19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHLEDNÍK: Blechy - jak s nimi zatočit

19.5.2020

V minulém článku jsme si řekli něco o tom, jak blechy žijí, čím se jejich vývojová stádia živí a vůbec o tom, co je taková blecha zač.

Dnes si to trochu zopákneme a něco málo přidáme, abychom si udělali představu, jak silný je nepřítel, kterého nám mohou naši mazlíčci přinést domů.

Blechař

Vývojový cyklus

Jak už jsme si řekli minule, vajíčka blech jsou bílá a asi 0,5 mm veliká. Samička je během 24-36 hodin po prvním napití a spáření se samečkem naklade na povrch hostitele. Během 1 měsíce jich může takto naklást až 1000.

Vajíčka se následně dostávají do okolního prostředí, kde se z nich během 1 - 12 dnů vylíhnou larvy. Protože jsou citlivá na tlak, sucho a mráz, obvykle se nevyskytují ve vysokohorských oblastech (nad 1000 m n. m.), v pouštích a v místech, kde mrzne.

Teoreticky bychom se tudíž v zimě neměli příliš často s blechami potkat. Prakticky je ale fakt, že zimy jsou u nás v posledních letech poměrně slabé a navíc spousta našich zvířecích kamarádů je právě v zimě brána na milost a jejich přechodným pelechem se mnohdy stává právě ten náš.

Larvy během 7-12 dnů procházejí třemi larválními stádii.

Během této doby se živí organickými částečkami z prostředí, ale také třeba vajíčky tasemnic a nejčastěji nenatrávenou krví, kterou během svého sání vylučují dospělci.

Pokud je neohrožuje příliš velké sucho nebo extrémní teploty, plně vyvinuté larvy se nakonec zakuklí.

Kukla má podobu světle hnědého kokonu (asi 0,5 cm velkého), který je v běžném prostředí velmi špatně vidět. Přesto jsou všude - na kobercích, ve škvírách mezi parketami, venku v boudě, v trávě, keřích a tak dále.

K vylíhnutí dospělé blechy jsou zapotřebí vnější stimuly ze strany hostitele (vibrace, vyšší teplota či koncentrace vydechovaného CO2). Pokud tyto stimuly chybí, kukly tzv. spí a mohou takto přežít v prostředí až 140 dní. Naopak za ideálních podmínek (přítomnost hostitele, vhodná teplota, tlak a vlhkost vzduchu) se může dospělá blecha vyvinout už během 5-9 dnů.

A teď trochu matematiky...

Když se podíváme na čísla u jednotlivých vývojových fází, zjistíme, že nejkratší doba, za kterou se může vyvinout nová generace blech, je 14 dní. To je číslo, které je v boji proti těmto parazitům velmi důležité.

Spočítaná blecha

O nic méně důležitý je však i údaj o tom, jak dlouho jsou jednotlivá vývojová stádia schopna přežívat v prostředí a tzv. překlenout období pro další růst ne-vhodných podmínek. To může být i několik měsíců.

Co je rovněž potřeba zdůraznit, je skutečnost, že na hostiteli se blecha vyskytuje pouze v dospělosti. Všechna ostatní vývojová stádia žijí v prostředí. Tento poměr se uvádí silně ve prospěch prostředí, a to až 95 % !!

Vývoj blechy v procentech

Vývoj blechy probíhá z 95 % v prostředí, pouze z 5 % na hostiteli.

Chceme-li tedy, aby náš boj s blechami byl úspěšný, je potřeba se zaměřit jak na likvidaci dospělců (ideálně dříve, než dojde k nakladení velkého množství vajíček), ale především na prostředí a také další zdroje blech.

Jaké tedy máme možnosti?

Hned na začátku je potřeba říct, že žádný z tzv. protibleších přípravků nefunguje jako prevence blešího kousnutí. Jejich hlavní funkcí je redukce bleší populace a snížení četnosti krmení, které je nezbytné pro nakladení vajíček.

Rovněž žádný z přípravků neúčinkuje stoprocentně po celou dobu aplikačního období.

„Sááákryš!“ slyším teď od mnoha monitorů.

Ale nebojte, boj nemusí být ani tak prohraný, bude jen vyžadovat trochu víc strategie, abychom nabourali právě onen vývojový cyklus blechy (i proto jsem vás s ním tolik trápila).

K tomu máme z obecného hlediska k dispozici tyto látky:

  • Adulticida neboli látky, které zabíjejí dospělé blechy
  • IGR (insect growth regulators), tedy látky, které určitým způsobem zasahují do ostatních vývojových fází a zabraňují tak dalšímu růstu blechy.

Z hlediska lékových forem (a jejich způsobu aplikace) se na trhu nejčastěji objevují:

  • Spot on
  • Spreje
  • Obojky
  • Šampony
  • Perorální přípravky

Pojďme si je teď probrat trochu blíž, zejména z pohledu jejich výhod a nevýhod.

  • Spot on - je to laicky řečeno „taková ta kapička za krk“.

 Aplikuje se mezi lopatky, u větších zvířat i v oblasti beder. Po rozhrnutí srsti ji nakapeme na kůži (ideálně co nejvíce na tu psí, co nejméně na svou :-) ).

Na trhu je velké spektrum těchto přípravků, přičemž většina z nich je kombinovaná s látkami působícími proti klíšťatům (Frontline/Frontline Combo, ExSpot, Vectra, Promeris duo, Duowin contact, Advantage, Advantix aj.), nebo proti dalším parazitům, a to jak vnějším např. svrabu (Advocate, Stronghold, Selehold...), tak i těm vnitřním - tasemnice, hlístice (Broadline).

Většina výrobců udává účinnost proti blechám zhruba 4-6 týdnů od aplikace.

Výhodou je snadná aplikace (nemusíte přemlouvat psa nebo nedejbože dokonce kočku, aby např. dobrovolně vlezla do vany, jako u protibleších šamponů).

Nevýhodou je, že jejich účinnost je snižována koupáním a šamponováním. Doporučuje se 3 dny před a po aplikaci zvíře nekoupat, aby se účinná látka dobře navázala na kožní maz.

Navíc mnohé z přípravků mají věkové omezení, odkdy je možné spot on použít. Zejména u koťat se mnohé nesmí aplikovat až do 8 týdnů věku.

V neposlední řadě mohou u některých zvířat způsobit nežádoucí reakci či dokonce neurologické příznaky. Zejména kočky jsou velmi pružné a při čistění srsti si dosáhnou i na místa, která jsou pro nás, lidi, z planety Sci-fi. Mohou tak neplánovaně pozřít zbytky spot onu a přiotrávit se. Nutno ovšem podotknout, že se to nestává zas tak často.

  • Spreje:

Výhodou sprejů je jejich snadná aplikace. Tedy u psů... Většina koček, jakmile zaslechne zasyčení spreje, se v lepším případě jen lekne a ucukne, častěji však uvidíte za rohem její mizející ocásek a do večera o kočce nevíte.

Kočkoblech

(Nicméně vás to nemusí příliš trápit, protože drtivá většina sprejových přípravků, které jsou na trhu k dispozici, jsou pro kočky toxické.)

Většina sprejů je oficiálně určena pro zvířata od 2 měsíců věku, ovšem prakticky se dají použít už od 1. dne po narození, jen je třeba přizpůsobit množství stisknutí rozprašovače.

Poměrně velkou výhodou spreje vidím v tom, že lze ošetřit jak zvíře, tak současně i prostředí.

Ovšem, a to už jsme zase u nevýhod, ta spotřeba... ( = je obrovská).

Jednoznačnou nevýhodou sprejů je fakt, že zvíře by nejen že nemělo zmoknout, nebo se koupat, ale hlavně by se nemělo po ošetření olizovat a především (v případě těch toxických pro kočky, což je většina) by ho neměly olizovat ani se k němu nijak tulit kočky (o dětech ani nemluvě). Při výskytu psů, koček a případně i dětí v jedné domácnosti tedy nepřichází většina sprejů v úvahu.

  • Obojky:

Jednoznačnou výhodu obojků je jejich trvanlivost. I když jsou na trhu různé typy (některé účinkují pouze 3 měsíce), některé uvádějí účinnost 6 nebo dokonce 8 měsíců.

Podobně jako u spot on, i u obojků jsou obvykle kombinovány látky účinkující proti blechám a proti klíšťatům.

Pokud jde o nevýhody, někteří majitelé udávají, že obojky na zvířeti páchnou a nebo že po nich mívají na krku polámanější případně i olysalejší srst.

Pravdou je, že alergická reakce se může vyskytnout u jakéhokoli zvířete na jakoukoli látku, obojky nevyjímaje.

Rovněž se nedoporučují obojky v domácnosti s dětmi, které psa často hladí nebo objímají kolem krku a mohou tak přijít s účinnou látkou do přímého kontaktu.

