Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Zastavte zbytečné duševní týrání dětí!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
maj 27.4.2007 14:01Re: Člověče český, chceš-li se trochu naučit česky . . . pravda |
|
|
zp 2.3.2007 15:32to autor Možná je něco z vašeho článku i pravda. Nicméně s čím výrazně nesouhlasím je Váš názor na interpunkci = čárky. Jeden můj známý prohrál kvůli chybějící čárce v textu smlouvy o dílo soud. Význam souvětí byl bez ní zcela jiný. Totéž platí obecně o všech právních textech. Proč jsou soudy zavaleny žalobami na neplatící nešťastníky ? Protože oni nejsou stavu porozumět smyslu textu smluv, co podepisují, logice stavby souvětí. Té zase naučí většinou účastníků diskuse opovrhovaný větný rozbor. A protože většina lidí přistupuje k formě psaného textu takto laxně, končí většinou, má - li mu porozumět, natož jej vytvořit, špatně. Jiná otázka je, zda tuto dovednost učit v páté třídě, nicméně maturant by ji ovládat měl. |
|
|
zp 2.3.2007 15:34Re: to autor Dodatek - za .. nesouhlasím.. má být čárka. |
|
|
zdeněk 2.3.2007 15:41Re: to autor Ono je hlavně chyba v tom že smlouvy jsou příliš rozsáhlé než aby je normální člověk četl celé. Je v nich spousta odkazů na zákony, které by si člověk musel logicky přečíst. Snad platí jen pravidlo přečíst si to co je nejmenším písmem, neboť to je většinou důležité. A také je důležitá znalost matematiky, aby si mohl člověk propočítat jestli se mu to vyplatí nebo ne. Většinou stačí na úrovni sedmé třídy :-) |
|
|
sigi 2.3.2007 15:46Re: Re: to autor no někdy to vážně nestačí. Už jen takové spojky jako "a" či "nebo" dokážou udělat ve smlouvě pěkný binec ! |
|
|
zdeněk 2.3.2007 15:52Re: Re: Re: to autor V tom s vámi souhlasím. Pokud je druhá strana podrazák co vás chce napálit tak to narafičí tak , že byste se musel o smlouvě podrobně poradit s právníkem abyste na to přišel. |
|
|
abc 2.3.2007 16:30Re: to autor Bohužel se ukazuje, že umění segmentace psané promluvy pomocí interpunkce, především čárek, je stále vzácnější. Jistě také proto, že kromě značně specifických situací právnických textů na jejich správné používání neexistuje dostatečný tlak. Ono to i bez těch čárek většinou pochopit jde, byť obtížněji a pomaleji. Btw, velmi by této situaci pomohla jednoduchá zlatá zásada: nekonstruovat nekonečná souvětí s dalšími a dalšími závislými větami. Podle možností raději více kratších. Jenže když někdo píše, jako když Hrabal pábil, je často výsledkem nekonečný celek. |
|
|
Vera 2.3.2007 17:24Re: zp Zna tu nekdo anglickou knizku " Eats (,) Shoots and leaves " ? |
|
|
F.Vízek 2.3.2007 14:57Možná by bylo dobré Dohodněme se na tom, že stávající základní školy přejmenujeme na školy střední a tím automaticky bude mít 99% populace střední vzdělání. Dohodněme se na tom, že maturity i státní zkoušky na VŠ lidi zbytečně stresují, proto je zrušme. Diplomy a tituly dávejme za docházku a staneme se státem, kde 85% národa bude mít "vejšku" a titul vpředu, vzadu. Tím dokážeme, že Češi jsou lepší než Němci, Angličané, Francouzi, Rakušané, Poláci atd., že tudíž budou špičky v rámci nejen Evropy, ale i světa. Tak to bude správné ! PS: Nedejme na řeči, že co musí zvládnout děcko určitého věku za hranicemi Česka, musí být schopno zvládnout i dítě u nás. Svět tomu nerozumí a je vedle jak ta jedle. Ukažme jim, jak se na to musí: Nic nevnucovat, žádná gramatika, žádná matematika, žádné zkoušky. Všechno až je dobrovolné! Také povinnou školní docházku bychom měli zrušit a nechat jenom povinnost vzdělávat se! Každý se rozhodne svobodně a dobrovolně a naloží se sebou jak chce a jak umí a jak mu to vyhovuje. A škola, pokud zůstane, ať je hrou a zábavou - a tak se lehce dostaneme na špici a konkurenci pobijeme. Svět bude náš ! |
|
|
;-( 2.3.2007 15:11Vízek, dou do Re: Možná by bylo dobré
|
|
|
hyneku 2.3.2007 14:57Test 5. tříd versus MATURITA Autor pláče nad testy z českého jazyka v MfD z 27.2. Není uvedeno, co mají testy zkoumat, ani zda je tvořila redakce MfD nebo je převzala odjinud. Mohly to být testy PISA, ale MfD jsem nečetl. Mohu se pouze domnívat... Pro vyvozování závěrů vztahujících se ke společné maturitě z tohoto článku, který se týká testování 5. tříd, my chybí logické propojení obou částí textu. Autor s tolika tituly a obsáhlým přehledem v dané problematice by měl být schopen svůj názor vyargumentovat lepším způsobem. Snad příště. |
|
|
LuDv 2.3.2007 14:33Dotaz pro autora V poradku. Co, ale s tim ? Zda se, ze zadny urednik a "vedec" se svoji "vedecke prace" a "prospesne" prace ve "prospech" vzdelani nevzda. Ba dokonce se budou tise pochechtavat a dal chrlit svoje "vedecke vysledky" podobne jako tvurci zakonu. Lze spocitat, ze zakony (jejichz neznalost neomlouva) se nedaji ani fyzicky precist, natoz jim porozumet. |
|
|
kadlik 2.3.2007 14:22třídy sloves A mohl by mi prosim vás někdo vysvětlit, k čemu je nutné znát vzory sloves? D o dněška mi to nebyl nikdo schopen vysvětlit. Pamatuju si jenom že se to dělá podle vzorů Nese, bere, maže peče, tře... Vůbec ale nemám ponětí o co de. A prosim o lepší odpověď, než která se mi dostala od mé češtinářky a ZŠ, že se to učíme aby sme to uměli u zkoušek na školu střední... dík za odpověď |
|
|
Heinz Guderian 2.3.2007 14:29Re: třídy sloves Asi abychom je uměli správně časovat. Aby pak třeba někdo nepsal "oni kálí" a někdo jiný zase "oni kálejí", jak se dnes u mnoha sloves děje. |
|
|
sigi 2.3.2007 14:39Re: Re: třídy sloves ano přesně, vzory pomohou např. při tvoření 3 os. mn.č. nebo rozkazovacího způsobu. Ukazují na to, že jazyk je systém, nikoliv bo*del, a má určitá pravidla a zákonitosti. Myslím ale, že se s tím v naší škole začíná moc brzo, a navíc to trpí školometstvím a prkenností. Chybějí souvislosti; nadrnčí se pár příkladů a - konec. Jakmile dojde na jiné věty než ty v učebnici, učitel může být v koncích. Není to bohužel jen případ ČJ; v přírodovědných předmětech je to docela běžné ... |
|
|
Kajda 2.3.2007 15:26Re: Re: Re: třídy sloves Musím s vámi více než souhlasit. Nevím jak je tomu nyní, protože dcera je teprve v 5. třídě, ale já když jsem se při chemických pokusech zeptala učitelky proč v kádinkách běhají bublinky, tak mi to osvětlila tak, že to vyplývá z té a té rovnice. Naučila jsem se tedy ony rovnice, měla za jedna z chemie, ale dodnes nevím, která bije. Jestli se situace nezlepšila, pak bude nejspíš třeba učitelů, kteří dokáži odpovědět na otázku proč. Nejen v chemii. |
|
|
Enik 2.3.2007 13:59Svato-svatá pravda. Vrcholem této idiocije je můj zážitek s televizním pořadem: "O češtině." Napsal jsem do tohoto pořadu mail, kdy jsem se ohrazoval proti skloňování podstatných jmen: euro a Oslo. Stejně tak jsem upozorňoval na nešvar: "halíř" namísto " haléř." Dostalo se mi odpovědi, že euro je v češtině slovo sklonné, a stejně tak i Oslo se dnes doporučuje skloňovat. Slovo "halíř" je prý taktéž naprosto korektní výraz. Pokud je mi známo, tak snad celá Evropa považuje "euro" za slovo nesklonné, jen čeština má něco extra. Podle našich učitelů jazyka byl osel ten, kdo Oslo skloňoval. Nechápu tedy, proč jsme se něco takového učili, když už to dnes neplatí. Když jsem tuto odpověď z ČT zanesl své účitelce češtiny ze základní školy, chytala se chudera za hlavu. Ani ta její hlava to totiž nebrala. No a pak si jednu nekupte! Napadlo tu někoho, proč jsme se v zeměpise na základní škole učili o rozložení průmyslu v našich městech, když dnes nic z toho není pravda? |
|
|
rock 2.3.2007 14:02Re: Svato-svatá pravda. Jazyk je živý a vyvíjí se. Ono je na tom něco k nepochopení ? |
|
|
Heinz Guderian 2.3.2007 14:26Re: Svato-svatá pravda. Já tomu sice rozumím jako koza petrželi, ale názvy měst a měn se snad v češtině skloňují běžně, ne??? To, že se v angličtině "London" nebo v němčině "Euro" neskloňuje, snad není pro češtinu nijak závazné. No a že se cizí slova postupně počešťují a začínají psát a skloňovat po česku snad není zas tak překvapivé. Kolik dnešních "českých" slov je 100% českého původu? |
|
|
abc 2.3.2007 14:58Re: Svato-svatá pravda. Kromě již řečeného (jazyk se vyvíjí): ohýbání slov, tedy zde skloňování, má v češtině jisté praktické funkce, vázané např. na značně volný slovosled. Je proto "šikovné", když se jména skloňují a vyjadřují tak zřetelně a jednoduše určité vztahy ve větě. Čeština má proto z praktických důvodů tendenci co nejvíce ohýbání používat. Vysvětlení nepovažuji za nijak složité ani nepochopitelné. |
|
|
sigi 2.3.2007 15:35Re: Svato-svatá pravda. hm tak Euro je slovo nesklonné... Co to asi znamená? Především, čeština je flektivní jazyk - v zájmu lepšího porozumění výpovědi je potřeba slova ohýbat. Pokud se slova neohýbají, je to proto, že to buď není potřeba, nebo to nejde. V případě slova euro lze buď trvat na tom, že je to slovo nesklonné, a říkat: stálo to dvacet euro, anebo ho pěkně ohnout podle vzoru město a říci stálo to dvacet eur. Jak už tu bylo správně řečeno, jazyk je živý organismus. Pokud by se však měl člověk držet bůhvíkterým konzervantem ražené zásady, že snad celá Evropa považuje "euro" za slovo nesklonné, snadno se mu po přechodu ČR na tuto měnu stane, že nebude smrdět eurem, ale smrdět euro. Rozhodněte prosím, co je pro Vás srozumitelnější. |
|
|
Jynx 2.3.2007 17:35Re: Re: Svato-svatá pravda. A kromě toho se říká "dvacet euráčů".... |
|
|
O.K. 2.3.2007 13:54Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek musí být hračka i pro žáky zvláštních škol a pan autor je úplně první člověk v mém životě, který s tím má zásadní problémy. Vždyť je to záležitost elementární logiky - nebo on si tu někdo myslí, že ve větě "Pepa dostal nový notebook" je notebook přívlastek? A pro pořádnou znalost cizího jazyka - POŘÁDNOU, zdůrazňuji, je to věc nezbytná. Jak chcete pochopit anglický SVOMPT, když netišíte, co může být tím S, V, O a MPT? Čeština je určitě vyučována ne zrova šťastně (i když děti bych klidně trochu přetěžovala. Chodí do školy, aby si rozvíjely mozek, ne aby se jenom učily praktické věci. To by polovina národa skončila po třetí třídě.), ale nářky nad podmětem a přísudkem autor tu kritiku úplně shodil. |
|
|
rock 2.3.2007 13:56Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Naprosto souhlasím |
...|
|
Lída 2.3.2007 14:21Re: Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Taky souhlasím. |
|
|
no 2.3.2007 14:39Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Chcete -li se pořádně naučit cizí jazyk, vůbec tyhle znalosti nepotřebujete! Vy jste se učili mluvit česky tak, že jste se napřed učili větný a slovní rozbor? Mimochodem Znám tři cizí jazyky (aktivně). |
|
|
O.K. 2.3.2007 15:24Re: Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Čeština není cizí, ale rodný jazyk. Učení se rodnému jazyku od kolébky a učení se cizímu jazyku v kurzech se vůbec nedá srovávat. PS: Nechci být nepříjemná, ale Vy možná tři jazyky umíte aktivně, ale to vůbec neznamená, že je umíte pořádně. |
|
|
Forstmeister 2.3.2007 16:15Re: Re: Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Jaký má tedy rodný jazyk "oplégr", žijící v rodině smíšené? Matka mluví česky, tatík německy. Dítě brebentí oběma jazyky. Také mu tatík i matinka neblbli hlavu gramatikou. A což ve škole, jistě nejednu učitelku ČJ i NJ dožene k zoufalství. Měl jsem kdysi jednoho takového spolužáka, stále měl z jazyka českého i německého chvalitebnou (přesto, že mohl dělat "z fleku" profesionálního tlumočníka), prý nedovede vysvětlit dle osnov gramatickou terminologii předmětných jazyků. Proto začal češtinářce onikat a užívat germanismy, němčinářku zase pak týral specifickými úslovími a dialektey. Pak mu "baby" teprve daly pokoj. On říkal, že až se eventuelně bude profofesionálně zabývat studiem "Hochdeutsch" na VŠ, že se pak takovýmito hovadinami bude zabývat. Nyní žije kdesi v Alsasku a je obchodním manažerem jakési firmy, kšeftující hodně s Českem (dohlíží prý i nad "syntaxí i sémantikou" překladů smluv od firemních tlumočníků). Pak "babo raď", co je lepší. |
|
|
Lída 2.3.2007 16:18Re: Re: Re: Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Co jste tím chtěl říct? Že každý, kdo má češtinu za rodný jazyk, z ní musí mít ve škole jedničku? |
|
|
Forstmeister 2.3.2007 17:26Re: Re: Re: Re: Re: Poznat podmět, předmět, přívlastek a přísudek Mea culpa, sjednotil jsem (logické AND, neboť jsem užil spojky "i") pedagogické hodnocení mého spolužáka z hlediska osobního pohledu (jeho matka byla "češtinářka", vyučující zahraniční studenty bohemistiky) v neprospěch češtiny. Pozitivní diskriminace jazyka v zemi, kde bych se měl česky správně vyjádřit "musím se jít vychcat", místo německého "ich muss piessen gehen", nebo decentního "ich muss mir mal..." (výraz pro: musím si odskočit). Netvrdím však, že by mohl můj spolužák z českého jazyka dostat "kuli", ale nedostal. Paní Lído, problém je v tom, že musíme asi děti učit něco ve smyslu "Musím si odskočit", nikolivěk větnému rozboru výrazu na větě holé "Musím se jít vychcat" . Jste-li učitelka, musíte jim vysvětlit , ve které společnosti a za jakých příležitostí lze jisté výrazy použít. Pokud si nejste jistá, užijte onikání a podmiňovacího způsobu. Lída, Ona, pokud by měla pohlavní aparaturu, dala by se smyslu "bono puplico" užít? Co na to ona? |
