Z. Nelina 25.6.2015 23:25

Jako vždy jsem poslední

Ve svém okolí nemám téměř nikoho, kdo by nebyl v Praze okraden.

Velký zážitek byl po bratrské pomoci přímo v budově na Václaváku.

Po povodni v r. 2002, kdy dlouho nejezdilo metro, doprava byla soustředěna do tramvají a busů, a to je v Praze nářez.

Nosím kabelku vpředu, vykradená, všichni co jsme jezdili do práce na Malou stranu, neušetřeni. Ať se kabelka svírala sebevíce, vždy někde šikovně rozřezaná. Byla to známá parta ze Smíchova, která pendlovala v hlavních tazích. I když se na ně upozorňovalo, nebyl prý důkaz.

Vloni na trhu u Anděla mně ukradli hodinky z ruky. Atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Williamson 25.6.2015 22:50

Stalo se mi jednou s ruksakem

v Praze,r. 1995. Prave jsme prileteli,mela jsem z letadla ruksak plny kramu. Ruksak z velmi pevne latky a cerny. U sestrenice jsem ruksak vypakovala,nechala tam jen penezenku s mensim obnosem v korunach a dolarech a kreditkou, a par osobnich veci. A jeli jsme s Chetem navstivit tetu a strejdu, kratka cesta metrem od Muzea na Staromestskou. Pravda, Chet, i kdyz nemluvi, tak vycniva jako American. Do metra s nami vstoupili 4 tmavsi hosi zjevne balkanskeho puvodu a hned se cpali mezi Cheta a mne. Bylo mi jasne, ze nas chteji oddelit, tak jsem si ten ruksak drzela na jednom popruhu a pridrzovala rukou a snazila jsem se tim nacpanym vagonem pohybovat. Chet tvrdi, ze ten muj ruksak furt mel na ocich. Hosi vystoupili na Mustku. Kdyz jsme se vratili k sesternici, takjsem neco hledala v ruksaku a ruka mi jim projela ven. Perfektne rozstrihnuty ziletkou. Samozrejme penezenka chybela. Kreditku jsem hbite po telefonu ztornovala. A teprve pak jsem si uvedomila, ze mi tam chybi vec zcela zasadni. Pred odjezdem z JK jsem dala dva krasne sperky do sametoveho cerneho pytliku a ten vlozila do ruksaku. Mela jsem tam nahrdelnik z granatu - dve sady, kazda od jedne babicky, a kazda trochu jina, a moje kamoska v JK mi z toho udelala moc peknou vec - zkombinovala ty dva druhy, prolozila stribrnymi perlami. A pak privesek z velkeho kusu jantaru, koupeneho v Praze za hubicku. Vezla jsem to s sebou jenom proto, ze jsem to chtela sestrenici ukazat s tim, ze bych ji takhle mohla zaopatrit jeji granaty. A jak jsem po prijezdu vyklizela ten cerny ruksak, tak toho cerneho maleho pytlicku jsem si nevsimla. Ty granaty po babickach mne dodnes mrzi. Rikal mi pak znamy, v te dobe vysoko na policii, ze v te dobe se z Rumunska poradaly zajimave zajezdy do Prahy. Privezli je do Prahy, zadne ubytovani, za 24 hodin at si nakradou, co muzou. Dokonce to tak tam inzerovali. A jeste dodal, ze jsem mela stesti; kdybych se branila, tak mohli porezat i mne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 25.6.2015 15:15

Po

různých podobných zkušenostech mám na karabině a řetízku i peněženku v kabelce. Funguje to, už několikrát nenechavec povytáhl a ihned konání zanechal.Jednomu i odměnou bylo pár facek od spolucestujících.

A navíc mi to ušetřilo několik infarktů, když zoufale v kabelce hrabu, šílím, peněženku nalézt nemohu, stačí nahmatat řetízek. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jovo 25.6.2015 12:56

Ledvinky.

Já nosím dvě ledvinky bez karabinek. Nemám je na těle, ale v těle. Na jedné mám cystu cca 13mm. Zatím mi ji nikdo neodcizil. (:-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 25.6.2015 12:41

Jajko,

fakticky štěstí. Takhle jsem jednou přitihla ženu, jak mi hrabe do košíku. Měla jsem nahoře přehozený šátek, aby nebylo do koše vidět, ale uviděla jsem nenechavou pracku, plácla ji přes ni a zařvala pitomou otázku: "Co to děláte?" No neodpověděla a zmizela. Všechno bylo na svém místě a od té doby (to už je moře let) otevřené košíky, sebekrásnější, nenosím. Už jsou jenom na houby. Do slova a do písmene ;-).

Baťoh v dopravích prostředcích sundávám ze zad a tak jako kabelky jej mám vpředu na břiše.

Jednou jsem viděla u jedné slečny takový baťoh právě jenom na břicho (na prsa), ale nevím jak se tomu říká a kde jej hledat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 25.6.2015 12:27

Tyhle příhody ve mně probouzejí

nejhorší pudy. A to jsme na tom ještě relativně dobře - vzpomínám si na jednu Jihoameričanku, myslím, že byla z Kolumbie nebo Brazílie, a ta byla unešená z toho, že tu může vůbec nosit kabelku. Tam prý bylo téměř stoprocentní, že o kabelku přijde.

Ale Jajka mě inspirovala, ty vnitřní karabinky a všité kapsy jsou dobrý nápad.

Jajko, šťastnou cestu a pěknou dovolenou přeju, a hlavně žádné kapsáře!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 25.6.2015 10:56

Zatím jsem měla

štěstí (ŤUK ŤUK ŤUK!!!) stějně jako Jajka a jedinou ztrátu v MHD jsem měla asi přes dvaceti osmi lety, kdy jsem jela pro nevlastní dcerenky v pátek po práci autobusem do Liberce a pak jsem v Praze v metru zapomněla kabelku. Holt jsem sbírala holčičky a batůžky a batoh a kabelku jsem asi nechala na sedadle. Hned jsem to hlásila v kukani, ale na další stanici už tam kabelka nebyla. Asi za tři dny mi volali ze samoobsluhy v úplně jiné části Prahy, že u pokladny našli igelitku a v ní peněženku s doklady. Peníze a kabelka byly fuč, ale naštěstí alespoň doklady "poctivý" nálezce vrátil.

A ještě dříve jsem přišla v nacpaném autobuse o deštník. Natažená ruka s deštníkem mi uvízla v davu mezi lidmi a někdo mi ho docela prostě z ruky vykroutil, neuvěřitelné.

Od té doby nic, ale já MHD moc nejezdím, a když ano, tak bývám hodně ve střehu. Jo, a štvou mě kabelky, kde je jezdec zipu vzadu, ne vpředu. Nosím kvůli tomu kabelky obráceně, přední částí na boku, zadní stranou ven. Přijde mi to praštěné.

Přeju všem dobrý den. <3

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 25.6.2015 10:02

není, o co stát...

...tedy zatím nemám vlastní zkušenost, ale fakt je, že kapsáři jsou neskutečně "šikovní", takže držet si tašku pod rukou, zapnout zipy, a i tak nemusí člověk uspět...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 25.6.2015 9:54

Jajko, to ale byla klika, že ty schody nebyly tak dlouhé!

Já nosím kabelku - baťůžek, ale je šikovně ušitej, protože kromě jedné vnější kapsy (kde mám sortiment ala Xerxová:)) se k ostatním člověk dostane jen když ba´tůžek sundá ze zad. Tedy jde to i bez toho, ale velmi špatně a těžko bez toho, aby si toho člověk všimnul. Si tedy myslím.

Snažím se být opatrná, ale vím, že zloději mají příliš mnoh výhod na své straně. Zatím se mi to daří... zatím.

Jajko, tu karabinu tam určitě došij!:))

Jo a pozdravuje juka a spol. Zatím se jim daří dobře a doufám, že se jim bude dařit čím dál tím líp!:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek