Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLITIKA: Vždyť nám to bylo vlastně jedno
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
VladaPing 22.11.2007 15:14Sleduji, že debata se "zvrhla" v obviňování, "kdo za co může"..... je to pěkné, ale jaksi to sklouzlo do debaty, kdo vlastně může za nárůst rozvodů! Samozřejmě, že institut sňatků (nebylo-li by sňatků, nebude ani rozvodů) ! PS. Kdysi dávno jsem seděl v hostinci (kde jinde, do parlamentu nechodím) a debatovali jsme (právě se federace rozpadala) o oddělení, rozpadu a debatách Pithart - Mečiár. Vedle sedící Slováci mne okřikli : "Do Mečiára se nám, Vy Čehúni, ne.erte, toho my si pověsíme sami !". Pochopil jsem, že rozpadu již nelze zabránit. Ovšem, stále čekám na tu druhou část..... |
|
|
I-Worm 22.11.2007 20:16Re: Sleduji, že debata se "zvrhla" v obviňování, "kdo za co může"..... lehko se pohádka vypravuje, těžko se dílo vykoná. Ale věřím, že roku 2089, u příležitosti stého výročí, toho Mečíře konečně pověsí. Nebo že by až 1.1.2093? |
|
|
Jirka Tábor 22.11.2007 15:04Rozpad si přáli Slováci Jaký by mělo pro český národ smysl demonstrovat, když Slováci jednoznačně a velice silně toužili po samostatnosti. Čeští občané by demonstrovali proti přání Slováků? Asi by se Slováci zlobili a nadávali nám do čehůnů. |
|
|
Michal Slánička 22.11.2007 17:16Re: Rozpad si přáli Slováci Nezapomeňte, že odpůrci rozdělení byli i na Slovensku. Já se tedy logicky ptám, proč nic neudělali nic zastánci federace. Že by se jen tak vzdali a podřídili většině? Tomu nevěřím. |
|
|
Kubeš 22.11.2007 18:01Re: Re: Rozpad si přáli Slováci Těch odpůrců na Slovensku bylo mimimum, většinou však jen z pragmatických důvodů. |
|
|
Kylchap 22.11.2007 18:29Re: Re: Re: Rozpad si přáli Slováci Tak proč ta úporná snaha "žádné referendum" ? Slováci by se v referendu vyslovili pro samostatnost a bylo by po ptákách. |
|
|
I-Worm 22.11.2007 20:21Re: Re: Re: Re: Rozpad si přáli Slováci no jo, ale když by je Češi přehlasovali, tak by z toho byl pěknej průser! |
|
|
radon 22.11.2007 14:0889 let stačí ! stejne jako v Rakousku 89 let trvání republiky znamená:89 let zkorumpované partajní diktatury89 let zneužívání demokracie89 let národně státní úchylky89 let historické lži89 let štvaní národa89 let republiky stačí!Zasazujeme se ozrušení finanční podpory politických stran bez náhradysnížení počtu poslancůobjektivní a nadstranickou výuku dějinreferendum o formě státního zřízeníznovusjednocení Stření EvropyNepustíme z řetězu bestii diktatury, nýbrž nabízíme nikdy nepoznanou míru demokracie! Když se císař Karel I. v roce 1918 zřekl svého „podílu na státních záležitostech“, učinil tak s výhradou lidového hlasování o formě státního zřízení. Toto hlasování se ovšem nikdy neuskutečnilo. Národ byl podveden. Ačkoli v roce 1914 všechny rozhodující politické síly naléhaly na vojenskou akci proti Srbsku a samotný světový konflikt začal vyhlášením války Německa Rusku, byla v roce 1918 kolektivní vina přisouzena habsburskému domu. Dodnes některé politické strany navzdory vlastní odpovědnosti udržují tento obraz nepřítele. Z toho již desetiletí profituje partajní diktatura, aby si sama udržovala moc: parlamentní strany inkasovaly v letech 1995 – 2005 neuvěřitelnou sumu 220.123.142,50 EUR ve formě přímých podpor a to samozřejmě na vrub daňových poplatníků. SGA (černo-žlutá aliance) požaduje zrušení finanční podpory politických stran a kompenzací za volební kampaně bez náhrady a jejich nahrazení rovnoprávnou prezentací zásad všech politických stran v ORF. Rozpad podunajské monarchie v jednotlivé národní státy nepřinesl osvobození národů, ale genocidu a vyhnání. Rakousko bylo nejsilnější tehdy, když si bylo vědomo své národní mnohotvárnosti. Místo toho, aby hovořili v Bruselu silným hlasem, stojí středoevropské malé státy tváří v tvář velkým v EU osamocené a bezmocné. SGA proto podporuje znovusjednocení Střední Evropy v dynamický a jednotný státní svazek. |
|
|
Pavel Urban 22.11.2007 14:12Tomu nerozumím Chcete sjednotit střední Evropu nebo dynamický a jednotný státní svazek ? |
|
|
Liberta 22.11.2007 14:27Re: 89 let stačí ! stejne jako v Rakousku Musela jsem se rychle zorientovat (kdo jako já neví, co je to SGA - černožlutá aliance, tady je odkaz na rakouské monarchisty http://sga.monarchisten.org/). - Pokud mluvíte hlasem royalistů, vysvětlete mi, jak v Belgii zachrání rozpad státu fakt, že Belgie je monarchií? |
|
|
Kobylka Lajda 22.11.2007 15:13Re: Re: 89 let stačí ! stejne jako v Rakousku Liberto, děkuji, že jste mi pomohla rozluštit blábol o SGA, jsem asi tupoun, který to nevěděl. Náměty z příspěvku SGA jsou mi naprosto cizí a nepřijatelné, nevím, že by si národy bývalého R.-U. byly vědomy své kulturní propojenosti a bohatství, neněmeckým národům prostě ten stát nevyhovoval. Dumat neplodně, jak by bylo, kdyby bylo R.-U. nezaniklo, je stejně zpozdilé, jako počítat, kolik andělů se vejde na špičku jehly! |
|
|
janoryna 22.11.2007 14:07za rozpad federace může paroubek. ten představuje větší nebezpečí než celá KSČM. On totiž může vyhrát již příští volby. |
|
|
I-Worm 22.11.2007 20:23Re: za rozpad federace může paroubek. no, jestli zakážeme komanče, tak je to pozichrovaný na tutáč! |
|
|
Liberta 22.11.2007 13:33A co Belgie? Žasnu, že se diskuse výhradně stáčí na hádky nad rozpadem Československa. Nikdo se nepozastavuje nad hlavní myšlenkou článku - tj. nad paralelou mezi rozpadem Č. a současným stavem v Belgii. Někde ráno jsem tu napsala, že to srovnání považuji za naprosto nevhodné - ty situace nemají společného nic. Národy (jejich a naše) jsou (byly) ve společném státě z úplně jiných důvodů, prošly úplně jinou historií a zřejmě to s nimi i dopadně jinak. Z tohoto hlediska se mi článek nelíbí - násilně ztotožňuje nesrovnatelné. |
|
|
Michal Slánička 22.11.2007 13:41Re: A co Belgie? Potom jste zpochybnila srovnávání i politologů a sociologů v Belgii, poněvadž právě oni vidí velmi podobné důvody. Lišíme se jen v délce trvání státu a zvláštním postavení Bruselu. Ty věci jsou jasně porovnatelné. |
|
|
vita 22.11.2007 13:45Re: Re: A co Belgie? A kde vidíte v Belgii ty komunisty, kteří to podle vás způsobili u nás? Belgie se štěpí, potože bohatší nechtějí přispívat na chudší - a zapomínají, že ne zcela dávno byly role opačné. Československo rozbili ti, kteří na společném státě vydělávali, zatímco ti "bohatší" platili do společné kasy. |
|
|
Michal Slánička 22.11.2007 13:51Re: Re: Re: A co Belgie? Pokud Vám nejsou známy levicové tendence v Belgii v průběhu 20. století, pak Vás odkáži ke studiu politického systému Belgie z historického hlediska. Nicméně máte pravdu, že Belgii nepostihla totalita. |
|
|
Liberta 22.11.2007 13:52Re: Re: A co Belgie? Abych Vám mohla oponovat, potřebovala bych si přečíst ty politologické elaboráty z Belgie (nejsouc odborník, neznám je). Nicméně ad hoc si troufám tvrdit, že belgický politiolog možná přesně nezná souvislosti a hlavně okolnosti rozpadu našeho státu - je už totiž ve světě (v Evropě, v USA) taková móda, že vnitřní souvislosti viděné zblízka v záležitostech tak "malých" států a národů, jako jsou ty naše, bývají interpretovány velmi zjednodušeně (a železná opona vzájemnému poznávání také nepřála). Nicméně i kdyby to tak nebylo, mohu si o věci myslet své, i na rozdíl od belgických sociologů, že? (často nesouhlasím ani s některými u nás |
, tentokrát s Vámi).|
|
Michal Slánička 22.11.2007 13:55Re: Re: Re: A co Belgie? Na to máte samozřejmě právo a já Vám i tak děkuji za Váš názor. |
|
|
Kobylka Lajda 22.11.2007 15:19Re: Re: A co Belgie? Není ovšem srovnatelné, v jakém politickém klimatu se naše země vyvíjely. Českoslovrensko bylo po 20 letech dobrého fungování uvrženo do totality, z níž komunismus byl mnohem horší, protože nás deformoval mnohem déle a zanechal dědictví, že se chováme jako barbaři a ani po 18 letech nejsme schopni připustit, že veškeré zlo trvající dodnes pocházá právě z dílny SSSR, KSSS a KSČ. Belgie je řadu let svobodný demokratický stát, kde občané vědí jak reagovat. U nás lidé šaškují jen kolektivně, když chtějí prachy a sociální výhody. Ostatně - proč bojovat za společný stát, který zradili Slováci? Mně je bez nich lépe. Nazdar! |
|
|
doktor 22.11.2007 16:28Re: Re: Re: A co Belgie? Československo z let 1918 - 1938, pokud jde o podmínky života jeho národů, dobře nefungovalo. Jak nesnáším české Němce z Landsmanšaftu ani Hlinkovy luďáky, v mnohém měli pravdu. U českých politiků, vyrostlých v rakouském bahně, však nenašli odezvu. Jestli tedy chce někdo hledat hlubokomyslně příčiny rozpadu Československé federace po roce 1990 (ta federace byl jediný důsledek dění roku 1968, který přetrval), měl by se podívat, jak se chovali čeští politikové v dobách první republiky. Svádět vše na komunistický marast je totéž, jako když se sváděly neúspěchy socializmu na imperialisty a válečné štváče. |
|
|
Jenda 23.11.2007 18:29Re: Re: Re: Re: A co Belgie? Tak v cem napriklad meli pravdu? Sverte se! |
|
|
Pavel Urban 22.11.2007 13:54Nesrovnatelné ? Belgie je státem dvou národů. Československo bylo státem dvou národů. V tom ostatním možná neměly společného nic. Otázka je, nakolik je to ostatní důležité, mluvíme-li o rozpadu státu.
Historické zkušenosti ukazují, že vícenárodní demokratické státy (ani nemusí jít o demokracii v našem pojetí, stačí, že nemáme co do činění s diktaturou nebo autoritativním státem) buď vytvoří jeden politický národ nebo se rozpadnou. |
|
|
Liberta 22.11.2007 14:01Re: Nesrovnatelné ? Vaše tvrzení "vícenárodní demokratické státy (...) buď vytvoří jeden politický národ nebo se rozpadnou" je tautologie. Jako byste řekl, že při hodu mince padne panna nebo orel. Neboli buď ten vícenárodnostní stát vydrží, nebo nevydrží. - No. Informace žádná. |
|
|
Pavel Urban 22.11.2007 14:10To máte pravdu jde o to, že Čechoslovákům i Belgičanům evidentně padla jedna strana. Hodíte-li si korunou a eurem, nepadne Vám panna ani orel, protože tyto symboly ani na jedné z těchto mincí nejsou (orel je možná jako některý z národních znaků, nevím). Na základě toho byste mohla tvrdit, že jsou oba hody nesrovnatelné, neboť jde o úplně jiné mince. |
|
|
Liberta 22.11.2007 14:16Re: To máte pravdu
|
|
|
Pavel Urban 22.11.2007 14:45Oprava Správně jsem měl napsat, že Belgičanům i Čechoslovákům padla TATÁŽ strana. Když se háže mincí, jde obvykle o výsledek, jehož důsledky jsou dopředu definovány. To, jakou mincí házíte, je celkem jedno. Historie Belgie a Československa je opravdu v mnohém odlišná. Jenže tady jde především o mechanismy (hrozícího) rozpadu. Ten má svůj původ v dvounárodním charakteru státu, tedy v tom, co B. a Č. spojuje, nikoli v tom, co je rozděluje. Vzájemné srovnávání je tudíž namístě. |
|
|
Liberta 22.11.2007 14:58Vysvětlení Ano a ne. Srovnávání je na místě přesně v intencích, které jste definoval - Č. i B. jsou příklady vícenárodnostních států, takže každé takové seskupení můžeme porovnávat s nějakým podobným. Vždy ovšem dojdeme k (překvapivě?) stejnému výsledku: tendence a pnutí jsou v takovém státoprávním celku vždy odstředivé. Jen jejich intenzita, forma, průvodní jevy a důsledky se liší. Takže proč srovnávat zrovna Č. a B., které spolu už nic dalšího společného nemají? Proč k tomu nepřidat třeba národy bývalé Jugoslávie (tam to bylo odstředivé tóčo!), Sovětského svazu (tam taky!) a jiných "zajímavějších" států? Svým kořenovým příspěvkem jsem chtěla říci, že odhlédneme-li od samozřejmosti, že B. a Č. jsou dvounárodní státy, nelze jejich rozpad srovnávat v ničem. |
|
|
Pavel Urban 22.11.2007 15:35Re: Vysvětlení Myslím, že s Belgií toho máme společného o poznání víc, než s národy bývalé Jugoslávie či SSSR. Ale ani tady to srovnávání nemusí být od věci. Možná nic nenajdeme, ale a priori to říci nejde. Pokud jste ovšem ve skutečnosti chtěla říci, že MS položil příliš velký důraz na komunismus a ignoroval další odlišnosti, pak s Vámi souhlasím. |
|
|
K. Babák 22.11.2007 13:31Dvě republiky Pamatuji si na nekonečná jednání, předcházející rozpadu. Jednání bylo mezi dvěma republikami a jako pozorovatel se zúčastňoval zástupce federace. Dvě republiky byly ustaveny po srpnu 1968 a všeobecně se soudilo, že je to odměna, kterou dostali Slováci od velkého báťušky za to, že pomohli zastavit "obrodný proces". Ono nešlo jen o nějaké handrkování. Byla zde nastolena otázka, co je prvotní. Slovenská delegace vždycky trvala na tom, že dva suverénní státy jednají o tom, jaká část suverenity bude svěřena federálním orgánům a do konce jednání se tedy vlastně o nějakých pravomocích federace nedá mluvit. Neúčinnost federace zajišťovala slovenská část Sněmovny národů FS, která činnost Federálního shromáždění zablokovala. Česká delegace pod vedením Petra Pitharta na to přistoupila. Jednání Klaus - Mečiar už byla vedena v zabetonovaných pozicích a řekl bych, že výsledkem nebylo rozdělení federace, ale její neustavení v nových podmínkách. Podobná situace nastala kdysi ve Spojených státech. Ze strany Konfederace byla vyhlášena zásada, že věrnost k vlastnímu státu má přednost před závazkem k Unii. Severní státy prosadily přednost Unie silou. Takové řešení bylo sice možné i u nás, ale asi každý uzná, že by to bylo špatně a nepovedlo by se to, jako v USA. Dnes jezdím na Slovensko a nemám pocit, že jsem v cizině (až na to vyměňování peněz). Když šel před časem v televizi seriál "Záchranáři", byl jsem celý nesvůj, dokud mne nenapadlo zkusit, jestli na druhém zvukovém kanálu nejde slovenština. Šla, vždyť představa, že by obyvatelé Tater mluvili česky je nesmysl a toho, kdo dal tu českou verzi pořídit, bych nechal, ať to zaplatí. Rozdělení federace mi připadalo jako správné řešení. Neměl jsem pocit, že by nám Slovensko patřilo, ani pocit, že by československý národ byl nesmyslnější, než německý, italský nebo francouzský Ty také vznikly z velmi různorodých částí s odlišnými dějinami a fungují. Prostě osud je takový. |
