Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Efektivita slunečních elektráren
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
bm2 16.6.2009 10:50Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data Na vysvetlenie - nechcem rypat, zaujima ma to technicky. |
|
|
bm2 16.6.2009 11:05Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data V tom pripade ak neratam dotaciu, 12 tis. EUR je cca 320tis. Kc, pri rocnej uspore cca 4MWh x 4500Kc/MWh t.j. cca 18tis. Kc vychadza navratnost bez udrzby cez 17 rokov. Ak zaratam dotaciu, bude navratnost bez udrzby okolo 35 rokov, co pravdepodobne prevysuje zivotnost Vasich clankov. Ak pridam udrzbu, naklad na nutnu zalohu takto nestabilneho zdroja pripojeneho do siete, potvrdzujete stare zname, ze fotovoltika mimo malych zdrojov a ostrovov, je pri sucasnej ucinnosti clankov prackou na verejne peniaze pre zelenych vypalnikov, ktori zlodejinu vydavaju za ochranu zivotneho prostredia. Jedine zmysluplne peniaze su do vyskumu zvysovania ucinnosti a znizovania nakladov na fotovoltiku. Ale klobuk dolu, ste cesky foton-pionier, obzvlast ak nevyuzivate "povinny odkup" za tusim 12Kc/kWh. |
|
|
Pragmatik 16.6.2009 11:08Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data - ale v NÖ! Bohuzel nejsem. Vsechno co jsem popsal, se stalo v Dolnim Rakousku. Jdu ted na obed - Mahlzeit! |
|
|
bm2 16.6.2009 11:23Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data - ale v NÖ! Aha, tak potom je to jasne z http://www.skrea.sk/fileadmin/skrea/user_upload/dokumenty/mechanizmy_podpory.pdf vyberam Rakusko> "výkupné ceny - na 20 rokov so stropom 15 MWp,avšak len pre systémy inštalované v rokoch 2003 a 2004.(strop dosiahnutý po 4 týždňoch);60 ct/kWh <20 kWp,47 ct/kWh >20 kWh " takze nevyuzivate zeleny vykup lebo nemozte - uvadzal ste spustenie v 2008 ( ak su tieto udaje aktualne ) pravdepodobne by ste si 60c/kWh nenechal ujst. |
|
|
Honza42 16.6.2009 11:28Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data - ale v NÖ! Je potěšitelné, že takto dojíte rakouského daňového poplatníka. Koneckonců si to zaslouží. |
|
|
honzak 16.6.2009 11:48Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data Pán má taky kapáínek vypatlanej mozeček zelenýma kecama, neníliž pravda? Těch 1250 kWh jste získal na DC, nebo na AC straně? Ten PRŮMĚRNÝ denní zisk cca 8 kWh je ZDÁNLIVĚ dobrý. Ale graf podle měsíců by napověděl mnohem víc - nejvíc spotřebujete v zimě, kdy je nejmenší dodávka ze Slunce Až se ÚPLNĚ ODPOJÍTE od rozvodné sítě, tak napiště znova. Zatím to je jen ekohujerská agitka. |
|
|
4mb15 16.6.2009 13:42Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data No trochu ekonomie: 1kWp ve FVE stojí cca 120000Kc (hodně levné), provozní náklady zanedbejme. Předpokládaná životnost je 20 let (pokles účinnosti pro jednoduchost rovněž zanedbejme) Předpokládaná výroba pro ČR činní cca 950-1050 kWh energie z jednoho instalovaného kWp. budu přející a přiznám vám 1050 kWh. Takže při 20-ti leté životnosti vás jedna kWh přijde jen na investicích na cca 120000/20/1050 = 5,7 kč za silovou elektřinu ve stávajících cenách. Mno doufám, že jste si Váš FV systém pořídíl za své a nežádal jste na něj žádnou dotaci nebo snad ano? |
|
|
Pragmatik 16.6.2009 15:33Re: Prakticke uziti solaru - skutecna data Nebudu se opakovat, nahore je vsechno napsane... |
|
|
Glosator 16.6.2009 16:25Panebože, to je blábol - Vaše srovnání s počitači je zcela nesmyslné z toho jednoduchého důvodu, že tehdy NEŠLO zajistit potřebný výpočetní výkon efektivněji (třeba počítačová síť s tehdejším "superpočítačem" také nevyšla levněji). Výrobu elektřiny ale efektivněji zajisti lze, a také se tak vyrábí. |
|
|
JaS 16.6.2009 10:00Nevím, jestli má smysl porovnávat plošnou účinnost jaderné a solární elektrárny. Je přece jasné, že pro využití solární energie je potřeba velká plocha. Jaderná elektrárna využívá energii, která se časem spotřebuje (i když vydrží mnohem déle než uhlí nebo zemní plyn). Má smysl jedině posuzovat účinnost využití slunečního záření v solární elektrárně - tam se bude vývoj určitě zaměřovat. U všech neobnovitelných zdrojů je podstatné, že vznikaly velmi dlouhou dobu (uhlí i zemní plyn jsou v podstatě akumulovaná sluneční energie za miliony let) a spotřebují se za nepatrný zlomek doby, po kterou vznikaly, pak nebude nic než ta sluneční energie, která na Zemi dopadá, takže v té době budeme muset vystačit s tím množstvím elektrické energie, které na Zemi dopadne v reálném čase. |
|
|
Stoura 16.6.2009 10:09Re: Nevím, jestli má smysl ... pokud se ovšem nerozhodneme vybudovat Dysonovu sféru |
|
|
mueller 16.6.2009 10:27Jakto, ze plyn a uhli jsou neobnovitelne, vznikly jednou, vzniknou znova, takze se obnovuji. Kdyz fotite bleskem, taky spotrebujete tu energii v kondenzatoru za nepatrny zlomek doby, co jste ji tam cpal, to vam taky vadi ? Proc ? |
|
|
Jan 16.6.2009 9:37trochu horkou jehlou Mohl by autor či kdokoliv kdo tomu rozumí osvětlit tento poněkud zmatený text? " Pro křemíkové fotovoltaické články jsou potřeba fotony o energii minimálně 1,12 eV (1,79 · 10-19 Joule), což odpovídá vlnové délce asi 1,1 mikrometru. Energie fotonů, které mají příliš velkou energie se nepřemění na emisi elektronů, ale změní se v teplo." |
|
|
honzak 16.6.2009 9:53Re: trochu horkou jehlou fyziku polovodičů jsem měl před 40 lety... Odhaduji, že ten amorfní křemík bude mít něco jako spektrální citlivost, tedy využije jen úzké spektrum vlnových délek světla. Bude to asi materiálová konstanta. Zcela bez záruky |
|
|
fyzik 16.6.2009 10:17Re: trochu horkou jehlou Fotovoltaické články pracují na principu vnitřního fotoelektrického jevu, kdy pohlcením fotonu - kvanta záření - dojde k vytvoření páru elektron - díra a vzniku elektrického napětí respektive proudu. Pár vzniká přeskoken elektronu z valenčního do vodivostního pásu přes tzv. zakázaný pás, který má křemíku právě šířku asi 1,1eV. Tedy: 1) Fotony s nižší energií přeskok nezpůsobí, světlo této části spektra článkem víceméně projde a pohltí se až v podložních vrstvách. Tato energie se na elekřinu nepřevede a je tedy ztracena. 2) U fotonů s vyšší energií se využije jen část potřebná k přeskoku a zbytek se přemění v teplo - je tedy také ztracen. Formulace uvedená v článku "Energie fotonů, které mají příliš velkou energii se nepřemění na emisi elektronů, ale změní se v teplo." je tedy nepřesná. správná formulace by mohla znít: "Energie fotonů, které mají MALOU energii se nevyužije k excitaci elektronů, ale změní se v teplo, zatímco u elektronů s VELKOU energií se využije jen její část." |
|
|
