Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Efektivita slunečních elektráren
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Netřeba 16.6.2009 7:05Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba Že by mezikorok "koňka" také zabíral 58x více místa, než železnice o stejné přepravní kapacitě? A co úložiště odpadů z koňky, maštale, pastviny. No asi toho bude víc k přemýšlení, aby ostatní věděli, že tudy ne . . . |
|
|
Jenda 16.6.2009 17:17Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba Na to abych poznal, ze hlavou zed neprorazim, nemusim mlatit palici o zed nekolik let. Staci jeden az dva pokusy. |
|
|
honzak 16.6.2009 6:33povinný výkup elektřiny z fotopanelů je obrovská lumpárna, kterou platíme my, spotřebitelé. Nic proti fotopanelům, které zásobují odlehlá obydlí či zařízení. Ale do elektrizační sítě něco takového nepatří. Stejně jako větrníky, to je ještě větší hrůza. Sklízíme plody zeleného náboženství. |
|
|
SelskýRozum 16.6.2009 5:07Celý článek neříká vůbec nic Pane autore, koeficient ročního využití nemá nic moc společného s ekonomickou výhodností. jediná souvislost je ta, že zvýšení tohoto koeficientu pro stejný zdroj znamená zvýšenou výhodnost. Nelze ale porovnávat různé zdroje tímto koeficientem bez ohledu na cenu těchto zdrojů. Druhý nesmysl je počítat poměr výkonu na použitou plochu a počítat u atomové elektrárny jen plochu pro JE. Musíte také započítat plochy, kde se těží a zpracovává jaderné palivo, což u nás bylo i Ralsko. Pak se ale může ukázat, že ta taková sluneční elektrárna na tom vůbec není špatně. Ale to pan autor jistě nechce odhalit. Takže celý článek neříká vůbec nic. |
|
|
Stoura 16.6.2009 6:33Re: Celý článek neříká vůbec nic Zkuste to tedy odhalit sám a uveďte čísla. Abych Vám trochu pomohl připomenu jen, že v našich jaderných elektrárnách se za celou dobu jejich provozu prozatím spálila jen asi jedna desetina uranu, který byl u nás vytěžen. |
|
|
HlavaXXII 16.6.2009 6:47Re: Celý článek neříká vůbec nic Dal jste si do záhlaví selský rozum, tak ho zkuste použít. Zcela objektivní posouzení těchto zdrojů není snadné, nicméně, taková jaderná elektrárna má jednu nezpochybnitelnou devizu a tou je stabilita dodávaného výkonu, jež je pro potřeby sítě, i Vaše, jako spotřebitele zcela nezbytná. Fotovoltaické a větrné elektrárny s přímou dodávkou vyrobené energie do sítě, to je obludný nesmysl, tím obludnější, čím větší bude jejich instalovaný výkon. |
|
|
SelskýRozum 16.6.2009 15:36Re: Celý článek neříká vůbec nic Neberte me spatne, ja s vami souhlasim. Ale to jsou uplne jine, mnohem lepsi, argumenty nez ty v clanku. |
|
|
ladik53 16.6.2009 7:02Re: Celý článek neříká vůbec nic I bez jakéhokoliv počítání naprosto přesně vím, že je to pitomost. A všechny, kteří se budou těchto zelených blbostí zastávat, bych na tu elektrárnu povinně připojil. |
|
|
Honza42 16.6.2009 7:05Re: Celý článek neříká vůbec nic Pak ovšem do FV elektráren budete muset zahrnout plochu výrobních závodů na články, doly na křemičitý písek...... Vzhledem k velmi nízké účinnosti FV článků možná budete výsledkem velmi překvapen. |
|
|
Didi 16.6.2009 7:46Re: Celý článek neříká vůbec nic A nezapomeňme k ploše pro solární elektrárny připočíst i plochu, na které stojí elektrárna hnědouhelná, zálohující výkyvy v dodávce elektřiny z té solární. Dále pak plochu hnědouhelných dolů k tomuto potřebnou, železnici po které se to uhlí vozí, strojírnu, kde vyrábějí lokomotivy a vagóny, ... |
|
|
Václav 16.6.2009 8:44Re: Celý článek neříká vůbec nic Ale no tak, zdravý selský rozum by Vám, pokud jej skutečně máte i jinde než v nicku, měl zabránit připočítávat jaderné energetice na vrub Ralsko, když je dost dobře známo, že tam se v drtivé většině raboval uran především pro zbrojní účely našeho velkého bratra na východě. Nejspíš jen bůh a pak pár ruských papalášů ví, jestli vůbec něco z toho skončilo v elektrárnách. |
|
|
Honza2 16.6.2009 12:56Re: Celý článek neříká vůbec nic Překvapivě ten uran z jaderných zbraní skončí částečně i v elektrárnách. Momentálně je palivo JE ze třetiny z vysloužilých bomb a ze dvou třetin z "nového" uranu. |
|
|
rdu 16.6.2009 13:44Re: Celý článek neříká vůbec nic Fotovoltaika - proč ne. Větrníky - proč ne. Ale ne do sítě. U baterie větrných nebo fotovoltaických elektráren postavit elektrolyzér a nádrž na vodík. Odpadne mnoho techických problémů s přeměnou ss proudu na střídavý, s regulací výkonu apod. Jak moc bude foukat nebo svítit, tak moc se vyrobí vodíku. Stejně naložit s přebytkem výkonu jaderných elektráren mimo špičku. Vodíkem pak pohánět vozidla a topit. To vše je již dnes k dispozici, technicky zvladatelné a sériově vyrobitelné. |
|
|
Petr Vileta, balík z Plzně :-) 16.6.2009 2:10zabirat pudu je zlocin Fotovoltaika ma malou ucinnost, nejsme na Sahare, aby nam tu slunce svitilo vetsinu roku, ale presto bych ji tak uplne nezatracoval. Jako doplnkovy zdroj je pouzitelna. Ovsem mela by byt montovana vyhradne na jiz zastavenou plochu. Na strechy budov atd. |
|
|
Petra 16.6.2009 16:43Re: zabirat pudu je zlocin Učinost klesá se zvyšující se teplotou, takže Sahara to nevyřeší. FV potřebuje hodně světla, které by ale úpokud možno nehřálo. |
|
|
Stoura 16.6.2009 1:31Výpočet Na konci článku autor pozapoměl vynásobit instalovaný plošný výkon ješté koeficientem účinnosti. To proto, aby vyšla plocha na průmerně dodávaný výkon. Potom bude nepoměr ploch ještě výraznější. |
|
|
M 16.6.2009 0:41S optimismem o poklesem cen bych byl opatrny ..a na vedce bych se take moc nespolehal Clanke je infomativni, ale na konci je bohuzel povinny technokraticky optimismus. Ucelem solarnich clanku je produkce energie. Z ekonomicke rovnice lze tak penize vykratit neb staci se podivat na bilanci kolik energie do vyroby a provozu solarnich clanku vlozim a kolik energie z provozu behem sve zivotnosti solarni clanek je schopen vyprodukovat. Energeticka navratnost. U samotneho solarniho clanku produkujiciho stejnosmerny proud s napetim 12V se muze jevit energeticka navratnost jeste priznive. Jakmile vsak zacneme pridavat konvertory, pudu , udrzbu, baterie buhvi co jeste, bilance se znacne zhorsi. Doba zivota je u mnohych typu solarnich calnku pomerne kratka. Nejlepe je na tom kremik s dobou zivota az 40 let. Navic je malo pravdpodobne, ze by doslo k nejakem fenomenalnimu prulomu. Teoreticke limity ucinnosti jsou zname a dobre zmapovane. A fuze ... jiz skoro 80 let se tvrdi, zeji zvladnem za 50 let. Limity nejsou jenom technologicke, ale i velice prakticke. Napriklad tritia, ktere je treba k nastartovani reakce (pak uz ho lze ziskavat z bombardovaneho Li), je velice velice malo a kapacity na jeho ziskavani jsou z praktickeho hlediska skoro zadne neb tritium je ziskano z reaktoru pouzivajich jado media tezkou vodu. Korme toho ma tritium polocas rozpadu 11 let a tak cast svetove produkce se spotrebuj na obnovovu zasob tritia ve strategickych valecnych arzenalech. Na vedce bych nesazel. |
|
|
Vaněk 16.6.2009 0:39Klasický nesmysl U těchto "výpočtů" energetické "návratnosti" tu opět vidíme klasický nesmysl. Počítá se jen a pouze energie spotřebovaná při vlastní výrobě. Ovšem už nikoliv u všech surovin a lidské práce. Mzdy totiž nejsou nic jiného než energie. Není nic, co by pracovník mohl spotřebovat bez vynaložení energie. Takže jediný relevantní parametr je ekonomická návratnost. Ta je v praxi totiž totožná s návratností energietickou. Solární články jsou jednou z nejztrátovějších investic. Nevydělají ani na zlomek úroků z investic do nich vložených. Nejsou to tedy elektrárny ale de-facto spotřebiče energie. Ale jsou to vynikající zdroje peněz. Jejich zdroj je kde? Hádejte...... |
|
|
M 16.6.2009 0:56Re: Klasický nesmysl Energeticka navratnost je solidnejsi termin nez penize. Penize mohou ztratit velice na sve hodnote a jsou meritkem nestalym a casto dosti zamlzujicim souvislisti. Je pravdou, ze penize jsou v urcitem vztahu k energie. Penize vice mene proudi ve smeru opacnem, nez jsou energeticke toky ekonomikou. Penize nejsou ale na rozdil od energie vnejsim zdrojem pro ekenomiku. Penize jsou ciste vnitrni zalezitosti ekonomiky. Vytvari, zhodnocuje a znehodocuje je dle svych vnitrnich ad-hoc pravidel. Energie je pojem a parametr fyzikalni a tak presahujici ekonomiku a ekonimickym vedem pojem nepodrizeny. Do ekonomiky energie vstupuje (soloarni zareni, ropa, uhli, jadro, ..) a ekonomikou prochazi a v procesu je spotrebovana. Ekonomove si to neradi priznavaji, ale je to presne ten duvod, proc jsou prirodni zakony platne v ekonomice, ale ne ekonomicke poucky a teorie ve fyzice a prirode. A tak energeicka navratnost neni vubec zadny nesmysl, ale naopak jeden z mnoha uzitecnych nastroju, ktery umoznuje trochu projasnit mlzeni penezi a ekonomickymi poucekami a teoriemi. . |
|
|
Stoura 16.6.2009 1:05Re: Klasický nesmysl Energetická návratnost je dobré kritérium, ale je třeba ji počítat celou. To znamená do energetických nákladů dát i vyvolané (energetické) náklady a podpůrné (energetické) služby. A to se nejlépe vyjádří v penězích. |
|
|
M 16.6.2009 1:38Re: Klasický nesmysl Ano, za urciteho rovnovazneho stavu, kdy vsechno funguje a nejsou zadne krize a deflace a inflace, tak penize jsou skutecne slusnou pomuckou a nastrojem. Lze porovnavat treba i hrusky a jablka. Penize, ale zacnou ztracet svoji funkci v okamziku velkych krizi, deflaci, inflaci. Zacnou spise zkreslovat. Zvlaste jde-li o porovnavani pres velke casove horizonty, jakymi velke energeticke investice jsou. Dnesni dolar neni dolarem pred dvaceti lety, ale jeste se mu jakz takz podoba. Na dolar za dvacet let bych nevsadil ani korunu :-). To co se deje zavani a vubec nedovoluje, aby jakakoliv dnesni mena byla meritkem dlohodobych investic. Penize zacinaji selhavat. A tak je lepe pokusit se pracovat s nastroji, ktere nepodlehaji zmenam v dobach rozbourenych ekonomickych vod. Planovani v penezich take neni jednoduchou zalezitosti. Proc by energeticke odhady v dnesni dobe pocitacu, informaci vseho druhu a modernich metod neslo nesly udelat. Jde je o chtit. Myslim, ze by to projasnilo mnohe. |
|
|
Mirek 16.6.2009 2:47Klasicke mlzeni Sčítat vše co se má ještě započítat do výroby foltovoltalického článku je nesmysl. Prostě výrobce to nabídne za X peněz a spotřebitel si to koupí nebo ne. V těch X penězích je započítána veškerá energetická náročnost na výrobu (tedy pokud to není pokřiveno státním zásahem). Spotřebitel si článek koupí (má důvod) nebo ne. Vyrobená elektřina je nakupována za tržní ceny (nebo ne). Takže normálně by si tento zdroj energie pořídil blázen a nebo člověk, který je mimo civilizaci. Stát svými dotacemi předpokládá, že ceny energií vzrostou a budou méně dostupné (což je rozumný předpoklad), takže se snaží dotacemi podpořit tento zdroj energie. Otázka tak spíše zní jak moudrá (drahá) je tato podpora. |
|
|
M 16.6.2009 3:17Re: Klasicke mlzeni Nemam namitek, jak jsem rekl vise. Kdyz vse funguje tak funkce penez ma smysl, jako voditko. Jenze to tak vzdycky neni. Mohu jen zopakovat, ze dnesni penize v dobe dost pravdepodbne se blizici superinflica dolaru pak zvlaste jsou k nicemu. Ceny X a Y vubec neodpovidaji energeticke realite. Prikladem na Wall street a pise v mediich. Pomalu ale jiste to ztraci kontakt s realitou. Staci se rozhednout v praci a na ulici a zjevne tam neco nesedi. Podobne je to s penezi a energetickou navratnosti. Neberte to spatne, nebrojim proti penezum. Chci jen poukazat na uzitecnost i jineho pohledu, kteryu za urcitych okolonosti muze byt lepsim voditkem nez momentalni "trzni" cen zkreslene dotacemi, danemi atd. Priklad: poridil jsem si solarni panely, ale ne na to abych je pripojil k siti. Nemuze se to vyplatit. Nekde mozna jsou dotace na vykup, ale dlouho nevydrzi. Cenove relace ted zdanlive rikaji - ano je to spravna investice. Dlouhodobe nikoli. Je to cerna dira a dlohodoba navratnost po odbourani dotaci bude mala az negativni. Solarni panely ano, ale pro lokalni pouziti a pokryti jen nekterych domacich energetickych poteb. Ne vsech ne jako nahrada, ne jako pokracovani v bezstarostene spotrebe enormniho mnozstvi energie, na ktere jsme dnes tak zavisli. |
|
|
Petra 16.6.2009 17:00Re: Klasický nesmysl Prvních 5 let si fotovoltaický článek "odpracovává" energii spotřebovanou k jeho výrobě. |
|
|
Pavell 16.6.2009 0:36blebleble Těšil jsem se na užitečné informace, objevil jsem ke své lítosti opět jenom slátaninu známých věcí bez ladu a skladu splácaných do bezcenného mixu. škoda času a místa. |
|
|
Ismir 16.6.2009 0:32ad prameny Napsat do pramenů ke své práci/článku pouze wikipedii středoškolák, tak má nedostatečnou... Ti "chytřejší" středoškoláci si odrolujou stránku dolů a opíšou zdroje, to se hodnotí známkou dobře. Ovšem pokud jste autorem článků na wikipedii, tak respekt! |
|
|
Jarda 16.6.2009 0:14odpad Hezky clanek. Bylo by fer uvest jeste dalsi kriterium a tim je produkovany odpad. Odpad pri vystavbe (jadro obdovsky, foto velky), odpad pri provozu (jadro obrovsky, foto nulovy). Dala by se vytvorit vahova funkce a spocitat koeficient "efektivity". Jenze vahy v takove funkci jsou veci nazoru. Zkratka, neni to tak jednoduche, ze se vse da prepocitat pouze na ucinnost. |
|
|
Stoura 16.6.2009 0:22Re: odpad Mohl byste prosím upřesnit ta čísla? Kolik v kg/vyrobenou kWh za dobu živornosti znamená ve Vašem příspěvku "velký" a "obrovský" ? |
|
|
Jenda 16.6.2009 1:19Re: odpad Odpad nulovy? Opravdu? Toho manika co to musi objizdet, kontrolovat A CISTIT nepocitate? Ani cistici prostredky? A co az ty panely doslouzi? Takze zadny odpad? Fakt? A o jakem obrovskem odpadu z jaderek to mluvite? O te jedne petine vsazky co se jednou za rok vymeni? Ze zarizeni ktere spolehlive vyrabi priblizne sedmsedkrat vic nez ty Divcice? To by me fakt zajimalo jake slovo byste pouzil pro popis odpadu z uhelky. Fakt. |
|
|
Jarda 16.6.2009 5:48Re: odpad Ano, cisla by pro zasvecenou diskusi byla nutna, nicmene objem zeminy nutny na vyprodukovany 1kg uranu 235, ci cim se tam topi, je beze sporu obrovsky. |
