ZEPHIR 28.4.2008 11:16

Re: a z této platnosti silně vychází OTR

Veškerá tvrzení teorie vychází z postulátů. Nikde jsem neviděl rigorózní důkaz, že by OTR měla být invariantní vůči Lorentzově transformaci, možná tomu tak je, možná ne. To co uvádíte je teorém, který lze postulátů OTR možná odvodit, možná ne - ale v žádném případě jste tak neučinil.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 11:32

Re: Re: a z této platnosti silně vychází OTR

Vychází to s z prvního postulátu, který ale na Aldebaranu mají trochu přeformulovaný. Lokální platnost fyzikálních zákonů znamená i lokální platnost STR coby fyzikálního zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 11:46

Re: Lokální platnost fyzikálních zákonů znamená i lokální platnost STR coby fyzikálního zákona.

Tomu přece sám nevěříte - a pokud ano, běžte si rovnou zapálit svíčku do kostela... :-) 

Proč zrovna "STR"? Proč ne třeba "QM", "OTR" nebo "HDV" nebo čehokoliv jiného?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 12:05

Re: Re: Lokální platnost fyzikálních zákonů znamená i lokální platnost STR coby fyzikálního zákona.

Kvantová mechanika lokálně platí také. OTR platí i lokálně když platí globálně, to je snad jasné z její definice. HDV neumím posoudit, nedává ověřitelné výsledky. "Cokoliv jiného "je moc obecný pojem, neumím posoudit. Z lokální platnostu STR (konkrétně možnosti používat lorentzovské transformace) vychází celá geometrie OTR. Zkuste se kamkoliv podívat na její odvození. Netvrdím, že je to přesná teorie, jen říkám, že je takhle postulována a dává většinou dobré výsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 12:11

Re: Z lokální platnostu STR vychází celá geometrie OTR.

OTR vychází ze svých postulátů. Můžete si zformulovat novou teorii na základě jiných předpokladů, třeba platnosti STR a její lokálnosti a pak si ji můžete pojmenovat jak chcete. Mj. byste měl dokázat, že z invariance STR vyplývají např. principy ekvivalence - dokud to neučiníte, nemůžete tvrdit že vám navrhované odvození TR je skutečně ekvivalentní OTR tak, jak ji postuloval Einstein. A to není zdaleka tak jednoduché.

Já např. můžu říct, že éterová teorie vede na OTR, ale dokud to nedokážu, pohybuju se v rovině zbožných přání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 12:37

Re: Re: Z lokální platnostu STR vychází celá geometrie OTR.

Postulátem OTR je to, že fyzikální zákony ve všech soustavách mají stejný tvar a vyjádření. STR má tedy ve všech soustavách stejný tvar a vyjádření. Co je na tom nového? Používám pouze postulát OTR. Vycházel z toho i Einstein při odvozování rovnic pro gravitační čočku (to, že výsledek odpovídá výsledku počítanému podle Newtona je jiná věc - Einstein vycházel z lokální platnosti STR a principů OTR) Stačí se podívat do jeho článků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 13:06

Re: Einstein vycházel z lokální platnosti STR

Co je to lokální?

V kontextu vesmíru je gravitační čočka u nějaký černý díry pěkně lokální záležitost a přitom ohejbá světlo fest. To samý v případě světla procházející kolem protonu ve vzdálenosti 10E-18 m. Stále jsem lokální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 13:38

Re: Lokálnost v kontextu OTR

Je založená na důkazu kruhem. Lokální jsem tehdy, když gravitační pole rychlost světla neovlivňuje. Takto můžu jako foton obíhat černou díru dokolečka a stále se pohybovat "vpřed" rychlostí světla, i když je kolem mě vakuum už tak husté, že se při pozorování zvenčí pohybuji rychlostí několika milimetrů za rok. Ale protože všude kolem mě tikají hodiny stejně pomalu, myslím si, že se stále pohybuju původní rychlostí. Podobně zachází s realitou kvantová mechanika, jenže přesně opačně.

Chápete ten obecný problém?

Lidé kteří vyvíjejí různé fyzikální teorie zapomenou na to, že jsou vnitřně bezesporné a začnou své vidění reality přizpůsobovat jim. Zapomenou, že jsou jimi deformováni stejně, jako měření podmínek v gravitační čočce. Éterová teorie tento problém demonstruje názorně, což ovšem nijak neznamená, že sama nemůže být v nějakém širším kontextu deformována rovněž. Je ovšem sama od sebe rekurzívní, což znamená, že by měla být vůči deformaci svých měřítek poměrně imunní,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.4.2008 15:14

Re: Re: Lokálnost v kontextu OTR

ŠTOURA  x  ZEPHIR ... už několik dní se Vy dva dokážete bavit se zápalem a...a bez projevů osobních útoků podpásových tj. urážení, plivání, a všech těch hnusnotí.

Konečně. ( konečně je vidět, že rozum vítězí ...i takto lze se bavit, čistě, mírumilovně a s úctou ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.4.2008 9:12

Re: Re: Ten první postulát jste trochu zpotvořil

Mám-li interpretovat svůj rozum na výroky zde řečené panem Petříkem ( a neplést do toho své pocity k autorovi ) pak musím s ním v tomto bodě souhlasit. A souhlasit s tím, že Kulhánek má své výroky nedůsledně předneseny.

Také jsem si všiml výroku Kulhánka, že : “ Tělesa tedy časoprostor sama vytvářejí, bez nich časoprostor neexistuje a nemá smysl.“. (reakce) : Pokud toto tvrzení nenašeptal Kulhánkovi Bůh jako Pravdu Pravd, pak je to pouze názor a můj názor pro HDV je přesně opačný, tj. zformuluji ho (budu se stylově řídit Kulhánkovým výrokem) : “Časoprostor sám tělesa vytváří, bez časoprostoru tělesa neexistují a bez čp tělesa nemají smysl“. Pokud Bůh Kulhánkovi už nesdělil Pravdu Pravd, pak má můj výrok stejnou cenu jako jeho. Jeden z těch dvou ovšem bude „pravdivější“…pokud…pokud nedojde z principu ekvivalence i takovýchto typů výroků ke sjednocení obou výroků. Vpodstatě tedy platí oba ! ( budou-li oba lépe formulovány ).Takže už nyní stoupla hodnota mé HDV pomocí výroku Kulhánka o další kus. Kulhánek nepřímo mou HDV potvrdil. Pokud si čtenář všimnul, tak 3 roky po všech fórech se plive na mě-autora, ale proti HDV se mlčí…mlčí !! ; žádné pádné protiargumenty nepadly. Někdo snad nějaké viděl položené na papír ? Kde ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 1:06

Re: Pokud se neliší od té relativistické, nemám námitek

Pak by ovšem ty teorie nešlo odlišit. Éterová teorie umožňuje teorii relativity zobecnit rekurzívním principem, není to ale nic, na co by nemohli přijít sami relativističtí teoretici, kdyby o relativitě uvažovali dostatečně konzistentně. Sama relativita je totiž ve své podstatě implicitně rekurzívní teorie, stejně jako éterová teorie, jen to na ní není tak dobře vidět, protože se opírá o abstraktní pojmy. To samé platí i o kvantovce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 1:09

Re: lokální konstantnost rychlosti světla

Lokálně je všechno skalár a nevidím důvod, proč by se to mělo měnit.

K takovému poznání žádnou teorii nepotřebujeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 1:21

Re: Re: lokální konstantnost rychlosti světla

Klasická teorie rozlišuje nejméně dvě duální perspektivy svázané principem AdS-CFT korespondence: vnitřní a vnější. Samozřejmě, v éterové pěně lze takových perspektiv definovat nekonečně mnoho podobně jako pohledů na libovolnou "pravdu", ale zde jde v zásadě o to, že když se křivíte spolu s časoprostorem, žádnou změnu rychlosti světla nezaznamenáte a to ani nelokálně.

Jakmile ale přestanete být zakřivován stejně jako časoprostor (k čemuž dojde jakmile z gravitační čočky vylezete a začnete ji proměřovat zvenku), stane se rychlost světla naopak proměnnou veličinou a invariantní se stane referenční rámec, ze kterého to pozorování provádíte. V éterové teorii můžete přelízat z jedné černé díry do druhé a vždy se vám pohled zpátky bude jevit jako černá díra, protože v rekurzívní pěně nejde rozlišit uvnitř a vně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 1:27

Re: Re: Re: lokální konstantnost rychlosti světla

V teorii tedy máme přelézání povoleno. A v praxi? A souhlasí ta teorie (měřitelně) s praxí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 1:37

Re: V teorii tedy máme přelézání povoleno

Ano, protože si můžeme představit, že jsme neutrino a černá díra není hvězda, ale jen neutronová hvězda a tak můžeme přelezat z jedné hvězdy do druhé. Kdybychom přelézali mezi hustšími hvězd, pravděpodobně bychom se přitom rozpadli na axiony a gravitony, ale ty perspektivy by pro nás nejspíš platily také. Tak hustá černá díra aby se v ní rozpustilo všechni v našem vesmíru být nemůže, prostě proto, že řidší prostředí nemůže tvořit hustší. Z toho lze také jednoduše odvodit teorém zachování informace v černých dírách pozorovatelných v naší generaci vesmíru. - jsou to prostě jen hodně malé a hodně husté axionové a neutrinové hvězdy, ale nic zvláštního v nich pravděpodobně není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 1:46

Re: Re: V teorii tedy máme přelézání povoleno

Hned úvodní argument je špatně. To že si můžeme něco představit , ještě neznamená, že to existuje. Jak to že řidší prostředí nemůže vytvořit hustší? Hustota je podílem hmotnosti a objemu. Klesá-li objem, roste hustota. Bodová singularita s jakoukoliv nenulovou hmotností je nutně nekonečně hustá. POslední věta vašeho příspěvku je spekulace, založená na nepodložené větě první.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 2:07

Re: Jak to že řidší prostředí nemůže vytvořit hustší?

Pokud se informace zachovává, nemůže černou díru tvořit bodová singularita. Zbytek je vaše spekulace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 2:31

Re: Re: Jak to že řidší prostředí nemůže vytvořit hustší?

Správně.  Pokud se zachovává. A zachovává se? Lze to zjistit? pokud to zjištěno není, je to také spekulace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.4.2008 9:34

Re: Re: Re: Jak to že řidší prostředí nemůže vytvořit hustší?

Co to je „informace“ ? Podle mě je to „snímek“ ( do oka pozorovatele, do přístroje pozorovatele, do soustavy pozorovatele ) stavu nějaké události, stavu nějaké fyzikální pozice. A protože snímáme z vesmíru pouze fyzikální jevy-stavy o : „o čp a hmotě“ ...a protože i hmota je z čp sestrojena, pak nutně i informace je nějakým staven čp…A ve vesmíru „po Třesku“ je ten stav čp pouze křivý. Takže podle mě je „informace“ snímkem ( lokálního ) stavu čp, čili křivosti čp. Informace je stav křivosti čp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 10:03

Re: Pokud se zachovává. A zachovává se?

Zatím o černých dírách není zjištěno ani to, že existují. Vše co kdy bylo o černých dírách řečeno můžete považovat za spekulaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 10:11

Re: Re: Pokud se zachovává. A zachovává se?

Dejme tomu, že je pozorována řada dost pravděpodobných kandidátů na černé díry.  Co to má společného se spekulacemi o stavech pod horizontem událostí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 28.4.2008 1:23

Re: Re: lokální konstantnost rychlosti světla

Lokálně je všechno skalár? Hybnost je lokálně skalár? Řekl bych že není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 1:28

Re: Lokálně je všechno skalár?

Lokálně je všechno invariantní skalár. Pokud se budeme moci pohybovat v prostoročase, můžeme diferenciál popisovat tenzorem vyšších řádů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jh 28.4.2008 17:36

Re: Re: Lokálně je všechno skalár?

ale,ale tady nekdo "streituje" predstira znalosti - skalar je tenzor nulteho rady a nic vic :))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 27.4.2008 17:14

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkný článek, ale

Opice Darwinovi nevěří

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Roney 27.4.2008 22:09

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkný článek, ale

//Povidalizemuhrali. A kdo tedy jsem, kdyz tvrdis ze me tak dobre znas, ty sasku? Predved se.//...Streite jste odporny ubozak a nestitite se vydavat za me, abyste me pak dal obvinil,... jste se prozradil podle nadavky "sasek" to je vase specialita..Neni vas hanba tak se chova dustojny starec?! Moje IP je jak vidno jine!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dušan Streit 26.4.2008 21:02

Re: jinak k teorii éteru

Einstein v r. 1920 pro Nature: Byl jsem v roce 1905 toho názoru, že ve fyzice vůbec nelze mluvit o éteru. Tento úsudek byl ale příliš radikální...Můžeme tedy říci, že že éter se v obecné teorii relativity probudil k novému životu, protože koneckonců pojmy "prostor", a "éter" spolu splývají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 26.4.2008 21:10

Re: Jaké vlastnosti má éter?

Éter byl definován jako hmotné prostředí, tvořící náš prostor a sloužící k šíření energie. Na té definici se od časů Descartese a Huyghense nic nezměnilo. Dnes víme, že éter musí mít neobyčejně vysokou hustoty hmoty a energie, aby mohl přenášet energie o hustotách gamma záření a energii uvnitř elementárních částic, musí mít hustotu energie a hmoty ještě vyšší.

Takový éter žádný experiment nevyvrátil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek