Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: Malá rada klimaskeptikům
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L.Metelka 22.3.2008 20:51Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: a jejda V té literatuře to je, kritici ovšem i přesto tvrdí, že byly použity špatné stanice. Kdo by tedy měl něco dokazovat? |
|
|
clay 22.3.2008 21:04Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: a jejda kde to je....přece když mi něco tvrdíte, tak bývá zvykem, že pokud to nemohu prokázat sám, tak cituji, kde mám pro své tvrzení oporu. V klimatologii to už neplatí? |
|
|
clay 22.3.2008 20:52Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: a jejda předpokládal jsem, že jako vědec svůj argument uplatněný v diskusi něčím doložíte. Kdybychom si měli být kvit, pak by stačilo, kdybych uvedl, že žádný takový seznam vyloučených stanic neexistuje a že si to máte najít s některém z odkazů z literatury začít můtete zde |
|
|
L.Metelka 22.3.2008 17:44Re: vysoké teploty, nízké vzdělání Nevím, o čem blábolíte. Pechanec sice přednášel tu algebru v krkonošském nářečí, což bylo dost zajímavé, ale nikdo nic neodhlasovával, zkoušku jsem dělal u Pechance, za 2, na první pokus. Pokud jste Vy jako svazák cosi organizoval nebo jestli zrovna Vás Pechanec vyhodil, to je Váš problém... |
|
|
I.L. 22.3.2008 20:01Re: vysoké teploty, nízké vzdělání pro fujtajbl > Pechanec prece neucil ANALYZU, ale ALGEBRU. Mas v tom fujtajble nejaky zmatek - asi proto, ze jsi zmetek |
|
|
I. Laengsfeld 22.3.2008 20:31Re: Re: vysoké teploty, nízké vzdělání Tady zas nejaky zmetek krade nicky a k tomu jeste dela zmatek. |
|
|
J.G. Pašek 22.3.2008 14:47Aha, větroplach Metelka je zase s ukazovátkem u tabule . . . žermuje rukama a křídou maluje čerty na tabuli . . . Metelky bludy jsem přestal číst dávno, stejne jako ignoruji magora A. Gorea . . . .Metelko, běž se už konečně vycpat a neotravuj slušné a soudné lidi! . . . místo slova VYCPAT jsem chtěl jsem použít sprosté slovo, ale chci aby to prošlo cenzůrou . . . |
|
|
čtenář zdrojů 22.3.2008 15:03Pašku Tato Vaše "vědecká" kritika matematických výpočtů pana Metelky, je přímo zdrcující. Jistě za ni dostanete Nobelovu cenu. |
|
|
J.G. Pašek 22.3.2008 16:05Re: Pašku Děkuji za poklonu . . . . já si zuby na Nobelovku nedělám . . . Není problém pro zručného kejkllíře s velkou hubou oblbovat ignorantní diváky . . . . . . . nechť Metelka přeloží ty jeho rádoby-vědecké disertace a všelijak barevné grafy a odjede do Číny a Indie a tam ty ignoranty poučuje . . . s úsměvem se mu pokloní a vyrazí s ním dveře . . . |
|
|
Michal 22.3.2008 13:44Teplota a Sluneční aktivita Na fyzikálním serveru Aldebaran vyšly dva články dávající do souvislosti teplotu na Zemi a sluneční aktivitu -četnost slunečních skvrn v jednotlivých cyklech místo v článku uváděných délek cyklu ( http://aldebaran.cz/bulletin/2004_07_sun.html, http://aldebaran.cz/bulletin/2005_06_ice.php včetně referencína literaturu). Odkazy jsem zde v minulosti uváděl. Pane Metelko, zkoušel jste obdobnou korelaci i z těchto dat? Pokud existuje více srovnatelných vlivů, korelace jednoho z nich asi nebude oslnivá. O vzestupu teplot po roce 1980 platí řečené v článku, protože přes 50 let je i číslo slunečních skrvn víceméně konstantní. |
|
|
L.Metelka 22.3.2008 17:47Re: Teplota a Sluneční aktivita Samozřejmě i to jsem dělal, výsledky jsou podobné jako u délky slunečních cyklů. Vyšlo mi, že z toho oteplení o cca 0,8 st.C. za 20. století zhruba 0,3 st.C. v první polovině století lze dát do souvislosti se změnou sluneční aktivity, zbylých 0,5 st.C. od roku 1970 nikoli... |
|
|
