Vesměs jezdím po Praze MHD, benzín je drahý, parkovacích míst málo a ulice ucpané...

Nenosím kabelku, mám batoh.

Měla jsem tuhle všelijaké popojíždění a zařizování, všechno na trase metra B. Když mám šanci si v metru sednout, okamžitě vytahuji nějakou četbu a čtu – cokoliv od novin přes časopisy až ke knížkám.

No a tak se tedy posouvám po městě, zařizuji, vracím se do metra a v každém možném okamžiku si čtu. Čtu si, i když vyjíždím po schodech z podchodu u Masarykova nádraží nahoru na chodník. Normálně to nedělám, po schodech se snažím chodit, neb mám sedavé zaměstnání a pohybu mám málo :-).

A jak tak jedu, zdá se mi, že je něco v nepořádku... ale než jsem si stačila uvědomit, o co jde, byla jsem nahoře a ženskou rychle odcházejíci na druhou stranu než já jsem skoro nezaregistrovala...

Takže kontrola batohu a ano, dvě kapsy ze tří rozepnuté...

V té jedné mám jen nějaké rezervní igelitky. Zato v té druhé všechny důležitosti... Naštěstí jsou v dalších kapsách pod dalšími zipy a schody byly krátké. V téhle kapse mám i dvoje klíče (domácí a pracovní), každé přicvaklé v jedné karabince, visící do hlubin kapsy.

Měla jsem víc štěstí než rozumu, neb normálně tam mám v další, ale už otevřené kapsičce mobil se šňůrkou (tlačítkovou Nokiii 5310, není nad tlačítka :-) ). Jak jsem cestou vyřizovala nějaký hovor, telefon jsem pak jen strčila do kapsy od kalhot...

Myslím, že do té kapsy přidám další karabinu...

Furt říkám, že jeden musí být stále bdělý a ostražitý (doma před kocourem, když ho pokouším a pošťuchuji, neb je bojový a rád kousne nebo vytáhne drápy...)

Budu muset na bdělosti a ostražitosti přidat i jinde.

P.S. Zatím do každého batohu, který jsem si kdy koupila, jsem dovnitř všívala další zazipované kapsy...

Pozor na Alfa!

Foto: autorka