honzak 16.6.2009 11:54Re: trochu horkou jehlou děkuji! Sepsal jste to tak, že jsem to opět po letech pochopil a duchu vidím ty obrázky, které jsme museli kreslit. Také jsem teď trochu větší optimista vzhledem k vývoji fotoelektrických článků - použitelná modrá LED taky trvala nějakou dobu a dneska si to každý mlamoj montuje do auta. Když s vývojem článků půjde stejně rychle vývoj baterií (měniče jsou už na velmi slušné úrovni) tak by se šikovně postavené baráky mohly "samozásobit" po většinu roku. Stále ale platí, že povinný odkup je nehorázné swinstvo! |
|
|
bm2 16.6.2009 10:21Re: trochu horkou jehlou Ak sa da verit grafu v prvej tretine clanku na http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika je to naopak, fotony z nizsou energiou ako je 1,1eV ( hodne nizko v IR spektre ) cez clanok prechadzaju bez emisie elektronov a dier, fotony s vyssou energiou ( cela viditelna cast spektra + UV ) emituju elektrony v kremiku. Nazdavam sa ale, ze 1,1eV je len teoreticka hodnota, v praxi sa vsetci vyrobcovia 3 generacie snazia namixovat take materialy, aby sa schopnostou pohltit co najsirsiu cast spektra aspon priblizili. |
|
|
4mb15 16.6.2009 13:46Re: trochu horkou jehlou Ke generaci páru elektron - díra dojde pouze tehdy pokud má dopadající foton energii vyšší než je energie zakázaného pásu. Jinak Energie fotonu = h * vlnová délka. Stačí? |
|
|
JJ 16.6.2009 9:35Pomerovat "efektivitu" elektraren podle pomeru vyrobene elektriny k instalovanemu maximu je prirozene nesmysl. Bud je autor mimo, nebo sklouzava k demagogii. Napriklad system tvoreny pouze "efektivnimi" JE schopnymi produkovat pouze baseload, by spolehlive zkolaboval. Efektivni by mi to zrovna neprislo. |
|
|
MM 16.6.2009 9:45Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Neni pravda, ze JE umi jen zakladni zatizeni. Treba JE Temelin ma certifikovanou primarni, sekundarni i tercialni regulaci vykonu, co by jste jeste chtel? Nicmene je nejvyhodnejsi provozovat JE prave v zakladnim zatizeni, protoze je to nejlevnejsi energie. Nikdo tady take nerika, ze by bylo super mit 100% v jadre, rika vam neco energeticky mix? Autor neni mimo, mimo jste vy |
|
|
JJ 16.6.2009 16:03Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Asi jsem mimo, protoze u vsech elektraren, ktere jsem kdy ocenoval, jsem se zameril predevsim na ekonomickou navratnost. |
|
|
Glosator 16.6.2009 9:53Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Tady máte pravdu a já bych to ostře rozdělil na dvě skupiny. Jedná se tu o zdroje, které jsou schopny dodávat elektřinu kdy chceme my a o ty, které ji dodávají nahodile v závislosti na počasí. Vodní elektrárny se dokonce VYPLATÍ dimenzovat tak, aby měly mnohem větší výkon, než odpovídá průměrnému průtoku a zajišťovaly špičky a pohotový výkon. Takováto elektřina má velmi vysokou tržní cenu a na rozdílu cen mezi základním výkonem a dodávkami ve špičce vydělávají např Švýcaři se svými hydroelektrárnami, kteří je ve větším měřítku provozují jako "špičkové." Zdroje, pracující nahodile by se vyplatily snad jen tehdy, kdyby dodávaly elektřinu za 30 haléřů/kWh. |
|
|
JJ 16.6.2009 16:13Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Zrovna u FV to zas tak nahodile neni, rekl bych. |
|
|
Stoura 16.6.2009 16:19Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Opravdu? Zkuste se podívat na soulad delších předpovědí počasí s realitou. I kdyby předpovědi vycházely, nic to ale nemění na faktu, že fotovoltaika dodává podle toho jak slunce svítí a nikoliv podle toho jak ji potřebují spotřebitelé. Sám mám třeba hodinky na sluneční pohon s pomocným akumulátorem. V létě jsou nabité nadoraz, v zimě je občas musím dát do lampičky, aby šly. |
|
|
JJ 16.6.2009 23:14Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle Tak tedy prakticka, kdy je letni spicka? |
|
|
JJ 16.6.2009 9:31K procentu z OZE nas zavazala CSSD pri vstupnich rozhovorech Takze je to uz jenom o tom, jak to splnime. Obecne by nase vlada mela tlacit na to, abychom to mohli splnit pomoci VE v Severnim mori a FV ve Spanelsku. To by prislo rozpocet na nejmene, bohuzel by z toho nemely vyvar mistni, takze to neprojde. Ale celkove ma slunecni energie velmi dobry potencial, diky politicie EU na minimalni % z OZE se vyviji opravdu velmi rychle, stejne tak VE, biomasa (verim, ze ji maji v hledacku genetici), pracuje se na osmotickem tlaku, vlnach apod. Proste vyvoj techto technologii trva dlouhou dobu, ale ropa pravdepodobne "dojde" ze dne na den (nebude ji dost pro vsechny a tak cena pujde klidne na desetinasobek). Jiz dnes u slunecni energie existuje technologie, ktera by ji udelala spolehlive levnejsi, nez JE, je ovsem potreba vychytat jeji stabilitu (zatim je stabilni pouze na 18 mesicu a chtelo by to aspon 10 let). Co se tyce JE, tak tam se vyplati pockat na 4tou generaci, i kdyz asi bude do te doby u nas potreba jeden ci dva bloky postavit. |
|
|
Glosator 16.6.2009 9:34Re: K procentu z OZE nas zavazala CSSD pri vstupnich rozhovorech U jaderných elektráren není třeba čekat. Už včera bylo pozdě. Že eurohujeři z ČSSD i ostatních stran napáchali už miliardové škody je nabíledni. |
|
|
JJ 16.6.2009 9:36Re: K procentu z OZE nas zavazala CSSD pri vstupnich rozhovorech Pozde na co? |
|
|
Glosator 16.6.2009 9:45Re: K procentu z OZE nas zavazala CSSD pri vstupnich rozhovorech Na výstavbu jaderných elektráren, samozřejmě. Celá Evropa mohla mít dávno takový podíl jaderné elektřiny jako Francie, takže elektřina mohla být levnější a emise CO2 možná poloviční, než dnes. Rozvoj jaderné energetiky v tomto měřítku by vyřešil i problém vyhořelého jaderného paliva, protože jeho přepracování a recyklace by se staly postupně nutností a technologie na to jsou. Akorát nevím, co by ta smečka zelených parazitů v takovém případě dělala, ale oni by si jistě něco našli, pracovat v nějakém užitečném oboru by nezačali. Jinak nevím, co míníte to "stabilitou" u fotovoltaiky, jedná se o životnost?? Já fotovoltaiku rozhodně do budoucna nezatracuji, potenciál tu je, ale ne při nasazení současných technologií. Zdá se mi to perspektivnější, než vítr ale v dlouhém časovém horizontu. |
|
|
JJ 16.6.2009 16:05Re: K procentu z OZE nas zavazala CSSD pri vstupnich rozhovorech MIT pouziva organicke vrstvy na skle k tomu, ze svetlo dopadajici na plochu odvedou na okraj. Navic kazda vrstva bere jinou vlnovou delku. Vzhledem k tomu, ze nejdrazsi na FV je ten polovodic, ten muze tak byt pouze v ramu te plochy, navic ve vrstvach podle tech vlnovych delek. Ty vrstvy jsou zatim relativne nestabilni, pokud se dostanete rekneme na 10 let, tak muzete tu plochu uprostred recyklovat, polovodic sam o sobe tech 30 vydrzi. |
