9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

KOČKY: Luna - kočka s tisíci možnostmi přivolání

Existují kočičky, které jakékoliv snahy o přivolání ignorují. Pak jsou tu ty, co reagují na zavolání nebo zachrastění s pytlíkem dobrot. A Luna?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Žampachová 19.4.2023 9:13

Psi jsou jiní. Venku poslechnou na píšťalku (musí, pokud ne, ozve se výhružné písknutí a to funguje vždy). Je fakt, že když jdou zvednout kachny (teď máme na loukách jezera a kachny uprostřed louky), tak se nepokouším je přivolávat, protože zvedat kachny je jejich práce. Ale na srnčí poslechnou. Už se ani neobtěžují je honit. Doma fungují na zachrastění pytlíku s piškoty, ale i na manipulaci s bundou psí. "Městská" bunda znamená, že jdem sami a ony jen protáhnou ksichtík. Jinak když moc dlouho sedím a zvednu se, je to také zdroj nadějeplného pobíhání. Babča Derča se už obvykle nezúčastňuje, jen ta bunda ji zvedá. Jinak mám vážné odezření, že hluchne. Často neraguje na šustění pytlíku s piškotami. Trochu chátrá, ale zase se rozchodila.

Líza je úžasná kočočka. Když já s tou naší bandou kočku mít nemohu...

E. Zvolánková 19.4.2023 10:37

Evi, to s tou bundou je zajímavé. Já to totiž měla úplně stejně s předchozími psy. S Edou nemám teď žádnou konkrétní bundu, kterou bych tahala jenom ven, takže podle ní on to nepozná, kdy jdu sama a kdy ne, ale jak se oblékám, vždy zpozorní, nicméně už se naučil, že nemá cenu se zvedat z pelechu, dokud nevezmu do ruky obojek, vodítko nebo tak něco. A když jdu pryč bez něj, vždycky říkám. "Hodnej, hajej, já přijdu."...Jakmile říkám už to "hodnej hajej", tak už položí rovnou hlavu na packy a dělá, že tam vůbec není, aby nemusel jít ven.;-D Pokud je ještě někdo doma, tak obvykle může zůstat ležet.

Derče držím moc palce, aby jí to ještě dlouho běhalo. I ohluchlý pes může žít ještě spokojený život. Náš Ferda byl hluchý už dobré 3 roky před smrtí a nijak mu to nevadilo. Ty poslední dva roky mu pomáhal Akínek.

A. Alimo 18.4.2023 21:25

Luna je krásná kočička, naše kotě Líza je černé jak bota;-D a svůj , teda náš, domov si doslova vymňoukala, když 3 dny hulákala kolem domu, že má hlááád. My už měli 2 kočky a já doufala, že si to kotě rozmyslí a vrátí se domů. Nerozmyslelo a nevrátilo, naopak vtrhlo dovnitř, jako by tady byla odjakživa. Asi musela bydlet někde v bytě, byla zvyklá na záchůdek a nic jí doma nestresovalo, jen byla a je neskutečně zvědavá- no jako kotě:-). Myslím, že ji někdo ne odtud - to by se vrátila, musel vyhodit;-€.

Všechny kočky slyší na jméno a když večer zavolám z okna, postupně přijdou. Jinak se zázračně zhmotní v kuchyni, když začnu vařit, nebo dávám Líze další porci, je přece jen kotě a roste, tak holt taky trošku dostanou.

A musím se pochlubit, podařilo se mi aplikovat odčervovací spot těžkotonážní Růženě (má cca 5,5 kg) a bez boje, odpoledne usnula na sedačce a spala jak zabitá, ani to snad nezaregistrovalaR^

Z. Nelina 18.4.2023 18:06

Všichni kočičáci, kteří se tu vyskytovali a vyskytuje, se tu objevili hladoví až vychrtlí, to se nezapomíná až do konce, i když 2 se vypracovali na 8 kg. U nás je to laděno do černa, současný je s pohledem opravdové šelmy. Bílá kočička vždy vypadá jemná.

Všichni pacholci nepotřebovali přivolávat, četli moje myšlenky na dálku.

Ať se společenství daří R^

E. Schlittermann 18.4.2023 13:58

Luna ma stejnou kresbu jako Micka, kterou jsme nasly jako deti v prikope u rusne silnice. U nasich prozila snad krasnych sestnact let. Coz se jiste stane v novem domove i Lune.VR^

Na Koucoura doma volat nemusim. Ten mi myslenku na pridani zradla do poloprazdne misky vnukne sam. Kdyz nepridam, sedne a hlasite kouka. Venku na nej v noci cicikam (krasne se to v tiche ulici nese a nikdo krome kocoura netusi, co to divne syceni znamena), pres den volam Kocoureeee. Pokud by snad nepribehnul, je doma v nektere z posteli a ja slepon ho prehlidla.

Z. Asteris 18.4.2023 12:50

Luna je krásná něžná kočička. Emma (15timěsíční fenka) se zhmotní, když jí připravuji večeři, máme takový rituál: misku dám na místo, Emma se posadí opodál a čeká až jí dám povel " můžeš". Vydává u toho celou škálu zvuků - celkem jasně říká, ať už to nezdržuju, jinak umře hlady :-)

Z. Jenny 18.4.2023 10:55

Luna je moc krásná a má i krásné poetické jméno. Taky mám jednu bílou,velkou. Naše kočky se tak nějak zhmotňují stále v průběhu dne, Damík zvaný Kukulín, ten je u mne pořád a zírá a zírá. Lidunka sedne jak kvak a když si nevšímám řve ale děsně. Většinou při hlubokém spánku reagují na otvírané víčko konzerviček nebo zachrastění pytlíku granulek. Psice mají nastražené uši,předstírají odložení na gauči a přijdou,jen když dám povel,jinak neloudí jen čumí, zírají a nepřestávají, musím dupnout nohou aby zalezly a došly až nachystám. Venku čekají, jakmile dám ruku do kapsy ( tam mám pokroutky) už letí ke mně ale dostanou jen když přivolávám. teď už odvolám Cony i od zajíce. :-)

M. Milarová 18.4.2023 12:32

Děkuji. :) Ano, na zhmotňování z ničeho jsou kočky expertky. ;-D

L. Písařík 18.4.2023 10:39

Kočičku Vendulku jsme si sami přinesli, byla malá, ošklivá, černá a nikdo ji nechtěl. Okamžitě zajela pod kuchyňskou linku a dva dny nevylezla - dodatečně jsme pochopili, že dosud žila venku a byla ze změny prostředí vystresována. Protože jsme četli, že černé kočky jsou inteligentnější a když jsou krmeny masem, tak ještě víc, zažila takovou dietu a vyrostla ve velkou krásnou černou kočičku s delší srstí, kterou musím pravidelně pročesávat, jinak by z ní bylo kočičí čunisko. Taky mi chodí pomáhat na počítač a ten jen zděšeně kvoká. Ale když nemá náladu, kousnutím naznačí, abych ji nechal, jinak si jemným stiskem tlamky vynucuje pozornost.

Druhá kočička, Blecha se objevila za oknem za jedné tuhé zimy, byla nemocná a z nosíku i očiček jí teklo, kromě toho měla ukosnutou část ucha, tak jsme ji přijali, vyléčili, ale Vendulka ji honila kde mohla a tak se žena rozhodla , že ji zanese kamarádce - jako podstrčí pod dveře a uteče. Výsledek: Blecha byla doma dřív než žena a vyčítavě na ni hleděla: co mě dáváš kamsi do mrazu, když tady je teplo, útulno a plno jídla. Tak nám zůstaly obě, Blecha se časem naučila skákat na kliku a otvírat si dveře ( je to veliká coura, za hodinu dveře otevře i 10 x, zavírat nechce), kdežto Vendulka nikdy, tváří se, že je to pod její důstojnost, nanejvýš dojde pro nás, abychom jí otevřeli.;-)R^

Z. Jenny 18.4.2023 10:44

To je hezké! Pohlazení Vendulce i Bleše. U nás by se nemohlo nic jmenovat Blecha neb jen to vyslovím, už podvědomě cítím bleší štípanec. K nám takhle kdysi přibyl kokr Daník nalezenec, pytel blech.:-)

L. Písařík 18.4.2023 11:06

Blecha proto, že byla tak malá. Pojmenovala moje žena. Kdežto Vendulka už jméno měla, když jsme ji přinesli.

Z. Asteris 18.4.2023 12:53

Takhle podobně k nám přišel kocour Ferda, jednou se objevil u domovních dveří, proklouzl dovnitř až do bytu, usadil se na křesle, rozhlédl se a prohlásil, že tady s námi bude bydlet a bydlel dlouhou řádku roků než přeběhl přes duhový most...

Z. Yga 18.4.2023 9:22

Pravda je taková, že co se týká jídla, tak Brooke se už ani neobtěžuje s čekáním na příděl - včera, než jsem přišla domů, sežrala kuře na smetaně přímo z kastrolu, který byl přikrytý křidylkou a postaven na športheltě. Plusem bylo, že půlku nechala a nebylo kolem nakydáno ;-D;-D - holt je ohleduplná.

Erník se umí teleportovat - v obýváku tvrdě spí na gauči, aby v okamžiku, kdy se postavím k lince se za mnou zhmotnil jako černý stín, naprosto bez hlesu.

Zikmund se při zvuku klapání nože o desku může zbláznit. Věší se na dvířka linky a strká packy pod mačetu 8-o. Nakonec mu musím ukázat, že to má marný, protože dneska je na pořadu cibule a paprika, maso bude jindy. Jinak slyší na jméno - tuhle v čekárně u veterináře se paní mohla učičíkat a Ziki na ni hleděl stylem "Paní má zřejmě záchvat, dělejte s ní něco!"

T. Zana 18.4.2023 12:28

Už je Ziki v pořádku?

Z. Yga 18.4.2023 16:54

No - z ucha mu furt teče, uvidíme, co mu zítra na něj řeknou. Zuby neřešil vůbec.

A. Lex 18.4.2023 9:20

Na desetiletého kočkoura Darečka venku pískám. Mám jiný pískací signál pro Darka a jiný pro kníračku Ajvinku. Když jdeme všichni tři na prochajdu, připadám si jako člen symfonického orchestru. Když se vyskytne turista a na zapískání se zhmotní kocour, je z toho pozdvižení. Večer (v noci je Darek doma) volá Darka Ajvi zaštěkáním, vynoří se ze tmy a jdou společně domů.

Š. Matyášová 18.4.2023 9:14

Luna je nádherná a něžná a zvídavá, stejně jako když Luna putuje noční oblouhou a nahlíží zvědavě do lidských příbytků a pak si přemýšlí o tom, co ji zaujalo...a ́t jste dlouho spolu..V

M. Milarová 18.4.2023 12:33

Moc děkuji. V

Z. Iva 18.4.2023 8:28

U nás skoro stoprocentně funguje na Jamieho broušení nože. Pokud se nezhmotní do několika vteřin, víme, že je buď někde zavřený nebo zdrhl ven.

T. Zana 18.4.2023 7:49

Lednice funguje spolehlivě, ostatně většinou stačí, když jdu do kuchyně ;-)

Luna je kouzelná!

M. Milarová 18.4.2023 12:34

Děkuji, taky si to myslím ;-D

A. Zemanová 18.4.2023 7:48

To je ale kouzelná Luna! Vůbec se nedivím, že sis ji nechala, zvláště když je taková společenská. :-) U nás býval takovým všudybýlkem Bertík, když byly kočky ještě malé a mladé. A dlouho dlouho jsem se ho snažila odnaučit teleportovat se na kuchyňskou linku, zdroj veškerého jídla. :-) Jako maličké kotě zažil strádání, zřejmě přišli brzy o maminku, tak se o jídlo zajímal ze všech koček nejvíc.

M. Milarová 18.4.2023 12:38

No jo, byl to předem ztracený boj. ;-D Jo, jídlo, to je u koček kapitola sama o sobě, a v Bertíkově případě se tedy ani nedivím. Je dobře, že pak už strádat nemusel. :)

Z. Matylda 18.4.2023 7:22

Přivolání psů- stačí zavolat a sáhnout do kapsy. /ři hlubším zaujetí je to "holčičky, kokinko," a když letí po stopě, tak začnou svištět slova s R a někdy to vyjde, jindy musím počkat, až se jediná mozková buňka vzpamatuje a otočí nohy směrem ke mně.

Kočky volám "budeme papat" a kocour se zhmotní, zpoza rohu se ozve vrkání a vyřítí se Adelína.

Pokud jde o kuchyni, zachrastění košíku s tvrdým chlebem spolehlivě přivolává psy, klapnutí kedničky a šustění papíru, do kterého balí šunku u nás v sámošce, přivolá všechny....

L. Lika 18.4.2023 7:19

Ta má teda kukuč! V To se nedivím, že jste si ji nechala, takovou milou krasavici, poklad každé domácnosti. Tak ať se vám hezky spolu žije, však ona se už postará ;-DV

U nás se kočky spolehlivě zhmotní, když sáhnu (!) na kočičí konzervu - nevydává to žádný zvuk (který já slyším), necvaknou žádná dvířka... div přírody. Zvláštní vlastnosti má u nás přepravka - jakmile ji sundám ze skříně, kočka Suzinka se ihned zhmotní a nacpe se do ní, že v ní bude bydlet. A to s ní má zkušenosti! Naopak kocour Čenda se spolehlivě odhmotní, ten nechce s přepravkou nic mít ani dálkově. Jo aČendík se také spolehlivě zhmotňuje, když mu začnu připravovat užívání proti struvitům - pozná už takové ty drobné zvuky, když odvažuji miligramy methioninu, pak vymačkávám z tuby sýrovou pastu, koncem lžičky to promíchám... když se otočím, abych ho zavolala, už mi vzorně sedí za patami a kulí oči. Stačí pastu nabrat na prst a vzorně požije.

Nějaké volání jmen u nás nefunguje. Resp. nějak funguje, kočky vědí, že po nich něco chci, protože když je konečně zmerčím, mají zvednuté ucho nebo pootevřené oko, takže mě registrují. Ale pokud chci, aby se nějak přemístily, musím je poponést ;-D

Moc pěkný článeček, díky V:-)

M. Milarová 18.4.2023 12:40

Děkuji. V Jo, většina koček na volání jména nepřijde... a tím, že by to neregistrovaly, to asi nebude ;-D

Z. Xerxová 18.4.2023 6:07

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

no - myslela jsem si, že mi stačí jedno přivolání - a dlouho perfektně fungovalo. Ale od začátku roku občas můžu přivolávat a chlapec se na mě ani nepodívá a trýýýýskáááá kolem nás... A pak se naštvu a pravím, že ho z delší šňůry nepustím... A jindy je vzorňák největší, reaguje krásně, rychle... Ale už nám ta puberta nějak dlouho trvá.

Doma funguje otevření ledničky a hlavně mražáku - tam je totiž sáček s doma vyráběným sušeným masem a s játrovými sušenkami...

M. Skálová 18.4.2023 7:00

U nás jako přes kopírák - někdy poslechne na slovo a někdy nevíme na které. V sobotu se miláček předvedl - byli jsme na návštěvě u Janiny kamarádky a Edýs uviděl poprvé slepice - byly na volno a Edýs také. Chtěl si je prohlédnout zblízka a slípky začaly křičet a utíkat a on se nenechal přivolat. Musel na šňůru a do auta. Stačil se ještě vyzdobit vydatnou slepičinou. Jejich koliák je na ně zvyklý od malička tak dokud spolu lítali tak jim nevěnovali pozornost.