19.3.2024 | Svátek má Josef


VĚDA: Prozrazené placebo neztrácí sílu

29.1.2014

Placebo efekt dokáže ulevit nemocným od jejich obtíží i v situacích, kdy pacienti vědí, že užívají místo léku neúčinnou látku.

Migréna umí své oběti potrápit krutými bolestmi hlavy. Léčba je v řadě případů komplikovaná, a i když mají lékaři pro pacienta k dispozici účinný lék, mohou se při jeho častém a dlouhodobém užívání projevit nežádoucí vedlejší účinky.

Lákavá je proto možnost ulevit pacientům placebo efektem, kdy nemocný dostává místo léku neúčinnou látku. Síla očekávané úlevy je někdy až překvapivě razantní.

Léčba placebem v sobě skrývá velké etické dilema. Pacient by měl vědět, jak a čím ho bude lékař léčit. Jenže předem prozrazené placebo ztrácí na účinku. Alespoň si to lékaři mysleli. Tým amerických neurobiologů a lékařů vedený Tedem Kaptchukem zHarvard Medical School a Ramim Bursteinem z Beth Izrael Deaconess Medical Center však došel k závěru, že ani "prozrazené placebo" neztrácí zcela na síle a pacientům dokáže při záchvatu migrény do určité míry ulevit.

Kaptchuk a Burstein získali pro svůj výzkum celkem šestašedesát dobrovolníků trpících silnými migrénami, kterým na silné bolesti hlavy zabíral lék Maxalt.

Každý dostal šest lahviček se stejně vyhlížející tabletou, kterou měli spolknout při dalším záchvatu migrény. Dvě lahvičky nesly nápis "Maxalt", dvě byly bez označení a zbývající dvě byly jasně označeny jako "placebo". Ve skutečnosti byla vždy v jedné ze stejně označených lahviček tableta léku a v druhé placebo. Takové uspořádání pokusu dovolovalo vědcům hodnotit odděleně efekt léku a efekt očekávané úlevy vyvolaný placebem.

Přiznané placebo tiší bolest

Výsledky studie zveřejněné v předním lékařském časopise Science Translational Medicine na jedné straně potvrdily očekávání. Když vědci hodnotili míru úlevy, kterou udávali dobrovolníci po spolknutí jednotlivých tablet, ukázala se nesporná síla léku. Ten působil, i když byl označen jako placebo.

Stejně silnou úlevu ale popisovali dobrovolníci, když spolkli tabletu placeba označenou jako lék. Po pravdě označený lék měl dvojnásobně silný účinek. V této situaci se zjevně efekt léku sčítal s placebo efektem.

"Placebo efekt se podílel na celkovém potlačení bolesti z padesáti procent," říká Ted Kaptchuk. "To dokazuje, že účinek dobrého léku může být placebo efektem zdvojnásoben." Velkým překvapením však bylo zjištění, že ani placebo po pravdě označené jako placebo nebylo neúčinné a pacienti pocítili prokazatelné zmírnění bolesti.

"Výsledky našeho pokusu dokazují, že i otevřeně podávané placebo může mít určitý léčebný účinek," píší autoři studie.

Modré tablety tlumí, červené stimulují

Termín placebo odvozený od latinského slova placere čili "líbit se" začali lékaři používat počátkem 19. století. Historie využívání placebo efektu v medicíně však má mnohem hlubší kořeny. Už ve středověku cítili lékaři potřebu pacienty povzbudit. Nemocným proto vědomě podávali i neúčinnou látku a snažili se je přesvědčit, že právě ta jim uleví od potíží.

Tato praxe přetrvává dodnes. V průzkumu z roku 2008 se přiznala k ordinování placeba více než polovina amerických lékařů. Výsledky studie provedené Kaptchukovýma Bursteinovým týmem naznačují, že se přitom nemusí uchylovat k "milosrdné lži" a vydávat placebo za lék. Dokonce i "přiznané placebo" může nemocným pomáhat.

Placebo efekt si neporadí s virovou infekcí nebo vysokým krevním tlakem. Razantně ale působí na subjektivní příznaky onemocnění, které mohou být velmi vážné a pacientovi způsobují značné utrpení. Migrénové bolesti hlavy jsou názorným příkladem.

Placebo ulevuje od duševních depresí, stejně jako od chronických bolestí břicha vyvolaných zvýšenou citlivostí tlustého střeva. Zabírá proti kašli a průkazný placebo efekt byl popsán i u mužů s poruchami erekce.

Na sílu placebo efektu má vliv osobnost pacienta. Zdá se, že některé dědičné vlohy zvyšují citlivost k placebo efektu. Obecně platí, že červené, oranžové nebo žluté tabletky mají silnější povzbuzující placebo efekt. Při navození útlumu je naopak účinnější placebo v modrých nebo zelených tabletách. Velké tablety vyvolávají silnější placebo efekt než tabletky malé.

Nocebo – odvrácená tvář placeba

Moderní zobrazovací techniky odhalily změny v mozku vyvolané placebo efektem. Očekávaný účinek léku se projeví zvýšením aktivity mozkového centra zvaného nucleus accumbens a to má za následek, že pacient pod vlivem placebo efektu hodnotí stav svého organismu lépe, než když je toto mozkové centrum utlumeno.

Poodhaleno je tajemství pozoruhodné síly, s jakou placebo efekt potlačuje nejrůznější druhy bolesti. Placebo podávané jako prostředek na potlačení bolesti působí na lidský mozek poněkud jinak než skutečný lék proti bolestem, i když jejich výsledné efekty se v mnoha ohledech podobají.

Placebo na rozdíl od skutečného léku aktivuje některé oblasti mozkové kůry, které běžně pracují při ukládání informací do paměti nebo nám dovolují soustředit se na vybraný problém.

Placebo má i svou "odvrácenou tvář" a tou je nocebo efekt. Pokud nemocný očekává, že se mu po nějaké neškodné proceduře nebo podání neúčinné látky přitíží, pak se skutečně cítí hůř. Známý je případ ženy alergické na růže, která dostala silný alergický záchvat se všemi příznaky poté, co uviděla v ordinaci na stole svého lékaře růži ve váze. Květina však byla umělá a alergii vyvolat nemohla.

Na nocebo efekt si musí dávat pozor lékaři, například když seznamují pacienta s nežádoucími vedlejšími účinky léku. Existuje celá řada příkladů, kdy se pacientovi přitížilo právě proto, že nežádoucí efekty léku podvědomě očekával.

LN, 22.1.2014

Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi