27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


PSI: Kess (32)

1.6.2023

Možná jsme ji (trošku) rozmazlili…

Předchozí díl najdete zde.

Když se k nám Kess dostala, hledali jsme společně vhodný způsob stravování, protože né každá miska granulí byla snězena v příslušnou stravovací hodinu. Na veterině nám doporučili, abychom psíka trochu osvalili, takže bylo nutno přidat bílkoviny.

Fotíš? A proč?

Od Kristíny, která Kess vychovala, víme, že miluje třeba syrové vepřové ucho nebo nožičky. Nějak jsme si neuměli představit, že tahle droboučká fenka by zvládla syrovou vepřovou nohu, tak jsme zase začali nožičky vařit. Ona je měla moc ráda naše původní čubizna, naše milovaná česká strakatá slečna Bony. No a ten vývar z nich zas milujeme my – když z toho uděláte polévku, tak i obyčejná čočkovka dostane jiný level! A když Kess dostala CELÉ vepřové ucho, tak pak škytala a bylo jí blbě. Tak jinak: nakoupit vepřové uši, co to jde, nařezat a dát do mrazáku a vydávat po kouscích. Jo, to je dobrý způsob.

A aby granule víc chutnaly, přidali jsme tu lžíci jogurtu, tu lžíci tvarohu… nebo kousek vařeného vajíčka… nebo tu vepřovou nožičku.

Dostanu kousek, nebo raději velký kus?

Velké očekávání.

Už to chci!

Ano, vajíčka: naše předchozí česká strakatá slečna Bony vajíčka nerada. Vylízat talíř po páníčkově snídani, když si udělal dvě vejce na slanině se sýrem, to jo. Vajíčko spolknout – to ne. Nanejvýš kousíček žloutku, opatrně… Kess byla po vajíčku jak divá, mizelo to v ní jak v bezedné jámě. A taky dostává páníčkův talíř se zbytky vajíčkové snídaně. Tedy ona už čeká a kontroluje, jestli se s tím zbytečně nevrdlá, jestli by laskavě nemohl jíst rychleji. A najednou se naší milé Kess bílky z vajíček nezdají dostatečně jedlé. Pokud jde o plátek vajíčka, kde by chyběl ten žloutek, tak to už naše malá Kessinka taky vyplivne… No fakt, dělila jsem se s ní o svůj chleba s máslem a vajíčkem, kvůli ní to ani nesolím, a ona ty bílky fakt vyplivla, mrcha jedna střapatá rozmazlená!

Granule s jogurtem se osvědčují, jen ten jogurt musí být kvalitní, tedy myslím tím smetanový. Obyčejný klasik nebo kyselou holandii fakt žrát nebude. A navíc se obdivuhodně naučila ty granulky olízat, jogurt sežrat a olízané granule nechat v misce.

Kdy už ta nožička bude obraná?

Aby měla „dobrý bobek“, přidáváme občas kousek vařené kořenové zeleniny. Hlavně proto, že ta Kessině chutná. Taky jsme na to přišli náhodou, když z nějakého vývaru zbyla ta zelenina, tak Kess otravovala, že by chtěla – no tak jo, tady máš v misce, a Kess se mohla užrat. Já vím, vývar to ochutil, jenže jí ta vařená mrkev i s celerem prostě chutnají, důkazem budiž opět pečlivě olízané granulky, z nichž ta vařená zelenina mizí.

Zjistili jsme, že už jí nedělá dobře mléko, taky po některém syrovém mase pak chodila okusovat trávu a nebyla v pohodě, tak si na to dáváme pozor. Ostatně bez syrového jehněčího se náš pes docela dobře obejde, i když jí to voní, na ostré slovo „neluď“ pochopí, že fakt nic nebude.

Ještě že jí nevadí syrová ryba, natož tepelně upravená. My jsme jako rodina rybožraví a tenhle pejsek k nám patří. Její chuť na rybu je veliká, naše taky, a nejsme hamouni a umíme se rozdělit. A umíme nažmolit rybu mezi granule. A ona zas umí ty granule vytřídit, olízat, rybí kousíčky sežrat a nechat granule takřka nedotčené.

Kess odpočívá na sluníčku

A taky jsem oprášila starý dobrý recept na JÁTROVÍ (podle vzoru: cukroví). Neznáte?

Jednoduše: balíček kuřecích jater (zbavuji je těch kousků divného tuku, možná zbytečně) rozmixuji s několika vajíčky a ovesnými vločkami a strouhanou kořenovou zeleninou. Naliji to na pečicí papír na plech a peču v troubě. Pokud se to podaří vypéci úplně do sucha, jako sušenky, lze to uchovávat v krabici – pokud uděláte vyšší vrstvu a nevysušíte to, jako to děláme my, uchováte to v krabici v mrazáku a před použitím si pár kusů vyndáte a necháte v lednici. Ono to za dva – tři dny, než to pejsci zbaštěj´, v lednici v pohodě vydrží.

My to používáme jako mlsíky a někdy toho kousek nažmolím do granulí. A pořádně v tom ty granule promačkám. A ta bestie Kessiště i tohle dokáže od těch granulí odseparovat… No jo, ale když se poměry v misce nezlepší, tak do rána i ty volízaný granule sežere, chichi.

Foto: ZuŠ

Zdena Jůzlová Neviditelný pes