JA 22.3.2008 13:05Není se čeho bát To, co běžný spotřebitel nazývá přírodou, je cosi, o čem víme dosud úhrnem houby. Snad jenom to, že nás to kdysi zrodilo. Rozhodně nemají lidé nic, čím by to něco vylepšili. Řeči o ochraně přírody jsou hloupost. Příroda na nás kašle. Hledá a sama nachází svoji rovnováhu, která, zatím, je pro nás příznivá, Až příznivá být přestane, tak vyhynem. No a co? Že tomu třeba napomáháme a že je lepší být opatrný, to už pak bude jedno. Za sebe doufám, že se případný nepříznivý průběh, dojde-li k němu, bude rozjíždět pomalu. Prakticky se to určitě projeví ubýváním zdrojů, jako jsou potraviny, vzduch a voda. Sám ke vzniku takové nouze budu i dál přispívat co nejmíň. Ale pokud se jí dožiju, doufám, že budu mít ještě dost sil. Rozhodně budu o zbytek svého života bojovat a nebudu vidět žádný důvod, proč plýtvalům dopřát další možnost, aby se mohli věnovat své zálibě. |
|
|
Soňa 22.3.2008 12:39Jak? Pane Metelko! Ve vašem článku my chybí, jaký vliv a jaká opatření udělalo člověčenstvo na planetě kolem r.1450, že toplota začala klesat. Pokud to víte, tak tento recept sdělte lidstvu a nenechávejte si ho pro sebe. Určitě na to nevyhazovali miliardy! Zřejmě si ale příroda pomohla sama. |
|
|
M.Lapin 22.3.2008 13:06Re: Jak? Do roku 1750 boli takmer všetky zmeny klímy riadené iba prirodzenými faktormi, stredoveké optimum skončili najmä kvôli tomu, že zoslablo slnečné žiarenie. Sú o tom dobré informácie z analýzy izotópov C14 a Be10. Po roku 1750 jednak rástol počet obyvateľov, začali sa využívať fosílne palivá a ľudstvo postupne využívalo stále viac energie, surovín a tovarov. Napriek tomu až asi do roku 1940 kolísanie slnečného žiarenia dominantne určovalo zmeny globálnej teploty. Po roku 1945 sa prudko zvýšila priemyselná činnosť, rýchle rástla emisia skleníkových plynov do atmosféry, najmä fosílneho uhlíka, a v období 1950-1985 aj emisia síry z nekvalitného uhlia. Slnečné žiarenia od roku 1940 už nezosilňovalo, po roku 1980 dokonca slabo klesá. Znázorňuje to aj tento obrázok prevzatý z Wikipedie: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Temp-sunspot-co2.svg |
|
|
EW 22.3.2008 13:20Re: Cert vi. Ovsem na stranu druhou se nekteri odbornici na slunecni aktivitu (L. Svalgaard, napr.) kloni k nazoru, ze i v dobe slunecni ne-aktivity (minima Sporer, Maunder, Dalton) se aktivita snizi pouze na jakousi prahovou hodnotu, asi jako ted v dobe mezi dvema cykly. Je to videt i v krivkach rekonstrukce slunecni aktivity v minulosti - ta prvni (Hoyt, Schatten) mela velka minima, ta predposledni (Wang et al.) uz jen melke poklesy a ta Svalgaardova neklesne pod prah... To by ovsem znamenalo, ze rozdil v obdrzene energii mezi maximem a minimem neni az tak dramaticky. To by ovsem znamenalo, ze v pripade, ze minima ovladaji poklesy zemske teploty, tak musi existovat nejaky velmi citlivy prevodni mechanismus mezi slunecni aktivitou a zemskym klimatem, nebo ze je ve hre jeste nejaky dalsi, zcela neznamy faktor. |
|
|
M.Lapin 22.3.2008 13:38Re: Re: Cert vi. Neexistuje žiaden výynamný faktor, ktorý by nebol známy, problémom je distribúcia energie v klimatickom systéme Zeme, aj za účasti oceánickej cirkulácie, zaľadnení, permafrostu, oblačnosti a zmeny chemizmu atmosféry, najmä skleníkových plynov a súvisiacich oneskorených spätných väzieb. To spôsobuje, že zmeny klímy sa celkom nekryjú so zmenami slnečného žiarenia. Podiel týchto faktorov od roku 1750 doteraz znázorňuje obr. 2 v tomto dokumente: http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter2.pdf. Je vidieť, že zmena slnečného žiarenia je už popri zmenách skleníkového efektu atmosféry malá. V kapitole 7 sú aj zložitejšie analýzy: http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter7.pdf |
|
|
quetzal 22.3.2008 14:21napsat, že "neexistuje žádný významný faktor, který by nebyl známý" je doklad arogance a pravděpodobně i toho, jak málo toho Lapin ve skutečnosti ví. Na konci 19. století se fyzici domnívali, že teoretická fyzika je těsně před završením svého bádání. Zbývalo jen dořešit pár detailů, jako např. proč se nedaří vysvětlit vyzařování absolutně černého tělesa .... Ve skutečnosti se situace a váš technický popis (podle mého laického názoru) dá shrnout tak, že vlastně nevíme, jak to všechno funguje dohromady. A vzhledem ke komplexitě systému, tomu tak ještě dlouho bude. |
|
|
EW 22.3.2008 16:02Re: Re: Re: Cert vi. Svalgaard se domniva, ze ten prevodni faktor je prave nekde v te cirkulaci energie - akorat ze ho nezname |
|
|
M.Lapin 22.3.2008 16:58Re: Re: Re: Re: Cert vi. To že ho ešte dôkladne nepoznáme neznamená, že by sme mali rezignovať na ďalší výskum v tomto smere. Otvárajú sa aj tu nové možnosti. |
|
|
EW 22.3.2008 23:56Re: Re: Re: Re: Re: Cert vi. Ale vzdyt jste v predchozim postu tvrdil, ze neni nicehoz neznameho |
|
|
JC 22.3.2008 19:03Re: Re: Jak? Také si vezmu na pomoc wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Hora_Svat%C3%A9_Heleny doporučuji dočíst do konce, hlavně pasáž o množství uvolněného oxidu uhlíku. Možná vám to dá vodítko co že se to děje od roku 1980 s klimatem. Prostě zeměkoule si pšoukne a všechny vaše teorie a výpočty jdou do háje. To se potom nedivte, že když hrozíte vzrůstem teploty o jeden stupeń za padesát let, zdravý rozum velí nebrat vás vážně. |
|
|
L.Metelka 22.3.2008 19:16Re: Re: Re: Jak? Krásný příspěvek v té Wikipedii. Má jen pár nepřesností. Ta hora Svate Heleny není hora Svaté Heleny, ale hora Stana Helense. Věta "Za jediný den sopka do atmosféry vychrlila 520 miliónů tun popílku, což znamená, že kataklyzma do atmosféry uvolnilo mnohonásobně větší množství skleníkových plynů než vyprodukovalo lidstvo svojí činností za celou dobu své existence" je nesmysl. Plete dohromady popílek a CO2, roční antropogenní produkce CO2 je nějakých 30-35 miliard tun a antropogenní zdroje ročně produkují asi 150x víc CO2 než veškerý vulkanismus na Zemi... |
|
|
JC 22.3.2008 19:51Re: Re: Re: Jak? Pane Metelko, já se tedy určitě nepletu a to ani v názvu ani v těch hodnotách. Pouze jsem odkázal na stejný zdroj jako pan M. Lapin. |
|
|
L.Metelka 22.3.2008 19:56Re: Re: Re: Re: Jak? Dobře, pokud jde tedy vulkanismus větším zdrojem CO2 než lidská činnost, proč nejsou na řadách koncentrací CO2 patrné ty erupce (St.Helens, El Chichon, Pinatubo, ...)? Proč nezpůsobily výrazné skokové zvýšení koncentrací? |
|
|
JC 22.3.2008 20:36Re: Re: Re: Re: Re: Jak? Pane Metelko, asi si nerozumíme. Já dal pouze odkaz na stejný zdroj jako pan Lapin. Tu povinnost dokázat, že na Wikipedii píšou kraviny máte vy odborník na klima a ne já jako laik. |
|
|
L.Metelka 22.3.2008 20:45Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak? Příspěvky do Wikipedie může psát kdokoli. Takže tam najdete užitečné informace i nesmysly. Podívejte se třeba do www.usgs.gov... |
|
|
Pavla B. 22.3.2008 12:25No, více bych se bála ochlazování. Mám dojem, že právě někdy v 80. letech nás strašili další dobou ledovou. |
|
|
MRKEW 22.3.2008 14:49Re: No, více bych se bála No a vidíte, ti samí ochlazovači ze 70. let se dnes spokojeně živí oteplováním. Ani se nezačervenají. To ochlazení je ale skutečně reálný problém, ne zrovna doba ledová, ale prostě pokles teplot v souvislosti se slunečním mi cykly může mít dopad na produkci obilí v severní Americe. Ne že by tam měli hlad, ale USA a Kanada jsou hlavními světovými producenty a exportéry. Pokles produkce by znamenal, že bude míň pro potravinovou pomoc pro chudé země, obilí bude prostě dražší. Podobně se už stalo v Mexiku, zvýšená spotřeba kukuřice pro produkci lihu (stimulovaná zelenou politikou úřadů v USA) vyhnala cenu mouky na několikanásobek. |
|
|
čtenář zdrojů 22.3.2008 15:07Re: Re: No, více bych se bála pravdou je, že výzkumy astrofyziků naznačují, že sluneční cykly v letech 2019 až 2032 budou nejspíš velmi slabé. Tohle varování dostala už vláda USA. Jen nevím, zda ty astrofyziky někdo neoznačí za alarmisty, protože jejich varování před ekonomickou katastrofou jsou ještě divočejší, než zpráva IPCC. |
|
|
EW 22.3.2008 15:33Re: Re: Re: No, více bych se bála Nejspis uz tenhle cyklus bude slaby. |
