Na počátku 60. let byl šéfideologem KSČ jistý Hendrych, kovaný to stalinista. Tehdy bylo v televizi progamů sakra málo, a tak člověk občas koukal i na politické pořady. A pamatuji si jako dnes (to už bude počínající skleróza), jak tam soudruh Hendrych brojil proti finanční motivaci pracovníků, aby podávali lepší výkony.

Člověk to poslouchal jako blázen, ale on to myslel opravdu vážně. Stejně jako dnešní ekologisté, typičtí to stalinisté. Vida, ono se to dokonce rýmuje a na tyto neurvalé zběsilce to pasuje...

Většina režimů vždy stála na nějakém dogmatu. Na nějaké ideologii, která byla svatá. A když se někdo rozhodl tuto ideologii zbořit, tak nastoupil s ideologií ještě rigidnější. Je to prostě taková houpačka. jednou tak a pak zase naopak. Po tuhé církevní kázni přišla trocha liberalismu, pak zase tuhá stalinistická kázeň, dále uvolnění v osmašedesátém, pak opět normalizace, zase uvolnění v osmdesátém devátém, a postupné přitahování zelených šroubů, takové jako vidíme nyní.

A v rámci své, té stalinismu tak podobné ideolgii nám ekologisté vnucují následná "řešení":

* Jaderná energie je od ďábla. To zjistili tak, že jednou jeden sovětský chasník prováděl nezodpovědný pokus s výkonem reaktoru a v důsledku toho - ach ta hrůza - zahynulo asi tolik lidí, jako u nás na silnicích za jeden tragičtější týden.

* Současně s tím také vymysleli, že uhlí, které je pod zemí, nelze vytěžit, ani kdyby se těžaři velkoryse dohodli s usedlíky a všichni na tom vydělali. Ano, láska k rodné hroudě, vím. Ale ti lidé by nebyli ani první a ani poslední, kteří se museli stěhovat.

* A jako náhradu za klasické pohoné hmoty vymysleli biopaliva, která ve své první generaci způsobila skoro-hladomor a ve druhé generaci se vyrábí příšerně neekologickými metodami. Přesně jako za socialismu, kdy se muselo šetřit, ať to stojí, co to stojí.

* Psát o nesmyslnosti větrníků a "slunečních" (prý nesnášejí plné slunce) elektráren, je nošení sov do Athén, a proto to nebudu po několikáté rozebírat.

* Další libůstkou ekologistů je blokování posledních dvaceti kilometrů dálnice tak, aby si lidé na staré silnici ještě hodně užili smradu, hluku, nebezpečí a smrtelných nehod kamionů.

* Otázku kůrovce řešit nechci. Neproletěl jsem se ani vrtulníkem, ani jsem neprošel Šumavu v polobotkách. Ale myslím, že to s kůrovcem je stejné jako s globálním oteplením.

Dnes jsem četl, že Bára Tachecí zpovídala nějakého klimatologa a ten se vyjádřil, že když se proti změnám klimatu nebude vůbec bojovat, tak se během několika set let s tímto fenoménem poradí.

Takže je vše v naprostém pořádku. Příroda si časem poradí s kůrovcem, o tom nelze pochybovat. Ale holt to nějakou chvíli potrvá.

Takže si vážně myslím, že stejně bychom se měli zachovat i v případě změn klimatu. Prostě to nechat koňům, ti přece mají větší hlavy a snadno to za nás vyřeší.

Převzato z blogu Hermanek.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora