22.5.2019 | Svátek má Emil


ARCHITEKTURA: Lodě na pevnině

12.2.2019

Jsou architekti známí a pak taky takoví, na něž se jaksi zapomnělo. Přitom byli autory mnoha dodnes ceněných staveb. Mezi takové osobnosti patří František Sander, projektant desítek vodních děl zejména na Vltavě a Labi, včetně takových skvostů, jako je plavební komora v Hoříně, most v Roudnici nad Labem nebo známá hydroelektrárna Hučák v Hradci Králové.

Sander - Návrh hydroelektrárny na Štvanici

Sander - Návrh hydroelektrárny na Štvanici

František Sander se narodil ve stejném roce jako zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra – tedy 1871 – v Praze. Studoval na technice u profesorů Josefa Schulze a Jiřího Pacolda. Od roku 1907 by také pedagogem na pražské stavební průmyslovce na Smíchově. Doménou jeho tvorby byly vodní stavby, ale byl také například autorem průčelí činžovního domu stavitele Šimáčka na nároží Veleslavínovy a Křižovnické ulice na Starém Městě (1897) s raně secesní dekorací ve stylu vídeňského Otta Wagnera nebo romantické Samohrdovy vily v lázních Luhačovice z roku 1906. Rozšiřoval také první pražskou sokolovnu od Vojtěcha Ignáce Ullmanna v Sokolské ulici na Novém Městě pražském. Jeho podpis dokonce najdeme i na secesních vitrážích velkého sálu paláce Obchodní komory na náměstí Republiky, který v neorenesančním stylu projektoval vinohradský architekt Antonín Turek.

Sander - Vila v Luhačovicích

Sander - Vila v Luhačovicích

Nejvýznamnější kapitolu Sanderovy tvorby ale tvoří vodní díla. Byl jmenován hlavním architektem velké akce – splavnění řek Vltavy a Labe. Jeho návrhy jsou skutečně pozoruhodné. Ve stylu secese a moderny vytvářel někdy až pohádkově vyhlížející stavby, byť jejich funkce byla pragmatická. V architektově pozůstalosti v Národním technickém muzeu se zachovala řada 

působivých kolorovaných výkresů, které dokládají, že byl také mistrovským výtvarníkem. Jak už to tak ale bývá u industriálních děl, jejich autorství často ani není známo a pozornost odborníků je soustředěna především na technické aspekty. Pojďme si některé Sanderovy vodní stavby prohlédnout blíže. Kdo někdy navštívil jeho plavební komoru v Hoříně poblíž soutoku Labe a Vltavy, viditelný i od mělnického zámku, dá mi za pravdu, že jde o jedinečné dílo nejen po technické, ale i výtvarné stránce. Stěny z kyklopského zdiva i prvky z betonu nebo kovu doplňují secesní ornamenty, které dávají stavbě z roku 1905 romantický výraz. Naopak utilitární, ale působivý je železný most na kamenných pilířích přes řeku Labe v Roudnici.

Sander - Hučák v Hradci Králové

Sander - Hučák v Hradci Králové

Jednou z moderních dominant města Hradce Králové je i jez, most a rozlehlý objekt hydroelektrárny s trojicí Francisových turbín na Labi, vystavěný v letech 1909-1912. Populární Hučák se nedávno dočkal opravy. I na této stavbě najdeme typické motivy Sanderových objektů, jsou tu i omítané plochy nebo partie z režného zdiva. Dominantou areálu je štíhlá věž s hodinami při turbínové hale s velkými obloukovými okny. Sander navštívil jako jeden z mála českých architektů na počátku století USA a vliv amerických staveb je zde patrný. V Hradci navrhl Sander také jez a hydroelektrárnu na Orlici a dvojici půvabných secesních můstků – most na Pláckách a můstek přes Piletický potok. Dalším vodním dílem je jez v Miřejovicích. V Pardubicích zase postavil secesní vodojem, podobný měl stát i v Ústí nad Labem, ale ten zřejmě nebyl proveden.

Sander - Holešovický přístav 2
Sander - Holešovický přístav

Holešovický přístav

Holešovický přístav V hlavním městě projektoval v roce 1905 František Sander budovy holešovického přístavu podél Jankovcovy ulice v Holešovicích. Ty jsou z hrázděného zdiva a jedna z nich dnes slouží jako přístavní restaurace, jiná jako zdravotní středisko. Ještě nedávno byly ohrožené a měla je nahradit nová zástavba, naštěstí se je podařilo zachovat, jen těmto půvabným drobným dílům chybí větší odstup od nových bytovek. Sander byl také autorem náplavek pod nábřežím Svobody a Rašínovým nábřežím, projektoval i plavební komoru na Štvanici s „domkem plavidelníka a jeho tří pomocníků“, jak stojí na plánech. Domek má na střeše dokonce kapitánský můstek. Vypracoval i návrh hydroelektrárny na západním cípu ostrova ve tvaru kolesového parníku, návrh se ale asi zdál úředníkům magistrátu příliš výstřední, a tak nakonec oslovili architekta Aloise Dlabače, který pak postavil objekt, jenž je tam dodnes. K drobným, ale půvabným dílkům patří i různé majáčky na pražských ostrovech. Celá akce splavnění obou řek pak byla slavnostně zakončena vztyčením sochy Vltavy a jejích přítoků na severní špici Židovského (dnes Dětského) ostrova. Sander zde spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Pekárkem.

Sander - Pivovar U Fleků - značka

Sander - Pivovar U Fleků - značka

S tekutinou souvisí konečně i další Sanderova záliba. Navrhoval v romantickém stylu interiéry pražských hostinců. Do dneška se zachoval třeba jeho pivovar s hospodou U Fleků v Křemencové ulici nebo hostinec U Glaubiců v podloubí Malostranského náměstí. Další hostinec U Bucků již na pražském Smíchově zanikl.

František Sander zemřel téměř zapomenut v roce 1932 v Hořovicích a je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. Příznačné je, že jediný nekrolog tehdy napsal další podivín české architektury Richard Klenka rytíř z Vlastimilu…

LN, 9.2.2019

Foto autor, NTM, Pavel Hroch a Štěpán Bartoš

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Diskuse


počet příspěvků: 2, poslední 12.2.2019 11:54









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.