Mám ráda přísloví a rčení, jsou ze života. Většinu jich znali (asi i vymysleli) už naši předci a předávala se z pokolení na pokolení (“Už naše babičky a dědečkové říkávali“). Zdomácněla v běžné řeči i proto, že se hodila jako přirovnání v mnoha situacích. Třeba „kuj železo, dokud je žhavé“, vůbec nemusí mít nic společného z prací kováře, ale třeba dlouho neváhat nad nějakým rozhodnutím. Nebo u „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ nemusíte mít na mysli přímo les. Naopak „práce kvapná, málo platná“ platí dodnes (však jsem si to stokrát sama sobě připomínala). A jestli stále odpovídá rčení, že „když se slepice popelí, bude pršet“, musí potvrdit ti, kdo slepice chovají. Určitě by vás napadla hromada dalších, podobně pravdivých přísloví.

Mne by ale zajímalo, jak vznikla přísloví (přesnější název by asi byla přirovnání), která – alespoň mně – nedávají žádný smysl. To jsem si zase nedávno dala na plotnu mírně ohřát (odrazit) mléko, abych ho do těsta nelila přímo z lednice. Já jsem zvyklá výraz „odrazit“, používat, ať už je mléko trochu přihřáté na plotně, nebo jen získalo pokojovou teplotu. Skoro vždy mně při tom vrtá hlavou, proč se říká „nechat mléko odrazit“? Jak ten výraz vznikl? Třeba se mléko nechalo schválně zkysnout (srazit), aby se od něj „odrazila“ syrovátka a zůstal tvaroh? Všichni víme, že mléko kysne rychleji v teple, a možná dnešní „odrazit“ přeneseně znamená teplo – ergo přihřát. Nebo máte jiné vysvětlení?

A co třeba „kouká jako sova z nudlí“ – už jste někdo tak viděl sovu koukat ve skutečnosti? Nebo „vzít nohy na ramena“. V mládí jsem byla ohebný hubeňour, celkem snadno jsem si v sedě na zemi dala nohu za krk, tedy „na rameno“. Ovšem i kdybych to zvládla s oběma, utíkat bych tak rozhodně nedokázala. Ani ten pelášící zajíc to nedokáže.

Když už jsem byla u toho odraženého mléka, začala jsem přemýšlet o jiných, podobně nesmyslných rčení, u kterých by mě zajímal jejich původ. Tak se ptám vás, třeba někdo máte vysvětlení a budu ráda, když přidáte i svoje další.

Ale prosím poctivě, jen z vlastní hlavy. Vím, že bych určitě něco našla na netu, ale zkuste to jako já. Potrapte svoji paměť, bez googlení, bez pomoci internetu, ať už samotná přísloví, nebo jejich vysvětlení. Prostě jen co vylovíte z paměti, co si pamatujete z dětství, co – jak výše zmíněno – už říkali vaši rodiče a prarodiče, co v řeči stále používáte a nikdy vás nenapadlo hlouběji přemýšlet, proč se to tak říká.

Já jich určitě znám víc, než uvádím, ale nějak se mi zasekla paměť a bez švindlování si na další ne a ne vzpomenout. Tak alespoň tyhle:

1) Leje, že z nebe padají trakaře – Američané to nemají lepší, při lijácích s oblibou říkají (také nevím proč), že z nebe prší kočky a psi – „It’s raining cats and dogs“. Takže, když do naší domácnosti přibyli chlupatí čtyřnožci, moje švagrová v mailech o dešti psala „It’s raining Dixies and Trixies.

2) Aby tě husa kopla

3) Křičel, až se hory zelenaly

4) Kouká jako puk

5) Je hluchý jak poleno (proč zrovna poleno?)

6) Je blbej jak poleno

7) Spí jako dudek

8) Stojí jak solný sloup

9) Stojí jako by ho do země vrazil

10) Lezlo to z něj jak z chlupatý deky

11) Má za ušima

12) … až se z něj kouřilo (asi podle zpocených koní?)