15.8.2018 | Svátek má Hana


EKOLOGIE: Příčiny zhoršeného stavu lesů v Čechách

23.7.2018

V posledních době se na všech úrovních hovoří o zhoršujícím se stavu lesních porostů a o kůrovcové kalamitě. Konečně se pro strach z nezvládnutí kůrovcové kalamity zejména na severní Moravě v předhůří Jeseníků, Orlických hor apod., ale také jižní Moravě, východní části českomoravské vysočiny a i v jiných lokalitách na rozloze desítek tisíc hektarů, začali situací vážně zabývat Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Místo aby příslušní ministři hledali pravé příčiny silně se zhoršujícího stavu lesů v Čechách, došli k závěru, že za všechno může suché období posledních let a nikoliv obě ministerstva a kontrolní orgány státní správy na úrovni krajů a okresů. Je mnohem jednodušší všechno svést na přírodu a všechny viníky z minulých let omilostnit, protože zveřejnění pravých viníků by se mohlo politicky nevyplatit. Prohlášením, že za škody nenese nikdo vinu, se může celá veřejnost uklidnit, protože při dnešním byrokratickém soudnictví by k potrestání viníků vůbec nedošlo, anebo až po dlouhých tahanicích za mnoho let. Je také jednodušší nechat všechny škody zaplatit státem, protože státní kasa „přece může“ všechny škody pokrýt.

Protože jsem celoživotním lesníkem, po roce 1991 také soudním znalcem a odborným lesním hospodářem (tudíž 63 roků v lesním provozu), dovoluji si situaci v lesním hospodářství hodnotit jinak než páni ministři, a to popisem vlastních zkušeností.

Přiznávám, že současné období je mimořádně suché, ale to neznamená, že je to první sucho ve 20. a 21. století. Pokud bychom šli do dávné minulosti, i ve starém Egyptě se jako následek sucha střídala léta tučná s hubenými. Nechci zlehčovat situaci, a proto podtrhuji, že ke zhoršování klimatických změn přispívají lidé, a to tím více, čím více vzrůstá lidská populace. V dohledné době se období velkého sucha vyskytovala již v r. 1947, 1974, 1983, 2003, 2013, 2015-2016. Stejně jako velká větrná kalamita z let 1868-1870, po které následovala kůrovcová kalamita na výměře cca 20 000 ha, kterou jako období „zlatého broučka“ popisuje ve svém románu Karel Klostermann a která byla ukončena v r. 1878 přesunem schwarzenberských lesních dělníků z Čech i ciziny. Kalamita byla zvládnuta až za 10 let hlavně pro nedostatek volských potahů převážejících malá množství odkorněného dřeva na vzdálenost až 25 km do Sušice.

V roce 1973 jsem organizoval pomoc při zpracování na tehdejší dobu první velké kůrovcové kalamity

v oblasti kolem Borové Lady a Kvildy, způsobené lýkožrouty smrkovými z bavorského pokusného území „Naturshutzgebiet“, kde kůrovci na ploše 6 000 ha zlikvidovali všechen smrk a potom přelétli na českou stranu. Protože hrozilo nebezpečí dalšího rozšiřování, byla několika lesním závodům z Jihočeského kraje nařízena výpomoc, po které byla kůrovcová kalamita zvládnuta během roku 1973 tak, že v prostoru před ženijními zátarasy byly napřed vytěženy a odkorněny stojící kůrovcem napadené stromy a nakonec kůrovcové souše v množství 55 000 m3 na redukované ploše cca 150 ha.

Na holinách po kůrovcové kalamitě kolem Borové Lady byly vypěstovány překrásné smrkové porosty, které jsou v posledních letech rozhodnutím „odborníků“ ze ŠUNAPu jako první zásahy ve stáří 40-50 roků, rozvolňovány nejenom silnými zásahy a vloženými linkami potřebnými pro harvestory, ale i vytvářením holin o výměře až 0,30 ha, údajně za účelem náletu zpevňujících dřevin. Podobnou hloupost jsem v životě nezažil a myslím si, že takto silně a pozdě proředěné porosty budou ještě v předmýtném věku zničeny bořivými větry.

