23.4.2019 | Svátek má Vojtěch


ANALÝZA: Příčiny kalamity v českých lesích

26.3.2019

Nepovedená transformace lesního hospodářství a její následky

V České republice se nachází lesní pozemky na přibližně 34 % z celkové výměry, tedy na cca 2.660.000 ha. Výměra lesních pozemků se každoročně o stovky hektarů zvyšuje následkem zalesňování nevyužívaných zemědělských pozemků.

Jako obyvatelé naší republiky musíme poděkovat praotci Čechovi, že svoji cestu zastavil na hoře Říp, když uviděl „zemi zaslíbenou, mlékem a strdím oplývající“. V jeho době bylo v naší zemi lesních pozemků s lesními porosty a volně rostoucí zelení mnohem víc. Kolem roku 1000 se lesy rozkládaly na 80 % našeho území. V pozdějších staletích, při zvyšování počtu obyvatel, kdy bylo třeba zajistit jejich obživu pěstováním plodin na zemědělské půdě, musely lesy ustupovat. Docházelo k mýcení lesů, jejich prořeďování hlavně těžbou palivového dřeva do domácností, do skláren, na výrobu dřevěného uhlí a pod. a zejména obrovskému poškozování lesních porostů pastvou dobytka, koz a ovcí. Lesní porosty ničené pastvou můžeme ještě dnes vidět v zemích, ve kterých nebyla pastva dosud zakázána, jako například v Řecku, lesy zničené ve středověku velkoplošným vykácením stromů pro stavbu lodí a přístavů můžeme dosud vidět například v Anglii, Portugalsku, Španělsku a územích kolem Středozemního moře i jinde.

Teprve osvícená panovnice Marie Terezie vydala v roce 1754 první tři lesní patenty, kterými zakazovala pustošení lesa, protože dle prvního katastrálního měření měly lesy výměru pouze 1.118.000 ha. Nařízenou obnovou lesa zalesňováním, ochranou proti nadměrným těžbám a péčí o les za pomoci lesnických odborníků byly za dobu cca 260 roků vypěstovány kvalitní lesy s maximální zásobou dřeva, z jehož prodeje profitovaly celé generace včetně generace naší. Hanět vlastníky lesů a lesnické odborníky za tuto činnost mohou jenom občané, kteří se kritikou chtějí zviditelnit, zejména členové Strany zelených, hnutí Duha i někteří politici.

Proč si tito pseudoodborníci nedokáží prostudovat historii alespoň za dobu od komunistického převratu v roce 1948 do doby navrácení majetku původním vlastníkům v roce 1991? Zjistili by alespoň, že v tomto období, kdy správu 99 % lesních majetků zajišťoval český stát, byly zřízeny Státní lesy, které hospodařily prostřednictvím lesních závodů, Vojenské lesy prostřednictvím lesních správ, lesnické školy vlastními odborníky, byly lesní porosty v dobrém stavu a nikoliv, jak uvádí současný ministr zemědělství a lesního hospodářství Toman v r. 2019, že lesy jsou v nejhorším stavu za posledních 250 roků, a ministr životního prostředí Brabec předpovídá v důsledku kalamit zničení jedné třetiny lesních porostů v ČR.

Lesní závody zažívaly také kalamity větrné i kůrovcové. Dokázaly se však s nimi vypořádat, protože měli k dispozici dostatek zaměstnanců do těžební činnosti, tedy těžebních dělníků, koní, traktorů, aut na odvoz dřeva a také dělníků do pěstební činnosti. Výhodou bylo, že tito zaměstnanci bydleli převážně v místě, nebo byli na vzdálenější pracoviště dováženi režijními auty. Případný nedostatek dělníků s motorovou pilou byl řešen pomocí sezónních pracovníků (malozemědělců) ze Slovenska a Polska. Velké větrné či kůrovcové kalamity byly vyřešeny přesunem lesníků a dělníků do těžební činnosti od ostatních lesních závodů v kraji, nebo i z jiných krajů včetně přesunu vytěžené a asanované dřevní hmoty. Ke skládkování dřevní hmoty sloužily manipulační sklady, které byly schopné i kůrovcovou hmotu asanovat odkorňováním. Proto byla kůrovcová hmota urychleně z lesa odvážena a její skládkování v lese bylo zakázané. Likvidaci kalamit jsem podrobněji popsal v článku Příčiny zhoršeného stavu lesů v Čechách, zveřejněného na stránkách Neviditelného psa 23.7.2018.

