Diskuse: VĚDA: Máte správnou představu o hmotě?

Ima 4.9.2006 13:03

Re: tohle překračuje rámec internetové diskuse

.....Lidská role (člověk homo sapiens) je v systému časově omezena...... Příjde na to co si pod tím člověk představí. Lidský duch a duše rozhodují jak dlouho budeme na světě.Z hlediska věků, s ohledem na biorytmy, sin a cosinus, je dost pravděpodobné, že aby mohlo vzniknout něco nové je zapotřebí aby to staré zaniklo,ale smrt je pouze jiná forma života.

Ivo Vašíček 4.9.2006 13:42

smrt není nevyhnutelná

Jsem přesvědčen o tom, že člověk dokáže vyrobit zařízení, kam umístí své vědomí, aby bylo nesmrtelné (relativně). Myslím, že v tom spočívá smysl celého toho "kvašení" na planetě (evoluce at). Mozek může být interface vědomí, jeho vypnutí nemusí znamenat zánik, nicméně mám obavu že se vědomí stává zcela pasivním a dojde k jeho postupné dezintegraci. Otázkou zůstává zbytkový obraz vědomí v systému či jeho kopie - abych zcela nevzal iluze. Klasickou představu posmrtného života považuji za způsob kompenzacace přirozeného strachu ze smrti a proto jsem k tomu skeptický (přání otcem myšlenky).

Ima 5.9.2006 9:01

Re: smrt není nevyhnutelná

Zeptám se vás, pokud budete potřebovat cokoliv, co je první?

Ivo Vašíček 5.9.2006 16:27

to nelze opověděť

vše je kauzální a to co vnímá člověk je jen určtá projekce inerakcí. Při hlubší analýze lidského chování zjistíte, že většina takzvaných "rozhodnutí" je jen zobrazením předem jasné cesty. Člověk je velice jednoduchý a primitivní. Dovolím si značně přehnanou abstrakci (kvasinky nemyslí) - je to jako by si ta kvasinka myslela že smyslem světa je její existence (existence stále rostoucího kvasinkového kmene) a svět je ten sud, protože nic jiného než sud nedokáží vnímat. Chytřejší kvasinky si mohou myslet, že smyslem světa je výroba vína a že celý svět je tvořen sudy s vínem. Mohou si myslet, že bez nich by víno nebylo a že jsou jeho součástí (a mají pravdu) , jsou z toho poznání nadšené. Myslím, že tušíte co lze vědět, ale raději nechcete a možná děláte dobře. Ovšem tak jednoduchá hierarchie systému není, ten příklad v mnohém pokulhává, ale snad tuším jak svět a sebe v něm vnímáte a přeji Vám to. Možná však neodoláte a po nadšení z poznání třinácté komnaty otevřete dveře i do čtrnácté a ty bez poznání a pochopení té třináctky nejdou vidět. Možná už se vám rýsují TEĎ jejich obrysy, ale zbytečně nespěchejte. Mě nemusíte přesvědčovat o tom co vidíte ve třináctce, užívejte si to. Většina lidí to nikdy nepochopí a nepozná.

Tolték 5.9.2006 19:07

Re: záleží na tom, odkud nahlížíme.

Naše představy na úrovni našeho rozumu jsou jen hrou s pojmy. Pokud přijmeme představu, že vše je jeden systém, bude záležet na tom, jaký zastřešující pojem si zvolíme. Pokud vyjdeme ze zkušeností získaných ve stavu rozšířeného vědomí (které běžně lidé nemají dostupné a proto je ani nejsou schopni připustit) vhodný pojem je vědomí. Z určitého pohledu lze na vědomí nahlížet jako na vlnění o určité frekvenci. Identifikací se s určitou pomyslně oddělenou částí určité vibrace je tvořeno vědomí bytosti, vzniká tak pocit „já“ zdánlivě odděleného od celku (jinak řečeno od systému, nebo informačního pole nebo duchovněji od „Já“ nebo absolutna). Lze nahlížet vědomí na mnoha různých hladinách, daných frekvencí vlnění, na nichž se konkrétní bytosti identifikují. Vyšší hladina vědomí odpovídající vyšší frekvenci vlnění odpovídá zároveň vyšší hladině energie. S těmi „nejhrubějšími“ frekvencemi se identifikuje vědomí, jehož interpretací naučeným interpretačním systémem vzniká představa „pevného“ světa včetně našeho těla. Onen „pevný“ svět, ona pro normálního člověka běžná „fyzikální realita“ je tedy jen určitým způsobem interpretace vědomí, se kterým se jako bytosti identifikujeme. Toto poznání si může verifikovat každý svou vlastní zkušeností, pokud bude se svou energií dobře hospodařit a „nastřádá“ si jí tolik, aby se mohl uvědomit na vyšší hladině vědomí - na úrovni „jemnějších vibrací“. Onen systém (absolutno) má sice z určitých hledisek (z hledisek jeho zdánlivě oddělených částí – jednotlivých bytostí) určitou strukturu, nicméně je jedním systémem a oddělenost je jen iluzí. Proto je cesta poznání každé bytosti „já“ ukončena uvědoměním se jako onen systém (absolutno nebo „Já“) - „poznej sám sebe“. Toto poznání je podstatou všech náboženství a cest poznání, které šířili ti, co poznali (jinak řečeno např. dosáhli nirvány). Bohužel ve většině náboženství došlo předáním a někdy i úmyslně (katolická církev) k deformaci a hlubokému nepochopení tohoto poznání.

Ivo Vašíček 5.9.2006 20:37

ano

vědomí je plné usilí o splnění cíle, v tom je jeho primární účel. Cíl je vstupní parametr a může být různý, člověk ho ani nemusí znát, řeší cíle dílčí, ve které si je podvědomí rozložilo.

Tolték 6.9.2006 0:06

Re: záleží odkud nahlížíme.

Záleží na tom, z jakého pohledu na vědomí nahlížíme. Z pohledu ze systému zdánlivě vydělených částí to může být tak jak píšete. Vědomí bytostí je plné úsilí o splnění cíle a z tohoto pohledu by se toto úsilí dalo pokládat za jeho primární účel. Skutečný cíl jako vstupní parametr je z pohledu systému jako takového pouze jeden. Je jím jednání v souladu se zákonitostí, která každý subsystém vede (třeba zdánlivými oklikami) k rozšiřování jeho hranic až po splynutí se systémem jako takovým – k uvědomění si, že hranice subsystému a jeho vydělení ze systému bylo jen zdánlivé, způsobené nevědomostí. V protikladu k tomuto cíli, kterého si „normální“ lidé nejsou vědomi, se může zdát působení „kolektivního vědomí“ naší současné civilizace, které zdánlivě vede lidi opačným směrem. Je to ale jen určité stádium vývoje, kterým jako lidé procházíme, charakterizované důrazem na špatně (lépe řečeno zrůdně nebo morbidně) používaný rozum. Tím možná míníte ono řešení dílčích cílů :-) Toto stádium vývoje nás na určité období, dle většiny hodnotících kritérií, které si umím představit, staví do zcela nerovné pozice vůči všem ostatním živým bytostem na Zemi. Podle těchto kritérií nedosahujeme hodnoty žádné jiné bytosti na Zemi žijící. Jako na jediné na Zemi žijící bytosti na nás lze zcela případně použít naše slova škodná nebo plevel. Zejména to platí na ty, kteří se bezostyšně pyšní svými loveckými trofejemi.

Z jiného pohledu, který je však normálnímu člověku nedostupný, lze vidět, že vědomí jako takové, jako onen systém (absolutno), o nic neusiluje. Ve stavu nirvány (toltékové říkají tichého poznání) lze nahlédnout, že v onom okamžiku dosažení, který je vnímán jako věčnost, absolutno zároveň je, (v potenciálním stavu zahrnuje vše) a zároveň není. V tom okamžiku si člověk uvědomí absolutno jako čiré, sebe si vědomé vědomí. Uvědomí si, že pocit odděleného já (ega) je jen iluzí a že ve skutečností je oním absolutnem "Já". V tomto stavu vědomí žádné úsilí ani cíle neexistují.

Ivo Vašíček 6.9.2006 8:33

out of program

představte si, že vědomí je program, program běží v základních větvích, není v tom problém a vůbec nevadí jakýkoliv jeho průběh. To očem píšete - je vyskočení ze základní rutiny , její programové instrukce, které byly striktně vykonávány se stávají předmětem pozorování, lze je i měnit a to nejenom u sebe. Člověk je nejdokonalejší ze všech tvorů na zemi a přesto je vcelku primitivní, všichni tvorové včetně člověka jsou kauzálním důsledkem interakcí, replikují se do maxima což je jeden z cílů stanovených entitám. To že tady píšeme je důsledkem postupné agregace a kombinace replikací. Program se rozvinul do složitosti, která mu umožnila vytvořit vlastní na původním téměř nezávislý program a ve stavu kterému říkáte tiché poznání běží tento nový program. U mnohých může vzniknout iluze nepotřeby původního programu, je však částečně mylná lze to řešit jen změnou platformy. Pokud si jinou platformu nevytvoříte bez funkčního mozku se neobejdete. V běžných pojmech řečeno - nová platforma je výsledkem technického řešení umělého mozku. I ta nirvána má cíl, pouze ho nevnímáte a nechápete, tak jako ostatní nevnímají ten živočišný i když je tak triviální, že jej různě substituují, ale to je taky prostředek (dočasný). Možná že si teď trochu uvědomujete souvislosti. V nirváně se totiž snažíte stále prohlubovat uvědomění (to je dílčí cíl nového programu), myslíte-li si, že je poznání absolutní obelháváte se, je to tím, že jste vyčerpal iterakční možnosti mozku na kterém to běží a mozek toho zas tolik neumí. Už jsem psal, že zde není prostor a mohou vznikat komunikační nedorozumění.

Tolték 6.9.2006 18:40

Re: pro pochopení by byla vhodnější fantasy než sci-fi

Opravdu došlo ke komunikačnímu nedorozumění. Když mluvíte o tom, že si představíte vědomí jako program, mluvíte o lidském vědomí, které spojujete s činností lidského mozku. Vycházíte z kognitivního systému, který je dnešní společností běžně přijímán a který jste taky jako každý normální člověk přijal. Můj příspěvek je psán z hlediska jiného kognitivního systému, proto mluvíme každý o něčem jiném. Vaše připodobnění tichého poznání k novému programu, do něhož se původní program rozvinul, je zcela mylné, a to už proto, protože ve Vámi používaném kognitivním systému pojem tichého poznání nemá žádný smysl. Představa tichého poznání a nirvány jak o ní píšete, spojovaná s platformou funkčního mozku a s představou nového programu do něhož se původní program (jako vědomí člověka) rozvinul, je z hlediska mnou používaného kognitivního systému naprostým nepochopením. Snažíte se z hlediska „normálního“ kognitivního systému popisovat stavy vědomí, které z hlediska tohoto systému již z principu nemohou existovat. Proto se jako dobrý sci-fista uchylujete k teoriím, kterými se snažíte tyto stavy vědomí z hlediska svého poznávacího systému nějak vysvětlit a které se tváří „vědecky“. Tyto stavy vědomí lze uchopit jen vlastní zkušeností a slovy jsou prakticky nevyjádřitelné. Člověk, který tuto zkušenost nezískal, si není schopen uvědomit a pochopit ono nejvyšší poznání – poznání sama sebe, ono: já je „Já“.

Kdybych si měl představit vědomí jako program, nepředstavoval bych si ho jako vědomí člověka ale jako vědomí absolutní (absolutno). Byla by to představa programu souboru nesmírného množství programů. Vědomí člověka by pak bylo jedním z oněch mnoha prográmků a dosažení stavu tichého poznání (nirvány) by bylo uvědomění se ve všech programech najednou. Náš reálný svět by pak byl jedním z programů vytvořených vědomím člověka, který na jeho vědomí působí zpětně tak, že budí zdání hardweru.

Kognitivní systém o kterém mluvím je velmi dobře popsán zejména v 7. knize od Carlose Castanedy.

Ivo Vašíček 6.9.2006 23:16

všechno jsou to vlastně programy

ovšem i pojem programu je z tohoto pohledu nutné chápat v širších souvislostech. V druhém odstavci se dotýkáte popisu jevu. Zřejmě uvažujete správně, ale mýlíte se v uvahách o mém vnímání, je to však moje chyba, že se nedokáži lépe vyjadřovat. Nepochopení je proto na vaší straně, ale ne věci, pouze nepochopení toho mnou uváděného příměru. Problém je i naopak, protože vaše vývody příliš nechápu. Je to zřejmě způsobeno vzájemně odlišnou zkušeností s pojmem program. Já jsem schopen vnímat elektron či kvark jako program, ale i atom, či celou planetu i s ekosystémem. V tom posledním případě však těch programů běží nepřeberné množství a jejich vzájemná interakce je natolik složitá, že ji můžeme vnímat jako nahodilý vývoj. Nejde však jen o složitost a množství, ale i o to, že běžně vstupujeme do interakcí pouze s takovými programy, a takovými jejich částmi, které jsou s programem, kterým je naše vědomí schopny interagovat. Z tohoto pohledu většinou pozorujeme také sami sebe, bez přepnutí do jiného programu nelze vnímat více. Nechci vás děsit, ale dokážete-li vidět souvislosti a v projekci běžné zkušenosti se vnímáte rozprostřen ve všeobjímajícím hologramu je to super, ale není to vše. Diskusí se mnou vás modifikuji a možná dříve či později aktivujete další level. Nevím zda už jste si všiml snahy komunikovat pomocí srozumitelných náznaků, či posouvat myšlení o snesitelné meze, ale ubezpečuji vás, že to dělají mnozí a je toho kolem nás hodně. Je to však hra, která nás všechny baví, nic víc, nic míň. Není třeba to řešit, stačí si to užívat.

Ten hardware je vcelku také zábavný, ale i to je software, nemůže být nic jiného - je v důsledku z elementárních částic a každá je v podstatě jakýmsi programem. I ten mozek je software, není totiž nic jiného. Vše je to na sebe jen vrstveno ve stylu mnohavrstvého interaktivního hologramu.

Tolték 7.9.2006 23:37

Re: všechno jsou to vlastně programy

Jestli vás dobře chápu, pak vycházíte z duality tvořené na jedné straně lidským vědomím jako „novým programem“ vytvořeným na platformě funkčního mozku a na druhé straně „nepřeberným množstvím běžících programů“ z nichž s některými lidské vědomí vstupuje do interakce. Těmi běžícími programy máte na mysli např. kvark, atom nebo celou planetu a nebo taky celý zjevný vesmír, včetně onoho funkčního mozku. Když píšete, že mé vědomí (jako program) může dokázat vidět souvislosti v rámci všeobjímajícího hologramu, máte pod tímto hologramem na mysli zřejmě tu část běžících programů, se kterou je mé vědomí schopné vstoupit do interakce. Zcela logicky pak konstatujete, že to ale není všechno. Dáváte mi naději, že když se trochu zamyslím, aktivuji si další level, který můj nový program (mé vědomí) rozšíří o další možnosti interakce s „běžícími programy“.

Tento náhled je ale jen trochu maskovaně vyjádřený materialistický názor vycházející z duality hmoty a vědomí, trochu opepřený sci-fi prvky, které jsou tím maximem, co by vědec mohl vyslovit, aby by ho akademická obec úplně nepřestala brát vážně. I tak je z některých příspěvků vidět, že jsou vaše názory pro některé „ortodoxní“ „vzdělance“ těžko přijatelné.

Pokud použiji vaši terminologii a vědomí člověka budu popisovat jako program, pak se můj náhled liší od vašeho v tom, že to, co považujete za „nepřeberné množství běžících programů“ (atom, planeta, vesmír), je podle mě pouze oním „novým programem“ vytvořeným naším vědomím, a to nikoliv na platformě mozku. Ten je totiž jen jedním z oněch „běžících programů“. Právě tento „nový program“ vytvořený našim vědomím působí na naše vědomí zpětně tak, že v něm vyvolává iluzi hardwaru – tj. iluzi reálného, skutečného, materiálního nebo také hmotného světa, i když je samozřejmě též softwarem.

Tolték 7.9.2006 23:39

Re: všechno jsou to vlastně programy

Naše vědomí bych popsal jako jeden z mnoha programů z nepředstavitelně obsáhlého „souboru programů“ nazvaného absolutní vědomí. Tento soubor programů poskytuje informace našemu vědomí fungujícímu jako interpretační systém. Jedním z mnoha možných výstupů tohoto interpretačního systému je určitý způsob interpretace poskytovaných informací, kterým je právě onen „nový program“ (který na rozdíl ode mě vnímáte jako ono „nepřeberné množstvím běžících programů“ - jako kvark, atom nebo celou planetu i s ekosystémem, prostě vesmír).

Podle mého náhledu teprve onen soubor programů nazvaný absolutní vědomí tvoří všeobjímající hologram, ve kterém je lidské vědomí schopno se uvědomit ve stavu tichého poznání (nirvány), tj. z hlediska rozumu v paradoxním stavu okamžité totální interakce všeho se vším rovnající se totožnosti.

Přibližně takto bych vaší terminologií zjednodušeně popsal rozdíl mezi „normálním“ poznávacím systémem, ve kterém vše verifikujeme na úrovni „smyslového vnímání“ (na úrovni iluze hardwaru) a poznávacím systémem toltéků, ve kterém je ještě navíc vše verifikováno vlastní zkušeností, ve stavech rozšířeného vědomí a vnímání. Vzájemný vztah těchto poznávacích systémů a s nimi souvisejících adekvátních popisů světa je z mého pohledu takový, že „normální“ poznávací systém je velmi malou podmnožinou množiny poznávacího systému „toltéků“. Pokud člověk nezíská dost energie (z vítězných bitev se svým já) k tomu, aby si toto vlastní zkušeností ověřil, nutně musí tento poznávací systém odmítnout. Jeho zúženému vědomí je pak ekvivalentní „normální“ poznávací systém a jemu adekvátní popis světa. Podle toho jak vám rozumím jej sice stále ještě přijímáte, byť již někdy nahlížíte hranice jeho definičního oboru.

Ivo Vašíček 8.9.2006 11:04

vystihl jste to dobře

stále se lišíme pouze v jedné věci a ta je způsobena odlišným vymezením pojmu "program". Problém je spíše na mé straně, protože mám v této oblasti nadstandartní zkušenosti (cca před dvaceti lety jsem programoval operační systémv machine code). Pro přiblížení - podívejte se na předměty ležící na vašem stole - to jsou programy které vstupují do interakce s vaším vědomím v okamžiku kdy na ně pohlížíte a to jinak když se díváte na jeden předmět a jinak, když se díváte na víc na jednou. Když zavřete oči a předměty si představíte je představa částečně nedokonalá přsetože interakce probíhá se stejným programem (na umístění nezáleží), ale do interakce nevstupuje shodně. Nicméně když si začnete předměty vybavovat v mysli postupně, vybaví se vám v určitém pořadí a když se nad každou představou zamyslíte dokážete nalézt zpětně nosné prvky informace. Po tomhle "cvičení" prozkoumejte zrakem (interface program) znovu předměty - zjistíte, že zrakový vjem lze ztlumit a "přečtete" nosné prvky uvědomíte si, že zrak není jediným zdrojem informace jak by si někdo mohl myslet. Nicméně nevím do jaké míry se tomu dá rozumět, ale praktické možnosti vzájemného propojení všech programů nejsou libovolné - takže krájející nůž je program interagující nejen s programy krájeného chleba, ale i zrakem, který to pozoruje. přemisťování je jen přehazování interakčních vztahů mezi programy.

Ivo Vašíček 8.9.2006 11:05

pokračování

Smyslové vnímání jste vystihl naprosto přesně - tak ho také chápu. Ve srovnání jak vy říkáte s poznávacím systémem toltéků je poznání ve větších blocích bez znalosti jejich vnitřní struktury. Srovnal bych to s tím, že je to jako když klikáte na ikony myší, kdežto vámi preferovaný postup zkoumá přímo data aniž by k tomu potřeboval myš či ikonu a navíc se k těmto datům nedá "proklikat". Ale to je jen první dojem - lze i to, pouze je to mnohem složitější a nejde to bez znalosti těch dat opatřených "toltéckým" způsobem. Odpoutejte se od pohrdání "smyslovou cestou" a možná pochopíte proč je v dalším "levelu" nutné zdokonalit i to. Případně mne raději kontaktujte e-mailem.

Ima 8.9.2006 11:39

Re: pokračování

Tak si představuji, že přijdu domů, řeknu počítači, tak co je nového ve světě a on bude přesně vědět co jsem tím myslela.Je to docela zajímavá představa.Uvažuji, jestli jsem se přeci jenom nespletla s tou komnatouTo programování je opravdu moc zajímavá oblast, já to sice chápu, ale nerozumím. Třeba jako když na vás mluví někdo maďarsky, vy mu sice rozumíte, ale neumíte odpovědět.No ale člověk může jenom potud, pokud mu to dovolí jeho peněženka, a ta říká, že potřebuji dělat to čemu rozumím a to je trochu o jiném, i když také to souvisí s fyzikou a programováním, ale na jiné úrovni.Nicméně mě to baví a to považuji za prvořadé.A bavím se i tady mezi vámi, děkuji pánové

Tolték 8.9.2006 19:52

Re: "program" jako abstrakce

Souhlasím s vámi v tom, že naše zkušenosti v oblasti programování jsou nesrovnatelné. S počítačem kamarádím jen na úrovni toho základního uživatelského přístupu a o programování jsem se nikdy ani nepokoušel. Ve snaze o snadnější pochopení mého popisu světa jsem použil vám blízký pojem program, nicméně jsem mu přisoudil mnohem obecnější a abstraktnější obsah, což naopak s ohledem na vaší praxi v oboru mohlo vyvolat spíše nedorozumění. Nicméně mám dojem, že to nakonec posloužilo dobře a že jste mi pochopil. Bezesporu máte se svými znalostmi v oboru pravdu v tom, že praktické možnosti vzájemného propojení všech programů nejsou libovolné. To lze pouze v oné abstraktní představě „programu“, kterou jsem si pro přiblížení vymyslel a velmi oceňuji že jste pochopil co jsem mínil, i když jsem tu svou představu „programu“ ani srozumitelně nedefinoval.

Akorát bych se trochu ohradil proti tomu pohrdání smyslovou cestou. Bohužel jsem na ní zaměřen až příliš, na rozdíl od toho co píšu, co jsem kdysi prožil a co bych rád realizoval. V souvislosti s tím pohrdáním jste mi připomněl určité období mého života, kdy jsem se v návaznosti na to co jsem prožil, seznamoval s názory nejvyšších uznávaných vědeckých a filozofických autorit, abych aspoň někde našel uspokojivé souznění. Vždycky jsem je nakonec hodil do společného koše se všemi ostatními lidmi nazvaného „blbci“. Nepřesvědčili mi ani autority duchovní a končili tam většinou taky. Ke zlomu došlo teprve tehdy, když jsem se seznámil s učením toltéků, tak jak ho světu zprostředkovaně v knihách Carlose Castanedy předal don Juan Matus. Teprve to mi pomohlo dotvořit si popis světa adekvátní mé zkušenosti. Od té doby se koš nazvaný „blbci“ vyprázdnil. Občas v něm na chvíli uvízne akorát jeden exemplář - samozřejmě já sám. To když příliš prohrávám bitvy se svým já. Válku jsem ale ještě neprohrál.

Ivo Vašíček 8.9.2006 20:47

rád si to taky přečtu

S tím programováním to není o počítači, ale o souvislostech. Podle toho co tady píšete, jste dobrý programátor. V mém vnímání je vše program vy i já také a diskuse je výměna dat. Vy říkáte Tolték já bych to nazval programátor. Tvořit nové programy dokáže málokterý program. Většina lidí dělá celý život Ctrl-V a Ctrl-C. Je to často i problém vámi zmiňovaných autorit. Většina vědců se upíná k úzkému pojetí zkoumaného jevu a vše okolní bezmyšlenkovitě kopíruje. Dnes je věda relativně daleko v horizontálních liniích, které prostrádají horizontální propojení. Poznání naposledy harmonizoval LdV. Přístup k interpretaci, každého z nás je odlišný, i když z něj zřejmě plynou shodné výstupy. Je to dáno naší odlišnou historií poznání a nejsem si jist, zda je vhodné to zde řešit, mnohým by nepochopení značně ublížilo. Tím nemyslím Vás, ale zde to může číst kdokoliv, a to co zde řešíme je zatím relativně bezpečné pro mysl. To co ve svém průvodci alegoricky popsal Douglas Adams je ukrutnou analogií skutečnosti a já si neodpustím v hyperbole poznamenat, oznámení jsem četl, zbaleno mám a vzal jsem job řidiče žlutého buldozeru.

Ima 10.9.2006 11:45

Re: Re: "program" jako abstrakce

.....To když příliš prohrávám bitvy se svým já. Válku jsem ale ještě neprohrál. .....Pokud budete na život hledět jako na boj, jsem přesvědčena, že prohrajete.Znáte to jak se přetahují s lanem.Kdo vlastně vyhraje a kdo prohraje?A sám se sebou už vůbec nemůže člověk ani vyhrát ani prohrát.Můžeme se pouze smířit, pochopit a tomuto pochopení se odevzdat,dát = mezi + a -.Pokud budeme odporovat/ bojovat/, tak budeme potřebovat dýchat a programovat a vydělávat a dělat spousty jiných pozemských věcí, ale nic proti tomu

Tolték 10.9.2006 15:02

Re: Re: Re: "program" jako abstrakce

Nedorozumění je předpokládám opět pouze jen v různě používaném obsahu pojmů. Slovo "boj" má v toltéckém poznávacím systému úplně jiný význam než v jakém ho používáte. Bojem je míněn boj se svým já (egem) s jeho závislostmi, lpěním, slabůstkami a libůstkami, pohodlností, pocitem vlastní důležitosti, sebelítostí, nevědomostí. Boj, tak jak je význam tohoto slova normálně přijímán, tzn. boj vůči jakémukoli "vnějšímu nepříteli", t.j. jakékoli násilí, agrese, vědomé ubližování komukoli nebo čemukoliv, snaha o vítězství nad kýmkoli (byť by to bylo třeba jen v šachové partii), t.j. ono vaše přetahování lanem, není z pohledu toltéků boj, ale jen podléhání vlastní slabosti, nevědomosti. To že prohrávám bitvy se svým já tedy znamená, že prohrávám bitvy se svými závislostmi, se svým lpěním, pocitem vlastní důležitosti atd. Hledět na život jako na boj mezi já (egem) a vším ostatním, z čeho se díky své nevědomoti ego vyděluje, je projevem nevědomosti. Tento přístup je adekvátní "normálnímu" poznávacímu systému.

Ima 10.9.2006 15:34

Re: Re: Re: Re: "program" jako abstrakce

Tak jsem si pročítala příspěvky na začátku této diskuze a bylo tam několik zajímavých poznámek jak od "zasvěcených vědců", tak od laiků.To co tam hrálo roli byli slova a jejich význam, který častokrát strácel smysl.Jsem přesvědčena, že slova jsou jeden ze stupňů, který by klidně mohla zkoumat i kterákoliv fyzika,splňují se základní kriteria energie, čas, prostor, pohyb.... no nejsem fyzik, ale více veličin asi nebude zapotřebí.Tvrdím, že vše je pozitivní + a negativní - , něco jako jing a jang, rub a líc.Z mého pohledu je scela bezpředmětné jestli bojuje Apač s bělochem, nebo muž se ženou, fyzik s chemikem, nebo Já se sebou.Slovo je vyjádření pocitu a ten pocit je definován daným slovem.Jestliže chci někomu vysvětlit něco, čemu v určitém termínu / slovním vyjádřením vyššího stupně, řekla bych/ někdo zjevně nerozumí, snažím se najít pocit, který by byl schopen dotyčnému správně to vysvětlit / někde se tomu říká třeba metafora?/ Obsah pojmu může být jenom jediný, jestliže dáme pojmu jiný obsah získá jiný smysl.My se obsahem vůbec nerozcházíme.Pouze se díváte na věc svým pohledem.Vycházím ze základní stupnice barev černá a bílá.Každý si to přibarvujeme jinakJe to pro mě zajímavá zkušenost. Hodně "vědcům" by prospělo, pokud by se na smysl diskuzí dokázali dívat s nadhledem.

Ivo Vašíček 10.9.2006 18:07

psaná slova jsou grafickým vyjádřením zvuků

Pro komunikaci je mnohem efektivnější použití symbolů, tedy znaků vyjadřujících přímo myšlenky a pocity.

Ima 10.9.2006 19:13

Re: psaná slova jsou grafickým vyjádřením zvuků

Pane Vašíčku, vy si to chcete zjednodušit.Ono "namalovat "správně slovo chce hodně barev a informací.A jak by jste vysvětlil třeba slepému nějakou matematickou rovnici, na to asi budete potřebovat hodně výmluvné znaky.A co barvy,?Jak by jste mu ji zahrál aby slyšel algorytmy a td. Věřím, že vše jde říct slovy, nebo číslicemi, otázka je jestli ten co vysílá má dost bohaté zkušenosti, aby dokázal ten co přijímá pochopit to, co se potřebuje říct.Častokrát to vypadá scela zoufale, s tím máte jistě bohaté zkušenosti.Ten nadpis je přesný, zvuk je základní energie, tak a já bych ráda dostala ten zvuk do slov.Ve zvuku je možné souznít.Jak budeme souznít na netu, když tak tvrdošijně jenom píše?

Ivo Vašíček 10.9.2006 20:35

obraz či zvuk to je jedno

slova jsou způsob kódování. pomocí kombinace cca 30 zvuků a cca 30 písmenek kódujeme. To není přirozené, jsou to nepřesné kopie myšlenek. Skutečná myšlenka není ani obraz ani zvuk ty k ní pouze přiřazujeme. Proto je tolik nepřesností. Uvědomte si, že často použijete stejné slovo pro vyjádření, vlastní myšlenky, ale ta není úplně stejná. Chtěl jsem vyjádřit přímou symboliku a ta může být i zvuková. Zvuk -třeba máchnutí křídel je také takový symbol jako obrazový znak. Mám na mysli věštecké kosti (jejich kaligrafii učí jen pár speciálních škol v Japonsku). Znak je tvořen tak, že uprostřed je zdroj (když je to člověk je to takové obrácené Y). Když ten člověk něco dělá přikreslí se vodorovná čárka (jakoby natažené ruce). Co dělá se nakreslí vedle čárka a pod ní- když je to složitější přidá se zobáček-šipečka, která odkazuje na znak ležící níže. Nad človíčka můžete nakreslit stříšku a dle typu je tím vyjádřeno, že to dělá doma v práci a pod. Jednu věc můžete napsat jedním šíleně složitým znakem nebo více jednoduššími. Není to však hirekana, ta znázorňuje slabiky. Není žádná základní energie, to je subjektivní, zvuk je složitější než světlo, člověk dokáže vlastním tělem zvuky vydávat, ale svítit nedokáže, možná proto ta preference.

Ima 11.9.2006 13:45

Re: obraz či zvuk to je jedno

......Uvědomte si, že často použijete stejné slovo pro vyjádření, vlastní myšlenky, ale ta není úplně stejná. ...... To myslíte, jako kuchař, který vaří ve stejné náladě jiné jídlo, nebo v jiné náladě stejné jídlo?...... Zvuk -třeba máchnutí křídel je také takový symbol jako obrazový znak. ......To mě jednou probudil zvuk, jako pleskání o zeď plácačkou a když jsem rozsvítila, tak mi létali nad hlavou dva netopíři.........Není žádná základní energie, to je subjektivní.....Znáte ten obrázek, jak se nakreslí číše do čtverce a vypadá to jako dvě tváře z profilu, kdo jak je schopen to vidět, je otázka co ho navede vidět to jinak, stejně jako se ptám sebe, co mě vede k těmto úvahám, a když se podívám hlouběji jsem v rozpacích.......Upřímně moc nepřemýšlím, spíše se pokouším slyšet co říká něco ze mně, teď slyším, ale nerozumím, něco chybí.........

Tolték 11.9.2006 2:38

Re: Re: Re: Re: Re: Černí mágové posedlí slovy

Kdo zažije "tiché poznání" ví, že vnímat a uvědomovat si, mít jasnou mysl a vědět, se realizuje beze slov a bez myšlenek. Pokud tvrdíte, že vše je buď negativní nebo pozitivní, neuvědomujete si, že jsou to jen soudy, které jsou výsledkem pouze vašeho subjektivního hodnocení a to ještě na úrovni velmi zúženého vědomí, které vězí v bažinách duality.

Vše co vnímáme je neutrální. Pokud soudíme, soudíme jen podle sebe, podle toho jací jsme, v jakém jsme momentálně rozpoložení. Každé naše hodnocení je jen slovním vyjádřením momentálního stavu našeho nitra a velmi o nás vypovídá a prozrazuje. Když např. o někom řeknu že je blbec, znamená to v podstatě jen to, že se sám hodnotím jako blbec.

Každý člověk si vytváří interpretací toho, co mu vstupuje do vědomí svůj vlastní svět, který popisuje svým vlastním popisem světa a k tomu používá slov, kterými vyjadřuje jak říkáte určitý pocit. Jaký pocit se ale za jakým slovem skrývá, pochytí každý člověk v procesu svéhu učení trochu jinak a dále si ho podle sebe upravuje. Jak si za této situace můžete myslet, že obsah pojmu může být jen jediný ? Ano může, ale jen pro vás. Pro každého jiného je jiný ale většinou má každý stejné přesvědčení jako vy. Pak není divu že si lidé nemohou porozumět. Jsou příliš posedlí slovy.

Co se týká pojmu bojovník, tak se ve vnímání jeho obsahu zcela rozcházíme. Pokud neshledáváte rozdíl v obsahu tohoto pojmu v případě, kdy bojuje např. "Apač s bělochem nebo "já" se sebou samým, pokud nerozlišujete rozdíl mezi tím, že bojujete se svými slabostmi a tím že bojujete s někým kdo je s vámi ve sporu, tak pak už vidím jedinou šanci smysluplného dorozumění mezi námi za pomoci "přesně" definovaných matematických symbolů a rovnic.

Slova mají ohromnou sílu, protože pomocí nich lidé ovládají černou magii a pomocí této černé magie vytváří "hmotný" svět. Problém je, že pomocí a prostřednictvím černé magie se nedá nic pochopit.

Ima 11.9.2006 7:50

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Černí mágové posedlí slovy

..... pokud nerozlišujete rozdíl mezi tím, že bojujete se svými slabostmi a tím že bojujete s někým kdo je s vámi ve sporu, ......proč uvažujete o tom, že jsem s vámi ve sporu? Scela rozumím tomu co říkáte a souhlasím.Pouze mě vždy udivuje, že lidé mají tendenci vyvažovat více na černou než na bílou magii.Tvrdit, že může naše tělo zaznít a zároveň popírat, že není schopno zazářit je něco podobné. jsme součástí světa, kde je vše hodnoceno dle toho jak to lze vidět, chytit, dotýkat se, říká se mu hmotný.Hmotný svět potřebuje výrazové prostředky, aby ho pochopili všichni co nejjednodušeji.Jsou lidi pro které jsou znějící slova zbytečné, protože jim chybí sluch, jsou lidi, kteří nevidí ale všichni, i ti, kteří postrádají jakýkoliv smysl vjemový jsou schopni cítit vibrace, které se šíří z hmoty na všech úrovních.Slova také vibrují a tyto vibrace tvoří hmotu, nutí produkovat, obrazy si může klidně prohlížet i slepý, možná ty přesné tvary obrazu neuvidí, ale bude cítit co měl v sobě jejich autor.Hluchý si také rád podskočí u dobré muziky, protože je schopen vnímat tyto vibrace.Teď otázka:K čemu je to dobré?........ Problém je, že pomocí a prostřednictvím černé magie se nedá nic pochopit. ........Člověk přirozeně touží po tom co mu způsobuje radost a černá magie svou radost podmiňuje trápením jiných, jistě lze pochopit z kterékoliv magie hodně, je to pouze o úrovni schopnosti vnímat co je dobré a co je problém.Ano soudíme, protože se bojíme, v okamžiku pochopení stratí veškerý hmotný svět svůj smysl.Lidi to vědí, a protože se jim na světě líbí, tak se snaží tuto zkutečnost co nejvíce oddálit.Potřebujeme se naučit prožívat radost, je dobré postupovat pomalu, příliš velká dávka čehokoliv může způsobit kolaps.Jsem moc ráda, že jsem vás objevila

Tolték 12.9.2006 17:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: konec

Vypadá to, že tato diskuse se blíží ke konci. Jestli chcete, můžeme pokračovat tady: http://diskuse.doktorka.cz/duchovni-cesta/ občas jsem tam něco napsal a chodím tam. Jsou tam mně blízcí lidé.

Ima 15.9.2006 8:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: konec

Děkuji za pozvání, trochu se tam rozhlídnu

Ima 7.9.2006 10:47

Re: Re: pro pochopení by byla vhodnější fantasy než sci-fi

Pan Vašíček je zatím v 12 komnatě.......Pane Tolték, čím se živíte?

Tolték 7.9.2006 17:19

Re: Re: Re: pro pochopení by byla vhodnější fantasy než sci-fi

Jsem na volné noze. Živím se tak, že občas trochu manipuluji s lidmi, abych získal nějaké prostředky na živobytí

Neviditelný pes

Lidové noviny

Diskuse k článku

VĚDA: Máte správnou představu o hmotě?

Upozornění