V březnu 1991 silná vichřice zničila jenom u Lesního závodu Tábor 450.000 m3 stromů, i odolnějších dřevin s kůlovými kořeny, jako je borovice, dub a jedle. Protože podobně byly postiženy i jiné lesní závody Jihočeského kraje, zorganizovala Státní správa výpomoc ze závodů Šumperk, Loučná nad Desnou a Jablunkov ze Severomoravského kraje. Protože zpracování tak velkého množství se nezdařilo v prvním roce, došlo v druhém roce již k napadení některých lokalit kůrovci, jejichž likvidace byla provedena částečně odkorněním, ale převážně obarvenými insekticidy (barva přidávána kvůli přehledu).

V r. 1993, kdy na české straně po vichřici řádili opět kůrovci, jsem si projel celé území na bavorské straně od Rozvadova až po Filipovu Huť a mohu s obdivem prohlásit, že kromě zničeného území „Naturschutzgebiet“ jsem po cca stokilometrové trase nenašel ani jeden kůrovcový strom, což byl příklad důsledné ochrany lesa se strany německých vlastníků. V dnešní době již území na bavorské a rakouské straně nemohu pochválit, ale naopak po prohlédnutí letecké mapy (podrobné údaje nejsou k dispozici) musím prohlásit, že kůrovec z bezzásahového území národního parku Šumava zničil v sousedních státech území odhadem přibližně stejné jako na straně české (cca 20 000 ha). Pokud by nedošlo k vzájemné mezistátní dohodě, že na české straně se v pásu 500 m bude proti kůrovci bojovat, mohlo to dopadnout ještě hůře.

Větrné kalamity postihly v minulém století mnohokrát i jiná území v Čechách. Jednu z nich jsem pomáhal organizovat od července do konce roku 1983, kdy orkán z německé strany zasáhl Stožeckou horu a jednotlivé lesní závody nařízením podnikového ředitelství Státních lesů v Č. Budějovicích za půl roku zpracovaly 250 000 m3 zpřelámaného a křížem nakupeného polomového dřeva. Včasným zpracováním nedošlo k nalétnutí ani k rozmnožení kůrovců v dalších letech.

Jako jednu z hlavních příčin zhoršujícího se stavu lesů u státních lesů pokládám parlamentem schválené rozhodnutí z roku 1992 o správě lesů v majetku českého státu svěřenou Lesům České republiky (LČR). Byl jsem v parlamentu přítomen diskuzi, jakým způsobem bude správa u LČR vykonávána. Přes všechna doporučení lesníků z provozu i odborníků z Německa a Rakouska, aby zůstalo stávající obhospodařování formou lesních závodů, zvítězila lobby kolem inženýrů Olivy, Rybníčka, Mičánka a Domese. Tato lobby prosadila rozdělení „na moc správní a výkonnou“ a za to se odměnila nejvyššími posty (ředitele LČR, náměstka pro lesy na MZe, prezidenta asociace podnikatelů v lesním hospodářství). Moc správní spočívá v ustanovení ředitelství LČR v Hradci Králové, oblastních inspektorátech a lesních správách, kde počet kancelářských úředníků narůstá a kteří se např. již do původních prostor LČR v Hradci Králové nemohou vejít, o čemž svědčí projekt na výstavbu nového velkosídla za cca 800 milionů Kč. Protože se současný pověřený ředitel LČR Pospíšil asi zastyděl, že za nezvládnutou kůrovcovou kalamitu a nejhorší hospodářské výsledky v r. 2017, nemůže veřejnost popuzovat, plánovanou výstavbu honosného velkosídla v posledních dnech odročil.

Naproti tomu počet revírníků (hajných) se neúnosně snížil, protože jim byly prodány hájovny a myslivny a mnozí byli propuštěni pro nadbytečnost. Revírníci, kteří v období kůrovcových kalamit by měli být každý den v lese, vyhledávat kůrovcové stromy a zajistit jejich urychlenou těžbu a asanaci, jsou zatěžováni administrativou, kterou si vymýšlí správní úředníci a pro neúměrnou rozlohu revírů (průměr na revírníka 1500 ha, když v době bývalých Státních lesů byl průměr na hajného 400 ha), práci na ochraně lesa nemohou stačit.

Dohled nad soukromými vlastníky lesa se strany revírníků také nefunguje, jednak pro neúměrně vysoký počet přidělených vlastníků a hlavně proto, že zákonem o lesích byly veškeré povinnosti přeneseny na vlastníky a tak revírník může jenom les kontrolovat, psát o potřebách lesa (většinou jenom opisováním úkolů stanovených v lesních hospodářských osnovách) a čekat, zda vlastník poslechne.

Moc výkonná spočívá v zadávání prací na územních jednotkách akciovým společnostem formou výběrového řízení, kdy zakázku na územním pracovišti dostane ten, „kdo nabídne víc peněz“, a nikoliv ten, kdo zajistí požadovaný rozsah všech prací v termínu a kvalitě. Pokud akciové společnosti v r. 2017 zakázky nezvládly, výběrová řízení byla zrušena a vypsala se nová a LČR vykázaly nejhorší výsledek, a to pouhých 2,5 miliardy Kč za zaokrouhlenou výměru 1,200 milionu ha lesní půdy.

Protože tyto společnosti ze vzdálených míst republiky nemají potřebný počet těžařů, koní a traktorů na zpracování čerstvě napadených jednotlivých kůrovcových stromů, počkají až se ohniska rozšíří a potom nasadí harvestory. A nemusí ani dlouho čekat, protože u kůrovců trvá vývoj od napadení do vylétnutí nového brouka při teplotách přes 14 stupňů pouhých 6 týdnů a může se zopakovat až 3x v roce. A protože kůrovci se množí geometrickou řadou, lze snadno spočítat, že z 1 ohniska o průměrném počtu 8 kůrovcových stromů je napadeno po druhém vylétnutí již 64 stromů a při trojím vylétnutí je to již 4 096 stromů, (což při průměrném počtu 500 ks stromů/ha v mýtných porostech znamená zničení lesa o výměře 8 hektarů).

Protože je známo, že kůrovci se za pomoci větrných proudů dokážou přesunout i daleko, nechápu proč se neošetřené dřevo s kůrovcem rozváží v železničních vagonech či nákladních vozech po celé republice. Nebo si zodpovědní pracovníci myslí, že kůrovci rozvozem na jiná místa zahynou? To by musela přestat platit dlouholetá zkušenost, že kůrovci se množí tak dlouho dokud nezničí všechny stromy v okolí, neznají vlastnické ani ochranné hranice (viz škody na Šumavě, škody na obou stranách v pásmu kolem státní hranice s Německem a Rakouskem, zničený chráněný les Trojmezí, zničená část „Dauerwaldu“ (výběrném lese) na majetku kláštera Schlegl v Rakousku a mnoho dalších lokalit v Čechách). Převážení neasanovaného kůrovcového dřeva po celé republice je naprostý nesmysl. Jako důkaz může posloužit rozmnožení lýkožrouta severského, který jako nepůvodní druh byl počátkem devadesátých let rozmnožen z navozeného neošetřeného dřeva na pilu Ptení nedaleko Olomouce. Z ruského dřeva, které se vozilo do Vídně, se dostal až na jižní Moravu. Postupně došlo ke spojení obou míst a dnes máme tímto nepůvodním druhem napadenou celou Moravu.

Protože se nechci opakovat, odkazuji na svoje dřívější články zveřejněné na stránkách Neviditelného psa jako např. Divočina na Šumavě, Braňme naše lesy, dokud je čas a Čas říci pravdu o Šumavském národním parku. Mokré skládky na kůrovcové dřevo nelze mnohde využít, protože pro jejich pravidelné zavlažování chybí voda a nikdo dosud neví, kde se tedy bude skladovat údajně až 2,5 milionu neprodaného kůrovcového dřeva. Ani tato situace není důvodem pro vyhlášení nouzového stavu?

Jako nejvhodnější asanace kůrovcových stromů na skládkách se jeví možnost nastříkání insekticidu po povrchu skládek, a pod skládku a jejím utěsněném obalu je rozprostřena netkaná textilie. Tento způsob již prošel zkouškami s výbornými výsledky a metoda byla pojmenována MERCATA. Takto ošetřené skládky mohou být ponechány i na vytěžených plochách a nikoliv rozváženy po celé republice, protože stejně jako v popsaném rozmnožení lýkožrouta severského se i domácí kůrovci – na smrku hlavně lýkožrout smrkový a menší, převážené ve stadiu kukel a dospívajících brouků mohou z neošetřeného dřeva rozmnožit po celé republice. O vhodnosti i účinnosti této metody hovoří i současný ministr MZe. Jenom doufám, že se mu včas podaří zajistit účinné insekticidy a netkané textilie a že celou akci nenapadnou ekologičtí aktivisté.

Výběrovými řízeními a nízkými výdělky byl snížen počet lesních dělníků z původních 68 000 na pouhých 6 000. A to těch nejpotřebnějších, protože byli rozmístěni rovnoměrně v okolí lesa a pracovali takzvaně za humny. Je třeba zdůraznit, že tento stav přispívá i k vylidňování vesnic, tedy problému se kterým si ani vláda neví rady. Dnes hledá nový ministr 6 000 těžebních dělníků na Ukrajině, což se mu při rychlosti vyřizování pracovních povolení a víz povede sotva včas. Proč za současného stavu, který označil náměstek MŽP Vladimír Dolejský na semináři o kůrovcové kalamitě v parlamentu 24.4.2018 za bezprecedentní kůrovcovou kalamitu, nejhorší za poslední století, nevyhlásí vláda mimořádná opatření? Proč nezveřejní Česká inspekce životního prostředí zprávu o stavu lesů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, když závažná zjištění jsou již popsána a bylo by možné zjistit pravdu o hospodaření v lokalitách s kůrovcovou kalamitou na severní Moravě od roku 2015 a zároveň se poučit o možnostech obrany proti kůrovcům i v jiných oblastech Čech?

Ke zhoršování stavu lesních porostů dochází u všech vlastníků, kteří nedisponují vlastními pracovními silami a výrobními prostředky. Kromě již popsaných kůrovcových oblastí na severní, jižní Moravě, částečně i Českomoravské vysočině a některých menších suchem trpících lokalitách, dochází k přemnožení kůrovců i u nezodpovědných soukromých a městských lesů.

Při venkovních pochůzkách jsem zjistil, že v některých katastrálních územích na Táborsku může jeden drobný nezodpovědný vlastník rozmnožit kůrovce i do lesů ostatních vlastníků, jako např. v lesích katastrálního území Radkov u Tábora. Stejně tak u městských lesů Soběslav došlo již v minulých letech k totálnímu zničení všech mýtných porostů, protože stejně jako u LČR zodpovědní lesníci praktikovali výběrová řízení. Naopak ve vzorném stavu jsou lesy bývalých šlechtických majetků jako např. schwarzenberské lesy na Orlíku, lesy Wratislava na Dírné, lesy Kinských a pod. Tyto namátkou uvedené příklady potvrzují dlouholetou zkušenost, že za ochranu lesa zodpovídá vlastník a že proti kůrovci se dá bojovat soustavnou kontrolou lesních porostů a včasným zpracováním napadených stromů. Osočování za špatné hospodaření na vrácených církevních majetcích je rovněž nepravdivé, protože kromě kůrovcem zničených lesů v majetku arcibiskupství Olomouc navazujících na lesy LČR, jsou tyto lesy řádně spravované, protože mají dostatek vlastních lesnických odborníků a využívají těžebních i pěstebních dělníků z blízkého okolí.

Nejvíce se na celkovém zhoršování stavu lesů a zejména rozšiřování kůrovců podílí nedostatečná kontrola se strany státní správy. Od bývalých kolegů v provozním oddělení lesního závodu jsem zjistil, že až do zrušení lesodohledacích úřadů na bývalých okresech do r. 1956 fungovaly kontroly stavu lesů u všech vlastníků tak, že všech 5 kontrolorů z okresu bylo skoro denně v terénu, vlastníkům lesa nejen poradili, jak hospodařit, ale také v případě nedostatků udělovali pokuty.

U bývalých státních lesů pravidelné kontroly nejen stavu lesů, ale i kvality prováděných prací u všech lesníků (hajných) na každém lesnickém úseku prováděli v prvé řadě celoročně 2- 3 provozní inspektoři lesních závodů. Každých 5 let důkladnou kontrolu stavu lesů v namátkově vybraných lesních porostech různého stáří prováděl fundovaný odborník z okresního úřadu, který jednotlivé činnosti známkoval a lesníci na základě průměrných známek dostávali různě vysoké prémie. Mimořádné kontroly stavu lesa prováděl i odborník z krajského úřadu, který na základě výsledků posuzoval úroveň jednotlivých lesních závodů.

Kontroly se v současné době prakticky neprovádějí. Revírníci ani odborní lesní hospodáři nemají žádné pravomoci, protože dle zákona o lesích za stav lesa zodpovídají jenom vlastníci lesů. I když jsou na detašovaných pracovištích okresů – odborech životního prostředí pracovníci, kteří by se měli kontrolou zabývat, do lesa prakticky nechodí, protože jsou zavaleni písemnou agendou a mnohde pověřováni i jinými činnostmi.

Po rozdělení bývalého Ministerstva lesního a vodního hospodářství, kterému stačila jedna budova ve Vršovicích, vzniklo Ministerstvo životního prostředí s počtem cca 3 700 pracovníků a jenom v Praze využívá 2 budovy přeplněné úředníky. Naproti tomu na Ministerstvu zemědělství ve vyčleněném odboru lesního hospodářství pracuje pouze cca 60 odborníků, kteří kontrolu zaměřenou na stav všech lesů v Čechách nestačí zajistit.

Kontrola byla svěřena České inspekci životního prostředí při MŽP, avšak s omezenou pravomocí, zaměřenou převážně na zjišťování nedostatků při zhoršeném životním prostředí (skládky odpadů, vypouštění emisí apod.) a pouze okrajově na stav lesů u vlastníků lesa. O její pomalosti a nedostatečnosti svědčí shora popsaný případ dosud nezveřejněných výsledků šetření o stavu lesů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji z minulých let.

Špatnou situaci v lesním hospodářství zhoršují ještě ekologičtí aktivisté z hnutí Duha (nezisková organizace, která formou grantů od MŽP, Ministerstva školství, Státního fondu životního prostředí, tedy vlastně ze státních prostředků, inkasuje ročně až cca 17 milionů Kč - přesná čísla se nikdo nedozví). Expert přes lesy u hnutí Duha, veterinář Jaromír Bláha, veřejnosti předkládá tvrzení, že za špatný stav českých lesů mohou všichni lesníci, kteří v minulých staletích vysázeli smrkové porosty a že kůrovcová kalamita u smrku obrazně řečeno, skončí s posledním odstraněným stromem. Tento „ekoterorista“ prohlásil, že „až nebudou žádné smrky, bude líp“.

Toto hnutí se v měsíci květnu letošního roku pokusilo o paralyzování státní správy výzvou „ Zachraňme lesy“, jejímž prostřednictvím vyzývá veřejnost, aby bojkotovali novou vyhlášku MZe o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. Přitom MZe prokazuje, že návrh nové vyhlášky umožní vlastníkům lesů větší možnosti při rozhodování o způsobu hospodaření v lesích, zejména při výběru melioračních a zpevňujících dřevin a využití motivačních ekonomických nástrojů. Tím hnutí Duha prokazuje svojí „odbornost“, podobně jako při přivazování se ke kůrovcem napadeným stromům na Šumavě, odporem proti používání insekticidů a klamáním veřejnosti, že příroda si při kůrovcové kalamitě poradí sama a že lesy se určitě samy obnoví. Výsledkem šumavských experimentů je cca 20 000 ha zničených lesních porostů a za pomoci ministra Brabce z MŽP vyhlášením bezzásahových zón na zatím 21 % lesní půdy a výhledově až na 51 %, to bude cca 35 000 ha.

Ptám se Vás, pane veterináři Bláho, zda se cítíte být povolanějším než lesničtí odborníci a zda je Vám jedno, jestli i na hospodářských lesních pozemcích různých vlastníků bude růst tráva, křoviny či málo hodnotné dřeviny s minimálním zpeněžením? Je Vám jedno, jestli na kůrovcových holinách dojde ke splavení ornice deštěm - na svažitých pozemcích až na holou skálu, že se změní klimatické podmínky, zejména množství vodních srážek, že se změní ráz krajiny, na kterou se budeme jako obyvatelé naší vlasti muset dívat jako na měsíční krajinu? Proč si svoje experimenty na rozšiřování kůrovců a matení veřejnosti formou transparentů, drahých brožur a organizováním shromáždění s tendenčními výklady pro obyčejné lidi neplatíte ze svých soukromých peněz, které jste si vydělali prací? Protože celé hnutí Duha (v počtu jenom 40 expertů na ústředí) se nestydí vykrádat státní pokladnu a škodí naší společnosti, bylo by dobře, kdyby ho přestali sponzoři podporovat.

Závěrem bych pro zlepšení zhoršené situace, chtěl navrhnout alespoň některá opatření:

1) Problém zhoršeného stavu lesů by měla řešit vláda vyhlášením krizového stavu nejenom za účelem zvládnutí kůrovcové kalamity, ale i pro stabilizaci lesních dělníků, dále pro zachování nenarušené krajiny, zlepšení klimatu, hospodařením s vodou apod.

2) Parlament by měl u lesů ve vlastnictví českého státu po vzoru sousedních zemí zrušit obhospodařování státních lesů prostřednictvím akciových společností a vrátit se k původnímu osvědčenému obhospodařování ve vlastní režii.

3) LČR musí omezit počty úředníků nejenom na ředitelství v Hradci Králové, ale i na oblastních inspektorátech a na lesních správách. Současně musí na zvládnutelnou velikost zmenšit rozlohu revírů a zvýšit počet revírníků.

4) Státní správa lesů musí zajistit řádnou a pravidelnou kontrolu v lesích všech vlastníků (nejlépe po vzoru bývalých „ lesodohledacích úřadů“), a to ve všech činnostech.

5) MZe musí urychleně vydat vyhlášku o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. Musí současně rychlým vydáním vyhlášky o myslivosti řešit i otázku přemnožené spárkaté zvěře, která jinak zlikviduje nově založené lesní kultury

6) MŽP by mělo zrušit kontrolu stavu v lesních porostech, protože tato činnost mu nepřísluší.



Diskuse


V. Braun
23:27
23.7.2018

S. Stoklásek
19:36
23.7.2018

M. Prokop
22:07
23.7.2018

P. Rada
22:19
23.7.2018

P. Rada
22:11
23.7.2018

J. Jurax
18:14
23.7.2018

I. Schlägel
14:38
23.7.2018

A. Alda
11:27
23.7.2018

A. Alda
13:16
23.7.2018

L. Novák 475
16:50
23.7.2018

P. Rada
21:49
23.7.2018

M. Prokop
22:07
23.7.2018

M. Prokop
10:38
23.7.2018

P. Rada
11:31
23.7.2018

L. Novák 475
16:49
23.7.2018

P. Vandas
9:54
23.7.2018

P. Rada
10:45
23.7.2018

B. Hudzieczek
13:32
25.7.2018

P. Lenc
9:30
23.7.2018

K. Janyška
8:48
23.7.2018

P. Jášek
8:10
23.7.2018

P. Rada
8:52
23.7.2018

P. Lenc
9:29
23.7.2018

M. Prokop
10:39
23.7.2018

P. Rada
12:27
23.7.2018

L. Novák 475
16:50
23.7.2018

V. Braun
23:32
23.7.2018

R. Langer
18:27
23.7.2018

A. Bocek
8:06
23.7.2018

P. Rada
8:05
23.7.2018

J. Lepka
9:08
23.7.2018

P. Rada
11:23
23.7.2018

J. Lepka
12:30
23.7.2018

J. Krásenský
6:42
23.7.2018

počet příspěvků: 35, poslední 25.7.2018 01:32









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.