18.10.2019 | Svátek má Lukáš


MLSOTNÍK: Přírodní

21.9.2018

Napadá mě to, když čtu o vašich toulkách po lesích, lukách, skalách a tak všelijak podobně.

Jíte něco z toho, co vidíte kolem sebe? A co? Jsem zvyklá si zobnout smrkový jarní výhonek, trochu šťavele, šťovíku, na louce kvetoucí pampelišku (dobře oklepat), nějakou tu sedmikrásku, žebříček... s postupujícím ročním obdobím uvítám jahody, vrhám se na třešně, špendlíky... nebo kukuřičný klas, i s „vlasama“.

Totiž, někdo se třeba nechce zastavovat. Ono vypadnout z rytmu chůze, sklonit se nebo si dřepnout, to nemusí být po pár kiláčcích lákavé. Anebo to není lákavé vůbec - kdo to onehdy psal, že kolem kempu byly závoje malin, nedotčených?

V dětství jsme taky pořádali nájezdy na pole s hrachem - byl to nějaký krmný hrách, nijak dobrý, ale začerstva a mladý ještě ušel. Škoda, že na výletech tato pole nějak nepotkávám, takže jsem odkázaná na to lupení :-)

Četla jsem kdysi článek o nějaké partě ruských vědců, kteří přecházeli Sibiř a živili se jen tím, co našli/ulovili. Živě se mi vybavuje líčení krásných hub plných proteinových nájemníků a hrabošové polévky. Inu, hlad je nejlepší kuchař.

A co vy, dáte si taky cestou něco přírodního? Nebo spoléháte na energii sbalenou na cesty?

Přeji dobrou chuť, na cestách i doma.

Lika Neviditelný pes


KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.