Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro ?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
emersonskej 16.2.2009 13:27Re: Zelení jsou náboženští fanatici Jo jo - je to stejně smysluplné, jako diskutovat s kovaným komunistou o výhodách svobodného trhu, nebo s muslimem o pravdivosti té či oné pasáže v koránu.. |
|
|
Zephir 16.2.2009 13:41Re:Modří jsou náboženští fanatici Jen fanatici mají potřebu označovat ostatní za fanatiky, aniž vezmou v úvahu jediný jejich argument. Ostatně podle sebe soudím tebe, to je známá věc. Jaké argumenty zelených byste byl ochoten vzít v úvahu například vy? Žádné? Tak co tady vykládáte o fananaticích? |
|
|
loiz 16.2.2009 19:28Re: Re:Modří jsou náboženští fanatici Vsechny argumenty zelenych byly v clanku detailne vzany v potaz a vyvraceny - ovsem vy jste ten clanek necetl, takze to nevite. Nepripadate si jako blazen? |
|
|
Jirka 16.2.2009 8:51Ekoblb Víte, jaký je rozdíl mezi ekologistou a Broukem Pytlíkem? Žádný. Oba viděli spoustu filmů a proto všemu rozumějí. A žádné vzdělání k tomu nepotřebují. A basta! |
|
|
vlci 16.2.2009 8:42Zubová nebo Zubovová ? Jen tak na okraj : proč se všude píše Zubová a ne Zubovová ? Manžel poslankyně se přece jmenuje Zubov a ne Zub. Mám z toho divný pocit jakési připosranosti, ona je přece naše a ne nějaká ruska.I kdyby byla- tak co ? Ale takhle ? Zavání to pro mě jakousi manipulací . "Rebelka Zubová " a "Rebelka Zubovová " Cítíte ten rozdíl ? |
|
|
Karel 16.2.2009 9:10Re: Zubová nebo Zubovová ? V Rusku by se paní Zubová jmenovala Zubova, takže by to mohlo být v pořádku. Komolení cizích ženských jmen českou koncovkou -ová mi připadá směšné (nejen v tomto případě). |
|
|
i.h. 16.2.2009 9:33Ale ona neni v Rusku ale v Cechach, a neni ani Ruska, ktera si to jmeno prinesla z Ruska. Takze je Zubovová po manzelovi a pokud si rika Zubová, je to matení verejnosti. Mozna se ale nechala po svatbe prejmenovat, ale regulerni zmenou jmena pri svatbe by tenhle tvar nebyl mozny. Kde vezmete ten bioplyn ? |
|
|
Tx 16.2.2009 9:48Re: Ale ona neni v Rusku Takže: Buďto rusky Zubova, nikoliv Zubová, nebo česky Zubovová. Zubová je v každém případě špatně. |
|
|
r.m. 16.2.2009 10:29Zubovová je to. Zubov je orientální manžel, on maluje ona maká Tajemný pan Zubov se navíc na území ČR objevuje v období 1990 - 91 a zcela bez životopisu. Prý učitel a náhle majitel cestovky. Ideální krytí mimo hlavní město. |
|
|
Karel 16.2.2009 12:50Re: Ale ona neni v Rusku Víte, že cizí jména komolí v Evropě (a pravděpodobně i ve světě) jediný národ - Češi. Ten bioplyn se vyrábí ze zemědělského odpadu, např. z vepřové nebo hovězí kejdy, biologického odpadu z restaurací i domácností, odpadu při údržbě městské zeleně (tráva, listí, plevel). Odpadem z biostanice je kvalitní hnojivo. Dokonce existuje bioplynové zařízení, které likviduje domovní splašky a obci odpadá povinnost výstavby čistící stanice. |
|
|
i.h. 16.2.2009 14:37A kde vezmete ten odpad nebo kejdu nebo travu v dostatecnem mnozstvi ? Bioplyn vznikly ve vyhnivaci stanici cisticky nestaci ani na vyhrivani te cisticky na provozni teplotu, tam nic nezbyde. Tak kde to vezmete, ten vas vodpad ? |
|
|
Karel 17.2.2009 13:28Re: A kde vezmete ten odpad Zeptejte se v Kněžicích (okr. Nymburk) |
|
|
Stoura 17.2.2009 13:32Re: A kde vezmete ten odpad Podíval jsem se po webu. Svážejí odpad z širokého okolí. takže vlastně fungují jako taková malá spalovna odpadu. Nějak jsem ale v energetické bilanci toho provozu nenašel, kolik energie padne na ten svoz. Jestli to nakonec není víc, než kolik energie vyrobí. |
|
|
vita 16.2.2009 12:32Re: Zubová nebo Zubovová ? "Nejlepší" by bylo Zubovaová. Podle vzoru Prunskieneová nebo Finnbogatottirová... Novináři by se toho mohli chytnout. |
|
|
Karel 16.2.2009 12:51Re: Zubová nebo Zubovová ?
|
|
|
A.S. Pergill 16.2.2009 7:51Jediný argument zelených, který má hlavu a patu jsou nějaké garance (pojištění, nebo státní garance) obětem rozsáhlejší havárie, protože při současném stavu by oběti (+ pozůstalí po obětech) nedostaly prakticky nic. Na druhé straně by asi bylo vhodné tlačit na to, aby se energie JE v obdobích mimo špičky používala víc na výrobu syntetického benzínu (vodík se dá vyrábět při prakticky jakémkoli výkyvu spotřeby směrem dolů a skladovat, v plánovaných obdobích nižší spotřeby v síti se dá hydrohenovat vhodný materiál ?uhlí, ?biomasa, ?plastový odpad). Ten benzin bych pak chápal ne jako zdroj, ale jako mediátor přenosu jaderné energie mezi JE a finálním spotřebičem. |
|
|
Ladislav N :-))) 16.2.2009 7:57Re: A.S. Pergill No nevím jak vy, ale já bych měl ve sklepě domu raději malý jaderný reaktor, než "sklad vodíku". |
|
|
Enik 16.2.2009 9:25Re: A.S. Pergill Měl jsem to potěšení se podívat do Dukovan. Myslím tím přímo do JEDU. Za jistých podmínek je možné se podívat do nejaderného provozu. Jinak je k dispozici celkem zajímavé informační centrum. Ze získaných informací jsem si celkem rychle vypočítal, že na vytápění a ohřev TUV v rodinném domku z počátku 70let. by mi stačilo asi 15cm3 jaderného paliva (tablet). To by mi vydrželo asi na 5-10roků provozu. Marně jsem ale žadonil. :-))) |
|
|
Stoura 16.2.2009 9:39Re: A.S. Pergill Nestačilo. Ono to v takhle malém měřítku nefunguje. |
|
|
loiz 16.2.2009 9:47vyhrivani TUV pouzite palivo by takhle vyuzit slo |
|
|
Enik 16.2.2009 10:04Re: A.S. Pergill To jistě. Jen jsem se snažil připodobnit ten zásadní rozdíl v množství a výkonu. V samotném informačním centru je tento (ne)poměr také hezky vyjádřený. Je tam krychle o hraně přibližně 1m, která představuje množství uhlí potřebného na výrobu 1MWh elektřiny. Pak je tam krychle o hraně asi 1cm, která představuje množství jaderného paliva potřebného pro výrobu stejného množství energie. Poměr k uhlí je tak 1:1 000 000. 1tuna jaderného paliva nahradí milion tun uhlí. |
|
|
Stoura 16.2.2009 10:28Re: A.S. Pergill Záleží na druhu paliva i druhu uhlí. ten poměr je spíše 1:100 000 (mírně obohacené palivo versus antracit). Pokud bychom ale odpad z JE prohnali množivým reaktorem, dostaneme se na 1: 10 000 000. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že na výrobu obohaceného uranu padne 10-20x víc uranu přírodního a to, že koncentrace uranu v rudě je kolem 1%. I tak je těžba uranu pořád 100x menší zlo, než těžba uhlí. |
|
|
Enik 16.2.2009 10:38Re: A.S. Pergill Nevím jestli to byl Váš záměr nebo chyba ale antracit je nejkvalitnější černé uhlí, kterým se v elektrárnách rozhodně netopí. Elektrárny spalují lignit, tedy nejméně kvalitní hnědé uhlí. |
|
|
Stoura 16.2.2009 10:46Re: A.S. Pergill Chtěl jsem jen ukázat, že není uhlí jako uhlí ani jaderné palivo jako jaderné palivo. |
|
|
Jan X. 16.2.2009 12:11Re: A.S. Pergill Záleží na využití toho uranu, máte pravdu. V přírodním uranu je celkově využitelné energie asi 50 000 000x více než ve stejném množství černého uhlí. Ovšem v současnosti se v lehkovodních reaktorech využije asi jen 0,3-0.5% této energie . Podotýkám, že při obohacování uranu třeba na 2% se z tří čtvrtin přírodního uranu, který máte na začátku stane takzvaný ochuzený uran - tedy skoro čistý U238, který se dá (krome strileni v Iraku apod.) využít jedině v rychlých reaktorech, protože sám o sobě není prakticky štěpitelný a je třeba ho transmutovat na Plutonium. Pokud by se tedy účinně "pálil" i uran 238, mohlo by se z přírodního uranu dostat prakticky skoro všechna energie navíc s odpadem s velmi krátkým poločasem rozpadu (odpadly by dlouhodobá úložiště). A BTW: v uzavřeném cyklu by navíc pořád byla směs plná transuranů a podobných vysoce radioaktivních věcí, že vyrobit z toho bombu by bylo prakticky řádově dražší, než to dělat v té hromádce přírodního uranu s grafitem, kterou si můžete postavit víceméně za barákem, chvíli počkat, až tam bude dost Plutonia a to pak oddělíte chemicky, což je podstatně jednodušší, než oddělovat U235 od U238, což se musí fyzikálně, protože oba izotopy mají prakticky identické chemické vlastnosti. Takže argument Zelených, že z vyhořelého paliva se budou vyrábět bomby, je mírně řečeno přitažený za vlasy. Tento "nápad" byl propagován jakýmsi Wohlstetterem, známým šíleným neokonem, který se tak úspěšně snažil dlouhá léta blokovat rozvoj, aby fosilní lobby prosperovala a zelení a nazelenalí to samozřejmě žerou i s navijákem. viz 6. odkaz v článku.
|
|
|
Stredocech 16.2.2009 12:26Re: A.S. Pergill Vaše čísla neodpovídají palivu pro současné tlakovodní reaktory, tam na tunu obohaceného uranu spotřebujete cca 6 tun přírodního uranu, který obsahuje 0,72% štěpitelného uranu 235, palivové články obsahují kolem 3,5% uranu 235, po obohacení zbývá ochuzený uran s obsahem U 235 kolem 0,2%. V jaderném reaktoru se štěpí U 235 na štěpné produkty za vývoje tepla, přičemž vznikají neutrony v množství průměrně 2,56 neutronu na jedno štěpení. Aby se reakce udržela, musí alespoň jeden neutron rozštěpit další uran 235. Důležitý je osud dalších neutronů. Část pohltí štěpné produkty a konstrukční materiál reaktoru a část zachytí uran 238, ze kterého postupně dvěma beta rozpady vznikne štepitelné plutonium 239. To se později také může štěpit, takže vyhoření paliva z lehkovodních reaktorů bývá 4%, počítáno na celkový uran. Vyhořelé palivo přitom pořád obsahuje kolem 1% U 235 a 1% Pu 239. Pokud se palivo přepracuje, lze uran i plutonium recyklovat. Důležité je vědět, že na jeden rozštěpený atom 235 U dostanete v lehkovodních reaktorech méně, než jeden atom 239 Pu. Pokud ale použijete rychlé reaktory, je štěpný výtěžek vyšší (cca 3 neutrony na jedno štěpení), takže na jeden rozštěpený atom 235 U nebo 239 Pu získáte více než 1 atom 239 Pu. Těmto reaktorům se proto říká množivé a dovolují postupně spálit jak 235 U, tak, přes konverzi na 239 Pu i všechen 238 U. V případě 232 Th lze realizovat množivý cyklus přes záchyt neutronu thoriem 232 za vzniku štěpitelného 233 U. Tento cyklus nepotřebuje rychlý reaktor, lze jej provozovat i v reaktoru moderovaném těžkou vodou. Každopádně, recyklace uranu a plutonia vyžadují reprocessing, který je zvládnut už v průmyslovém měřítku, zeleným ovšem vadí více, než jaderné reaktory. |
|
|
loiz 16.2.2009 8:27Re: Jediný argument zelených, který má hlavu a patu to by mohlo mit msysl pote, co budeme mit dostatek jadra na nahrazeni uhli. Zatim nam asi 8 bloku jako v JETE chybi.... |
|
|
i.h. 16.2.2009 8:55No, pane docente, uz vas presly vase vasnive utoky proti jaderne energii ? Co plyn, dobry ? Rozsvitilo se trochu v hlave ? |
|
|
Borek 16.2.2009 9:15Re: No, pane docente, Také jsem žasl, jak dostal pan hygienik konečně rozum. Nicméně předepisovat co mají výrobci dělat je stále tak trochu levičácká představa. Ovšem když se napíše "mediátor" (místo zbytečný mezičlánek) - tak to zní vědecky. |
|
|
Stoura 16.2.2009 9:32Re: Jediný argument zelených, který má hlavu a patu Ten benzin bych pak chápal ne jako zdroj, ale jako mediátor přenosu jaderné energie mezi JE a finálním spotřebičem. Můžete nějak vysvětlit, prož chcete účinnost využití jaderného paliva snížit z asi 30% na zhruba 5%? To je totiž přímý důsledek zavedení toho benzínového mezičlánku, který tu požadujete. Vodík je o něco lepší - tam se přeměnami ztratí jen asi polovina vložené energie (za předpokladu použití palivových článků, pokud se použije jako palivo do spalovacích motorů, pak se ztratí asi 3/4 vložené elektřiny). |
