technika, to je taková ta rubrika, kterou nikdo soudný nečte, jelikož ho víc zajímají trháky v rubrice Ze života slavných. V německém Greifswaldu mají pokusný reaktor a v něm se vědcům podařilo zahřát 10 miligramů helia na milion stupňů. Tím se změnilo skupenství helia na plazma a v tomto stavu se udrželo 50 milisekund. Je to obrovský úspěch. Svědčí o tom fakt, že se zpráva o pokusu vůbec dostala do zpravodajství. Jde totiž o krůček k zvládnutí techniky jaderné fúze. Ve zmíněném zařízení by teoreticky bylo možno plazmu udržet při životě půl hodiny a teplota by musela stoupnout ještě stonásobně, aby se dalo o jaderné fúzi vážně uvažovat. Takže zatím jsme ve stádiu snu, dodám ještě, že nadějeplného snu.

Jaderná fúze je něco jako Svatý grál, ona podivuhodná nádoba, z níž pil Kristus své víno při Poslední večeři. Celé generace činorodých statečných lidí po poháru pátraly. A celé generace důmyslných vědců už pátrají po technologickém poháru schopném udržet něco, co je horké sto milionů stupňů Celsia. Až bude tento Svatý grál moderní doby nalezen, bude to něco, jako by se podařilo stáhnout Slunce dolů na Zemi, stáhnout ho aspoň kousek, a pak tu bude pracovat jako ten zkrocený Golem ve filmu Císařův pekař.

Je to úžasný sen. Přiznám, že na můj vkus poněkud dlouho trvá. O řízené termojaderné reakci jsem začal slýchat od dob, kdy jsem rozum začal brát a to mi bylo tak deset. Byla to doba prvních počítačů a raket létajících do vesmíru. Četl jsem to všechno s hořícíma ušima a ty hořící uši mě zavedly na dráhu spisovatele sci-fi. Měl sem takovou jednu knihu o vynálezech blízké budoucnosti. Autor knihu zakončil asi tak těmito slovy:

Nemohu napsat přesně, jak všechno bude vypadat, ale jedno je zcela jisté: bude to ráj.

Na moji omluvu budiž dodáno, že vidina ráje mě tehdy zajímala míň než vize robotů a elektrických aut. Je to ovšem už hodně dlouho, co jsem si v té technooptimistické knize čítal. Rok 2000 býval uváděn jako jakýsi technologický milník. Do roku 2000 se všechno vynalezne a od roku 2000 nahoru si to budeme užívat. Pravda, leccos vynalezeno bylo a my si toho užíváme, ale ty dvě hlavní perly, tedy řízená termonukleární reakce a myslící počítače nadané umělou inteligencí se pořád ještě skrývají za horizontem budoucnosti.

S těmi počítači je to nejisté už proto, že přesně nedovedeme říct, co je to inteligence a jak odlišit tu přirozenou od umělé. Zato s termonukleární reakcí je to jasné, ta je definovaná. Svítí nám na obloze, ve dne coby Slunce, v noci jako hvězdy. Je ukrytá v pláštích vodíkových pum. A straší ve snech vědců a techniků a taky snílků, jako jsem já. Věřím, že se k tomuto Svatému grálu dostaneme. Svět se potom změní. Jistě vás napadne, zdali k lepšímu nebo k horšímu.

Tak je to se změnami vždycky, něco přinesou k lepšímu, něco k horšímu. Optimisté i škarohlídi si přijdou na své. Ale zatím si budou muset ještě pár pátků počkat. Ta budoucnost zatím trvala jen padesát milisekund.

LN, 14.12.2015