K žrádlu dostávám: granulky, konzervu

Ale já mám raději: cokoliv ukradnu zcela nestřeženě paničce, nebo jejímu spolubydlícímu z pokoje a to nejčastěji chipsy, které vůbec nesmím… ale miluju tvaroh, kočičí kokinka a taky kuřecí maso (stane se někdy, že sousek syrového dostanu…).

Moje nejoblíbenější činnost: Je momentálně olizování mých dvou dětí (Amalthea a Gawain) a potom ještě pobíhání za paničkou a připomínání jí nejlépe velmi hlasitě, že si mě má okamžitě všímat a mazlit se se mnou… Jinak se ráda vyhřívám na sluníčku, houpu se na záclonách a poměrně mě baví pískací míček a myšky… a samozřejmě můj koucouř Serafiel.

Jak jsme se našli: no, panička před námi kočky nikdy neměla, ale byla dost na hlavu na to, aby nakráčela na výstavu koček a při pohledu na nás pravila, že si bere dvě černé kočky a to hned s sebou, děkuji. Všechny dámy, které se o mě do té doby staraly se sice dost divily, ale ještě ten den nám byla zapůjčena přepravka a jeli jsme domů… Co bylo před tím si moc nepamatuju, ale já jsem dost bázlivá, takže si myslím, že mě prostě někdo někde zahodil a bylo… Ačkoliv, když tak pozoruju své děti… jsou celí po nás, i moje holčička je nekonečně plachá a to se jí doma hodně věnují a mají ji moc rádi. Takže to bude asi povahou…

Bydlíme: V Praze, kde jinde…:o) bydlíme v bytě, ale už jsme si zvykli a popravdě…panička zkoušela poctivě koupit šráky a naučit nás na ně, aby nás mohla vzít ven…ehm, kocouř ji málem serval maso z prstu a já jsem si ten nesmysl sice nechala navlíknout, ale chodit podle toho, jak si kdo vzpomene??! No, tak to ne.

A nejzajímavější na mě je: No… tak přemýšlím, asi to, že můj kocouř je trochu sebevrah a já jsem tu od toho, abych ho vždycky uklidnila. Představte si tu šílenou situaci…on neměl co dělat a když jednou v životě našel otevřené okno, tak se prostě šel projít… pád z - podržte se - sedmého patra přežil bez úhony a nakonec mi za pár dní vynadal, že se mu nevěnuju…tak jsme ho uklidnila, že jsem těhotná a že to fakt nemusel. Teď máme dvě krásný děti a musím říct, že jsme ti nejvzornější rodiče. Až o ně přijdeme, asi to nebude moc milý a budeme si dlouho zvykat, ale panička říká, že 4 kočky by prostě nezvládla. Kocouře mi nechala vykastrovat, a tím spíše by mi chyběli, když už nikdy jiné mít nebudu....No, já jí to zkusím ještě vymluvit - to mi jde mimochodem taky obdivuhodně dobře:o) Ještě pořád vám nepřijdu výjimečná? Tak to si to přečtěte znovu :o)

Můj člověk je: Jamesonka