Pár dní před Vánocemi přinese domů páníček několik ryb. Při kuchání si brblá pod vousy, že všechno musí dělat sám. Přitom jak já, tak kočky bychom mu strašně rádi pomohli, ale páníček nechce a vyhazuje nás ven.

Letos jsme oproti loňským Vánocům měli přírůstek - Huga a Anežku. Hugo byl sice jakožto velký kocourek na první pohled ve výhodě nad malým štěňátkem Anežkou, ale o Vánocích toho věděli oba stejně - nic.

Na Štědrý den jsme prý stávali brzy. Spíš páníci dlouho spali, vždyť už bylo světlo. Panička nás vzala ven na procházku. Protože po návratu z procházky se doma sešla celá smečka, zahájila panička hned akci "Vánoční koupání". Vzbudila druhou paničku, převlékla se a zatímco se čekalo na druhou paničku, připravila misky se snídaní a hromadu ručníků.

Jako první přišly na řadu kočky v pořadí Jeho Kocourstvo - Sisinka - Jeho Chlupatost. Panička se s ní vždycky zavřela ve sprše, namočila, vyšamponovala, spláchla, jemně vyždímala a předala k osušení.

Po osušení kočka vyfasovala piškotek a mohla si lízat rá… ehm, kožíšek. Po kočkách jsem šel já, postup byl stejný a já vzorně spolupracoval. Anežka se koupala poslední. Po ukončení koupele jsme dostali snídani. Panička ještě vyčistila kočkám záchůdek, dostali tam nový filtr a rohožku.

Po snídani jsme schli. U oběda jsme samozřejmě museli asistovat. Po obědě byla chvíle klidu a pak se šlo obalovat kapra. Vzhledem k tomu, že opět odmítli moji pomoc, šel jsem si dát šlofíka. Ještě procházka a byl večer.

Večeři jsme všichni dostali vevnitř. Páníčci se také navečeřeli a pak se šlo do obýváku. Tam byl stromeček a dárky. Felix už chtěl jít za kočkami a tak se to muselo urychlit. Hugo s Anežkou dostali každý svoji deku (ještě jí neměli). Kočky dostaly kuličkovou dráhu (původně měla zůstat v kuchyni, ale Hugo hrál příliš temperamentně a táta nemohl vydržet ty rány, tak se přestěhovala do obýváku na koberec - pozn. paničky) a každá po jedné myšce. Anežka ještě dostala pískací plyšovou veverku na provaze. A já mám nový fešácký sváteční obojek.

Felix se na svojí myšku jen zběžně podíval a už chtěl odejít. Byl vypuštěn ven. Ostatní ještě chvíli zůstali, podívali jsme se na film a byl čas jít spát.

Na Boží hod jsme vstali, dostali snídani a trochu se vyvenčili. Anežka zůstala doma s kočkami a páníčkem, já s paničkami a mladším páníčkem jsme jeli za Rijou. Na místě jsem vyběhl z auta, označkoval si vše, co bylo v dosahu, nechal si sundat kšíry a vydal se pro Riju. Tu už její páníček také pustil, očichal jsem si jí, porovnal s Kiminou (ta zrovna hárala), ale rozhodl jsem se, že Rija je přece jenom lepší a začali jsme si hrát.

Po obědě nás pustili dovnitř, Rija mi hned začala pucovat paničku, ale já jí to dovoluji. Očuchali jsme vevnitř, co je tam dobrého a jestli to dostaneme. Potom jsme se natáhli - Rija na gauči, já dole pod stolem - a trochu jsme si odpočinuli. Ještě jsem tak na půl ucha zaslechl něco o zabijačce v lednu.

Později jsem dostal kšíry a jelo se domů. Doma byl trochu nervózní páníček, jinak všechno v pořádku. Zbytek dne uběhl v klidu.

Další den jsem musel zůstat doma, jela jen panička s páníčkama. Při té příležitosti si musím postěžovat: když se vrátili, byla cítit nějakou novou fenkou. A mě nechali doma. Co je to za nové móresy jezdit za fenkama beze mě? Byl jsem ujištěn, že žádné další štěně se nechystá a uklidnil jsem se. A vlastně už je po Vánocích.