Existují kočičky, které jakékoliv snahy o přivolání ignorují. Pak jsou tu ty, co reagují na zavolání nebo zachrastění s pytlíkem dobrot. A Luna? Luna je typ kočky, u které je hned několik možností, jak člověk může zajistit, že během vteřiny někde s určitostí bude.

Koťátko Luna

Luna je ještě kotě, v tuhle chvíli jí je asi devět měsíců. Původně jsem ji měla jen v dočasné péči v rámci projektu Handipet Rescue pomáhajícího zvířatům v nouzi, ale pak jsem zjistila, že jí domov hledat nechci, protože zkrátka chci, aby byl její domov u mě. A tak jsem si ji adoptovala sama. To, že je ještě kotě, by mohlo teoreticky vysvětlovat, proč reaguje tak energicky. Ale i tak jsem u kočky ještě nezažila tolik různých aktivit, u kterých vím, co během mrknutí oka udělá.

Samozřejmě je přítomný klasický základ: vytáhnu kapsičku, dobrotu, nebo hračku – hned jsou u mě všechny tři kočky v domácnosti. Jdu do ledničky – všechny tři jsou u mě. Otevřu okno – předhání se v tom, která u něj bude dřív, aby si mohly vychutnat bezpečné pozorování ptáčků za ochrannou sítí. Ale pak jsou tu věci specifické pro Lunu.

Pustím vodu do vany – Luna je během dvou vteřin na místě a další půlhodinu zkoumá, odkud a kam přesně tekla. Otevřu skříň – než stihnu dojít pro další oblečení, už je na jedné z polic a kouká na mě z hromádky šatů.

Luna ve skříni

Když jdu prát prádlo, hned je u mě (a po tom, co mi jednou málem vlezla do pračky během jejího plnění, už ji před puštěním musím vždycky kontrolovat). Jakmile zapnu televizi, hned je u ní a zkoumá, co se v ní kde hýbe. A v neposlední řadě, stačí se třeba i nevědomky postavit v příhodné vzdálenosti od jakékoliv skříně, a během mžiku ji mám na rameni. Zkrátka není vůbec problém najít způsob, jak ji k sobě v případě potřeby dostat.

Mají i vaše zvířátka nějaký speciální způsob, jak se dají přivolat? :)

Foto: archiv M. Milarová, Pet Heroes