Předchozí díl najdete zde.

Lika může za to, že vám představím pár naprosto všedních a nezajímavých novinek ze života útulkové lapinkoiry Charlieho a vlčí špičky Feris Zimní sen. Prý nevadí, že nemám žádný zajímavý novinky, že i pár obyčejných všedních zpráv potěší.

Tak snad má pravdu a i běžné denní rutiny a zvyklosti potěší svojí všedností a obyčejností. Obyčejnost a všednost totiž nemá jen nevýhody toho, že pak vypadám jako panička, co se psy nic nedělá, nerozvíjí je a nepodněcuje:), ale má i výhody toho, že život je zajetý v běžných kolejích a nedějí se žádné převraty.

Lapinkoira Charlie a Feris Zimní sen, německý vlčí špic

Takže u nás všechno funguje parádně. Charlie, i když se pořád trochu bojí užších prostor, už několik týdnů, možná měsíců nevrčí a naopak je schopen v úzce pootevřených dveřích hodit otočku o 360°, zlomit se v pase a negalantně převálcovat starou dámu, která se v jeho patách dere ke mně do ložnice. Charlie, který by dřív do tak úzkého prostoru s fenou nešel nebo by na ni zavrkal, kdyby ho překvapila zezadu, ji prostě smetl a u toho se vesele smál, nedbaje, že ona jen překvapeně chudák kouká, kam jí všude šlápl.

Jídlo probíhá naprosto bez potíží a oba způsobně čekají, až dosedne miska na zem. Charlie je neposeda, nepostojí, neposedí, takže se často při sezení vrtí a někdy nevydrží čekat dlouho, ale podávání krmě je už mnohem komfortnější především pro mě, protože se mi nesnaží obě misky vyrazit z ruky.

Charlie

Potřebu – bobek – doma už neudělal několik týdnů, což přičítám i tomu, že v těch vedrech mají celou noc otevřeno ven kvůli ochlazení prostoru pro lepší spánek, a tak si může chodit, kdykoli se mu zlíbí se vyprázdnit.

I bez otevřených dveří by se to ale asi dalo odhadnout, protože při potřebě čůrat vydává sípavě funící zvuky, který mě spolehlivě vzbudí. Bohužel ale nepřišel na to, že u bobku by měl taky funět a sípat, protože když jen tiše stojí u dveří, tak to mě zatím ještě fakt nevzbudí.

Charlie

A vzpomněla jsem si, že máme jednu velkou změnu. Charlie štěká! On, pes, který nevydával žádný zvuky a později po pár týdnech jen lehký bafání, tak při příchodu domů ječí jak hysterka, hlasem vysokým tak, jak se to na psího mládence nehodí. Ječí nejen při vítání, ale i pokud je na ulici nějaký pohyb. Je z něj prostě ječící siréna, a fena, hlídací štěkací špic, je proti němu tichý společník :D

Feris Zimní sen, německý vlčí špic

Ferinka má bohužel po kastraci trošku problém se zádíčky, škaredá jizva po operaci asi ovlivňuje břišní svaly a je vidět, že se jí už špatně skáče na postel, a od jara chodí přes krabici, o kterou se zase 3x za den můžu přerazit já. Hlavně v noci bez brýlí, když chci taky ven:)

Na začátku prázdnin absolvovali oba důchodci pořádnou prohlídku, kdy byla Feri (nar. listopad 2009) i Charlie (nar. prosinec 2012) shledáni jako zdraví důchodci v dobré kondici, přestože Feri, která má sklony k tloustnutí, od kastrace přibrala. Bohužel s bolavými zádíčky se jí tuk ukládá víc kolem bederní páteře, což zhoršuje možnou bolest.

Feri

Protože má sklony k tloustnutí a už před kastrací byla na nízkotučných granulích, kdy z 9 % tuku není už moc kam klesat, doufám, že kúra veterinární diety zabere a to kilo, co má ke svým ideálním 15 - 16 kg, zase sundá, aby se jí líp skákalo. Zajímavý je, že když vaří manžel, tak v pohodě vyskočí předníma tlapama na linku a očuchává, co je k mání, to o bolesti neví nic :) Když vařím já, tak stačí jeden škaredej pohled na Feri, která se mlsně dívá, co se zrovna kuchtí, a ona má jasno, že tady jí pšenka nepokvete.

Charlieho nechává vaření klidným, nechodí ani kontrolovat troubu, dění v kuchyni je mu vlastně úplně jedno, pokud se zrovna nepodává psí krmě.

Charlie a Feri

S česáním a manipulací se to ale moc nelepší, je to bojínek a hysterka, šáhnout na sebe nenechá. Když je potřeba ustřihnout kudlibabku nebo dredík, musím povolat na pomoc manžela ze zálohy. On se ale týrání pejsků většinou účastnit nechce, a tak mi dá práci ho aspoň občas ukecat.

Charlie a Feri s paničkou

Týrání pejsků probíhá následovně – manžel má jeden kousek mlsky pro Feri a hodně kousků pro Charlieho. Feri má bolestný a Charlie odvaděč pozornosti. Když totiž čmuchá a snaží se dostat do zavřené dlaně, plně se soustředí na dobrotu a já můžu rychle střihnout. U jiných psů by to možná šlo v jedné osobě – jedna ruka drží mlsky, druhá stříhá –, jenže Charlie je pytel blech a ne pes. Říkám, že je hadochobotnice, protože se tak vrtí, že i když se zajímá o ruku s pamlsky, skáče ze strany na stranu jak divokej kůň a dá docela práci ho dredu nebo kudlibabky zbavit.

Manipulace se zásadně odehrává na posteli, protože Charlie má rád, když jsme na jeho úrovni a neskláníme se k němu shora. Pro nás je pohodlnější sedět na posteli, než se válet po studené podlaze, kde má větší stabilitu on, a když začne skákat a divočit, tak nevím, jestli mám dřív pouštět psa, nůžky nebo chránit brýle. Místo pamlsku jde někdy použít i jeho oblíbený balonek, to je totiž nejlepší věc na světě a často si ho celou procházku nosí jak největší poklad.

Charlie s milovaným balonkem

A jestli letos bude studená zima bez topení, tak já určitě neumrznu, protože Charlie se ke mně chodí tulit a celou noc je na mě nalepenej. S páníčkem spát v obýváku nechce, zatímco Ferinka spokojeně chodí do obýváku zbavit se toho divočáka a nalepit se na páníčka. Prej na to vyrušování a skákání po hlavě není v noci vůbec zvědavá.

A tak si obyčejně a všedně užíváme té domácí pohody.

Feri a Charlie

Dosavadní řetěz článků o Charliem najdete zde – v každém článku je vždy odkaz na ten předchozí. První speciál o Feri najdete zde.

Foto: Mawenzi. Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz