Ladislav N 18.6.2009 3:47

Re: zelený magor Rudolf IP: 85.70.58.xxx

Tak si těmi hodinkami zkus večer doma svítit a odpoj se od rozvodné sítě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 18.6.2009 5:41

Re: Proč nenahradit všechny baterky solárním článkem a akumulátorem

Hodinky se vyplatí. (ne)Otevírání pouzdra se zaplatí za 3-4 roky.

Hodinky ale žerou nula nula nic. Baterka, která by umožnila naspořit jednoměsíční spotřebu naší republiky, by vážila přibližně 100 milionů tun (olověná ještě mnohem víc, lithium-iont o něco méně).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jouza 18.6.2009 16:14

Re: Proč nenahradit všechny baterky solárním článkem a akumulátorem

Aha a kolik energie spotřebovávají všichni výrobci (potažmo celý výrobní proces) knoflíkových baterií do hodinek. CO když nebudou potřeba jejich dnešní kapacity.

Vystihl jste to naprosto přesně  - hodinky žerou nula nula nic. A proto je třeba začít právě rušením (náhradou) toho a techto podobných nula nulu niců. Nikoli se snažit solární zdroje napojovat do rozvodné sítě.

Proč se cpát do sítě, když lze vhodnými aplikacemi fotovoltaiky sestřelit odběratele (výrobce) energie :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 18.6.2009 17:30

Re: Proč nenahradit všechny baterky solárním článkem a akumulátorem

Ta energie je celkem dobře vyjádřena cenou. U hodinek je ale podstatnou věcí, která se nahradí fotovoltaikou, lidská práce. Jinak by asi bylo  levnější baterii dobít ze sítě. Protže i výroba ré fotovoltaiky něco stojí - mnohem víc, než hodinky spotřebují proudu (odhaduji, že za rok spotřebují energii, kterou od elektrárny koupíte za několik haléřů - bude to v maximálně miliwatthodinách).

Tady si za mnohonásobek ceny kupuji možnost neotvírat plášť hodinek. Pro větší aplikace by to byl nesmysl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 18.6.2009 18:33

Re: Proč nenahradit všechny baterky solárním článkem a akumulátorem

Nelze. Výhodné je to jen tam, kde jsou skutečně mikroskopické odběry.  Těmihle aplikacemi energetické situaci pomůžete stejně, jako když raněnému s tepenným krvácením začnete ošetřovat bodnou ránu po špendlíku na prstu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N 18.6.2009 3:45

Re: zelený magor Rudolf IP: 85.70.58.xxx

Protože stát nesmyslně okrádá občany o peníze a vyplácí je v dotacích za nesmyslné projekty větrných a slunečných "obnovitelných" zdrojů elektřiny a navíc nutí rozvodné firmy draze od nich nakupovat elektřinu a obratem ji prodávat za zlomek výkupní ceny.

Dost na to, abychom se proti podobným nesmyslům bránili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 16:58

Re: Opravy k clanku II

Pokud to autor uvedl špatně, zkuste uvíst čísla těch technologií. Pokud argumentujete nejlepšími laboratorními výsledky, porovnejme je s nejlepšími lanboratorními výsledky jaderných technologií.

Ad stimulace investic: dobré je uvědomit si, kolik ta stimulace stojí. A kolik se za ni dostane nazpět. Kolik z těch peněz, které se vrazí do podpory fotovoltaiky, podle Vás zkončí ve výzkumu? Bude to alespoň procento?  Nebylo by lepší dát třeba jen desetinu těch prostředků přímo do výzkumu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:36

Re: Opravy k clanku II

TF - efektivnost 10-12%, ceny zhruba o 30% nizsie od standardneho krystalickeho kremika. V CR podmienkach je to zhruba vykon 0.3MWp na hektar. TF ma ale vlastnost ze dokaze vyrabat elektrinu i pod mracnom a v skorych rannych/vecernych hodinach.

C-Si - su FV i v CR ktore maju zhruba vykonnost 0.5MWp na ha. Ale tam je efektivita medzi 15%-22% co ovplyvnuje cenu investicie atd.

Trakery s jednym bodom otacavosti zvysuju produkciu o 20-27%, s dvoma otocnymi bodmi do 35%.

Co sa tyka technologgi nemam znalosti o jadrovej energetike do takej miery. Mojim zamerom bolo uviest novsie data v PV.

Vas druhy bod : Trh tlaci na ceny dole, tym aj na technologicky vyskum. Najvacsie firmy investuju znacnu cast ziskov spat do R&D (REC Solar, Solon, Solartech, FirstSolar, etc) S vasim navrhom to skusali predoslych 20 rokov a neprinieslo to vysledky. Ale je to samozrejme vec nazoru. Pri porovnavani 50 rocnej technologie, tazko dotovanou statom, s relativnej novou treba brat do uvahy i ine faktory.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 17:49

Re: Opravy k clanku II

S tou padesátiletou technologií je to hezký příklad. Fotovoltaický článek  loni oslavil 120 let. Od té doby se vyvíjí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:55

Re: Opravy k clanku II

Polozim otazku inak: ako daleko by sme sa dostali s jadrom bez WWII a jeho vyznamu pre narodnu bezpecnost?

Prosim nechapte ma zle. Ja si nemyslim,ze PV moze nahradit jadro. Ja len tvrdim, ze je treba sa pozerat na vyuzitie solaru otvorenejsie a treba si fakty nastudovat a nie reagovat emocionalne. Chyba je ta, ze v CR existuju skor povery o fotovoltaike ako takej a autor clanku ich len svojimi nepresnostami podporuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 18:44

Re: Opravy k clanku II

Bez války by to byla IMHO otázka tak 10-15 let. Státy by zbrojily i tak. Objev byl v té době na spadnutí, teoretické předpoklady byly už známy. Jaderné pohony by byly stejným lákadlem jako dnes. 

Koneckonců: i fotovoltaiku si vojáci vyvíjeli pro potřeby vojenských satelitů, takže i zde byla podobná cesta.

Fakta jsou podle mne jasná: fotovoltaika je prozatím velmi drahá hračka, fungující buď ve speciálních případech (kosmický výzkum, malé odběry v izolovaných lokalitách), nebo použitelní jen  za přispění penězovodů obrovských dotací (vztaženo k reálně vyrobené energii).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N 18.6.2009 3:52

Re: fotovoltaika je prozatím velmi drahá hračka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 16:39

Re: Opravy k clanku

Jak podle podle Vás může solární elektrárna pokrývat "peakloads", když nejvíc vyrábí o prázdninách a v poledním odběrovém sedle? Nejvyšší denní špička je kolem 7-8 hodiny večerní. Jak ji chcete pokrýt fotovoltaikou? To si na ni budete svítit baterkou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:21

Re: Opravy k clanku

Ja netvrdim, ze to pokryje cele, ale tam je potencial solaru. Samozrejme potrebuje byt skombinovany s inymi zdrojmi; do akej miery zavisi samozrejme od podmienok a moznostiach danej krajiny.

Pre Vasu informaciu co sa tyka odberovej krivky v CR http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=39&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0

Poprosil by som menej sakrazmu, ja solar neobhajujem, len davam na znamost iste fakty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 17:40

Re: Opravy k clanku

Fakta z V: Největší spotřeba během roku je v zimě, nejmenší v je létě. Rozdíl mezi denní špičkou a nočním sedlem je asi 2,5 GW . Noční hranice je kolem osmé ráno a večer, některé dny je ještě sedlo několika set MW v poledne. Rozdíl mezi létem a zimou asi 3 GW.

Není mi moc jasné, jak masivní nasazení fotovoltaiky si představujete a s čím ji chcete kombinovat, od toho by se asi odvinula další debata.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:48

Re: Opravy k clanku

To co pisete je samozrejme pravda. Casti dna kedy je odber najvyssi je vykryvany v sucasnosti vodou alebo plynom, pretoze su lahko regulovatelne. Mame postavene iste kapacity, aby sme mohli vygenerovat maximalny dopyt, ale vacsinou tieto kapacity nejdu na 100%. Dolezity faktor z pohladu vyrobcu je LCOE, ospravedlnujem sa ze neviem cesky equivalent vyrazu, "levelised cost of electricity". Ten je momentalne velmi vysoky pre PV v porovnani s plynom napr, ale trend je taky, ze cena FV ma potencial klesnut tak nizko, ze sa skratka oplati postavit iste kapacity.

V Kalifornii mate STEG(termoelektricke elektrarne) technologie, ktore su kombinovane s plynovymi, pretoze sa dobre doplnaju prave v tychto "peakloads". Toto nie je uskutocnitelne v CR bez podpory kvoli prirodnym podmienkam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 17:51

Re: Opravy k clanku

A nebude pak náhodou ta podpora větší, než je zisk z té technologie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 18:01

Re: Opravy k clanku

To je samozrejme mozne, ale zijeme vo svete kde je "in" byt zeleny a politici to samozrejme radi a casto vyuzivaju. Verte mi, ze ceska legislativa co sa tyka podpory pre PV je relativne normalna v porovnani s talianskou napriklad.

Dalsi bod je ten, ze nikto nevycislil zatial skutocnu cenu vplyvu uholnych i jadrovych elektrarni na zivotne prostredie. Ak obchod s emisiami bude fungovat tak ako by mal jedneho dna, mozno zistime ci sa to oplatilo. Okrem toho opdap z jadra je problem, na ktory sa az tak casto nepoukazuje a su s nom spojene vydavky, ktore sa casto skresluju.

Netreba zabudat na fakt, ze sa neustale vyvija technologia uskladnovania prebytocnej elektriny. Toto je mozno zaujimavejsia tema ako fotovoltaika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 18:53

Re: Opravy k clanku

Odpad z jaderných technologií je poměrně prozkoumaná problematika. Zelení na ni donedávna poukazovali prakticky neustále, a vlastně to některé jejich frakce dělají doteď. Zkuste někdy zabrousit do prodejny patřičné literatury - třeba skripta pro ČVUT. Obecně platí, že pokud ceny uranu vylezou nad nějakých 100-150 dolarů, z odpadu je surovina. Prozatím je levnější ho hlídat ve skladu, reprocesing dělá jen několik států. (mimochodem němečtí zelení právě proti přepravě na přepracování pořádali mohutné demonstrace)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 19:10

Re: Opravy k clanku

Dakujem za radu, urcite si o tom viac nastudujem. Vyrobna cena elektriny z jadra sa momentalne pohybuje okolo 0.03 EUR/kWh, u PV je to asi 0.20-0.30 momentalne.

Metodika toho vypoctu zahrna vacsinou investicne naklady plus provoz za zivotnost elektrarne. Samozrejme potrva velmi dlho, ak vobec, kym PV klesne na rovnaku uroven. Kazdopadne faktom ostava, ze naklady na provoz jadra mozu narastat z dovodv ako ste spominal, zatial co v PV nie su dalsie vstupy. Urcite mi na to poviete, ze technologia jadra sa vyvija stale dalej, no pravdou ostava ze priestor na znizovanie nakladov pri jadre je velmi maly, nehovoriac o novych smerniciach EU, ktore ich zvysuju. Teraz sa bavime v perspektive dlhodobej.

Velmi popularny argument hlavne u zelenych je, ze potencialne skody moznou havariou jadra su nieklkokratnasobne vacsie ako spominane finance vyhodnotenie. Preto existuje ista politicka a spolocenska nevola hlavne v Rakusku a v Nemecku, ktora potlaca racionalne argumenty do uzadia.

Otazkou ostava: PV je draha vec takze to zadotujeme, pretoze to ma vyznam, alebo to nechame byt. S kratkodobeho hladiska su nevyhody zrejme hlavne z financeho hladiska. V Taliansku sa ocakava, ze PV dosiahne grid parity do 2012 vdaka vysokym cenam elektriny. Az po tomto obdobi budeme vidiet ake je skutocne prakticke vyuzitie tejto technologie. I v najoptimistickom scenari PV nema sancu pokryt viac ako 30% spotreby statu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 19:32

Re: Opravy k clanku

30% spotřeby? Našeho státu? To myslíte vážně? Mohl bych ten nejoptimistější scénář vidět?  Připadá mi to jako ekonomický i ekologický nesmysl - alespoň v nejbližších desítkách let. Jen náklady na akumulaci  a regulaci budou obrovské, samotná cena panelů se bude pohybovat v násobcích ročního GDP.

Metodika u JE zahrnuje samozřejmě i náklady na likvidaci paliva i elektrárny (můžeme diskutovat jak moc dobře).  Zahrnuje je i cena u fotovoltaiky? Navíc cena u JE je velmi málo citlivá na cenu uranu - její zdvojnásobení zvedne cenu o pár procent.

Pokud se podívám na provozní náklady PVE, pohybují se kolem prodejních cen proudu z JE. Jinými slovy, nejen že fotovoltaika stojí peníze při stavbě, ale ještě je požírá za provozu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 19:51

Re: Opravy k clanku

Ten najoptimistickejsi scenar prepoklada velmi nizke ceny fotovoltaiky (skoro zadarmo) a vysoku penetraciu spolu s implementaciou smart grid technologie. V Cechach 30% to pravdepodobne nebude kvoli podmienkam, ale 30% je maximalne ak by ste vzal akykolvek stat. Tento prepoklad by napr v Nemecku znamenal, ze by sa zabralo 1% celkovej plochy Nemecka alebo 0.4% Spanielska pri sucasnych technologiach. Ak zoberieme do uvahy mnozstvo priestoru hlavne na strechach funkcnych budov, ten zasah do ekologie je znizeny. Tento scenar je urcite extrem, s tym s Vami suhlasim. Okrem toho je to cista hypoteza. Je dolezite ale taketo cisla poznat pri roznych odhadoch.

Na Vas posledny dotaz: neviem ake mate k dispozicii informacie ohladom provozu. Naznacujete ze provozna cena FE je rovnaka na kWh ako predajna cena elektriny u JE? V tom pripade s Vami nesuhlasim, pretoze ja mam k dispozicii uplne ine data tym padom. No verim, ze su mnohe FE hlavne spred roku 2008, ktore mozu mat take vysledky.

Cena u PV zahrnuje aj cenu likvidacie. EU vytvorila smernice, kde vyrobcovia uz musia uviest do prvotnej ceny i naklady na recyklaciu materialu. Nehovoriac o tom, ze po skonceni prevadzy sa FE rozobere za velmi nizke naklady v porovnanim s JE ...

Rad by som vedel, preco su ceny provozu take vysoke podla Vas u PV.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 20:12

Re: Opravy k clanku

Nemůžu teď dohledat odkaz, ale jednalo se o velkou sluneční elektrárnu na Moravě, kde takto vysoké provozní náklady uváděli. Třeba zde se tvrdí, že je to 7% z výkupu, což je zhruba koruna. Naše JE vyrábějí proud také řádově za korunu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 21:07

Re: Opravy k clanku

jen pro doplnění: u JE je ta korunová cena včetně započtení investičních nákladů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 18.6.2009 11:15

Re: Opravy k clanku

Pre mna takato informacia bohuzial nema cenu. Ja sa pozeram na konkretne projekty s radovo vyssou kapacitou, a tie naklady su nizsie. K JE sa nevyjadrujem, pretoze nemam potrebne informacie a nechcem tu teraz postovat rozne linky o odhadoch z netu o ktorych neviem ako sa pocitali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 18.6.2009 11:47

Re: Opravy k clanku

Můžete prosím dát odkaz na konkrétní provozní náklady takového konkrétního (realizovaního) projektu s řádově větší kapacitou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek