Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Máte správnou představu o hmotě?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ivo Vašíček 13.9.2006 21:47nejsem nadšenec jen si tak hraji a byví mne to. Nicméně to, že čísla tvoří náš svět si opravdu nemyslím. Čísla jsou jen model pocí, kterého to popisujeme. To, že chápete informaci jako číslo je váš výklad. Softwerovou teorii jsem neobjevil, pouze ji používám. Je to také model, ale dokonalejší než ten "kuličkový" a vůbec nemám problém nahradit ho nějakým lepším. Ono poznávání světa je zpětně kompatibilní - to znamená, že pro vysvětlení jevů na určité úrovni plně stačila placatá Země, později stačila kulatá a střed vesmíru, dnes si lidé přestavují vesmír jako vše. Ve skutečnosti je však takový Vesmír pouze jedním z mnoha uskupení informací. Stejně tak se vyvíjejí představy o hmotě, vakuu a pod. |
|
|
Petr Knap 14.9.2006 11:08Ztrata pameti a nebo umyslna lez a necestnost? 1 of 4 Pane Vasicku: 04.07.2006 jste tvrdil ze: 'Hmota je jen číslo a není důvod myslet si cokoliv jiného. ..To že to je něco jiného, je čirá fantazie i když ji většina lidí věří. Ja jsem toto vase tvrzeni vzal tak jak je napsano. Presto vam nevadi mi tvrdit 13.09.2006 ze: "...že čísla tvoří náš svět si opravdu nemyslím" A jeste navic dodavate ze: "To, že chápete informaci jako číslo je váš výklad". To tvrdite dokonce bez ohledu na to, ze tak vas pochopila velka vetsina diskutujicich. Zde je par prikladu: 04.07.2006 Honza: Autor se s tim problemem vyrovnava tim, ze ho proste rusi: nas matematicky model reality JE proste realita, zadna jina neexistuje a basta. |
|
|
Petr Knap 14.9.2006 11:09Ztrata pameti a nebo umyslna lez a necestnost? 2 of 4 05.07.2006 Kolemjdouci: Chcete říct, že představa hmoty a částic jako něčeho hmatatelného neodpovídají skutečnosti, ale říkáte, že žádná skutečnost neexistuje, jen rovnice, což je něco úplně jiného a naprosto absurdního. A na to se Vás lidé snaží upozornit. Vy si ale myslíte, že Vám pořád nerozumějí a cítíte se ukřivděný a nepochopený. Myslím, že Vám rozumějí až moc dobře, spíš Vy sám sobě nerozumíte. 04.07.2006 Lucifer: váš problém je, že matete pojmy, nemáte jednoznačnou terminologii. Váš vesmír jsou rovnice, které jsou a nejsou hmota a hmota je a není a něco není z ničeho a nic vysvětluje všechno. 04.07.2006, Vladimír Wagner: ...Autorův příspěvek podle mého názoru nepatří do kolonky věda a jeho představa, že částice, ... svět je soubor rovnic je zcestný. Možná že lze svět (alespoň zčásti) popsat souborem rovnic a hodnot, ale to je něco uplně jiného. |
|
|
Petr Knap 14.9.2006 11:10Ztrata pameti a nebo umyslna lez a necestnost? 4 of 4 04.07.2006, moebius: ...pan Vašíček popisuje zkoumání hmoty, pronikáme stále hloub a hloub až prostě na určité úrovni zjistíme, že tam prakticky žádná hmota není, že elektron je jen číslo s jistou pravděpodobností a vlastně že celý vesmír je jen takovou změtí čísel, které se jen z našeho pohledu zdají být hmotou. Proto musim dat za pravdu prispevateli BRWK z 04.07.2006, ktery pise : ...Je dobře, že se snažíte popularizovat, ale když Vám v komentáři někdo napíše, že je to blábol, nepokoušejte se reagovat, protože plácnete ještě větší blbost. Sdělte nevědomým, že částice jsou vlny, to jim na diskusi u piva stačí. Citujte populární knihy, ale nesnažte se psát hlubší myšlenky, když kvantovce buďto nerozumíte, anebo o ní prostě psát neumíte. |
|
|
Ima 15.9.2006 7:28Re: Ztrata pameti a nebo umyslna lez a necestnost?Kvantova teorie zvrátila mechanický pohled na svět ještě mnohem víc než Einsteinova teorie relativity.Každá akce dostala tvar, kterému se říká diskrétní kvantum.V praxi to znamená, že orbity elektronů obíhajících kolem atomového jádra musí být tzv.diskrétní, že prostě neexistuje nic mezi nimi, že elektron, který musí přeskočit z jednoho orbitu na druhý, musí prostě přeskočit.To pak ukázalo, že každá forma spojení s energií je jen ve tvaru kvant.Je možné se tak dívat na svět jako na obrovskou, nekonečnou síť kvant, jakési tkanivo, které propojuje celý náš vesmír v jeden celek, neboť tato kvanta jsou nedělitelná.Navíc se ukázalo, že hmota a energie jsou duální.Mohou se tedy chovat jako částice i jako pole či vlnění, a to podle toho, jak je nimi v experimentech zacházeno.To vše je neslučitelné mechanicizmem, kde povaha každé věci musí být nezávislá na kontextu.Největším přínosem kvantové teorie je objev velice zvláštní vlastnosti.Jde o tzv.nelokální spojení.Prokázalo se, že spojení mezi dvěma částicemi může existovat na obrovskou vzdálenost, což porušuje dosavadní požadavek tzv.lokálnosti - tedy, že jenom věci blízké se mohou vzájemně ovlivňovat. |
|
|
Ima 15.9.2006 7:50Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Co to znamená víc?Co do něj můžete naskládat?Člověk je jenom součást hmoty,a jestli hmota zanikne co se stane s člověkem?Nebo není hmota?Tak jak je možné do něj něco naskládat?Co to znamená Být sám sebou? |
|
|
Petr Knap 15.9.2006 18:33Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Cast-1 Vase otazka mne udivuje, udivuje mne o to vic, ze vase dva prispevky ( 15.09.2006 07:28, a 15.09.2006 07:500 jsou v prime kontradikci sami sobe. Prvni prispevek pochazi z oblasti, kde jste hledala odpoved, druhy je primo od vas. Prvni prispevek z 15.09.2006 07:28, jste nasla na adrese: http://www.arachne.cz/dir/ceadr.q.cz/CEADR-uvod.htm. a pouzila jste z nej zajimavou pasaz, kde se rika, "...ze hmota a energie jsou dualni". a rika se take, ze "...to vse je neslucitelne s mechanickou teorii, kde kazda vec je nezavisla na kontextu". Aspekt, ze spojeni mezi casticemi existuje na obrovskou vzdalenost, tedy poruseni "tzv. lokalnosti', nabizi uvahy, ktere se vic a vic vymykaji mechanickemu zjednoduseni sveta. Vynechala jste vsak tuto dulezitou pasaz: |
|
|
Petr Knap 15.9.2006 18:34Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Cast-2 Fakt, ze na subkvantove urovni se skutecnost chova jako vnimajici byti, ktere reaguje na sva pozorovani zmenou sveho chovani a teprve pozorovani teto roviny vytvari to, co se jevi chvili jako castice a chvili jako vlny ma dalekosahle dusledky. Predstava, ze nase vedomi vstupuje do toho, co pozorujeme, stejne jako naopak to, co pozorujeme ovlivnuje nase vedomi a ze uvnitr "nezive" hmoty tedy existuje "neco", co se podoba vedomi a co nas vnima nam implikuje predstavu vesmiru, ktery nam vznika pred ocima, tak, jak ho vytvarime svym pozorovanim. Tato vynechana pasaz, nemluve o zmince T. Capra a jeho uvodu "Cesta se srdcem" ke knizce "Tao fyziky", vybizi k zamysleni a je odpovedi na vas druhy prispevek. |
|
|
Tolték 15.9.2006 22:16Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... První věta tohoto příspěvku je na to, že k ní zřejmě ten člověk došel intelektuálně, dost dobrá. Druhou větu bych ale upravil tak, že zřenim na určité hladině vědomí lze vnímat, že naše vědomí vstupuje do toho co pozorujeme tak, že to přímo vytváří (jako své představy) a své výtvory si zpětně uvědomuje. To co naše vědomí považuje za "neživou" (ale i "živou") hmotu je právě jen to, co si ve smém vědomí zpětně uvědomujeme jako svůj výtvor, jako svou představu. K tomuto poznání není ani třeba skvělého intelektu. Je předmětem zkušenosti přímého poznání, která je takto interpretována v toltéckém popisu světa (ale i v orientálních naukách). "Vědecké" myšlení se pomaloučku propracovává k teoriím, které byly již pokud pamět lidstva sahá, před tisíciletími, ověřeny zkušeností lidí, kteří ovládali "mistrovství vědomí". O tom je onen výrok "poznej sám sebe". Pokud máte dostatečně odreagované své ego, pak by vás k takové zkušenosti mohl jednorázově popostrčit i nějaký katalizátor vědomí (LSD) |
|
|
Petr Knap 16.9.2006 20:59Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Kdyz rikate k otazce vedomi, ze : "K tomuto poznání není ani třeba skvělého intelektu...", ja s vami souhlasim, a dodavam, ze nekdy k tomuto poznani muze byt intelekt dokonce prekazkou. Toto "prime poznani', jak sam dodavate se najde i v jinych naukach, existovalo minulosti a existuje dodnes. Min uz jsem s vami zajedno v tvrzeni, pokud mu ovsem dobre rozumim, ze veda muze vypracovat teorii tohoto vedomi? Tedy neco jako program (software) , po jehoz aplikaci by bylo mozne dosahnout tohoto 'primeho vedomi"? Pokud jste ale chtel rict, ze veda ve svem "hledani pravdy', se bude vazne zajimat o vypovedi, ale i o druh takoveho "primeho poznani", ze dokonce vedci mohou "usilovat sami o takove "prime poznani', pak nemam problem souhlasit. Dokonce bych rekl, ze jej vlastne vedci nevedomky pouzivaji, protoze to cemu se rika "intuice", o coz ve vede neni nouze, je druh tohoto primeho poznani. (Nemluve o synchronicite poznani, coz se potvrzuje v onom jmenovanem clanku, kde se rika : " Aspekt, ze spojeni mezi casticemi existuje na obrovskou vzdalenost, tedy poruseni "tzv. lokalnosti', nabizi uvahy, ktere se vic a vic vymykaji mechanickemu zjednoduseni sveta. ") |
|
|
Tolték 17.9.2006 23:20Re: Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Pro lepší pochopení zrekapituluji: Vstupní data, kterými se věda zabývá jsou souborem představ vytvořených naším vědomím v procesu interpretace našeho vědomí naším interpretačním systémem. Tyto představy působí zpětně na naše vědomí a my si je ve stavu zúženého vědomí uvědomujeme jako své vjemy, které naše mysl na úrovni tohoto zúženého vědomí pokládá za smyslové vnímání, informující nás o „reálném“ světě. Jinak řečeno si každý vytváříme představu svého vlastního světa. „Reálný“ svět, ze kterého věda čerpá data, je společným průmětem světů, které si každý vytváříme ve zcela specifickém stavu zúženého vědomí. Tento průmět je naším společně sněným snem. Problémem současné vědy je to, že předmět jejího zkoumání je omezen výhradně na tento společný průmět našich světů, na tento společně sněný sen. Podle vědy je tento průmět „realitou“ kromě které nic jiného neexistuje. Pokud by věda rozšířila svou působnost i mimo onen společně sdílený sen a vzala by v úvahu i vjemy verifikovatelné pouze osobní jedinečnou zkušeností ve stavu zvýšeného vědomí, došla by ke zjištění, že onen průmět (společně sdílený sen) lze rozšiřovat a že lze vytvářet tomuto rozšíření odpovídající popisy světa. Aby vědci tento přístup byli schopni akceptovat, museli by být nejdříve sami schopni dosahovat stavů rozšířeného vědomí. K tomu by ale museli správným způsobem hospodařit se svou energií tak, aby se byli schopni na vyšší hladině vědomí sami uvědomit. Právě oněm vyšším hladinám vědomí je adekvátní schopnost rozšířeného vnímání a přímého poznání. Proto stavu přímého poznání nelze dosáhnout „aplikací“ žádné teorie ani popisu světa. Vhodný popis světa nám pouze pomůže odstranit zábrany v naší mysli, které nám v rozšíření našeho vědomí brání. Na určité hladině vědomí lze dosáhnout stavu tichého poznání (nirvány, osvícení), kdy už je každý popis světa pomocí slov nadbytečný, protože si vědomí uvědomuje vše přímo, bez potřeby interpretace. |
|
|
Petr Knap 18.9.2006 23:00Re: Re: Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Ano je to tak. Vase vysvetleni je presne. Je-li clovek casti sveta, je svet take casti cloveka, pak se da rict, ze clovek, ktery dokaze pochopit sebe sama, chape i svet. Odtud ona vyzva "Poznej sebe sama a poznas svet", ale take prislovi, ze "Co je nahore, je jako to co je dole, a co je dole, je jako to co je nahore". Tudiz, je nejen v silach cloveka poznat rad na kterem stoji svet, ale take se timto radem ridit. Proc tomu ale tak neni? Nemuze tomu tak byt, pokud si clovek vytvoril vladnouci system rizeny prumerem - vetsina rozhoduje. Je to prumer ktery rozhoduje, a je to prumer, kteremu se v takovem systemu dari nejlepe. Rozhodnuti vetsiny ma proto vzdy rysy "inkompetence". Je to kvantita ktera rozhoduje, ne kvalita. Kvantita se soustredi na usili "jak uzit", ne "jak zit", jak "mit", ne ale jak "byt". Je to potirani vseho, co je odlisne, co prevysuje. To co se zada od cloveka, je "naucit se", a ne "pochopit", tedy jak uz tady bylo jednou receno, byt poslusnou casti "softwaru". Misto toho aby clovek usiloval o vyssi stupen poznani, on sestupuje a strhava vse na svoji uroven. To vede k individulismu a materialismu, ty jsou jeho vysledkem, ty vladnou, a ty jsou prekazkou k hledani vyssi pravdy. Jenom samotna skutecnost, ze tento system dovolil, ze jeden clovek ma schopnost znicit razem miliony zivotu, ne-li ohrozit celou civilizaci potvrzuje, ze to je system ktery dosahl kritickeho bodu. |
|
|
Ima 21.9.2006 7:36Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Přeji hezký den, pane Knap, pokouším se dostat na uvedené stránky, nicméně se mi nedaří, v každém případě mě hodně zaujal autor F.Capra se svou teoríí a tak jsem pochopila jak mohu nazvat šuplík do kterého zřejmě společnost zařadí i mě - vitalista- no docela se mi to líbí.Ten úryvek jsem našla jinde než uvádíte a víc k němu nebylo, ale dle vaší reakce nebyl od věci. Mám radost pokaždé, když vidím, že jsou lidi kteří uvažují jako my i když se vyjadřují jinak , děkuji za radost, kterou ste vnesl do mého života |
|
|
maja 13.11.2006 9:21Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Pokaždé to bude pouze jeden člověk, který rozhodne ve jménu všech. |
|
|
Ima 17.9.2006 8:40Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Jsem přesvědčena, že vše je závislé na vztazích, samo o sobě prostě nic není.Můžete mít pero, pokud ním nebudete psát, k čemu bylo vyrobeno?Můžete chovat psa, pokud vám jeho přítomnost nepřináší poučení a radost, může to být i o negaci, tím se projevujeme, vztahem k hmotnému.Věda potřebuje ovládat, proto je, a využívá to co chce a nabízí se jí toho spousta.Být sám sebou znamená, z mého pohledu chápat tyto vztahy a kvantova fyzika je začátek tohoto pochopení.Nezabývám se studiem kvantovy fyziky, odpovědi na své otázky hledám ve vztazích, snažím se pochopit její podstatu, třeba když uklízím ptám se proč se ten prach ukládá jeden týden více, jindy méně, proč jsem dnes dříve hotová i když jsem dělala stejně rychle......, nebo pozoruji ptáky jak lítají vzduchem a vytváří různé útvary, ptám se co je k tomu vede?Proč náš pes vrčí, když mu dáme kost, a nikdo mu po ní nejde, co se mu honí hlavou?Pozoruji a učím se, to čemu nerozumím se ptám lidí, kteří se tím zabývají, nebo mě k tomu přivede mé přání v podobě článků, nebo knih.Nejlepší předloha k pochopení kvantovy fyziky je člověk sám, lidské tělo je to co znám a vím jak pracuje a tomu svému začínám moc dobře rozumět.Teď je to o tom, příjmout jeho požadavky.Děkuji za tip, dám vám vědět k čemu jsem dospěla |
|
|
Petr Knap 17.9.2006 16:37Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Pani Imo, mate uplnou pravdu kdyz rikate: "...ze vse je zalozeno na vztazich, samo o sobe proste nic neni". Nevim ale co hledate vic, protoze vy jste jiz dokazala v proste vete vyjadrit vse, vcetne toho, co to je "byt sam sebou", kdyz jste napsala: "'''my hmota nejsme, my hmotu tvoříme, právě našimi přáními.My jsme, a prostřednictvim našeho těla se děje vše co má naplnit naši touhu." A kdyz o necem podobnem pise muz, napise tohle: "Predstava, ze nase vedomi vstupuje do toho, co pozorujeme, stejne jako naopak to, co pozorujeme ovlivnuje nase vedomi a ze uvnitr "nezive" hmoty tedy existuje "neco", co se podoba vedomi a co nas vnima nam implikuje predstavu vesmiru, ktery nam vznika pred ocima, tak, jak ho vytvarime svym pozorovanim." Setkanim muze a zeny obe tvrzeni splyvaji, a nase predstava o hmote dostava zvlastni "zivotnou" dimenzi. |
|
|
Ima 17.9.2006 17:45Re: Re: Re: Re: Re: Clovek je vic, nez jen to co se do nej nasklada... Proč máte pocit, že hledám? Vlastně, jistým způsobem ano, jste hodně vnímavý. |
|
|
Ivo Vašíček 6.9.2006 8:36jdu řešit "techniku" nicméně tady je inspirace: speciál vlevo http://hyena.cz/cteni/kontakt/47prispevky.html |
|
|
Petr Knap 27.8.2006 18:35Hmota versus lidske vedomi...(cast prvni) Vezmeme-li kapku vody, ta je slozena s molekul (neco kolem tisice miliard ), kazda s nich meri 10 na minus devatou. Kazdy atom techto molekul meri 10 na minus desatou, a kazdy z techto atomu je slozen s jadra, jeste mensiho, 10 na minus ctrnactou, kolem ktereho gravituje elektron. A jdeme-li dale, najdeme nucleony, jako jsou protony a neutrony, ktere maji rozmer 10 na minus patnactou. A stale jeste nejsme u konce. Quarky, ktere nasleduji jsou 10 na minus osmnactou, ale tady narazime na zed rozmeru, protoze za touto hranici uz jde jen lidska idea s pomoci matematiky. Co je take zajimave, je ono prazdno lezici mezi temito castmi, ktere cini to vse viditelne. je zname ze kdyby atomy napriklad cloveka lezely tesne vedle sebe, nase lidske oko by nevidelo nic, clovek by se stal castickou tak malou, jako castecka prachu. A co je zajimave, ze existuje podobnost mezi nekonecne malym a nekonecne velkym. Protoze v kosmu vzdalenosti, ktere jsou mezi kosmickymi telesy, jsou mimo lidske chapani. Dal za tuto hranici, jde opet jenom matematicka idea. A to co nazyvame realitou, tedy viditelna hmota, neni nic jineho nez diskontinuita, fluktuace, kontrast, akcident, coz uhrnem vytvari informaci. A my se snazime dopatrat puvod teto informace. Zadna castecka hmoty nexistuje sama o sobe, ale vzdy v interakci, kterou vytvari. Tedy to cemu se rika pole. A co popisuje relativisticka kvantova teorie, je v podstate skutecnost, ze to nejsou objekty samotne co vytvari energii, ale jejich vzajemna nescetna a nepretrzita interakce mezi sebou samymi. Coz v podstate rika, ze nenajdeme izolovanou hmotu ve forme realne veci. ... (cast 1 ze 2) |
|
|
Ivo Vašíček 27.8.2006 20:48zajímavé v podstatě souhlas, ale drobná korekce Vzdálenost, tedy i prostor jsou pouze myšlenou interpretací elmag. interakcí. Budeme-li entity interpretovat gravitačně-setrvačně bude vjem zcela odlišný. |
|
|
Petr Knap 28.8.2006 21:07Re: zajímavé v podstatě souhlas, ale drobná korekce At uz je nas vjem postoru i vzdaleno ze jakykoliv nic to neubira na podstate, ze jsme integralni casti toho vseho, a ze to vse jsme my. Neni-liz pravda? Rikate sam, ze vnimani hmoty je jen interpretaci informaci, ano, jde prave o to vimani a o tu interpretaci. Ta zalezi na nasich schopnostech "byt natolik probuzen" abychom jednali zodpovedne. My jsme zodpovedni za tu hmotu, jako jsme zodpovedni sami za sebe, my jsme tou hmotou. Proto opakuji: My nepozorujeme fyzicky svet, my jsme tim svetem a v lidskem duchu se obrazi univers, ktery obrazi lidskeho ducha.toto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívou |
|
|
Ivo Vašíček 28.8.2006 22:35vaše interpretace je reálná nikoliv však jediná možnost. Neměl jsem a nemám ambice zde vysvětlovat svůj filosofický pohled. Konstatuji pouze fakta a Vaše inerpretace s nimi není v rozporu. Přikláním se však spíše k deterministickému pohledu - tedy, že jsme součástí toho všeho, ale na naší aktivitě to nezávisí příliš dramaticky, jsme jedni z mnoha. Naše role není ve Vesmíru významnější než role kvasinek v sudu s vínem - některé kvasinky se v procesu kvašení vůbec neprojeví a zhynou bez užitku, jiné v přeměně džusu ve víno sehrají významnou roli, ale přesto dílčí. |
|
|
Petr Knap 1.9.2006 23:01Utilitarismus vede k slepote V tom je prave cely problem. Kdyz se zminujete o vnimani, je treba rict co tim myslite. Vas priklad s kvasinkami napriklad. Podle vas jsou kvasinky nahodny proces, protoze je jako nahodily chcete videt. Kvasinky ktere zhynuly a kvasinky ktere ziji vyhovuji vasemu "konceptu o vyrobe vina" , jak ale vite, ze ony zhynule kvasinky prestaly hrat vyznamnou roli a zhynuly bez uzitku? Je mozne vubec, aby neco mohlo byt nazvano neuzitecnym? Vasim prikladem s kvasinkami uzavirate siroky problem "hmoty a vedomi", do uzkeho utilitarniho ramce vyroby vina. Proto neni divu ze vam unika to co presahuje vylozene utilitarni pohled na skutecnost, ze totiz "hmota neni mimo nas, ...".texttexttexttexttext |
|
|
Petr Knap 1.9.2006 23:20Re: Utilitarismus vede k slepote Skutecnost ze "hmota neni mimo nas", dava i zapornou odpoved na vase tvrzeni, ze se dejou veci nahodile. Nedeji. Nahoda je nepoznana nutnost. Nic ve vesmiru nevzniklo nahodou, a co (jak vy rikate zaniklo, coz je z hlediska fyziky nesmysll), je jen prechod do jineho stavu. |
|
|
Ivo Vašíček 3.9.2006 9:52souhlasím, problém téhle diskuse (ostatně většiny) je vzájemně posunuté vnímání pojmů a nedokonalost lidského vyjadřování. Těmi kvasinkami jsem chtěl vyjádřit pouze míru ovlivňování, nikoliv je zanedbat zcela. Je to problém kvantity a kvality, ale samozřejmě i rozsahu pozorované oblasti. Chtěl jsem tím vyjádřit, že člověk přeceňuje svůj význam v celkovém systému (pozemský člověk). Uznávám, že každý jev má svůj význam (buterfly effect), který může mít dramatické následky. Dá se to dokonce přibližně vypočítat i když současná matematika nedokáže řešit problém kritického množství. |
|
|
Tolték 3.9.2006 21:39Re: příspěvek 1. Vážený pane Vašíček. Vaše příspěvky mě velmi zaujali a jsem z nich potěšen. Přibližujete se jimi k hlubokému poznání dávných civilizací, zejména tradici lidí oddaných poznání – toltéků, kteří si pro zjednodušení říkali čarodějové. Něco o tom napíši, i když to pro Vás bude pohled "z druhé strany". Protože to je delší, tak to bude ve dvou příspěvcích. Čarodějové rozlišují poznání přímé a zprostředkované. Přímé poznání k nim přichází ve změněných stavech vědomí a vyžadují je vždy ověřit svou vlastní zkušeností.. Zprostředkované poznání vytváří tzv. popis světa, který je vyjádřitelný slovy. Přímé poznání je velmi komplexní a jen těžko se transformuje - redukuje do popisu světa slovně vyjádřitelného, vytvářeného lineárně fungujícím rozumem. Slovně vyjádřitelné představy vyznívají vždy zjednodušeně a vznikají přitom rozumové paradoxy. Základním východiskem čarodějů pro zprostředkované poznání je odstranit z jeho základů všechny axiomy naplněné pověrami a dogmaty a vyjeté koleje navyklých způsobů myšlení. Čarodějský popis světa vědecké poznání nezavrhuje, upravuje v něm jen to, co je postavené na pověrách a vymezuje pro něj hranice platnosti, tj. jen velmi nepatrnou část reality, tu kterou normální člověk vnímá jako „hmotný svět“. Oproti materialistickému názoru, pojímajícímu právě jen tento „hmotný“ svět, mizí v čarodějském popisu světa náhody a neurčitost, které jsou nahrazeny dokonalým řádem a všeobecnou souvislostí. Je to proto, že oproti současnému „vědeckému světovému názoru“ vidí čarodějové tuto souvislost nejen horizontálně (v rámci poznání „hmotného“ světa) ale i vertikálně (v rámci různých úrovní „reality“). |
|
|
Tolték 3.9.2006 21:41Příspěvek 2. Čarodějský popis světa lze velmi zjednodušeně popsat takto. Představme si absolutno jako absolutní vědomí (nebo jako vše co „existuje“) a pojmenujme jej jako globální, všezahrnující systém. Představme si strukturu tohoto globálního systému jako mnohoúrovňovou – globální systém se člení na nespočet subsystémů na různých úrovních. Ty nejjednodušší, dále již nedělitelné subsystémy, které vytváří všechny subsystémy vyšších řádů nazvěme elementární systémy. Těchto elementárních systémů, které jsou všechny stejné, je nespočet a jejich suma tvoří systém globální. Z logiky vyplývá, že pokud mezi objekty neexistuje nic, čím by se od sebe lišily, jedná se o totožnost. Všechny tyto elementární systémy jsou tedy totožné, jinak řečeno - existuje jen jeden elementární systém, který je totožný s globálním systémem (absolutnem). Abychom o nějakém objektu mohli říct že existuje, musí zde existovat alespoň jedna souvislost mezi tímto objektem a vším ostatním. Jelikož z předchozí úvahy je jasné, že existuje jen totožnost - elementární systém - absolutno, nemůže už z definice existovat ani jedna souvislost mezi absolutnem a něčím jiným. Z tohoto paradoxu nám vyplývá, že absolutno neexistuje ale zároveň existuje. Přímým poznáním čarodějové zjistili, že toto absolutno je onou podstatou našeho já, se kterou se ztotožníme na konci naší cesty poznání jako s „Já“. |
|
|
Petr Knap 3.9.2006 23:01Re: O hudbe jako priklad vnimani. Na rozdil od vas bych rekl ze "clovek podcenuje", a ne "precenuje" jak vy rikate, svuj vyznam v celkovem systemu. Neni to poprve, co vyjadrujete jisty druh beznadeje s lidskym osudem, a ja vas v te beznadeji chapu, protoze resit kriticke mnozstvi informaci, je skutecne nemozne. Poslouchaje Mozartovu hudbu, stavam se svedkem matematicke harmonie, tonovych proporci, jsem unesen pianistou a jeho interpretaci, obdivuji krasny ton piana, stejne jako akustiku salu a kvalitu nahravky, atd., atd.; to vse ve stejny moment, ale presto, a predevsim, necham na sebe pusobit hudbu samotnou. Hudba stejne jako jina forma ktera pusobi na lidske smysly a tedy na lidske Ja, se obycejne vyjadruje s naprostou jednoduchosti. Vy tvrdite, ze vsechny informace ktere vedly k tomuto vysledku, jakym je napriklad pianovy koncert, jsou dulezite a je treba je matematicky rozebrat jeden po druhem s virou, ze jednoho dne, muzete vytvorit matematicky neco podobneho pianovemu koncertu, a ja vam davam za pravdu, teoreticky je vsechno mozne. Jenze vsechny ony detaily nejsou pro mne podstatne a nebyly ani pro skladatele, jsou "pouhym fyzickym prostredkem" k vyjadreni universalni krasy vztahy lidskeho ducha k universu. Vy jste tak unesen detaily, ze zda se, hudbu neslysite, nebo slyset nechcete. |
|
|
Petr Knap 3.9.2006 23:16Re: Re: O hmote jako priklad vnimani. Hudbu jsem si tu vybral, jako priklad formy pusobici na nase smysly. To ale plati i o jinych formach pusobici na jine smysly. Ve svete hmoty (a o te je rec), kde jsme svedky neuveritelne "symfonie" tvaru, perfektni harmonie a perfektni proporce. Jenze hmota-forma, neni nez vyjadrenim hranic, kde se setkavaji energie, a forma vlastne neni nez "fosilizaci" techto sil, forma je od vzniku tohoto sveta archetypalni symbol neustale se nabizejici svou jednochosti at matematickou, ci geometrickou krasou, stejne jako svym psychologickym pusobenim k pochopeni tohoto sveta. Je to prostredek k pochopeni o to hlubsi, ze neodebira forme jeho symbolickou funkci, a ta nas pokazde znovu privadi k celku, ve kterem, a ze ktereho vysla a na kterou se ona sama stale odvolava. A jde prave o tu energii, onu osnovu na ktere vsechno spociva, kde clovek az doposud podcenil sve schopnosti, jde o to byt v harmonii s ni, clovek vsak vsadil vse na intelekt a ochudil sve vedomi o dimenzi duchovni. Oddelil sve Ja od okolniho sveta, a jeho intelect zduvodni pokazde, jako dobry advokat vse. To mne pochopitelne privadi ke konstatovani, ze v takovem svete, neni nahodne najit vedce bez vedomi a svedomi, kteri vyrobi z 'one hmoty', ke ktere nemaji a neciti zadny vztah, vse, co se po nich zada, a nas svet za to jiz prave dnes plati velkou cenu... |
|
|
Ivo Vašíček 4.9.2006 8:08tohle překračuje rámec internetové diskuse Mrzí mne, že z mých názorů vzniká dojem "beznaděje". Problémem není pouze jazyk, ale i lidské vnímání a také snaha formulovat zveřejňované myšlenky, tak aby byly "stravitelné". Vývoj myšlení a technická realizace lidské fantazie (počítače, GSM, kosmické lodi...) jsou nedílnou součástí systému. Lidská role (člověk homo sapiens) je v systému časově omezena. Člověk jistě dospěje k technickým prostředkům umožňujících přenést své vědomí do stabilnějšího prostředku, než je dosud používané tělo a mozek....Dnes se lidé snaží nesmyslně namnožit za každou cenu, aniž by chápali proč to dělají, navíc se při svém snažení zaměřují na kvantitu, která je v současné fázi již zbytečná. Nutně musí přijít změna, která je však pro většinu morálně naprosto nepřijatelná. Význam těch mrtvých kvasinek je pouze v tom, že určují kvalitu kvasu a jsou nezbytným produktem jeho výroby. Kvasů je mnoho druhů a je ho mnohdy více než vinař potřebuje, takže si může vybrat....Ne každý kvas je dobrý pro výrobu vína.... |
