Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Je CO2 skutečně tím viníkem oteplování Země?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Zdvora 1.12.2022 13:47Nerovná,ale úzce to souvisí,viz dipólový moment. |
|
M. Šejna 1.12.2022 7:02Ach jo, další analfabet. CO2 je v atmosféře aktuálně 0,042 % a pořád přibývá. Před 100 lety to bylo 0,029 %. |
|
|
R. Langer 1.12.2022 7:15No a? Dřív ho bylo mnohem víc. Co z toho jako má plynout? |
|
|
M. Šejna 1.12.2022 7:20Ten exot, na kterého reaguji, tvrdí, že obsah CO2 se nemění. Tak to vysvětlete jemu a nikoli mě. |
|
|
R. Langer 1.12.2022 7:32Jistěže se mění. A pochybuju, že by někdo tvrdil, že to tak není. |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 10:32Život je zmena. |
|
L. Metelka 1.12.2022 10:35Souhlasím, pokud rychlost změn nepřekročí adaptační schopnosti systému. |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 11:37Samozrejme, čo ale kvôli CO2 nehrozí, ako vieme z hodnôt CO2 a priemerných teplôt v minulých geologických dobách. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 11:39Nevíte, jak rychle tehdy změny probíhaly, nevíte, jaká byla adaptační schopnost tehdejších systémů... |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 12:50Hm, takže, keď sa u nás oteplí v priemere o 1 stupeň za sto-dvesto rokov, tak sa tu ekosystém rozpadne? Lebo pred migráciou ľudí v dôsledku oteplenia varujete, ale migrácia rastlín a živočíchov s teplejších oblastí trvá podľa vás dlhé stáročia až tisícročia, či ako? Veď aj tie vymierajúce korálové ostrovy, vraj v dôsledku otepľovania, už sú zasa v pohode. A more sa za tých pár rokov isto neochladilo, veď koncentrácia CO2 dramaticky rastie! |
Chlape, to by tá zmena teploty musela nastať v priebehu týždňov, aby ekosystém mal problém adaptovať sa. 
Nemusím vedieť vtedajšiu rýchlosť zmien, stačí mi použiť zdravý rozum. "Invazívne" druhy z teplejších oblastí sa už u nás začínajú objavovať. Ekosystém zatiľ "drží". 
|
|
L. Metelka 1.12.2022 12:57Různé systémy mají různé adaptační shopnosti. Hmyz se většinou adaptuje rychle, dlouhožijící rostliny pomalu (nemohou vytáhnout kořeny a odejít pryč). My jsme bohužel nastaveni na velice pomalou adaptaci. Ono nestačí někam jen odejít, musí se tam taky něco vybudovat, aby tam lidi mohli žít ... |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 13:12Rastliny sa nešíria tým, že vytiahnu korene. My sme nastavení na adaptáciu viac ako dobre. Žijeme od trópov, cez púšte a mierne pásmo až po polárny kruh. Už tísice rokov. Ale nebavili sme sa o adptácii, ale o stálosti ekosystému. A to sú dve rôzne témy. A ten sa nedosahuje iba adptáciou druhov, ale vo veľkej miere aj migráciou. Tá mierna zmena teploty, ktoru strašia klimaalarmisti, v skutočnosti nie je nijakou hrozbou. A hodnoty CO2 sú úplne v pohode. To vieme na základe dát z minulých geologických období. Veď máme hodnoty CO2 snáď najnižšie za posledné stovky miliónov rokov. To strašenie je absurdné, nelogické a nevedecké. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 13:16Myslíte si, že kdyby se Slováci přestěhovali do severní Skandinávie nebo naopak do Sahelu a museli tam všechno vybudovat znovu, veškerou infrastrukturu, že by to bylo rychlé a snadné? |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 13:29Ak budú mať na to generácie, tak to zvládnu. Ako každý iný národ. Takže áno, presne to si myslím. Ale nepresťahovali by sa tam zo dňa na deň. Takto predsa migrácia v dôsledku teplotných zmien neprebieha! Presúvali by sa postupne a adpatovali by sa. Šlo by to tzv. prirodzene, postupne. Ovšem, pokiaľ nám klimaalarmisti nezičia ekonomiku, nebudeme mať dôvod sa sťahovať. Veď sa pozrite, ako krásne a rýchlo sa adaptovali migranti zo Sahelu v Európe. A nepotrebovali na to ani generácie. Myslím, že už vám dochádzajú argumenty, keď reagujete takto. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 13:33Vůbec ne. Pokud se budete mít na Slovensku blbě, půjdete jinam. tam něco vybudujete, ale zase to půjde k horšímu - tak se budete zase stěhovat a tam všechno budovat znovu a pak znovu a znovu... A jste si jist, že tam pro Vás vůbec bude volné místo? Migrantům se tu daří dobře. Ale jen proto, že tady je to všechno už vybudované. Kdyby přišli do pustiny, kde není nic, asi by to takové nebylo... |
|
|
O. Vašíček 1.12.2022 17:59O adaptační schopnosti lidí (zvláště Slováků) strach nemám. V podstatě jsme rozlezlí po celé planetě a obsadili jsme všechny klimatická pásma. Samozřejmě jsou různé adaptační schopnosti mezi populací. A to rozdíly mezi populací v rozvinuté společnosti a v "zaostalé". Která společnost je na tom lépe bude znát dle dostupných prostředků. Pokud pastevce vyžene sucho z původní oblasti a půjde více na sever s úmyslem opět pást dobytek, tak jeho adaptační schopnost bude vysoká. Opět postaví chatrč někde blízko vody. Postaví ohrady a jede se dál. To stejné není možné požadovat po členovi rozvinuté společnosti. Pokud bude vyhnán ze svých měst, aby si někde našel pastvu pro dobytek, tak to skončí neslavně. (Tzn. při rozvratu společnosti jsou možné největší ztráty v rozvinutých společenství.) Pokud ale tato rozvinutá společnost bude mít dostatek prostředků a energie, tak je možné osídlit a upravit i ta opuštěná, suchem sužovaná místa. Ale pastevec nebude schopen udržovat fungující městskou technologii. Tím chci říct, že není, pro řešení budoucích problémů, tak důležité, co změnu klimatu způsobilo. Zda je to vliv člověka nebo přirozený původ. Důležité je, co s touto znalostí - změna probíhá - dál společnost udělá? Je správné investovat prostředky k pochopení a analýze probíhajících změn a jaké budou následky (zda se oteplí a jak, zda se ochladí, apod.). Současně investovat do technologií, které umožní následnou adaptaci na tyto změny. Ale v žádném případě nemá smysl utrácen čas, zdroje a energii do snahy těmto změnám bránit nebo se je dokonce snažit vrátit! To jsou vyhozené prostředky, které můžou chybět. Toto je to největší riziko pro přežití. Samozřejmě vyvíjet čistší a úspornější technologie nebo odolnější a výnosnější plodiny je velmi přínosné. Zátěž pro životní prostředí je již naše množství a naše nároky. Kdyby jsme neměli technologie, tak by nás tolik nikdy nemohlo být a životní prostředí by bylo ještě více zničené. A naše civilizace by byla dávno v propadlišti dějin. |
|
|
J. Pokoutný 1.12.2022 8:05Kdo ho měřil, kde ho měřil, na kolika místech na světě, kdo to průměroval? Nebo jste to už viděl, a na rozdíl od Gréty i kvantitativně? |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 8:24https://cdiac.ess-dive.lbl.gov/trends/co2/ Další dotazy? |
|
P. Rada 1.12.2022 5:54Bechyně nedomyšleně tvrdí ..."Tedy všemi kromě vodní páry, která má podle Wikipedie až 72% podíl na skleníkovém jevu. Ale s jejím vlivem tito vědci neuvažují."... Takovéto tvrzení se ale nezakládá na pravdě už proto, že nikde neuvádí jeho zdroj - tedy jména oněch vědců které s vodní párou údajně neuvažují. Paradoxně přitom jím zminovaná Wikipedie je širokou vědeckou komunitou obhospodařovaná informační platforma, která jak sám dokládá s vlivem vodní páry uvažuje. To co v příspěvku příznačně nekomentuje jsou vzhledem k teplotám a tlacím v zemské atmosféře zásadně rozdílní vlastnosti vodní páry a ostatních uváděných trojatomových plynů (CO2, CH4...). Vodní pára totiž za běžných okolností kondensuje až vymrzá a pro je sice významným zesilovačem skleníkového efektu ale jen v té vrstvě atmosféry kde to její teplota a tlak dovolují. Celkový skleníkový efekt proto předně vzniká v celém průžezu atmosféry působením nevymrzajících plynů jako je CO2. Na jejich vliv tam kde to okolnosti povolují - tedy zejména v troposféře - pak jako zesilovač podnětu může navazovat a do různé míra také navazuje vliv vodní páry. Její koncentrace se ale i v troposféře výrazně proměnuje podle sinoptické situace. Teprve na tu má místní a druhotný vliv malý vodní cyklus a tedy autorem zminované hospodaření na půdě. Naopak by to nefungovalo což se v dávné geohistorii planety také přihodilo - viz epizoda Země jako sěhové koule. To prostě proto, že by bez nevymrzajících plynů záhy poklesly teploty na planetě hluboko pod bod mrazu a vodní pára by se s principu uplatnit nemohla a s planety by se nqavíc i pro změněné albedo stala "sněhová koule". Teprve obnovený význam nevymrzajících skleníkových plynů dokáže zas navodit celkově významné oteplení které dnes činí zhruba + 33C a dál roste. Vymýšlení si jiných vysvětlení opakovaně prověřených fyzikálních procesů pomocí tzv "vědeckých disidentů" je už o vyloženě podujatých spekulacích, které s vědeckou ověřitelností nemají nic společného. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 8:26Že se nebere v úvahu vodní pára, to tvrdí Pokorný. protože tomu nerozumí. Bere se to v úvahu, ale není to forcing. Koncentrace vodní páry neovlivníme, ty jsou výsledkem fyzuikálních procesů v atmosféře. |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 8:40No a? CO2, ktoré uvoľňujeme s fosílnych palív, sa do nich naviazalo niekedy v prvohorách. Takže pred stovkami miliónmi rokov bolo v a tmosféere. A biosféra sa neuvarila, a zem sa zelenala. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 8:42A rozložení pevnin a oceánů bylo jiné než dnes a parametry oběžné dráhy Země kolem Slunce byly taky jiné,... Tohle chcete srovnávat s dneškem? |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 9:19No a čo? Pomer voda-súš sa podstatne nemení, obežná dráha Zeme - čo sa Zem priblížila k Slnku , že nás chce upiecť? Najvýraznejším skleníkovým obdobím bola krieda (145 – 65 mil.r.): ► obdobie planéty bez ľadu ► teplota až o 10°C vyššia ako v súčasnosti ► vysoký stav hladiny mora (vrchol morskej transgresie ~ 90 Ma) ► obsah oxidu uhličitého 4x až 8x vyšší ako v súčasnosti ► nízky teplotný gradient, nevýrazná klimatická zonalita, vyrovnaná klíma a rozšírenie palm a studenokrvných jašterov v polárnych oblastiach. Dnes žijeme v podstate najstudenejšom geologickom období Zeme, takže pohoda. Nech sa CO2 kľudne zvýši aj 4x. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 9:25Zase chyba. Nejde jen o poměr souš-oceán. jde i o rozložení kontinentů, protože to silně ovlivňuje oceánické proudění a tím i distribuci tepla na Zemi. |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 10:08Zasa chyba, v treťohorách boli násobky CO2 oproti súčasnosti, priemerná teplota o cca 6 celziov vyššia a život prekvital. Nárast CO2 je fajn, teplo nám neublíži, ako neublížilo v minulosti a rastliny dajú viac úrody. A bude tu teplejšie a nebudeme tak závislí na ruskom, alebo predraženom nórskom/americkom plyne, v zime. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 10:09OK. Co to může udělat se srážkami? Co to může udělat s výparem? A "prekvital" ten život úplně všude na Zemi? |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 10:31Prevital rôzne v rôznych oblastiach, ako dnes. So zrážkami to očividne neurobí nič podstatné, život pôjde bez problémov ďalej, ako v treťohorách. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 10:34Se srážkami globálně asi moc ne. Změní se ale geografické rozložení srážek, jejich množství v různých sezónách i podíl intentivních (přívalových) a déletrvajících srážek. A zrychlí to výpar. |
|
|
M. Boháček 1.12.2022 10:43Hovoríme o zvýšení priemernej teploty o 6 - 8 celziov, čo ani najalarmistickejšie modely neudávajú. A nikto netvrdí, že za ten nárast priemernej teploty môže CO2 v hodnote, ktorou snáď nestrašia ani klimaalarmisti. A keď sa to všetko udeje, aj bez rozhodujúceho prispenia co2, tak vyhynieme, či prežijeme? Len tak na okraj, ľudia žijú od trópov, cez púšte a mierne pásmo až po polárny kruh. A to už tisíce a tisíce rokov. Ja sa nebojím skleníkového efektu, alebo zvýšenia teplôt, ja sa bojím klimaalarmistov. |
|
|
L. Metelka 1.12.2022 10:47Ano, lidstvo to přežije. Ale miliardy lidí budou muset migrovat do oblastí, kde se uživí a kde se dá žít. Zvládneme to? Zvýšení teploty o 6-8 stupňů je velice nepravděpodobné (alespoň v dohledné budoucnosti) |