Většina obojků je určena pro psy. A přestože se najdou i obojky pro kočky (SOS Flea & Tick, Bolfo, Foresto a některé další), určitě bych zvážila, jestli je dávat u venkovních nebo tzv. obojživelných koček ( = kočky pohybující se doma i venku). Venkovní kočky totiž prolezou kdejakým houštím, vylezou na kdejaký strom a protahují se kolem různých plotů a hrozí, že se obojkem zachytí za větev, drát z plotu či ozdobné kování branky, a vzniká tak riziko uškrcení nebo dokonce oběšení.

  • Šampony:

Zjednodušeně se dá říct, že jejich účinek je jednorázový. Tedy vykoupu psa, čímž ho zbavím blech, které na sobě aktuálně má. Repelentní účinek šampony nemají a je tudíž potřeba doplnit je některým z dalších přípravků, které zabrání opakované infestaci blechami.

Pokud výrobce nějaký ochranný účinek uvádí, obvykle se nejedná o dobu delší, než 7 dní.

Nicméně zvířeti, kterého trápí velké množství blech, může šampon ulevit a zklidnit jeho značně podrážděnou kůži.

  • Perorální přípravky neboli „ty k snědku“:

Jsou na trhu relativní novinkou (ve srovnání s ostatními výše zmíněnými formami přípravků) a jsou v posledních letech poměrně dost vyhledávány majiteli mazlíčků.

Jejich výhodou je velmi rychlý nástup účinku - u některých je to cca 8 hodin po aplikaci (Bravecto), někteří výrobci uvádí dokonce půl hodiny po aplikaci (Comfortis).

Trvání účinku je pak zhruba 4-5 týdnů (Comfortis, Nexgard) a 12 týdnů u přípravku Bravecto (u tohoto přípravku však mnozí majitelé tvrdí, že jim dobře slouží celou sezonu - od jara až do podzimu).

 Další nespornou výhodou je snadný způsob aplikace, kdy většina psů a dokonce i koček ochucenou tabletu přijmou jako pamlsek.

Díky tomu, že přípravek působí tzv. zevnitř, odpadají problémy ohledně kontaktu dětí a zvířat. Rovněž nemusíme myslet na to, zda zvíře můžeme nebo nemůžeme koupat. Jest povoleno :-)

Nevýhodou mohou být nežádoucí účinky v podobě zvracení, průjmu či nechutenství, které jsou ale uváděny poměrně zřídka. Riziko těchto vedlejších účinků se dá značně snížit, podává-li se tableta po nebo současně s krmením, jak je ostatně výrobci doporučováno.

Je potřeba říct, že VŠECHNY zmíněné přípravky obsahují látky, které teoreticky mohou vést k podráždění či alergickým reakcím. Je potřeba vyzkoušet, co bude vašemu zvířecímu kamarádovi vyhovovat a dobře fungovat.

Také bych chtěla zdůraznit, že výčet konkrétních značek je v podstatě náhodný, tzv. ilustrační, protože na trhu je v dnešní době tak velké množství přípravků, že by to vydalo na knižní seznam, a žádný z veterinárních lékařů nemá šanci podrobně znát všechny.

Veterináři mají zpětnou vazbu od klientů a zkušenosti zejména s těmi přípravky, které v ordinaci sami poskytují. Proto se neváhejte s vašim zvěrolékařem poradit, který z těchto přípravků a forma podání by byly vhodné právě pro vašeho mazlíčka.

Máme za sebou 5 %. Zbývá už jen vyřešit těch zbylých 95 :-)

Ošetřili jsme zablešená zvířata a teď je potřeba se zaměřit na prostředí, ve kterém se vaši miláčci pohybují, jinak se k nim budou blechy neustále vracet.

Kromě pelíšku a dalších věcí, která jsou neoddělitelně se zvířetem spojená (bouda, ručníky/deky, ale třeba i místo v autě, různé hračky, obojky - zejména ty látkové apod.), je nutné ošetřit i prostory, ve kterých se zvíře pohybuje během celého dne.

Zaměříme se především na koberce, skuliny mezi parketami a vůbec na podlahu, oblíbenou „schovkou“ blech jsou kouty a zadní stěny nábytku, kde jich můžeme najít opravdu desítky až stovky.

Všechno látkové a vůbec všechno, co jde vyprat, alespoň 1 x týdně vypereme (ideálně na 60 °C, ale stačí i běžných 40 °C).

Koberce nejlépe každý den vysajeme. Zbavíme jich tak i případných vajíček či larev. Pokud máte vysavač s nádobou na vodu, blechy se ve vodě pravděpodobně utopí. To ovšem funguje pouze díky podtlaku a vytvořenému víru.

Samotné topení blech v lavoru, jak to známe z filmu Na samotě u lesa, příliš nefunguje. Museli bychom si na chvíli zahrát na vodníka nebo alespoň na krokodýla a blechu pod vodou nějakou dobu podržet, aby se „nalokala“. Jinak je schopná plavat a často si i doplavat na okraj lavoru a vesele vyskočit ven.

Co vyprat nejde, ošetříme postřikem.

Tady přichází na řadu již zmiňované spreje. Jak už jsme si řekli, jsou mezi nimi i takové, které jsou určené pro psy i kočky. Většina z nich je ale pro kočky toxická a proto je dobré zvířata dočasně vyexpedovat ven, nebo je zavřít do přepravky či jiné místnosti - zkrátka zamezit jejich kontaktu s právě postříkanou podlahou a vybavením.

Zpátky je můžeme pustit nejdříve tehdy, když je postřik zcela zaschlý. Já osobně bych doporučila dát pro jistotu pár hodin navíc, je-li to technicky možné.

Stejný postup platí samozřejmě i v případě dalších zvířat chovaných v domácnosti a rovněž u dětí.

Z vlastní zkušenosti radím postřik opakovat nejpozději za 14 dní - právě kvůli tomu, že za takto krátkou dobu se mohou vyvinout další dospělci a naklást další vajíčka. A to tak dlouho, dokud nenajdete v domě jedinou blechu.

Uff... Hotovo. A nebo ne?

Když už jsme si s tím dali tolik práce, bylo by dobré zatočit i se zdrojem blech, abychom je tu znenadání neměli znovu.

V lepším případě váš mazlíček chytil blechu náhodně od nějakého kolemjdoucího. V horším případě máte zdroj těchto kousavých parazitů někde poblíž. Může to být sousedovic Baryk, se kterým váš hafan tak rád dovádí za plotem, nebo nezvaní návštěvníci přímo u vás doma - cizí kočky, které mají svou obvyklou trasu zrovna přes vaši zahradu, nebo i vlastní kočka, která si blechy nosí z nočních toulek.

Velikým zdrojem blech bývají také ježci. U nich máme dvě možnosti - buď (po konzultaci s veterinářem) ošetřit proti blechám i je, nebo nějakým způsobem zamezit kontaktu s vašimi zvířaty nebo s celým pozemkem. První varianta se mi zdá značně jednodušší :-)

Cizí kočky - co s nimi?

Často se lidé potýkají se situací, kdy jim na zahradu nebo dokonce do větraného sklepa chodí cizí kocouři, kteří jsou dost zablešení. Obvykle mlsně krouží kolem jejich Micky, nebo kolem její plné misky (holt někdo rád holky, jiný vdolky :-) ).

Mohli bychom nějaký čas dávat Micce krmení domů a doufat, že mu šlo skutečně jen o dlabanec. Ovšem pokud je kočka ryze venkovní a navíc zatím není zcela odblešená, blechy bychom si dotáhli domů a kocoura by to možná stejně neodradilo.

V případě, že je kočka napůl domácí (nebo alespoň „sklepní“), je tu možnost ji načipovat a nechat vyrobit kočičí dvířka, která díky čipu pustí dovnitř pouze ji a žádné jiné zvíře.

Je tu sice nepatrné riziko, že po uši zamilovaná Micka svému vyvolenému dveře přidrží a on se tak díky ní dostane dovnitř také, ale stává se to spíš výjimečně.

Pozor na Boba a Bobka!

Pokud máte doma zakrslého nebo koneckonců i jiného králíka, je potřeba při ošetření dávat pozor na přípravky obsahující látku fipronil (spot on, spreje a další přípravky s názvem Fipryst, Fipron, Frontline, ale i další). Pro králíky je tato látka výrazně toxická a může u nich vést k úhynu.

Bob a Bobek

Vyčerpala jsem informace i sebe :-) tak teď už můžu jen doufat, že budou vám, čtenářům a majitelům chlupáčů, užitečné a pomohou vám v případném boji proti blechám.

Pokud byste přece jen měli nějaké dotazy nebo by vám něco z výše psaného přišlo málo srozumitelné, neváhejte mi napsat na email red.dog@zuzkacervena.cz, nebo na FB stránku Život je psina https://www.facebook.com/zivotjepsina/.

MVDr. Zuzana Červená Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !