Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Zastavte zbytečné duševní týrání dětí!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Eva 2.3.2007 9:33Re: Re: Autore Vlku, proč je špatné, aby děti věděly, kdo napsal pohádky ? "Promiňte, ale myslíte, že když děti budou vědět, kterou z těch pohádek napsal Andersen, místo aby si pohádku přečetli a tím si ji vnitřně prožili," Ach, tady vidímě názorně, že autorka nepoznala, co je podmět a jaké i_y má být v přísudku. A ještě poznámka k mnemotechnickým pomůckám: nás učil na osmiletce pan učitel Krtek blahé paměti, že zájmeno "já" se skloňuje jako "ty", tj. mě/tě, mně/tobě. Pomáhá mi to dodnes. |
|
|
Lída 2.3.2007 9:51Re: Re: Re: Autore Vlku, proč je špatné, aby děti věděly, kdo napsal pohádky ? Tohle taky používám. A pak ještě pomůcku pro ji/jí a ni/ní, to odpovídá tu/té nebou tou. Vezmu si tu knihu, takže vezmu si ji. A ještě používám vzor matčin i pro mužský rod, protože vzor otcův je na nic. Všechno to funguje v praxi dokonale. Ale nenaučili mě to ve škole, poradila mi to maminka. |
|
|
ketka 2.3.2007 23:37Re: Re: Re: Re: Autore Vlku, proč je špatné, aby děti věděly, kdo napsal pohádky ? Ja to tak taky ucim, protoze se to tak normalne uci. :-) |
|
|
Tom 2.3.2007 12:53Re: Re: Re: Podmět? Co asi za ten podmět považovala? A nebo tam ty děti dopsala dodatečně, aby větu upřesnila a znovu si ji pak nepřečetla. A tak prve nevyjádřený podmět "oni" se ji pod rukama změnil na "děti". Obávám se, že znalost větné stavby na nepozornost nepomáhá. A k nepozornosti: "Ach, tady vidímě názorně, že ..." ??? vidítě názorná ukázka mě/tě |
|
|
kirast 2.3.2007 1:28Člověk by si mohl myslet, že se děti ve škole učí to, co budou v životě potřebovat. Ve skutečnosti se uči to, co učitele znají, bez ohledu na to, nakolik to žáci budou potřebovat. Někdy dokonce se učí i to, co někteří učitelé sami neznají. Mnohé děti dokáží takový handicap překonat, pro jiné je to vykolejení na celý život. Pro celou společnost je to ovšem ztráta. |
|
|
doxa 2.3.2007 1:00Obohať následující holou větu tak, abys mohl odpovědět na otázky: "koho, o co, kdy a proč?". Věta zní : "Autor testu prosí." Správná odpověď: "Autor testu prosí celý národ o pár facek, aby dostal rozum." |
|
|
doxa 2.3.2007 1:06P.S. Příslovečné určení času v této větě je nevyjádřené, rozumi se samosebou "pokud možno ihned" |
|
|
STipp 2.3.2007 7:43Re: P.S. Správná připomínka.... P.U.Č. chybí i u autora...stačí doplnit HNED!!!!! |
|
|
doxa 2.3.2007 0:46Je to zákeřné šílenství Kupř. ta věta "Snad nám tento týden na lyžích vyjde a nikdo z nás neskončí v sádře, jako se to vloni stalo Láďovi." s podměty "týden, nikdo, to" se při zběžném čtení velice snadno změní v "Snad nám to tento týden na lyžích vyjde a nikdo z nás neskončí v sádře, jako se to vloni stalo Láďovi." s podměty "to, nikdo, to" |
|
|
V. Hoffman 2.3.2007 0:23No, viete ono sa ten vetny rozbor celkom zide, ked sa snazite naucit gramatiku cudzieho jazyka. A pri preklade tiez obcas nie je od veci vediet urcit, co je veta hlavna a co vedlajsia. Este aj ten podmet sa vam zide. Naviac v piatej triede skutocne nemozete povedat, ci z dietata bude ekonom, chemik alebo hudobnik. A doucat sa pravopis na strednej je uz dost pozde. Keby som to bral z vasho pohladu, tiez sa mozem trpko stazovat, ze do mna v skole tlacili napriklad botaniku, ktora mi v zivote zatial nebola vobec uzitocna a ani nepredpokladam, ze by som ju potreboval v buducnosti. |
|
|
Vlado 2.3.2007 0:57Re: No, viete Ano pane Hoffmane, nesporně máte pravdu, že znát základy gramatiky mateřského jazyka je výhodné i pro studium jazyků cizích. Běda však, když do vás učitelé hustí stejně nesmyslnou formou, kterou popisuje pan Vlk, i jazyky cizí. Já tím během studií prošel a jestliže mluvím (s pracovní znalostí) několika cizími jazyky, pak s mými znalostmi nemá někdejší české školství nic společného. Slyšel jsem ale při přátelských posezeních s dnešními kantory, že dnes má už být situace jiná. Kéž by to byla pravda. Článek pana Vlka mne totiž optimismem nenaplňuje. |
|
|
jv 2.3.2007 1:07Re: Re: No, viete A ještě šílenější je, když do vás učitelka hustí ne příslovečné určení místa ale Adverbiale loci.. |
|
|
V. Hoffman 2.3.2007 2:00Re: Re: No, viete V tom s Vami musim plne suhlasit, mnoho tych skolskych znalosti som sa neskor musel "oducit" a naucit sa to samostudiom spravne. Ale z clanku mam pocit, ze autor nespochybnuje len formu /tam by som s nim suhlasil/, ale aj obsah vyuky gramatiky a jazyka vobec. |
|
|
MILA 2.3.2007 6:10Re: Re: No, viete ucit se gramatiku je spise na skodu, je lepe cist - zvlaste uciteli se cizim jazykum, gramatika, nanejvys by mela byt jen ucelova, to co se deti uci, at uz ve svem jazyce ci cizim, je z velke vetsiny na nic a na prekazku |
|
|
JAB 2.3.2007 8:19Re: Re: Re: No, viete PS MILA; určitě četba, zde více než souhlas + zvůáště pro politiky, ale i moderátory dnes, zřejmě chybí i to, co jsme za mého dávno odloženého mládí mívali an gymplu. Totiž řečnická cvičení, zásadně bez předem připraveného textu; sepsat si bylo dovoleno pouze osnovu. |
|
|
V. Hoffman 2.3.2007 10:16Re: Re: Re: No, viete Nemate tak uplne pravdu, citanie je samozrejme dolezite, dokonca velmi dolezite, ale az od urcitej fazy. Nejake zaklady proste mat musite, inak z textu nepochopite takmer nic bez ohladu na slovniky a za chvilu vas to pekne otravi. |
|
|
A.S. Pergill 2.3.2007 0:08To PS podepisuji Howgh! |
|
|
JAB 2.3.2007 8:27Re: To PS podepisuji Snad ještě tohle. díky své frankofilní mamince (v mládí tam studovala) jsem dobrých 15 let "dělal fráninu", což bylo dobré k tomu, že jsem si mohl ve Slavii přečíst l´Humanité (aby každý viděl jak jsem vzdělán) ale po příjezdu do Francie mi trafikant nerozuměl ani slovo, když jsem si chtěl koupit sirky a já jemu také ne. V USA jsem (za drahý peníz) u Berlitze šel do kursu angličtiny, kde se zásadně nesmělo vůbec nic psát, ale deset hodin denně jen od začátku mluvit, mluvit a mluvit a i vokabulář se získával jen takto. A za tři týdny jsem vskutku byl schopen komunkovat a teprve četbou získával spelling a jiné taje jazyka. |
