Jirka 9.10.2006 12:52

Re: Bravisimo, Jirko.

Nechci komentovat nekonecnou eru neexistence niceho, nejsem filozof.

Do ceho se Vesmir vrati, nebo jak se bude vyvijet, to se mozna nikdy nedovime. Pomerne nedavno bylo zmereno, ze se oproti predpokladum Vesmir rozpina stale rychleji. Takze zatim to vypada, ze nas ceka tepelna smrt a mozna i Big Rip. Casem. Co bude pak, to se uvidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

quetzal 7.10.2006 1:49

Re: Ne nadarmo se říká, -přwsně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Duro 10.10.2006 9:22

Re: Ne nadarmo se říká,

Dále je zřejmé, proč se říká, že filozofové dnes docela krutě zaostávají za moderní vědou - tento článek je toho tristním důkazem :-((

zalezi akych filozofov mate namysli, napriklad filozofia mysle nijako za vedou nezaostava prave naopak, kde konci veda tam zacina filozofia mysle (samozrejme mam namysli serioznu tzv. analyticku filozofiu, ktora pouziva cely aparat formalnej logiky). Dokonca co sa tyka prave hranicnych casti fyziky (big bang, kvantova mechanika) tam je filozofia stale velmi uzitocnym nastrojom. Ono cele tie prace ohladom teorie viacerych vesmirov a podobne su filozofiou (resp dokonca metafyzikou).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

divana 6.10.2006 17:10

a o diskuzi je zajímavý článek na virtually:

..aby diskuse ve vědě, filozofii nebo politice byla vůbec možná, je třeba dokázat se oprostit od toho, co si mysleli naši galští předci, Keltové nebo staří Řekové atd. Je třeba umět se oprostit od toho, co jsme si mysleli my sami.

http://www.virtually.cz/index.php?art=12718

• reagovat
• nahlásit příspěvek

brhlik 6.10.2006 17:13

Re: a o diskuzi je zajímavý článek na virtually:

No prosim, i slepé virtuální kuře zrnko najde .. a jestlipak z toho něco plyne pro naši žhavou současnost

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šumavák 7.10.2006 18:06

že teprve když přestaneme myslet, můžeme doopravdy diskutovat !

Q.E.D,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zbynek 6.10.2006 21:16

Re: Dotaz Jirkovi

Zkusim zjednodusene odpovedet za Jirku a tady (psat na Aldebaran si prece jen netroufam :-) ).

V podstate jde o to, ze rozpinani vesmiru probiha na velkorozmerovych skalach - na tak velkych vzdelnostech, ze se vesmir zda homogenni a izotropni. Tedy, ze ve vsech smerech vidime zhruba totez. To je uroven nadkup galaxii. Na mensich vzdelnostech je ve hmota ve vesmiru rozlozena nerovnomerne (kupy galaxii, galaxie, hvezdy...) a vliv jeji gravitace lokalne prevazuje tendenci prostoru se rozpinat. Lokalni nerovnomernosti v rozlozeni hmoty odrazeji prave ty fluktuace reliktniho zareni, za ktere byla udelena zde propirana nobelova cena.

Tyto nerovnomernosti (kupy galaxii) tvori pak jakesi ostrovy, ktere se od sebe vzdaluji vlivem rozpinani vesmiru. Pokud byste merili vzajemne rychlosti v mistni skupine galaxii, tak zadne rozpinani nezjistite - nektere se priblizuji, jine vzdaluji. Je to proto, ze lokalne je hustota hmoty dost velka, aby rozpinani zastavila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

petr Brodský 7.10.2006 16:03

Re: Re: Dotaz Jirkovi

Bohužel to není tak jednoduché. Rozpínání vesmíru ovlivňuje družice pohybující se po hyperbolických drahách. i když jsou blízko. Budete-li mít zájem, zapojte se do naší debaty na toto tema na Aldebaranu(Oddíl astronomie, astrofyzika, kosmologie.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 9.10.2006 13:01

Re: Dotaz Jirkovi

Zkusim to pomoci dost klasicke predstavy (uz nevim, kde jsem takovyhle nahled cetl poprve - neni to moje vysvetleni) koule na pruzne blane, kde blana je 2D vesmir a koule je teleso, ktere tu blanu prohne. Ted si predstavte, ze na (rovne) blane je pravidelna ctvercova sit. Dale, ze kazdy ctverecek site rozdelime do ctyr ctverecku. A ted, ze do naseho blanoveho vesmiru pridame tolik nove blany, aby nove ctverecky byla stejne velke jako stare. (Slo by si predstavit jen natahnuti te blany, ale to by melo neblahe dusledky pro dalsi predstavu.) Vsimnete si ted, ze lokalne se vlastnosti naseho blanoveho vesmiru nijak nezmenily. Nase koule na blane dela stale stejny dulek. (V pripade predstavy natazeni blany by si spousta lidi hned predstavilo, ze se zmeni i lokalni vlastnosti ve Vesmiru - dulek by se zmenil). A proto se planety od Slunce pri rozpinani Vesmiru nevzdaluji. Jejich vzajemna poloha je urcena tvarem toho dulku, nikoli tim, jak velky Vesmir mame.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Brodský 9.10.2006 18:01

Re: Re: Dotaz Jirkovi

Problém je v tom, že to jednak není exaktní odvození z OTR, jednak z toho nepoznám, proč na těleso, které se pohybuje po hyperbolické dráze, již rozpínání vesmíru učinkuje.

Mimochodem, mezi řídícími moderátory Aldebaranu, kde s tímto dotazem také opruzuji, je nějaký Jirka z Tampere. Nejste to Vy? Ale to není podstatné. I když nejste z Tampere, neměl byste chuť na Aldebaran někdy nahlédnout? Třeba by Vás tamější diskuze inspirovala k podrobnějšímu vysvětlení. Je to tam v rubrice astronomie, astrofyzika, kosmologie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 16.10.2006 15:20

Re: Re: Re: Dotaz Jirkovi

Ano, jako kazda analogie ma sva omezeni. Na exaktni odvozeni z OTR si netroufam (z hlavy to nevim, literaturu u sebe taky nemam). Navic se obavam, ze na takove odvozeni neni pripraveno ani zdejsi osazenstvo (a bylo by to zbytecnym plytvanim casu).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 9.10.2006 13:06

Re: Dotaz Jirkovi

Za peskovani autora se Vam omlouvam. Ja uz jsem proste takovy. Nemam filozofy rad. Jsou to prakticky vzdy lidi, kteri nemaji ani elementarni znalosti fyziky. Vsimnete si, ze fyzikove, kteri se uchyli na pole filozofie, se temer vzdy omezi jen na kladeni (sociologickych, psychologickych, ekonomickych atd...) otazek. Nikdy z nich nedelaji obecne vseobjimajici zavery.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KAT 7.10.2006 17:28

Re: blábol

To bude tím úhlem pohledu....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 19.10.2006 15:19

Re: Re: blábol

a ten úhel pohledu z charakteru osobnosti vyvěrá ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občan z kraje města 6.10.2006 19:18

souhlas

Vesmír ve kterém, žijeme může zcela klidně pulsovat (od velkého třesku k velkému třesku). Může být jedním z mnoha vesmírů. Naprosto nic nedokazuje, že Vesmír je jen jeden. Daleko pravděpodobnější je, že ne. Ohromení Vesmírem a lidská omezenost v jeho vnímání je stejná jako byla v době jistoty o placatosti Země, později geocentrismus. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

miki 8.10.2006 19:40

Re: souhlas

Mám stejný názor, dokonce to může vyhovovat i termodynamice, kdy entropie izolované soustavy, což by vesmír mohl splňovat, je konstantní. Nemusí tedy docházet k růstu entropie (chaosu). Může to fungovat jako matematické kyvadlo bez ztráty energie.Věřím, že většina lidí by toto přijala s velkým ulehčením. Proč by singularita nemohla vybuchovat při dosažení určité kritické hmotnosti, když už se to alespoň jednou stalo ? Názory, že čas neexistuje a najednou tady něco vybuchne bez zjevné příčiny, mě nepřesvědčují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občan z kraje města 8.10.2006 21:20

informační model

Připustíme-li informační model hmoty a vesmíru není to vůbec problém. "nulový" rozměr při kritické hmotnosti způsobí přetečení akceleračního registru prostoru (setrvačnost) na maximum. Hodnota registru pak klesá (vnímáme jako působení gravitace). Ono je to v podstatě celé kyvadlo vztahů mezi gravitací a setrvačností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gerontusinza 6.10.2006 13:34

nezaměňovat fyziku s matematikou. Re: A jak je to s prázdnou množinou?

Fyzika zaznamenává jevy, matematika je popisuje.Málokdy (až na Schredingerovu rovnici) je vytvořen matematický aparát předem (Doufám že se to tak píše). Matematický aparát vždy následoval.proto taky takové houby spočítáme bez pišvejcových konstant různého druhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek