Řeklo by se obyčejné buchty, ale tak obyčejné zase nejsou, vždyť vstoupily i do pohádky, Honza když šel do světa na zkušenou, nesl si v ranečku buchy od mámy, z Čech.

Buchty jsou opravdu původem z Čech, už v 17. století se vyráběly nakynuté slané buchty, které se polévaly tehdy jen máslem. Náplně do sladkých buchet se začaly dávat až později. A rozmanitost druhů náplní je dnes neomezená, někdy mají vliv krajové zvyklosti. Ale stejně nejlepší, pro mě, jsou plněné švestkami.

Na obrázku jsou s meruňkami spolu s tvarohem. Meruňky byly obrovské a jak jsou vypeckované, tak při pečení vytvořily nestejnoměrné tvary. Nefotogenický pekáč omluvte, je mu 50 let, tak holt už utrpěl nějaké šrámy.

Bývalo nepsaným zvykem, že každou sobotu se pekly buchty, ať už byly jako hlavní jídlo toho dne nebo jako moučník ke kafi a hlavně pak ke snídani v neděli. Podle počtu strávníků, hlavně těch mužského rodu, to bývalo více než jeden pekáč.

Ne každá kuchařka si tyká s kynutým těstem, ale která ano, ví, co je dobré.

Dejte společnosti na stůl voňavé buchty a kolemsedící rázem zapomenou, že drží dietu, nejedí sladké, atd. A za chvíli to vypadá, jako když kolem protekla kyselina.

Receptů je samozřejmě nespočet, některé jsou tradiční rodinné, ovšem dnes si na netu může každý vybrat, co hrdlo ráčí.

Dovolím si napsat jeden úplně obyčejný, ale osvědčený:

• 1 hrnek mléka (1⁄4 l)
• 2 žloutky
• 3 – 4 lžíce cukru, písek nebo krystal
• asi 1⁄2 hrníčku másla s trochou oleje
• asi 2/3 kostky droždí
• cca 1⁄2 kg mouky (30 dkg polohrubé a 20 dkg hladké)
• špetka soli

Postup:

Do vlažného mléka přidat droždí a trochu cukru, do vzešlého kvásku pak žloutky, zbylý cukr, sůl a dosypávat mouku podle potřeby. Spojit v těsto a nalít rozpuštěné máslo s olejem. Vypracovat těsto a nechat kynout, délka záleží na teplotě v místnosti, bývá to kolem hodiny. Pak ještě 2x shodit. A mohou se odkrajovat kousky, rozválet a plnit.

Při skládání do pekáče každou buchtu hodně omatlat rozehřátým máslem s trochou oleje, to proto, aby se neslepily. Po naskládání ještě nechat nějakou chvíli kynout a až potom dát péci.

Když se hned po vytažení z trouby pokapou, nebo pomašlují, mlékem, vydrží déle vláčné.

Na čas je výroba náročnější, ale odměna je sladká.

Na farmářských trzích sice prodávají tzv. domácí pečivo, i buchty, ale jsou příšerně drahé a stejně nemají chuť domácí, cítím z toho nějakou tu práškovou směs, která se všeobecně při průmyslové výrobě používá, o jejím složení by mohli vědět zdejší odborníci.

Proto si upečte svoje a přeji dobrou chuť.

Foto: autorka