Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Vesmír nevznikl
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L 6.10.2006 8:48Re: Re: Cerne diry Naprosto souhlasim. Tento problem je vyzva a nemel by se uzavirat jako vyresena vec, ze totiz byl jednou jeden bod a z niceho nic se z nej stal vesmir. |
|
|
KAT 7.10.2006 17:38Re: Re: Cerne diry No jo, ale co stím úhlem pohledu? |
|
|
Sch.glosátor 6.10.2006 8:22Ano, fyzikové z Tebe dělají blbce. Tak ses pěkně rozčílil a teď zas koukej makat k soustruhu. |
|
|
PP 6.10.2006 9:52Re: Cerne diry Co takhle: Jste "uvnitř" černé díry. Cokoliv do ní spadne, ven se nedostane - navíc gravitace způsobí, že se vše shromažďuje ve všech směrech, tedy vlastně "smršťuje". Protože se takto "smršťuje" i "pozorovatel, zdá se mu, že sa naopak vnitřek černé díry rozpíná (ve všech směrech). Ovčem nemůže vysvštlit, jak a proč to celé začalo, protože nemůže ven vyslat žádnou "pátrací" informaci... (Prosím přítomné fyziky, aby po mne neházeli příliš velkým kamením. Děkuji.) |
|
|
terra 6.10.2006 11:27Re: Re: Cerne diry V klidu, vždyť si to kamenování nezasloužíte. Děláte, co můžete, abyste vysvětlil věci, které se opravdu velice těžko popisují... To by musel po tom šutru sáhnout nějaký všeuměl, který se v životě o žádné vysvětlení ani nepokusil. |
|
|
vitas 6.10.2006 10:19Re: Cerne diry Když pustíte kámen, padá na zem. Ale když ho hodíte nahoru tak chvíli letí nahoru až potom se vydá zpět. (A když hodíte hodně rychle, tak se ani nevrátí). A uplně stejně to může byt s vesmírem na počátku. Gravitace prostě nestačila zabránit rozpínání. Btw: není pravda, že z černé díry se nic nedostane ven. Černé díry se "vypařují" a čím menší jsou tím rychleji. http://en.wikipedia.org/wiki/Hawking_radiation |
|
|
-pp-) 6.10.2006 7:58škoda slov |
|
|
Jarmila 6.10.2006 7:36Souhlasím s autorem že nemůže něco vzniknout z ničeho. Že už tady odjakživa vždycky něco bylo- i před Velkým třeskem. A to něco se neustále přeměňuje v něco jiného, takže Velký třesk vznikl tak, že se do něj černou dírou přelila energie z jiného, zrovna umírajícího vesmíru. V tomto smyslu je tedy vesmír vlastně věčný, protože se donekonečna rodí a zanikají stále nové vesmíry, neustále se přelévá a přeměňuje jedna energie v jiný druh energie. Asi jako když člověk umře- tak jeho energie se také neztratí, ale promění se v jinou hmotu i energii. Jediné co fakt nedokážu pochopit je NEKONEČNO. Podle mě i to nekonečno musí někde končit.:) |
|
|
PetrB 6.10.2006 7:53Re: Souhlasím s autorem Jsem tak trochu matematik, takže nekonečno bylo dlouho mým "chlebem", než jsem se dal na programování. Ale nekonečný vesmír si lze představit docela dobře, ovšem musíme se posunout z našeho třírozměrného prostoru (nepočítám čas) do čtyřrozměrného, kde náš vesmír lze chápat jako povrch čtyřrozměrné koule. |
|
|
loula 6.10.2006 8:04Re: Re: Souhlasím s autorem Také jsem měl jisté problémy s tím, jak postavit tu čtvrtou kolmici k těm třem. Toto marné úsilí jsem nakonec vzdal a o no to jde i bez té marné snahy si to představit názorně. |
|
|
PP 6.10.2006 10:11Re: Re: Re: Souhlasím s autorem Nic složitého: vemte papír a obyčejnou tužku. Na ten papír nakreslete (běžným způsobem) tři osy; určitě si dokážete předsavit, že jsou na sebe kolmé (ač nyní "spláclé"). Dokud držíte tu tužku, postavte ji kolmo k papíru, do "počátku" - a máte čtvrtou osu, na tři předchozí kolmou. :-) |
|
|
Petr Brodský 6.10.2006 16:02Re: Re: Souhlasím s autorem Trojrozměrný povrch čtyřrozměrné koule je názorným modelem uzavřeného, prostorově konečného, i když neomezeného vesmíru.Prostorově nekonečný, otevřený model vypadá jinak. Zajímá-li Vás to podrobněji, zapojte se do diskuzí na www.aldebaran.cz Tady to nemá cenu. |
