ZEPHIR 1.5.2008 9:57

Re: Obecná teorie relativity hodnotu kosmologické konstanty rozhodně nepředpovídá

... vacuum energy density is believed to act as a contribution to the cosmological constant Λ appearing in Einstein’s field equations from 1917. The constant ĸ  is determined by the criterion that the equations should correspond to Newtonian theory in the limit for weak gravitational fields and small velocities, and this correspondence also constrains the value of Λ... This bound is usually interpreted as a bound on the vacuum energy density in QFT. By contrast, theoretical estimates of various contributions to the vacuum energy density in QFT exceed the observational bound by at least 40 orders of magnitude...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 1.5.2008 13:06

Re: Re: Obecná teorie relativity hodnotu kosmologické konstanty rozhodně nepředpovídá

Anglicky neumím, ale co umím je ocenit tu nezměrnou energii kterou vydáváte pane Petřík do (ne)smyslného éteru ... totiž vidím že jste šel spát v půl čtvrté a už v půl desáté píšete znova do "éteru" své příspěvky. I já byl v 36 letech nezmar : v 5:05 h sem vstával do práce, pak 12km do práce autem, pak v 16 h zpět doma, převléci se do montérek a na mopedu na stavbu RD zde dřina do 22 h a doma ještě do 24h fyziku...a ráno zase v 5 vstávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 2.5.2008 5:14

Re: a doma ještě do 24h fyziku

Když dva dělají totéž, není to totéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 2.5.2008 9:20

Re: Re: a doma ještě do 24h fyziku

to sice je pravda, ale divně použitá. Myslím, že Váš opravdový  "nezmarvýkon" v 36 letech a můj "nezmarvýkon" v mých 36 letech jsem mohl a směl srovnat /porovnat...a dokonce to byla pochvala ( ...a Vy jste odpověděl nějak divně, skoro "já o koze-ty o voze" ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 30.4.2008 19:31

Re: Re: který experiment je v rozporu s kombinací GTR + standardní model

Když bych měl nějak porovnat svou HDV a Srnkovu ( už hotovou ) éterovou teorii, řekl bych názor : HDV je (matematicky) nedokončená a věřím, že jednou se svého dokončení dočká, jiným  novými nadšenci ( mimo českou kotlinu ). Ěterouvou teorii už nikdo nedokončí, tu si musí Srnka matematicky zvládnout sám, jinak propadne ; a už téměř propadla nyní. Přeji Srnkovi, aby se z toho nezbláznil a začal studovat fyzikální matematiku, má před sebou horu práce….aby se v penzi dočkal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.4.2008 19:42

Re: a už téměř propadla nyní

Propadla jen u specificky (ne)uvažujících lidí, jako je mekk nebo befeleme. Máte spolu víc společného, než si myslíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 30.4.2008 9:15

Re: Re: Já neznám jediný model "étéru",

(citace) : „V předchozích příspěvcích jsem ukázal, jak je možné jednoduše kvalitativně odvodit, proč se vakuum chová tak, jako se chová…“ …

(reakce) : Je to naprostá demagogie, zcestnost, poťouchlost a taky i lež, že jste „kvalitativně“ a „jednoduše“  O D V O D I L  proč se vakuum chová jak se chová.“ Za takové přednesy-bludy dávají v Bohnicích >papír< na počkání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 29.4.2008 15:03

Re: Konceptuální odvození Maxwellových rovnic

Saponátová pěna především praská (malé bubliny zanikají, velké se zvětšují) Je to dáno povrchovým napětím, difuzí a tím, že jsou naplněny plynem, jinak by splaskly hned. Protřepáním se proces urychluje. I to éterová pěnová teorie předpokládá?Kde a jak se to projevuje?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 16:58

Re: Saponátová pěna především praská

Éterová pěna taky praská, ale hlavně je to spíš abstrakce určitého chování hmoty za jistých podmínek. Houbovitá struktura superkritické páry se saponátové pěně podobá jen v několika aspektech. Její oka jsou vzájemně propojená a nejsou vyplněná inertním plynem, jako v případě saponátové pěny. Na rozdíl od mýdlové pěny je vakuová pěna ve skutečnosti silně komprimovaný systém fluktuací, který se podobá superkritické kapalině na počátku kondenzace. Taková pěna je vyplněna svou vlastní párou, proto po rozptýlení energie okamžitě relaxuje do původního stavu na rozdíl od pěny mýdlové, která je vyplněna bublinami vzduchu, takže po napěnění delší dobu drží tvar.

V praxi to znamená, že při průchodu izolované vlny energie systémem fluktuací éteru dochází lokálně ke kondenzaci pěny do hustšího stavu, který se po průchodu okamžitě obnovuje na původní hustotu. Spolu s každou vlnou se tedy vakuem pohybuje zóna hustčího vakua, která má charakter blobu, tedy částice. Pěnový model vakua tedy jednoduše vysvětluje vlnově částicový dualismus, tedy fakt, že se každá vlna chová současně jako částice, tzv. vlnový balík . To čemu se říká v kvantové mechanice pravděpodobnost výskytu částice je profil fyzické hustoty vakua vzhledem k okolí částice. Současně je to základ pro úměrnost mezi hustotou energie a hustotou hmoty, popsané Einsteinovým vztahem E=mc^2.

Až dosud byla éterová teorie velice jednoduchá, další chování vyplývá z vlnové mechaniky a rezonančních jevů kvantových strun, tedy oblastí vakua, jejichž hustota hmoty (modrá křivka) je v každém místě a okamžiku úměrná hustotě energie, čili frekvenci a čtverci amplitudy vlny (červená krivka), která se jimi šíří. Důležité je, že pro ně mám fyzikální model, kterým jsou fluktuace superkritické páry, na které to chování jde modelovat částicovitými modely na počítači a experimentálně studovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 29.4.2008 18:19

Re: Re: Saponátová pěna především praská

Pane Milane, kam chodíte do práce a kolik hodin denně pracujete pro mzdu ? A co rodina ?, taky šílí ( a trpí ) když přijdete domů a už ve dvařích běží luftem ( éterem ) první věta : Máňo, éterové teorie lze vyřešit....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 17:14

Re: malé bubliny zanikají, velké se zvětšují

K tomu ději skutečně dochází, ale na různých rozměrových úrovních různě. Éterová pěna je rekurzívní, velké bubliny jsou vyplněny malými a tak zatímco malé bubliny tvořící vnitřek velkých bublin se spojují a rostou, velké bubliny naopak zanikají a mění se na ty malé. V určitém okamžiku si obě fáze velkých a malých bublin prohodí místo. V tom okamžiku je vakuum tvořeno tzv. gravitonovou pěnou, kde mají všechny bubliny přibližně tutéž velikost a ani jedna část bublin nejsou uzavřené. Gravitony jsou supersymetrické částice, které tvoří samy sobě částice i prostředí, ve kterém se šíří, jsou bosony i fermiony současně.

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/quantum/gravitons.gif

Povrchy všech bublin tvoří víceméně souvislou fázi s nekonečně velkou (resp. nekonečně malou) křivostí. A to je právě podle éterové teorie okamžik vzniku naší generace vesmíru.

Ve vesmíru se s tímto vývojem hmoty setkáváme na všech rozměrových úrovních. Jemně rozptýlená hmota aglomeruje do větších objektů a ty do sebe nabalují další hmoty ze svého okolí na úkor menších částic. Ty se po vniknutí do jejich gravitačního pole vypařují různými mechanismy (akreční záření černých děr se v tomto směru fenomenologicky neliší od vypařování meteoritů při dopadu na zem) a naopak z vesmíru mizí. Až hmota dospěje do určité velikosti, překoná rovnováhu přitažlivých a odpudivých sil, z větší či menší části exploduje a celý proces se opakuje. Zatímco v řídkém vakuu probíhají tyhle procesy nerovnovážně, v hustém okolí černých děr se hmota vypařuje a zase kondenzuje skoro  plynule, její hustota pulsuje jako kvantová vlna, kde vypařování a kondenzace vakua probíhá na mnoha úrovních současně. V podstatě se kolem ní neustále rodí a vznikají malé vesmíry. Ten náš má zřejmě analogický vývoj, jen na ještě větší rozměrové škále.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 29.4.2008 17:49

Re: Re: malé bubliny zanikají, velké se zvětšují

Celé je to nějaké divné. Nevysvětluje, proč některé částice (třeba elektron) mají poměrně přesně definovanou velikost, zatímco jiné (třeba foton) mají rozměry spojitě pokrývající široké spektrum. V plynu navíc rychlost zvukového vlnění s mění pouze s teplotou (nezávisí na tlaku) ve Vaší pěně s hustotou klesá. To pokud necháme běžet signál vnitřkem bublin. Pokud té pěně přiřadíme  fraktální charakter, a vlnění necháte proudit jen po povrchu, bude rychlost nekonečně malá, což také  jaksi neodpovídá skutečnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 18:13

Re: proč .. elektron.. mají poměrně přesně definovanou velikost, zatímco ...foton)..rozměry spojitě pokrývající široké spektrum

Jak jsem už napsal, izolovaná vlna se prostorem šíří jako vlnovej balík. Čím má kratší vlnovou délku, tím je ten vlnovej balík hustší, ale izolovaná částice to není.

Když se ale setkají dva fotony, jejich energie se v okamžiku srážky sečtou a jejich hustota se dočasně stane větší, než odpovídá hustotě dopředné vlny. Taková vlna se z větší nebo menší míry odrazí od čela vlnového balíku jako světelná vlna ve skleněné kouli a začne se potácet na místě, nespotřebovaný zbytek pokračuje dál - vznikne izolovaná částice, ve které stojatá vlna energie rezonuje na místě. Přitom ale musí být stále splněna rezonanční podmínka, takže se od té chvíle stává obsah energie v částici kvantovaný - porušení rezonanční podmínky má okamžitě za následek rozpad částice. K tomu dojde např. tehdy, když se částice připlete do oblasti hustého vakua v okolí černé díry. Gradient hustoty na okraji vlnového balíku přestane stačit k udržení podmínky totálního odrazu, takže vlna částici opustí a ta se rozpadne na akreční záření.

Fermiony se tedy od bosonů liší tím, že v nich došlo k fázové transformaci a vzniku nového povrchového gradientu, který je dostatečně intenzívní, aby se od něj mohla vlna zevnitř odrážet. Je to v podstatě zkondenzované vakuum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 29.4.2008 18:22

Re: Re: proč .. elektron.. mají poměrně přesně definovanou velikost, zatímco ...foton)..rozměry spojitě pokrývající široké spektrum

Pane Milane, kam chodíte do práce a kolik hodin denně pracujete pro mzdu ? A co rodina ?, taky šílí ( a trpí ) když přijdete domů a už ve dvařích běží luftem ( éterem ) první věta : Máňo, gradient hustoty éterové teorie nám vyřeší...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 18:20

Re: ..v plynu rychlost zvukového vlnění...nezávisí na tlaku...

No to asi sotva, stlačený plyn je hustší a vlnění se v něm šíří pomaleji. Samozřejmě z pohledu vnějšího pozorovatele. Pozorovatel tvořenej stojatými vlnami takové plynu při jeho stlačování zaznamená jen expanzi časoprostoru, tedy stejný proces, který obvykle označujeme za expanzi vesmíru. Jeho vnímání rychlosti zvuku se tím měnit nebude, jelikož se spolu se zkracující vlnovou délkou zvuku zpomaluje i jeho rychlost. To jej dovede k teorii relativity, vidíme ale, že jde o jednostranný pohled na celý děj.

Éterová pěna je nekonečně fraktální, ale pozorovatel reálně rozeznává jen několik nejbližších škálově invariantních úrovní a jako absolutní rychlost tedy vždy vnímá pouze relativní rozdíly mezi nimi. Právě proto, že podíl energie šířící se prostředím mimo jeho rozměrovou škálu je velice malý a jím způsobované jevy jsou velice subtilní (např. gravitační vlny).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 29.4.2008 19:04

ZEPHIR 29.04.2008 18:20

ZEPHIR  29.04.2008 18:20 : No to asi sotva, stlačený plyn je hustší a vlnění se v něm šíří pomaleji.

Jste zcela mimo realitu.  V ideálních plynech závisí rychlost zvuku jen na teplotě. Ve skutečných plynech je to sice o trochu složitější, ale moc se to neliší. A když vezmeme v úvahu, že stlačením se plyn zahřeje, tak se rychlost šíření zvuku vlastně stlačením zvýší.  Ve vodě je rychlost zvuku řádově větší než v páře. Pokud se ten éter chová stejně,  je vše, co říkáte, špatně..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 19:12

Re: V ideálních plynech závisí rychlost zvuku jen na teplotě

Ale éter není ideální plyn, naopak. Je to prostředí, které se ze všeho nejvíc podobá kondenzující superkritické páře. Lze řící, že je to pravý opak ideálního plynu. Obecně lze říci, že čím je prostředí hustčí, tím se přes něj energie jako celek prodírá pomaleji, protože se šíří po povrchu fluktuací hustoty, čili jako energie pěnou.

Ve vodě je rychlost mechanických vln srovnatelná s párou, ale na rozdíl od páry se s ní šíří jen zanebatelný podíl energie. Většina energie se šíří po povrchu vody a tam se její hustota uplatňuje výrazně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 29.4.2008 20:15

Re: Re: V ideálních plynech závisí rychlost zvuku jen na teplotě

Pokud slovem "srovnatelná" máte na mysli "asi 3x vyšší" pak máte možná pravdu. V páře dosáhneme rychlosti zvuku srovnatelného s vodou až po jejím zahřátí na asi 600°C - to je vysoko nad kritickou teplotou.  V tuhých látkách také platí, že čím hustší, tím vyšší rychlost zvuku. Takže Vaše "obecně lze říci" v reálném světě naprosto neplatí a analogie, kterou tu už dlouho používáte, je zcela mimo mísu.

Ale dobrá - vezměme si, že se éter chová přesně opačně než běžná hmota. V tom případě v něm ale neplatí zásada pohybu po geodetikách. Když tuhá fáze vede vlnění pomaleji, a bubliny nejsou uzavřené, měl by se vzruch vést volným prostředím. Až po uzavření bublin by skokově měla poklesnout rychlost a dál už neklesat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 21:39

Re: ...analogie, kterou tu už dlouho používáte...

Ěter tvoří z definice všechny možné fáze hmoty, může nabývat libovolných podob, težko mi tedy můžete jedním speciálním případem argumentovat proti jinému. Mluvíte nesmysly, žádnou analogii s teplotou tu přece nepoužívám. To vy mi argumentujete idálním plynem jako obecným řešením pro reálný svět.  Já hovořím o pěně a vy melete o tuhých látkách a ideálních plynech, čili příkladech právě svým způsobem právě opačných, které tvorbu složitých fraktálních struktur vylučují. Kdybych si myslel, že se éter chová jako plyn nebo pevná látka, nebudu přece sáhodlouze vysvětlovat nelineární chování pěny.

Pokud uvedu nějakou analogii, normání člověk by se nad ní zamyslel a pokusil se pochopit, v čem tkví to společné chování, zatímco vy začnete hledat protipříklad, který to chování vyvrací. Jak s tímhle přístupem hodláte vůbec něco pochopit?

Neustále sklouzáváte k nepodstatným případům nějaké hmoty, které se v objemech vesmíru představuje nepatrný zlomek, pouhý opar - zatímco já mluvím o hmotě, co tvoří celé gigantické vesmírné prostory. Nevím tedy, co považujete za bežnou hmotu, ale ve vakuové pěně se vlny a vlnové balíky pohybují po dráze, která minimalizuje akci. Právě z principu šíření energie gradientem hustoty prostředí můžete odvodit Fermatův princip a šíření po geodetikách.

Hmota látek představuje hustotu jejich povrchové energie. Pokud se jimi energie po povrchu nešíří, vaše protipříklady nemohou fungovat. Světlo se šíří vakuem v příčných vlnách, tak neargumentujte příklady plynů nebo pevných látek, kde se šíří ve vlnách podélných.

Při kondenzaci superkritické páry se tvoří pěnovitá fáze, v tom okamžiku se šíření energie soustředí na povrchy nově vzniklých fluktuací hustoty a šíření energie se prudce zpomalí. Právě v tomto okamžiku se může energie vést na velké vzdálenosti bez rozptylování a tvořit tak deterministický časoprostor. Po uzavření fluktuací do bublin rychlost šíření energie naopak stoupne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 29.4.2008 18:20

Re: Re: malé bubliny zanikají, velké se zvětšují

Pane Milane, kam chodíte do práce a kolik hodin denně pracujete pro mzdu ? A co rodina ?, taky šílí ( a trpí ) když přijdete domů a už ve dvařích běží luftem ( éterem ) první věta : Máňo, éterové  pěny lze vyřešit....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 29.4.2008 17:56

Re: Konceptuální odvození Maxwellových rovnic

Ještě k rychlosti: čím je látka hustší tím RYCHLEJI vede zvuk. Stlačování plynu za neměnné teploty nemá na rychlost prakticky vliv, ale čím je plyn lehčí (mám na mysli hmotnost molekul), tím rychleji jej přenáší. Váš éter se chová opačně, tudíž v té analogii nejspíš soudruzi z NDR udělali nějakou chybu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.4.2008 18:34

Re: čím je plyn lehčí, tím rychleji jej přenáší

Nevidím důvod, proč by se éter měl v tomto bodě chovaj jinak, než jakákoliv další hmota. V éterové teorii je všechno relativní, i hmota a energie částic. To co z chaotické reality vidíme je jen ta její víceméně deterministicky uspořádaná část. Podobně jako v kondenzující páře vidíme jen ty kapky, zbytek (kauzální příčina jejich tvorby "z ničeho") nám při zběžném pozorování uniká.

Éterová teorie není těžká, ale prověří vaše skutečné znalostí souvislostí ve fyzice. Tím nemyslím tupé dosazování do vzorečků, ale schopnost si názorně ty souvislosti představit. Pokud vám ta schopnost chybí, musíte se spolehnout na logiku matematických zákonitostí, odvozených z postulátů, aniž máte zpětnou vazbu nad tím, zda ty postuláty tvoří vzájemně úplný a současně konzistentní, tedy nepřeurčený systém.

Tomu tak je zjevně při kombinování teorie relativity a kvantové mechaniky, které lze provést nekonečně mnoha způsoby a z toho pak vyplývají ty "nekonečné krajiny" 10E+500 variant řešení vakua strunové teorie. Éterová teorie nabízí pouze jedno deterministické řešení, které lze ovšem interpretovat nekonečně mnoha způsoby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 29.4.2008 18:19

Re: Konceptuální odvození Maxwellových rovnic

Pane Milane, kam chodíte do práce a kolik hodin denně pracujete pro mzdu ? A co rodina ?, taky šílí ( a trpí ) když přijdete domů a už ve dvařích běží luftem ( éterem ) první věta : Máňo, éterové teorie lze vyřešit....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kamil 28.4.2008 18:57

Re: Ještěže Hitler zopakoval Napoleonovu chybu

Mala noticka :"Otto Skorzeny ve své knize dále uvádí, že Hitler nejenže četl přednášku prof. Heisenberga z roku 1942 přednesenou v Ústavu císaře Viléma (O jaderném štěpení a budování atomových reaktorů s uranem a urychlovači elektronů), ale studoval i některé další články jiných vědců o výsledcích jejich práce před rokem 1942. Albert Speer napsal, že Hitler nebyl nadšen představou, že by se za jeho vlády Země změnila v nebeské těleso sežehlé plameny"...kdyby se mu povedlo jako prvnimu sestrojit A bombu, asi bychom tady nebyli, lidstvo by nebylo:(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 10:43

Re: co mě na fyzice vždy zajímalo, jsou velké obecné zákony

A o čem myslíš, že se tu zrovna bavíme, lopato?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 28.4.2008 13:47

Re: Re: co mě na fyzice vždy zajímalo, jsou velké obecné zákony

Třeba zrovna vaše blábolení s fyzikou nic společného nemá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 28.4.2008 14:07

Re: Re: Re: co mě na fyzice vždy zajímalo, jsou velké obecné zákony

To tvrdíte vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 28.4.2008 15:09

Re: Re: Re: Re: co mě na fyzice vždy zajímalo, jsou velké obecné zákony

A se mnou vesměs všichni ostatní fyzici. Dokud z vás nevyleze nějaká predikce experimentu, tak jde o blábolení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek