Věta v titulku zdobila drobný článek o českém jazyce, který jsem nalezl jako kluk v nějakém časopise z 19. století. Autor článku pranýřoval jazykové poklesky jiného autora a použil ke svému vyjádření výše uvedený titulek. Je to již dlouho, ale nadpis mi utkvěl natrvalo v paměti. Vynořil se znovu včera.

Dostal se mi do ruky inzerát jisté pedagogické fakulty nejmenované vysoké školy v Ostravě. Pod titulkem Senioři, přijďte si k nám užívat, informuje o vytvoření dvousemestrálního kurzu, v němž by zřejmě starší lidé měli studovat český jazyk a literaturu. Píši schválně starší lidé, protože nechápu začátek první věty onoho inzerátu. Senioři v důchodovém věku, setkávejte se u nás na akademické půdě s vašimi vrstevníky.

Věta je sama velice nešikovně formulovaná. Navíc spojení senioři v důchodovém věku, předpokládá, že zřejmě existují také senioři v nedůchodovém věku. Což je nečekaný objev.

Na konci inzerátu se mimo jiné píše (zvýrazněno mnou):

Kurz se věnuje místu literatury v dnešním světě, kde jí konkuruje široké spektrum dalších médií. Seznámíte se s velkými díly minulosti, ale i nejnovějšími tituly české i světové literatury pro dospělé a děti i vztahem literatury a filmu, literatury a hudby. Výklady doprovodíme četbou úryvků literárních textů, audio i video ukázkami, můžete diskutovat i přijít s vlastními náměty. Zvláštní pozornost budeme např. věnovat spisovné češtině a jazykové kultuře, výkladu českého pravopisu, kultuře řeči i různým typům textů (v médiích, reklamě…).

Chyb v tomto závěru jste si jistě všimli. V celém textu je dalších deset hrubých pravopisných chyb. Například: Podejte přihlášku na kurz; se budete co 14 dní (ve čtvrtek) setkávat, atd. A když si přečtete větu - využijte možnosti se kvalifikovaně a na univerzitní úrovni systematicky seznamovat s českým jazykem a literaturou – tak vás napadne, jestli jazyku českému nebude vyučovat autorka inzerátu, která je pod ním podepsána. Což by bylo dost směšné.

Já vím, že většina takto oslovených seniorů v důchodovém věku, si oněch jazykových prohřešků ani nevšimne. Přesto není slušné od tohoto vzdělávacího ústavu v onom inzerátu uvádět toto: Přijďte mezi své vrstevníky na přednášky se zajímavými informacemi. To vše jen za symbolickou cenu osm set korun. (Posluchačem U3V se může stát každý občan starší 60 let).

Pochopitelně, že bych se rád dozvěděl, co to je U3V. Ale dát za to osm stovek?

Ostrava má zřejmě smůlu na odbornosti. Současně s tímto inzerátem přišel další. Avizuje vznik Institutu pro ženy, který nabízí ženám z Moravskoslezského kraje zcela zdarma pomoc při začátcích podnikání. Jak z této a dalších vět, které radši necituji, lze usoudit, je kvalifikace autorů projektu velice sporná. Leč, nedá mi to a předkládám část textu:

Dámy jakéhokoli věku, vzdělání či rodinného stavu mohou využívat prostor Viva Ostrava - coworkingové centrum Hlídáček-Hledáček, které se nachází na ulici Horní 55 v Ostravě Hrabůvce. Zde se uskuteční podpůrný vzdělávací program, který jim pomůže připravit se na podnikání jak po znalostní, tak po osobní stránce. Na cestě za podnikáním je budou doprovázet mentoři* z řad úspěšných podnikatelů, jež jim poradí jak lépe příchozím nástrahám čelit. Získají nutné znalosti z teorie a možnost účastnit se tematických workshopů z praxe. A protože k ženám patří i děti, i pro ně máme připraven zajímavý program. Zajistíme jejich hlídání po dobu, kdy budou jejich maminky v coworkingovém centru pracovat na rozvoji svého podnikání. Všechny ženy, které se do projektu zapojí, mají totiž do centra v rámci otvíracích hodin neomezený vstup. Kromě toho mohou využívat zdarma připojení k internetu a ženy, jenž nejsou vybaveny potřebnou technikou, si mohou počítač také zapůjčit. Program je vhodný i pro dámy, které absolvovaly či absolvují rekvalifikační kurz na podnikatele, jeho aktivity totiž pomohou rozšířit a zapracovat na získaných znalostech.

Tragedií je, že tento projekt je v jakémsi programu (OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST) podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu. To z nás musejí mít v Bruselu radost. Zajímavé je, jestli i projekt, jímž se Institut pro ženy ucházel o finanční podporu, obsahoval hrubky. Mohl, pochopitelně. Pokud ovšem hodnotitelé vystudovali onu fakultu, o které píši v úvodu, nemuseli si těch chyb všimnout. Oni je dokonce ani za chyby považovat nemuseli. A v Bruselu moc lidí česky nemluví a našinec by nás asi neshodil.