Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
OSOBNOST: Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
martin o. 25.4.2008 12:06K Planckově objevu kvant Především se připojuji k předchozím diskutujícím s poděkováním za krásný článek. Nicméně bych zkusil upřesnit pár drobností kolem Planckova zásadního objevu (kvantové hypotézy) a ukázat, jak je vždycky všechno složitější, než se člověk dočte v učebnicích (pro historii to platí zvlášť a pro historii vědy ještě víc). Omlouvám se, jestli teď budu sám šířit bludy, lovím to jen tak z paměti. 1) Samotný Planck nevyslovil hypotézu, že je kvantována přímo energie elektromagnetického záření. Určitě ne v těch letech 1899-1900. Představoval si, že kvantována je energie zdrojů toho záření (jakýchsi elemntárních oscilátorů, snad atomů, o stavbě hmoty se toho tenkrát ještě moc přesného nevědělo). S kvantováním energie elektromagnetického záření jako takového přišel tuším až Einstein v roce 1905 a použil ta elektromagnetická kvanta k vysvětlení fotoelektrického jevu (oficiálně právě za tuhle práci dostal Einstein později Nobelovu cenu, i když ve skutečnosti to bylo spíš za relativitu, kterou ale nobelovský výbor z opatrnosti nezmínil). 2) Planck v roce 1900 vůbec netušil, že v podstatě zakládá novou fyziku, a věřil, že to jeho odvození spektrální hustoty záření černého tělesa není v rozporu s klasickou fyzikou. Ta "dokonalá blamáž klasické fyziky", totiž Rayleigh-Jeansův zákon, nepřišla předtím, ale potom. Taky někdy kolem 1905. Pak se fyzici chvíli dohadovali, jestli je to Rayleighovo a Jeansovo odvození správně nebo špatně. Že je výsledek špatně (celkový vyzařovaný výkon by byl nekonečný kvůli divergenci pro velmi krátké vlnové délky), to bylo zřejmé, jenže jejich (R&J) postup odvození z klasické fyziky se ukázal být správný, čili chyba musela být v klasické fyzice samotné. A pak teprve bylo definitivně jasné, že Planckova "kvanta" jsou něco opravdu převratného. |
|
|
Vlasta.on 25.4.2008 12:22Re: K Planckově objevu kvant
|
To je ten odstup času, který vypouští "vatu" v poznání. A umožňuje manipulace. A víru že "Víra" je OK. Že neomezuje.|
|
ZEPHIR 25.4.2008 16:18Re: kvantována přímo energie elektromagnetického záření Myslím, že tu interpretujete spíš svoje představy o vzniku kvantové mechaniky, než historická fakta. Energie sama o sobě kvantovaná nikdy být nemůže, resp. to nelze pozorovat - vždy je kvantována pouze energie, kterou může nějaký zdroj vyslat, nebo pozorovatel přijmout. V tom ohledu je Planckova teorie stále tou klasickou teorií soustavy oscilátorů, o které jste mluvil výše. Soustava klasických oscilátorů vyzařuje podle Planckova vyzařovacího zákona, Rayleigh-Jeansův zákon odvozený na ekvipartičním prinicipu byl znám již před Planckem a to že diverguje pro UV neznamená, že Planckovo odvození z klasické fyziky nevycházelo. |
|
|
princ 25.4.2008 11:21Pro laiky jako jsem já, existuje pěkné polopatické vysvětlení sdílení energie v kvantech např. v knížce : Brian Greene : Elegantní vesmír (vyd. MF, edice Kolumbus, 2001). O cestě k základním veličinám (G, c, h) např. : John D. Barrow : Konstanty přírody (vyd. Paseka). |
|
|
doktor 25.4.2008 12:59Re: Pro laiky Greena jsem dostal k Ježíšku. Bojím se ho otevřít. |
|
|
zdeněk 25.4.2008 10:31Hezké shrnutí Panu Grygarovi děkuji. Měl jsem možnost být na jeho přednášce a opravdu umí poutavě vyprávět. |
|
|
Tomáš 25.4.2008 10:14Jen houšť a větší kapky Děkuji za skvělý článek. Tolik zvučných jmen pěkně v souvislostech, to se ve škole člověk nedozví. Je dobré připomínat fyziku v novinách, protože její význam pro život je docela zásadní, jenom to není na první pohled vidět. |
|
|
Honza2 25.4.2008 10:01Díky za pěknej článek. |
|
|
Honza 25.4.2008 7:38Bezvadný článek Velmi zajímavé a poučné. |
|
|
relikt 25.4.2008 7:16Připomínka materialistům - "...k Bohu!" Je obvzlášť pikantní, že materialistické vnímání světa cestu k Bohu popírá. :-)) |
|
|
Mephisto 25.4.2008 8:36Re: Připomínka materialistům - "...k Bohu!" Zde jde ovšem o lehkou demagogii s o to závažnějšími důsledky pro nezkušeného čtenáře ;) Max Planck stejně jako Albert Einstein věřil v Boha - stvořitele Vesmíru, tvůrce přírodních zákonů, v Boha deistického, který svět, pravda, stvořil, ale dál se do něj příliš nemíchá. Einstein dokonce řekl, že nezná větší nesmysl, než teistického (např. křesťanského Boha). Věda (a ani rozumní materialisté!) s deistickým Bohem nemají naprosto žádný problém. Jde o dvě zcela mimoběžné kategorie. S čím ale materialisté mají problém je právě křesťanský Bůh, Bůh který nemá na práci nic jiného, než zabývání se z hlediska Vesmíru zcela marginální bytostí, zvanou Člověk. A o TOMHLE Bohu citovaný Planckův výrok fakt není |
|
|
relikt 25.4.2008 9:18Re: Re: Připomínka materialistům - "...k Bohu!" Vzít víru v Boha lidem, je nepřátelský čin. Víra totiž dává jisté limity pro chování jedince a chrání celou lidskou společnost před sebedestrukcí. To určitě Planck a nikdo jiný z geniálních vědců nechtěl. Pojímání vědy jako cesty k Bohu pak dává možnost smíru vědy a víry. Věda nemůže vyloučit to, co je neuchopitelné. Stejně tak nemůže neuchopitelné dokázat v existenci. Metaforické vyjadřování např. Bible, lze jistě krok za krokem zpochybňovat vědeckými důkazy. Co však nelze, to je vyvrátit ideu jednotlivých metafor. A v tom je síla a prazáklad víry. Ony ideje můžeme nalézt prakticky totožné ve všech náboženstvích ale i ve fylosofických směrech z počátků zaznamenaných dějin. Jsou neměnné po celé věky a také nezpochybnitelné. Pokud se je kdy snažil někdo zpochybnit přetvářením lidského společenství, mělo to za důsledek jen zmar, utrpení a úpadeklidí, národů a i civilizací. Jestli je pro křesťanského Boha marginální bytost člověk, bych ponechal onomu Bohu na vůli. Pro člověka je však cesta k Bohu nutností. Opak je pro člověka sebedestrukcí! |
|
|
Stoura 25.4.2008 9:47Statistika Pokud by cesta k nějakému Bohu byla nutností, dala by se najít statistická závislost mezi mírou ateismu a mírou destrukce. Nejateističtější zemí, kde není víra či nevíra vnucována státem, je shodou okolností ČR. Máte pocit, že je sebestruktivnější než země s větší religiozitou? Nechávám stranou tuhé režimy - jak ateistické tak teokratické. Osobně bych sei dovolil tipovat, že spění k sebedestrukci je spojeno spíše s mírou nesvobody. Ale s tou změnou máte pravdu. Vezměme si útlum evropské civilizace, který probíhal prvních 1000 let společně přetvářením lidského společenství do křesťanské podoby. |
|
|
Navrátil Josef 25.4.2008 11:57Re: Re: Re: Připomínka materialistům - "...k Bohu!" (citace)Vzít víru v Boha lidem, je nepřátelský čin.(reakce) Cpát do fyziky Boha je (také) nepřátelský čin. Víra totiž dává jisté limity pro chování jedince a chrání celou lidskou společnost před sebedestrukcí. O.K. To určitě Planck a nikdo jiný z geniálních vědců nechtěl. Pojímání vědy jako cesty k Bohu pak dává možnost smíru vědy a víry. Věda nemůže vyloučit to, co je neuchopitelné. I Peklo je neuchopitelné…Stejně tak nemůže neuchopitelné dokázat v existenci. (citace) „Jestli je pro křesťanského Boha marginální bytost člověk, bych ponechal onomu Bohu na vůli. Pro člověka je však cesta k Bohu nutností. Opak je pro člověka sebedestrukcí!“ (reakce) : Je nutností pro buvola a šneka cesta k Bohu ? Proč pro něj ne a proč pro člověka ano ? |
|
|
vltava 25.4.2008 13:52No a co naopak, cpát víru v Boha lidem. Je to pro Vás také nepřátelský čin? |
|
|
Kobylka Lajda 25.4.2008 13:53Re: Re: Re: Připomínka materialistům - "...k Bohu!" Jako je článek páně Grygarův nejlepší z dnešní předložené nabídky článků, tak je Váš příspěvek, RELIKTE, nejlepší v dnešní diskusi a mohu jen přičinit poznámku - děkuji a můj obdiv! |
|
|
Stoura 25.4.2008 8:37Re: Připomínka materialistům - "...k Bohu!" Ono je spíš otázkou, nakolik dogmaticky se ta víra (ať už v existenci či neexistenci Boha či bohů) promítne do nezávislosti vědeckého přístupu daného vědce. Pokud se dogmatem nechá ovlivnit, je to špatně (vizme někdejší nepřijatelnost geocentrismu či evoluce pro církev nebo pavědeckost kybernetiky pro stranu). Pokud vědec přistupuje k tomu, co zjistí, bez předsudků, víra nevadí a naopak může být inspirací. |
|
|
Tony 25.4.2008 5:05Hm. No jestli tedy náboženství nekdy vedlo společně odvěký boj proti skepticismu, proti dogmatismu, proti nevíře a proti pověrám. !“ Tak zapomel na Dark ages, inkvizici Galilela Bruna a pod. |
|
|
IP 25.4.2008 2:42pekne pripomenuti nejen Maxe Plancka, ale i "nemecke fyziky" zacatku 20.stoleti Moc pekny clanek, pane doktore. Dekuji za obsahle pripomenuti milniku zivota Maxe Plancka a jeho prispevek do teoreticke fyziky. Ivo Polak |
|
|
Talián 25.4.2008 11:39Re: pekne pripomenuti nejen Maxe Plancka, ale i "nemecke fyziky" zacatku 20.stoleti Rozvoj vědeckého poznání je evidentní a jeho přínos téměř hmatatelný ( například: tenké vrstvy, monokrystaly, urychlovače těžkých částic ). Bohužel, publicita nedosahuje ani zlomku pozornosti věnované "celebritám" vyráběným jako na pásu masmédii. Takže díky za tento ojedinělý příspěvek. |
|
|
Důchodce 25.4.2008 11:40Re: pekne pripomenuti nejen Maxe Plancka, ale i "nemecke fyziky" zacatku 20.stoleti Děkuji autorovi za článek a vám za příspěvky.Na štěstí se tu nevyskytuje jméno Klaus.To by bylo příspěvků! |