Zásadní byl i dostatek lesníků (hajných), kteří měli přidělený lesnický úsek o průměrné velikosti cca 400 ha a bydleli na hájovnách přímo v lese nebo v nejbližším okolí. Proto byli denně v lese, chodili pěšky, a tak mohli vývoj kůrovců na smrku i borovici kontrolovat každý den. Kromě lesníků vykonávali pravidelnou kontrolní činnost na lesnických úsecích i odborníci z lesních závodů a zjištěné nedostatky byly pokutovány. V pětiletých intervalech byl každý lesnický úsek prověřen specialistou z Okresního úřadu a Krajského úřadu. Jednotlivé činnosti byly známkovány a nedostatky postihovány krácením prémií, v závažných případech i propuštěním lesníka.

U Lesů České republiky (LČR) má revírník na starosti úsek o velikosti průměrně 1500 ha, bydlí ve městě, protože hájovny byly rozprodány, jezdí autem, kontrolovat vývoj kůrovce nestačí, vyplňuje tiskopisy pro nadbytečný počet nadřízených úředníků na lesních správách, krajských ředitelstvích a centrálním ředitelství v Hradci Králové. Revírník má v mnoha případech na starosti i poradenskou činnost a kontrolu stavu lesa ve vlastnictví fysických osob, protože pro ně vykonává funkci odborného lesního hospodáře (OLH). Za tuto činnost je placen z financí Ministerstva zemědělství, i když kontrolní činnost u velkého počtu drobných vlastníků nemůže zvládnout a nevykonává ji nejenom proto, ale i pro chybu v zákoně o lesích, kde veškeré povinnosti musí zajišťovat vlastník lesů. Proto je stav na těchto majetcích tristní.

Hlavní příčiny dnešního kritického stavu

1/ Ekologové by škody spáchané kůrovcem ve smrkových lesích nejraději svedli jenom na počasí. Je známo, že území ČR leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že období sucha přicházela a způsobovala značné škody. Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, kolem roku 1993 se jednalo o víceletý problém, v roce 2003 a naposledy v roce 2015, kdy sucho lokálně přetrvalo až do roku 2018.

Pochopitelně, že víceleté sucho spojené s nedostatkem srážek, vysokými teplotami ve vegetačním období a nedostatkem povrchové vody zejména v nižších vegetačních stupních oslabuje nejvíce smrk pro jeho povrchový kořenový systém. Suchem však v roce 2018 byly zasaženy i porosty borovice zejména na svažitých a vysychavých stanovištích, protože ani jejich hluboké kořeny nedosáhly na spodní vodu. Po oslabení suchem je smrk napadán kůrovci, borovice lýkohubem, někde i václavkou.

2/ Hlavní příčinou kalamitního stavu v českých lesích, v poslední době označovaného za nejhorší za posledních 250 roků, byla naprosto špatně provedená transformace lesního hospodářství v roce 1992.

Po navrácení lesních majetků původním vlastníkům, tedy i církvi, je dle zprávy o stavu lesního hospodářství v r. 2017 porostní plocha rozdělena mezi jednotlivé majitele takto: lesy ČR 46,71 %, vojenské lesy 4,68 %, lesy národních parků 3,66 %, ostatní státní 0,97 %, právnické osoby 3,12 %, fysické osoby 19,18%, obecní a městské lesy 17,13 %, církevní lesy 3,32 %, lesní družstva 1,18 % a ostatní nestátní 0,05 %.

3/ V roce 1992 jsem byl v poslanecké sněmovně přítomen diskusi o budoucí správě Lesů České republiky (LČR). Odborníci z Německa, Rakouska, stejně tak i čeští lesníci z provozu nedoporučovali vytvořit v Hradci Králové centrální ředitelství, stejně jako oddělení moci správní od moci výkonné. Poslanecká sněmovna bohužel schválila model předložený kamarády ze studií Ing. Rybníčka, Ing. Olivy, Ing. Mičánka a prof. Domese, který spočíval v tom, že veškeré práce v lese i prodej dřeva bude prováděn prostřednictvím výběrových řízení. I odborníci z jiných oborů vědí, že výběrová řízení jsou zdlouhavá, pro rychlé řešení problémů nepoužitelná a to platí při likvidaci kalamit v lesích dvojnásobně.

A tak začal výběr na základě hlavního kriteria, a to nabídnuté ceny. Tak se také stalo, že například na územní jednotce v Jeseníkách vyhrála společnost ze západních Čech, která na této jednotce neměla dostatek pracovníků do těžební i pěstební činnosti ani v místě zaručený odbyt na vytěžené dřevo. Nedostatek dělníků do těžby musely proto řešit nákupem harvestorů a vyvážecích souprav a přechodem na sortimentní metodu výroby dřeva přímo v porostech. Harvestory jsou však stroje, které kolem sebe potřebují prostor a jejich efektivnost se řídí denním množstvím vyrobeného dřeva. Jednotlivé stromy, které jsou napadeny kůrovci, je pro svoji nedostupnost lidově řečeno nezajímají. Při odvětvování stromů harvestory však dochází i k odtržení kousků kůry, ze které se mohou na zemi vylíhnout dospělí jedinci kůrovců. A tak začal problém s namnožením kůrovců, kteří nečekají na výběrové řízení třeba půl roku, ale při teplotách nad 14 stupňů C, jsou schopny ukončit žír ve stromu za 6 týdnů. A protože se množí geometrickou řadou, z jednoho napadeného stromu zničí minimálně 5 m3 sousedních stromů, vyrojit se mohou i třikrát za rok, tak si snadno spočítáme, že z jednoho ponechaného stromu z minulého roku může lýkožrout smrkový zničit přibližně 600 m3, což při průměrné zásobě 500 m3 smrku/ha je plocha 1,2 hektaru.

Pokud je správný odhad Výzkumného ústavu lesního hospodářství, že v lesích zůstalo stát tři až pět milionů kůrovci napadených stromů, tak je možné v letošním roce očekávat až 50 milionů m3 kalamitního dřeva t. j. polomů a kůrovcového dřeva (v loňském roce bylo zpracováno cca 25 milionů m3 kalamitního dřeva).

Akciové společnosti vzniklé po kupónové privatizaci na území bývalých lesních závodů, které nevyhrály výběrové řízení, musely propouštět zaměstnance, rušit manipulační sklady a kolem roku 2005 jich postupně převaha zanikla. Tak se stalo, že z původních 68 000 zaměstnanců v lesním hospodářství zůstalo pouze 13 000 osob samostatně výdělečně činných. Tito bývalí zaměstnanci si pro nízké mzdy našli práci v sousedních zemích nebo přešli do jiných oborů, což přispívá i k vylidňování některých okresů. Proto musí MZe shánět pracovníky na Ukrajině, což se z důvodů administrativní zátěže daří velmi těžko.

Z důvodů vysokého prodeje dřeva do Rakouska a Německa pro vyšší ceny (prodej cca 7 milionů z vytěžených 18 milionů ročně) zanikla celá řada drobných dřevozpracujících pil v rámci okresů pro nedostatek dřeva, což způsobilo další problém s odbytem dřeva z kalamit posledních roků.

Za této situace nechápu, proč nakupujeme dřevo z jiných zemí. Při dopravě na pilu Ptení u Olomouce a do Vídně se z Ruska rozšířil dříve v ČR neznámý lýkožrout severský, který je mnohem nebezpečnější než jiní kůrovci a který dle zprávy o stavu lesa za rok 2017 zlikvidoval cca 25 % z vytěžené kůrovcové hmoty.

4/ Za naprosto nezodpovědné pokládám od MZe – odboru lesního hospodářství ponechání zejména soukromých lesů jejich osudu. Řada drobných vlastníků (hlavně takzvaně přespolních) dosud neví, kde svoje lesy má, řada zase neví, jaké práce les v průběhu svého vývoje potřebuje. Tato situace způsobuje při kůrovcové kalamitě rozšiřování kůrovců na majetky sousedů a problém se násobí. Je proto třeba posílit státní správu lesů, zejména kontroly v lesích tak, jak to bývalo před rokem 1955. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) kontrolní funkci neplní, o čemž svědčí loňské několikaměsíční čekání na zprávu o stavu lesů spravovaných LČR.

5/ Za naprosto absurdní považuji ponechávání neasanovaného kůrovcového dřeva na skládkách v lese v odhadovaném množství 2 – 3 miliony m3 na začátku letošního roku. Stejně tak jeho rozšiřování při přepravě vagóny nebo kamiony. Jistě hodně diváků vidělo v minulých dnech televizní pořad o tom, jak z vagónů ve stanici v Aši byly kůrovci zničeny okolní lesy. Kůrovci dokáží za svojí potravou létat, převážně na okolní stromy, ale vzdušnými proudy mohou být zaneseni až o desítky kilometrů dál.

6/ Věřím, že až bude pan ministr Brabec na MŽP hledat vládou požadované úspory, najde i miliony Kč, které každoročně zasílá příspěvkové organizaci Hnuti Duha. Z těchto peněz je dobře živeno několik desítek odborníků na životní prostředí, kteří se pod hlavičkou ochrany přírody nejvíce podílejí na všemožných zákazech a oddalování i státních projektů pro stavby dálnic, železnic a podobně.

Největšímu „expertovi na lesy“ veterináři Bláhovi je třeba říci „ševče, drž se svého kopyta“, protože přivazováním ke kůrovcovým stromům na Šumavě a prosazováním bezzásahovosti v Šumavském národním parku již společně s bývalým ministrem Bursíkem způsobili miliardové škody. Pane veterináři, vaše rčení, že „nejlépe bude lesům v ČR, až v nich neporoste žádný smrk“, již vešlo do dějin. Vašemu doporučení, že na kalamitní holiny patří jedle a buk, se smějí i školáci. I při současné kalamitě stále říkáte, že kůrovec do lesa patří a že příroda si pomůže sama?

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že lesy nepěstujeme jenom pro dřevo či jeho obecně známé a prospěšné funkce, ale v poslední době hlavně pro zadržování vody v krajině, což je kvůli posledním suchým rokům nejvíce diskutované téma. Les a voda fungují jako spojité nádoby, protože les zpomaluje průtok vody a kvůli zmizelým lesům bude vysychat krajina, zvýší se půdní eroze, při přívalových srážkách se zvýší riziko povodní a sníží se schopnost zvýšení hladiny spodních vod.

Dojde-li lidem voda, přestanou věřit, že za to může jenom klimatická změna, a zjistí, že v ČR máme jenom vodu, která se území dostane vodními srážkami, se kterou musíme řádně hospodařit. Potom si mnohem více začnou vážit nezničené krajiny a volat po nápravě současného špatného stavu jak v lese, tak na polích. Byl bych proto rád, kdybych jako v dávnověku praotec Čech mohl co nejdříve opět zvolat:„Vidím zemi zaslíbenou...“



Diskuse


J. Kratochvíl
11:07
26.3.2019

P. Han
14:39
26.3.2019

M. Prokop
16:38
26.3.2019

J. Kratochvíl
12:41
27.3.2019

J. Kanioková
19:01
26.3.2019

J. Kratochvíl
12:44
27.3.2019

J. Tomáš
9:28
26.3.2019

R. Langer
9:54
26.3.2019

M. Valenta
9:09
26.3.2019

O. Dvořák
9:19
26.3.2019

M. Valenta
10:04
26.3.2019

Z. Charvát
10:30
26.3.2019

Z. Charvát
10:31
26.3.2019

J. Pražák
13:31
26.3.2019

O. Dvořák
10:37
26.3.2019

Z. Charvát
10:57
26.3.2019

Z. Charvát
11:05
26.3.2019

V. Pokorný
8:53
26.3.2019

Š. Hašek
8:41
26.3.2019

V. Kotas
9:08
26.3.2019

P. Zinga
10:32
26.3.2019

Š. Hašek
10:45
26.3.2019

V. Říha
8:53
29.3.2019

M. Prokop
8:08
26.3.2019

K. Novák 396
5:00
26.3.2019

R. Langer
5:57
26.3.2019

V. Říha
8:59
29.3.2019

počet příspěvků: 35, poslední 29.3.2019 08:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.