16.4.2024 | Svátek má Irena


PSI (a kočky): Kess (31)

13.4.2023

(Předchozí díl najdete zde.)

Vzali jsme Kessinku na výlet. Strávili jsme prima víkend na Vysočině, navštívili jsme kamarády v T. a v T., protože snad někdy dorazí to jaro a bude zas přesun na chalupu a musíme se s nimi vidět, dokud to jde. A cesta na Vysočinu vede kudy? No po D1. A tam je co? No rybí restaurace. A to si nenechám ujít ani já, ani páníček a ani náš pes. Takže cestou TAM jsme si dali prima oběd, cestou ZPĚT zásoby k večeři. Miluju jejich smažené ryby a jejich rybí salát z uzených ryb… a ty jejich uzené ryby… kdyby se někdo ptal na názor našeho psíka, dozvěděl by se totéž. Ostatně vloni, když jsme jeli na Vysočinu, tak se nám v té hospodě ztratila! Ona, která si fakt dává pozor, abychom byli někdo v dohledu!

To jsme si snědly napůl a ještě zbylo na páníčka, Kess měla maso já obal, nic moc bez té ryby uvnitř. | foto: Zdena Jůzlová

Inu dali jsme si tam oběd, seděli jsme venku a já s Kessinou jsme si daly OBROVSKOU porci fish + chips. Kess se cpala rybou, na mne zbývalo těstíčko, obě jsme to proložily těmi hranolky. To je fakt obrovská porce. A pak jsme šli po schodech dolů na parkoviště. Já jsem Kess ještě vypustila do prostoru na hygienu a pak, že pojedeme, ale Kess nikde. Voláme, pískáme – a hle, až za hodnou chvíli, naše dáma si to sype po schodech dolů z hospody. Jak se jí podařilo se tam prosmyknout, za našimi zády, to nevím. To si pište, jak v nás hrklo, přeci jen je to u D1 a představa našeho střapatého psíčka mezi kamiony a osobáky, no fuj.

Tak letos jsme si to ohlídali.

Na návštěvě v T. jsme měli vynikající pečené kuřecí stehno – oni to předem namočej´ do silného solného roztoku a po několika hodinách to osušej´ a pečou, pod pečpapírem zpočátku a pak naostro na křupavou kůžičku. Mňam, ta bramborová kaše taky byla výborná, ale už jsem na ni neměla prostor. A z tolika porcí kuřeciny samozřejmě zbyde tolik vočvaňků, že Kess tedy fakt nestrádala.

Ale nebylo to tam pro Kessinu bezpečné – to zásadní nebezpečí představovala Toby, ani né roční kastrovaná kočička.

Kočka Toby

Ona vypadá jak nějakej obyčejnej mourek, ale má to nějaké bengálské předky a je to stvoření vpravdě divoké. Nejdřív se domácí páni báli, aby naše střapatá čubička jejich bestii neublížila, ale kočičí stvoření záhy poznalo, že jsou nejen stejná váhová kategorie, ale že ono má výhodu domácího prostředí a taky že má nějak víc drápů než průměrný psík.

Kočka Toby

A za chvilku to milou Toby začalo vlastně náramně bavit, začala honit naši čubičku po zahradě a poskakovala před ní a po kočičím způsobu na ni číhala a vyskakovala zpoza keřů. No na takové šoky náš psík není stavěný, takže když na ni Toby vyběhla opravdu nos proti nosu, naše Kess zaječela hlasem vysokým – to tu kočičí bestii zmátlo – a zapasovala se mezi moji a páníčkovu nohu a tam setrvala po zbytek večera, pokud jsme ji náhodou neměli někdo na klíně.

Kess šťastně vykukuje z pod kamen, hřeje jí to kožich a má pocit, že je to správný psí život.

Po takovém děsivém odpoledni pak večer v penziónu, kde už to znala od loňska, padla na pelech a chrněla jak dřevěná.

Druhý den nás čekali v T., tam byla taky bramborová kaše a řízky, hromada řízků, velehora řízků pěkně na sádle smažených a v troubě v teple udržovaných. No mňam mňam. Před tím Polévka s velkým P, hovězí se strouhanou zeleninou a knedlíčky a masem… Sama polévka by byla obědem. Ale řízek je řízek, že jo. Tedy spíše řízky jsou řízky, v jednotném čísle se to tam nevyskytuje.

Kocour Evžen, mainský

A i tady číhalo nebezpečí – a to v podobě plavého mainského kocoura Evžena. Né že by se důstojný pan kocour nějak honil za naši čubičkou, jen na ni ze své výšky shlížel a chtěl si ji očuchat. Tak to se té Kess nikdo nemůže divit, že zas v panice ječela a prchala a celou návštěvu mi seděla na klíně. Celá nervózní z toho, že milej Evžen jen tak stál za ní, vedle mé židle, a v pohodě si tu malou čubičku, která mi seděla na klíně, pěkně očichal. Vždyť ono to stvoření má hlavu jak Kessina půlku těla!

Kocour Evžen, mainský

Ještě že jsme ten výlet zas vylepšili tou zastávkou U Rybiček…

Klikněte si do fotogalerie!

Foto Kess: Zdena Jůzlová

Foto kočky Toby: paní ZS

Foto kocoura Evžena: paní MH

Zdena Jůzlová Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !