9 fotografií

Cos to zase sežrala?! Díl 1

Předchozí díl najdete zde.

Kess, náš český střapatý psík, má ve výchově vtištěno, že ze země se nežere – nebaští – a nalezené hnusy se nekonzumují. Zlatá holka, ta naše Kessina, a zlatá Kristýna S., že ji to naučila. Teď jsme byli s Kess u zubaře, na odstranění zubního kamene, a při té příležitosti byl odstraněn ulomený zadní zub. Tudíž narkóza a tudíž odpoledne předán lehce zpitomělý psík. Kess byla ráda, že nás vidí, ale evidentně nevěděla proč. Následek narkózy – chrapot, kašel, podrážděné dýchací cesty od intubace. A nulová chuť k jídlu, tak jsme nabídli tvaroh (tučný) smíchaný s ušlehanou šlehačkou… Jo, to si dala, to do toho krku vklouzalo samo. A ráno, to už zmizely i granule.

Konečně se psisko dočkalo jarního sluníčka za balkónovými dveřmi. Ale trvalo to!! myslí si Kess. Ona povalování na sluníčku miluje | foto: Zdena Jů

Na procházce jsme se potkaly s malou staffordkou, a když naše Kess předvedla ponarkózový kašel, připomnělo to majitelce té staffordky historku z psího mládí – staffordka je žravá pažravá a jako dorostenka sežrala celý pytlík pálivých oříšků. Výsledkem bylo poškození jícnu a čtvrt roku tekutá vařená strava… „Musíme si na ni dávat pozor,“ pravila majitelka staffordky, „ona je schopná sežrat všechno!“

To mi připomnělo jiného žravého pejska jménem Hugo. Na krátkých nožkách zavalitý retrívr, skoro jak dlouhý, tak široký, a tak přátelský, že mne několikrát málem srazil. No a Hugo opravdu sežral všechno, co potkal – zbytky z odpadkového koše – opuštěnou svačinu u školy v křoví … No a doma, když už zřejmě nic jiného nebylo, sežral dvě osamělé látkové ponožky. To ale byl průšvih, protože se na to přišlo až v okamžiku, když textil opustil žaludek a vydal se do střeva. Výsledek? Operace za 30 tisíc a zcela nepoučitelný Hugo s košíkem na své rozesmáté mordě.

Rozespalá Kess | foto: Zdena Jů

Jeden z okruhu našich známých měl zas labradorku, která baštila kamení. Fakt. Šutry. Drobnější i větší šutry. A taky to skončilo operací žaludku a posléze výběrem nasazených košíků. Proč, říkám si, proč probůh kamení? No, nikdo neví…

Naše předchozí čubička, česká strakatá slečna Bony, tak ta milovala venku organické hnusy a doma se specializovala na opuštěné jídlo. Ona věděla, že z koše se nic nevytahuje a sušenky na stolku nejsou pro ni. Jenže to platilo, pokud jsme byli doma. Děsné bylo, když se začala specializovat na lidský trus. Zvířecí ji nechával lhostejnou, ale lidský… No a my bydlíme kousek od fotbalového hřiště a příslušející hospody. To znamená mnohý pohyb cizích lidí a opilců – a taky nedostatek toalet pod střechou… Klasik pravil: „To zas bude v álejích nablito.“ Tož tak nějak. Jaké to pak mělo dlouhodobé zdravotní následky, o tom jsem psala tady.

Úplně nejhorší pohled na naši nadšenou báječnou strakatou slečnu Bony byl, když na vycházce v lese našla zhruba polovinu mrtvé zmije a začala si na ní šťastně pochutnávat, přičemž jí to hadí tělo viselo z mordy… Ještě teď, když to píšu, po deseti letech, se mi dělá lehce mdlo.

Doma naše Bony zlikvidovala ledacos – jednu dobu milovala budíky, rozkousala jich asi pět, pak ji to přešlo. Umíte si představit ty obličeje prodavaček, když jsem chodila každý týden kupovat nový budík? Už mi ani nevypisovaly záruční list a jen se ptaly, jestli mají objednat další… A zapalovače, takové ty laciné plastové – ty jsme nacházeli na přehozu postele rozkousané. Asi se jí líbilo, když jí ten plyn z nich foukl do tlamy.

Naše střapatá Kess provedla jen jednu hrůznou věc – sedíc na klíně kamarádky HeN, která jí přes náš nesouhlas podstrojuje, sežrala igelitový obal od paštiky. Je to v článku z 5. září 2023 (odkaz zde) a popisuji tam následný řízený proces vyprázdnění psího žaludku.

A otázka: cos to zase sežral?! provází i tyhle noční fotky, které pořídil KarN. Je na nich starý známý jelen Vilibald, kterak si pochutnává na dobrotách z krmítka pro ptáky. Sežral lojovou kouli a vylízal mák i ořechy.

Tak se rodina pana KarN může těšit z toho, že ZASE neuvidí kvést tulipány a ZASE nebudou rozkvetlé rododendrony. Jakmile totiž tahle poupata vyrazí k rozkvětu, okamžitě se dostaví takovej nějakej Vilibald nebo aspoň nenažraná mlsná srnka (přeskočí pletivo 180 cm, fakt!!) a všechna ta poupata oždíbá!

Bestyje nenažraný mlsný to jsou…

Foto paní ZuČ z dovolené. Tenhle jim naštěstí nic nesežral | foto: ZuČ

Díl 2 – bude. Bude složen z vašich historek a vašich fotek. Je toho tolik, že najednou by se to nevešlo, chichi.