aneb Proč je třeba ukazovat grafy jen do roku 1980

Chtěl bych se vrátit alespoň k části článku pana Breziny Globální oteplování - mnoho povyku pro nic (NP, 20.3.2008), konkrétně ke 2. a 3. kapitole. Další části jsou jen řečnickým cvičením (a jako takové je ponechám bez komentáře), ale na grafech, prezentovaných panem Brezinou, bych chtěl doložit, proč je pro "klimaskeptiky" tak důležité ukazovat grafy jen cca do roku 1980.

Ke kapitole 2:

Na konci kapitoly uvádí pan Brezina graf rekonstrukce teplot na severní polokouli podle Manna a jeho "opravenou" verzi podle McIntyra a McKitricka. Graf končí někdy kolem roku 1980. Že by nebyla novější data? Samozřejmě jsou a jsou také volně k dispozici na internetu. Jenom se nehodí, protože ukazují něco jiného, než co by, podle jejich autorů, ukazovat měly. Tak se prostě vypustí…

Pan Brezina neuvedl zdroj tohoto grafu, udělám to tedy za něj. Data pro McIntyrův a McKitrickův graf jsou k dispozici zde (původní i shlazená). Není ale problém stáhnout si i naměřená data o průměrných teplotách na severní polokouli třeba ze serveru CRU/UEA (od roku 1850) nebo GISS/NASA (od roku 1880) až do roku 2007. Každá tato řada ovšem vyjadřuje teplotní anomálie vzhledem k jinému období. McIntyrova a McKitrickova rekonstrukce vzhledem ke kalibračnímu období 1902-1980, CRU vzhledem k 1961-1990 a GISS vzhledem k 1951-1980. Teplotní anomálie z CRU a GISS lze ale "posunout" tak, aby měly v období 1902-1980 nulový průměr, stejně jako "opravená" řada McIntyra a McKitricka. To je zcela běžný postup, kterým se vlastně různé řady anomálií převádějí na shodné kalibrační období. Takto doplněný graf (včetně stejného způsobu shlazení, jaké použili McIntyre a McKitrick) je zde:

Oproti původnímu obrázku podle McIntyra a McKitricka zde tedy byly jen doplněny výsledky přístrojových měření podle CRU a GISS. Je ale jasně vidět, že na konci řady jsou teploty vyšší, než jaké jsou nejvyšší hodnoty podle McIntyra a McKitricka v období středověkého "klimatického optima". Konkrétně nejvyšší shlazená hodnota podle "opraveného" grafu McIntyra a McKitricka je +0,44°C (průměr za dvacetiletí 1418-1437), zatímco podle CRU je to +0,53°C (1988-2007) a podle GISS +0,55°C (rovněž 1998-2007). Podíváme-li se i na původní neshlazená data, pak podle McIntyra a McKitricka je maximální hodnota +0,65°C (rok 1435), podle CRU je ale nejvyšší roční hodnota +0,78°C (rok 2005) a podle GISS +0,88°C (rovněž 2005). U obou řad, CRU i GISS, byl rok 1998 a pak všechny roky v období 2001-2007 teplejší, než vůbec nejteplejší rok podle "opravené" rekonstrukce McIntyra a McKitricka. Lze tedy konstatovat, že v posledních 7 letech bylo na severní polokouli tepleji než bylo kdykoli dříve nejméně od roku 1400. Tuto skutečnost nejen nevyvrací, ale naopak potvrzuje i McIntyrova a McKitrickova rekonstrukce teplot. To je samozřejmě závěr, který by řada lidí těžko rozdýchávala, proto musí jejich analýzy končit někdy kolem roku 1980 a poslední nejméně čtvrtstoletí je třeba ignorovat…

Ke kapitole 3:

Tady se v grafu opakuje stejný problém. Data opět končí někdy kolem roku 1980. A důvod je opět stejný.

Graf na konci 3. kapitoly zobrazuje délky magnetických slunečních cyklů. Původ grafu ani zdroj dat ale pan Brezina neuvádí. Vzhledem k tomu, že sluneční magnetický cyklus zahrnuje právě dva "klasické", přibližně 11leté sluneční cykly a že délky magnetických cyklů např. z 18. či 19. století byly v grafu zřejmě odvozeny právě pomocí relativních čísel slunečních skvrn, lze k další analýze bez větších problémů použít i "klasické" délky přibližně 11letých slunečních cyklů, měřených např. pomocí relativních čísel slunečních skvrn (data např. na www.sidc.oma.be).

Délky slunečních cyklů lze odhadovat jako časový interval mezi sousedními maximy nebo mezi sousedními minimy sluneční aktivity. Pokud použijeme maxima a navíc pouze za období, pro které jsou k dispozici i odhady globální průměrné teploty (tedy po roce 1850), lze identifikovat celkem 13 úplných slunečních cyklů:

(použité číslování cyklů je jen pracovní a samozřejmě neodpovídá oficiálnímu astronomickému číslování slunečních cyklů)

Vyneseme-li si do grafu jednotlivé délky těchto cyklů a vedle toho i průměrnou globální teplotu vzduchu během příslušného cyklu (byla použita data CRU, http://www.cru.uea.ac.uk), dostaneme následující graf:

Body jsou označeny hodnoty, zjištěné pro jednotlivé cykly sluneční aktivity, silnější čarou hodnoty shlazené pomocí robustní lineárně vážené regrese. Zdá se, že jistá závislost teploty na délce slunečního cyklu by tu mohla být (i když statistická analýza ukazuje, že tato závislost je na hranici statistické významnosti na 10% hladině, tedy poměrně neprůkazná). Minimálně poslední 2 cykly (č. 12 a 13) ale z této závislosti poměrně výrazně vybočují a jsou to právě cykly v 80. a 90. letech 20. století (viz tabulka výše). Mimochodem - dosavadní část cyklu č. 14 (od července 2000 zatím do února 2008) má teplotní anomálii +0,42°C, tedy výrazně nad horní hranicí stupnice grafu. Zhruba po roce 1980 tedy v té závislosti cosi poměrně zřetelně "nesedí"…

Data po roce 1980 tedy nejen že nepotvrzují některá tvrzení "klimaskeptiků", jsou s nimi naopak často v dost velkém rozporu. Ten by "klimaskeptici" museli vysvětlit. Jestli to nedokážou nebo se jim do toho nechce, to nevím. Raději ale volí jinou cestu - nehodící se data prostě ignorují.

Jenže klima neskončilo rokem 1980, vážení…