|
|
loula 6.10.2006 8:00Re: Souhlasím s autorem Jarmilo, nerad bych, abyste můj příspěvek pochopila jako posměch, to vůbec ne, ale to, že si něco nedovedu představit ( viz to nekonečno) není vůbec argument, že můj názor je pravdivý. Jako malý kluk jsem si nedovedl představit, jakto, že Australani nespadnou ze zeměkoule, když pohled na globus jesně říká, že v Australii mohou žít pouze mouchy, které umí lézt po stropě. To je právě ten problém, že v oblastí makro a mikro světa naše zkušenosti totálně selhávají. Líbil se mi vyjádření jednoho fyzika - myslím Feymana - který řekl, že teorii relativity jistě chápe spousta lidí, ale kvantovou mechaniku zcela určitě nechápe nikdo. A přitom právě on rozvoji kvantovky nesmírně přispěl. |
|
|
Marťa 6.10.2006 9:34Re: Souhlasím s autorem A konečno si představit dovedete? Já ne. Co je pak za tím konečnem? Nic? A to vypadá jak? Tyhle věci bohužel přesahují lidské chápání, možná to pochopíme v okamžiku naší smrti. |
|
|
Mephisto 6.10.2006 18:39Re: Re: Souhlasím s autorem Teď už je to asi pasé, ale nekonečno si dovedu taky představit dost dobře. Např. jako řadu všech přirozených čísel. 1,2,3,4,... A teď se ptejte, co je "za ní"? Slovo "za" zde nemá smysl, předpokládá, že ta řada je ohraničená (shora omezená). Ale ona není. Stejnou chybu dělá i autor článku, předpokládá, že Vesmír je neohraničený zezdola v čase... ale on je... |
|
|
jogín 6.10.2006 9:53Re: Souhlasím s autorem Loulo, jsou lidé kteří si umějí představit i případy typu: je čtyřrozměrná hradba překročitelná v šestirizměrném prostoru? Zkuste třeba přemýšlet o tom, jak tabulkami popsat výsledky čtyř proměnných. |
|
|
loula 6.10.2006 12:02Re: Re: Souhlasím s autorem Možná si to někdo představit dovede, já ne. Ano, dovedu rovnicemi popsat čtyřrozměrný objekt vnořený do šestirozměrného prostoru, dovedu napsat rovnici únikové trajektorie využívající právě ten pátý resp šestý rozměr k uniku z toho vězení, to ano. Ale představit si to umím pouze redukcí toho problému na trojrozměrný prostor, v šesti rozměrech opravdu přemýšlet neumím. A co teprve deset či 11 rozměrů v teorii strun. |
|
|
I-Worm 6.10.2006 10:41Re: Souhlasím s autorem zkuste si představit, že jdete po zemi a hledáte její konec. I když přesednete na lod, ten konec nikdy nenajdete, maximálně přijdete (nebo připlujete) tem, kde jste už byla. No a kromě toho vaše druhá věta je v přímém rozporu s tou poslední. Kde podle Vás začíná (t.j. končí v záporném směru) čas ? Skončí někdy čas ? |
|
|
Vladimír Wagner 6.10.2006 7:22Úvaha pana Kinkora je zbytečný nesmysl Je to něco podobného, jakoby napsal, že filosofové definovali atom jako nedělitelný a proto je tvrzení fyziků, že se skládá z atomového jádra a elektronů nesmysl. A co teprve elementární částice a kvarky. Co je znamená pojem atom, vědí přece jen filosofové a ti ho z definice označili jako nedělitelný. Fyzika je věda, která se rozvíjí, její znalosti se zvětšují a tím i obsah některých pojmů se trochu mění. To se stalo s pojmem atom. A to je i případ pojmu vesmír. V daném případě se pochopitelně ve fyzice pozorovaná n-tita. A o jejím vzniku a zániku už lze pochopitelně mluvit. Ve fyzice se tak objevují i hypotézy o mnohosti vesmírů atd. Kdyby si pan Kinkor přečetl aspoň nějakou byť i jen popularní stať o současné kosmologii, tak by svoji úvahu nemohl napsat. Zmíněná letošní nobelovka je plně oprávněná, za fantastický objev a určitě by byl daleko zajimavější by byla úvaha o příslušném objevu a jeho důsledcích. |
|
|
Sch.glosátor 6.10.2006 8:24Ano.
|
|
|
Vojtěch Fried 6.10.2006 9:45Úvaha pana Kinkora je zbytečná, ale ne nesmysl Pokud filosof definuje atom jako nedělitelnou částici hmoty a fyzik řekněme jako částici skládající se z protonů, neutronů a elektronů, tak nejsou nijak v rozporu. Pouze oba mluví o něčem jiném. V tomto případě je to chybou fyziky, že ponechala slovo atom (což řecky znamená "nedělitelný") pro částici, která dělitelná je. Jinak souhlasím, že debatovat o významu slov vědu nikam neposouvá. Slova slouží jen k tomu, abychom se domluvili. Mimochodem vzhledem k tomu, že částice se rády skládají a rozkládají, tak je otázka, jestli nějaké nedělitelné částice existují. |
|
|
VLK 6.10.2006 12:13Re: Úvaha pana Kinkora je zbytečná, ale ne nesmysl Otazka je nesmyslna. Od urcite hranice je mluvit o castici jen urcitym priblizenim a je nutne mluvit a hlavne pocitat s vlnovou funkci a jeste dale uz jen se zakony zachovani urcitych cisel a symetrii. A stejna "chyba", kterou udelali fyzikove s atomem se opakuje i s castici. Tam uz je to jen nejake reseni nejake rovnice ale nic, co by melo atributy castice, tak jak si ji predstavoval treba NIels Bohr. Ja to vsak vidim ne jako chybu fyzika, ale jako chybu filozofa. Ten bud musi jit s poznanim sve doby a vhodne upravovat a budovat svou terminologii nebo dat fyzikovi takove prostredky pro popis novych objevu, aby se mu podobne faux paux nestalo. Kdyby po sestaveni Mendelejevovy tabulky zacali filozofove rvat, ze v tom pripade neni mozne tu zakladni jednotku nazyvat atom, protoze vzhledem ke sve ruznorodosti zarucene neni nedelitelna, nasli by si fyzikove jiny termin a bylo by. |
|
|
Vojtěch Fried 6.10.2006 18:23Re: Re: Úvaha pana Kinkora je zbytečná, ale ne nesmysl Jestli je otázka nesmyslná záleží na definici částice. Co se týče otázky, čí je to chyba, tak bych jenom poznamenal, že kdyby se filosof odvážil říct, že "atomy nejsou atomy", tak by si asi vyslechl něco, co je vidět i v této debatě: co se nám s filosofií pleteš do vědy? |
Jinak souhlas.|
|
dvd 6.10.2006 6:58Viz odkaz http://www.aynrand.cz/pages/archiv/BioKinkor.html Tam uvedené články vypovídají o tom, co od autora můžeme očekávat. (NIC) |
|
|
Pepa 6.10.2006 6:55Běžný konkurenční boj Autor zjevně vyjadřuje obavu, že bude jeho klika vytlačena z oblasti, kterou se živí (totiž obecné vysvětlování fungování světa), jinou skupinou. Případně se jen obává, že další poznatky o rrealitě nabourají pracně filosoficky od reality odděleně vybudované závěry. Podobně často argumentovaly i církve: na vysvětlování vzniku světa a způsobů jeho fungování si také dělaly monopol. Naštěstí dnes filosofové církve ani strany nemají prostředky upalovat objevy i s jejich nositeli, a tak tento čklánek berme jen jako vyjádření autorova smutku po starých časech. |
|
|
Nekuřák 6.10.2006 9:58Re: Běžný konkurenční boj tohle podepisuji. Pan Kinkor mohl klidně vynechat své košaté pojmové veletoče a vyjádřit se jedinou větou :"zastávám teorii stacionárního vesmíru". Nekdo by mu zde odpověděl, že tato teorie odporuje všem dostupným pozorováním a bylo by odbyto. |
|
|
Borek@Exil 6.10.2006 18:08Re: Re: Běžný konkurenční boj Na stacionarni vesmir veril i Einstein.....dokud nebyl objeven cerveny posuv ve spektru fotografovanych galaxii. |
|
|
honzak 6.10.2006 6:36a jak se prodávají ty knížky, autore? Asi dost blbě, když zlevňujete, že? Slušně řečeno, celý spolek objektivistů je hodně slepá ulička. |
|
|
loula 6.10.2006 6:22Mám pocit, že celý článek stojí ma rozboru sémantiky slovíčka nic. Sémantika slov vznikala z lidských zkušeností, a zkušenosti člověka jsou často nepoužitelné v makrosvětě i mikrosvětě. Faktem se, že fyzici se při zkoumání vývoje vesmíru ( úmyslně se vyhýbám slovu vzniku) dostali 14 miliard let nazpět a zjistili, že existuje záhadná singularita v čase nula. K této singularitě se přiblížili na neuvěřitelný časový interval řádu Plankova času. A obrovské úsilí věnují tomu, aby se přiblížili ještě více a aby objasnili tuto singularitu. Je možné, že v tomto bude potřeba provést revizi dosavadní fyziky. Myslím, že v té škále Plankův čas až dnešek, dlouhé 14 miliard let, fyzici úspěšně vytlačili filosofy, zaplat pám bůh za to. A byl bych rád, aby vytlačili filosofy i z toho kratičkého úseku u té - dneska zatím záhadné - singularity. Protože opravdu nevím, co nového v oblasti vesmíru mohou filosofové říci. Já bych jim opravdu ponechal prostor pro dišputace nad významem slůvka nic a něco. |
|
|
Václav T. 6.10.2006 11:49Re: Mám pocit, že celý článek stojí ma rozboru sémantiky slovíčka nic. Věda, například matematika či fyzika, může vysvětlit jen to, jak věci fungují. Může najít například zákon, který popisuje, jak spolu souvisí přitažlivá síla těles, jejich hmotnost a vzdálenost. Ale nevysvětlí, proč to tak funguje. Lidé jsou zvídaví a otázky typu „proč“ si budou klást. Svět by byl asi smutný, kdyby fungoval jen jako mechanická hračka. Zaplať Bůh za filosofy. |
